jemine

Buranská Marvelovka, postavená opět na neodolatelnosti pestrého kaleidoskopu barevných obrázků pro jednoduššího diváka, pokud možno ve věku kdesi okolo počátku adolescence. Patrně nelze očekávat od společnosti Marvel žádnou hlubší psychologickou studii schizofrenního vztahu pozemského primitiva a rozežraného emzáka, dělících se o hmotu jednoho těla, ale co je moc, to je moc. Chápu, že život lze shrnout do dvojice všezahrnujících slov: „mr.at a guláš“, ale vystavět na tom celý film mi přijde poněkud naivní, zvláště, není-li ani jedno z toho dostatečně znázorněno. Ani dvojice slepic, ani vzorně oděná Michelle Williamsová nejsou pro náročného diváka dostatečnou náhradou k tušenému. Nu, a Tom Hardy i Woody Harrelson, ač herci první kategorie, jsou odsouzeni k tomu, aby se v modrém světě určeném pro pro digitální kouzelníky pitvořili v očekávání, že žádný z diváků neodhalí impotenci režie i scénáře.

Kýč. Ale kýč, na který je vcelku radost pohledět, zahradní trpaslík, jehož není třeba tak zcela schovávat před návštěvami do houští. Neurážející animák, stylizovaný do pestré směsi neonových barev  vcelku organicky kombinované s  výtvarnou fádností prostoru Win10, odpočinkový film naplněný hudebními fláky všeho druhu a vypočítavě podsouvanými emocemi. Zpívej 2 není, a to ani zdaleka, nižádným uměleckým počinem, ale může být příjemnou, a možná i zdravější alternativou k večerní dvojité skotské před spaním.

Nejbeatlovštější ze všech filmů Beatles. Je to krásná hříčka obsahující to nejlepší ze šedesátých let, popartový a psychedelický výraz, báječnou hravost a skvělé písničky. Příběh samotný asi hodnotit nelze, ale po shlédnutí filmu nejspíš zjistíte, že za sebou máte velmi příjemně strávených devadesát minut života, kterých nikdy nebudete litovat.

Tak tohle se nezdařilo. Postupně slábnoucí trilogie Matrixu byla nastavena čtvrtým dílem, na němž není snad dobré vůbec nic, scénářem počínaje a kamerou, lze li vizuál v době počítačové grafiky tak nazvat, konče. Vznikl klopýtavý, ezotericky užvaněný, nudný a zmatený snímek, jehož kvality není snadné, a snad ani možné nalézt. Matrix Resurrections kanibalizuje původní trilogii velmi nechutným způsobem, aniž by však dokázal z kadáveru vyhryzat to kvalitní. Není ani mystický, ani napínavý, ani akční, není snad ani sci-fi, je jen nudný. Toporní herci, kteří nevědí jak hrát, režie bezpohlavní stejně jako režisér(ka), nenápaditý střih, občas až směšná výprava… Dvě hvězdy jen z úcty k minulosti.

Levný a nepříliš vkusný film plný klišé, banalit a trapností, bůhvíproč nahrazujících  nejen dobrý, nýbrž jakýkoliv humor. Škoda.

Pro mne neshlédnutelná pouťovina, nestravitelný koktejl nevkusu, podbízivosti a samoúčelné akce. Růžová prasátka ze secesních obrázků kombinovaná naivním heroismem Petra Pana, doplněná předoucími koťaty socialistických televizních přestávek, svaly hloupého Honzy, mozkem chytré horákyně a akčností Policejní akademie. Příběh samotný lze těžko tlumočit, dříve či později se průměrně inteligentní vypravěč musí nutně přistihnout při myšlence, že bohapustě blábolí; leč nevadí, kýčovité obrázky nahradí myšlenku a počítačové triky smysluplný děj. Bojové scény jsou hodny osmdesátých let a zavilých ksichtů Jean-Claude van Damma, proti nimž přinášejí pokrok jen v kvalitě triků. A je tu samozřejmě poselství o moudrosti ženství, konfrontovaného s maskulinním šovinismem primitivních samců, poselství definované přímkou vedenou vulvou, vagínou, dělohou a vědoucím úsměvem převelemoudrých vědem, bohyní, jimž není ani radno, ani možno vzdorovat. Ten film je podívaná, akční, barevná, třpytivá, laciná jako balónek z pouti, hloupá jako fanoušek Jardy Duška, prodejná a falešná jako Chytilové hééérečka. No, ale pro Dana Landu možná dobrý....

Opsané, ukradené, hloupé, laciné, nevkusné. Inu, Janák, zaměřený primárně na tu jednodušší část učňovské mládeže, jíž i Vydrovy promluvy v Kameňáku připadají přehnaně intelektuální. Z úmyslu natočit vánoční pohádku zbyl nechutný guláš uvařený převážně z rozkládajících  se zbytků Mrazíka a Tří oříšků pro Popelku. Z toho by zvracel i ghúl.

Velkolepé rozloučení se stárnoucím Danielem Craigem a s celou jednou érou, a to nejenom filmovou. Nadešel čas pohřbít  příjemně arogantního a mužsky šovinistického Bonda a přepustit scénu ošklivým černoškám i jiným, postmoderně i neomarxisticky snesitelnějším a korektnějším figurám. Film je to podařený a snadno stravitelný,  sráží ho jedině závěrečné sentimentální pofňukávání zaměřené na maminy a ne zrovna dobře napsaná role záporáka Rami Maleka. Co tu ale má být, tu i je, akce, co hrdlo ráčí, zvraty, napětí, a James Bond, sice už trochu opotřebovaný, rozsévá sex-appeal i testosteron do všech stran.  Co ale přijde po Craigovi, je ve hvězdách...

Muzikál, který není tak úplně muzikálem, ač písní, a to skvělých, v něm zazní mnoho. Je to pitoreskní drama determinované organicky předestřenou hudbou a prvotřídními hereckými výkony nejenom Michaela Yorka a Lizy Minnelliové v hlavních rolích. Kupříkladu Joel Grey, usazený tu v roli impresária jako briliant v lůžku zlaté brože, si svého Oscara za nejlepší vedlejší roli bez debat zasloužil. Třicátá léta, doba nástupu nacismu v Německu, v Berlíně, tehdejším hlavním městě hříchu, jsou tu načrtnuta sice  jednoduše, ale zato velmi podmanivě, a malá lidská dramata, pošetilé osudy figurek bezohledně postrkovaných setrvačností dějin, působí uvěřitelně. Kabaret je filmem, který stojí za shlédnutí, který by si nikdo neměl nechat ujít, ať už si o muzikálech myslí, co chce. Nu, a píseň Tomorrow belongs to me, sice stvořená jen pro tento film, patrně stejně vyvolá husí kůži a mrazivé trnutí v šíji všech, kdo nepovažují WW2 jen za skvělou kulisu k WoT. :-)

Vizuálně fantastický, leč vypravěčsky klopotný a klopýtavý pokus o převedení Herbertova takřka geniálního díla do obrazu. Hudba je naprosto skvělá a výtvarník musel nad návrhy scén nutně prožít mnoho orgasmů, ale příběh sám tu trpí, a to především nemožností transformovat košatý svět Duny do smysluplného filmového příběhu. Co snese psané slovo, obraz zvládnout nemusí, a mnoho tedy zůstalo divákovi utajeno, snad s příslibem vysvětlení v dalších dílech. Kdo se z filmu dozvěděl, co zač jsou mentati? Kdo věnoval pozornost tomu, proč zradil doktor Wellington Yueh? Zaslechl někdo jméno Piter De Vries?