Ještěřák

Toho večera se rozhodl, že je vhodná doba pozvat mě k nim na večeři. Jenže já s tím mám problém. Myslím totiž na Martyho ženu a dvě holky, a že má moje dcera narozeniny a je mě to jasný. Nemůžu s tím nic dělat. Možná ne dneska, možná ne zítra, ale - určitě se napiju. • Absolutní žrádlo, vydlážděné absolutním herectvím Matthewa McConaugheyho, coby Rusta Cohlea (co hláška to perla), který se nehodí do Louisiany, nehodil se na Aljašku, do Texasu a pravděpodobně ani na svět jako takový, ale i dalších zúčastněných, navlečených do mírnějších nebo "hůře" napsaných rolí. Vychytaná kamera, která mě svými efekty proti světelným objektům často nutila odhadovat počet lamel clony, ruku v ruce se srdceryvnými černošskými songy, pozvedávají Louisianu na skoro mystickou úroveň, znepokojivou jak pomalované stěny Carcosy. Často jsem zpočátku myslel na Mlčení jehňátek, ale ta jsou vedle Temného případu jen takovou banální sluníčkovatou pohádečkou pro prťata. Jistá uondanost a přehnanej focus na postavy (hlavně Martyho, Rust žádný osobní život nemá) jako jistá oběť hodnověrnosti příběhu mi drobně vadily až napodruhé. Též disponuje možná nejpůvabnější seriálovou vražedkyní - čokoládovohnědookou Médeou z bažin! (Co fragla tři děcka.) • Díváte se jim do očí, i když jen na fotce. Je jedno, jestli jsou mrtví, nebo živí, pořád nim v nich čtete, a víte, co vidíte. Oni to uvítali. Ne hned, ale až v tý poslední chvíli, čiší z nich nezměrná úleva. Protože se báli, ale teď úplně poprvý uviděli, jak snadný je odejít. Uviděli to, v poslední nanosekundě uviděli, čím vlastně byli. Že vy, vaše já, celý tohle velký drama nebylo ničím jiným, než snůžkou myšlenek a přiblblý vůle. A že můžou klidně odejít. Konečně poznali, že tu nemusí na ničem tolik lpět. Uvědomili si, že celej jejich život, jejich láska, nenávist, vzpomínky, bolest, že to bylo všechno jedno a to samý. Všechno to byl sen, sen co se vám zdál uvnitř zamčenýho pokoje. Sen o tom, že jste... osoba. A stejně jako v mnoha jinejch snech byla na konci - nestvůra.

TAKOVÝHLE REZAVEJ HNŮJ BYCH SI DO BOJE NEVZAL. A VÁS S NÍM DO BOJE TAKY NE! Vskutku jedinečná záležitost o Pirátech z Karahý. Chytlavý je hlavně díl se Sobelem a první seskok, pak to z hlediska thrillu místama trochu vyčichne. Protože je to ale v rámci možností dokumentární záležitost a válka nejsou jenom přestřelky a vejbuchy, nic to na hodnotě díla neubírá.

Inteligentní, trvanlivé, originální, osobité, skvěle zahrané a hlavně pro mě tematicky vděčné. Tolik nezapomenutelných postav narvaných do jednoho seriálu, tolik vrcholů zápletky, to nemá obdoby. Při některých mytologických dílech jsem skoro umřel zvědavostí. :) ----- Pro mě osobně nejlepší zkouknutý seriál ever - ne pro nějakou "konstantní genialitu", nýbrž pro bravurně zpracovanou (alespoň cca do roku 1999) těžkou látku.

BECCO, ŘEKNI MI, CO MŮŽE BÝT TAK STRAŠNÉHO NA ŽENĚ, KTERÁ TĚ VRHLA NA TENTO SVĚT SKRZ SVOU FANTASTICKOU VAGÍNU? _____ Zpočátku se mi brutálně líbil ten Duchovnyho přerod z Foxe Muldera, jehož sexuální život rovná se několika vzorně seřazeným pornokazetám, a který pije jen, když mu Muž z cigaretou rozhodí jeho konspirační sandál, v Hanka Moodyho, jenž je naopak zvyklý vymrdat, vyžahnout, poblinkat a pokakat opravdu kde co. Když se ale po celých pěti sezónách mění de facto jen způsob přeříznutí do toho či onoho dílu přizvané rozhoďnožky, vlastně modelky, a Hank se nadále vrací za Karen jak jojo, jsem hluboce přesvědčen, že mnoho dříve prý milujících diváků a divaček dojde k nepřekvapivému závěru, že je Hank vlastně kokot, a někdy bolí ho vůbec sledovat, natož jím bejt. Svatí Runkleovci, kteří od sebe dovedou oddělit pohlaví i jiné orgány třeba i na půl série, ačkoliv Marcyiny chlupaté storky o tom, jak si na WC drandila mušli, či o tom, kde všude po sobě našla menstruační krev, jsou už dílem taky trochu ohrané. Jako jde to, ale dře to - Kapinos & spol. patrně promrdávají talent v huleníčku a chlastu. _____ Kromto, že je to většinou prostě prdel, se mi líbí, jak je Hankie loztomile komplikovanej.

Voňápané údy, za doprovodu nechutných efektů prořízlá hrdla, ufiklé čůráky místama nastrkané do nezletilých, plačících královen, ochlupené mezinožky, obnažené dudomety, dialogy opřené o jemná a laskavá slovíčka jako bastard, whore, cunt, cock a fuck v podání neméně jemných, laskavých asketů, aneb velmi, opravdu velmi, možná až samoúčelně, temná fantasy, tak krutá, že se zde příliš neuplatňují předvídatelná fantasy klišé, neboť platí pouze jeden zákon, a to zákon krutosti. Soft people die first! Podle mě největším majstrštykem tohoto seriálu je, jak tento guláš primitivních instinktů, sviňáren a kurváren nejhrubšího zrna protlačil přes útlocitné cenzory. (Update 2018 - co spolu začali prcat dva klaďasi, přeci jen kurňa seriálek už trocha měkne.)

Bez nadsázky možná to nejlepší, co jsem kdy na půdě dokumentů viděl. Zejména první díl (a Koroljov v něm) je fenomenální. Tento cyklus mě dostal do víru Studené války i s botama.

Dokonale zábavné, dokonale staročeské.