Belsazar

Belsazar

Česko

3 body

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 6 8
    • 17.1.2018  17:00

    Radar čtoucí myšlenky. Není to hezké takhle mluvit.

    • 17.1.2018  16:34

    Můžu tě políbit ouško, aby tě nebolelo?

    • 17.1.2018  16:22
    M*A*S*H - Tuttle (S01E15) (epizoda) (1973)
    *****

    Rozhovor plukovníka Blakea a generála Claytona je třešnička na dortu seriálové tvorby. Něco z Tuttlea zbylo v nás všech.

    • 16.1.2018  19:06

    Á, Bach.

    • 1.1.2018  21:10

    Komické je komičtější a tajemné tajemnější. Naprostá dokonalost.

    • 14.12.2017  14:42
    Jako bychom se ani neznali (divadelní záznam) (1982)
    *****

    My všichni přece mluvíme stejný slova. Ale to, co chceme, to si schováváme vevnitř. Lidi se potkávají na ulici, potřásají si rukama, smějou se, mluví spolu. Když se někomu podíváš do očí, tak tam nevidíš nic. Já, já mám tatínka, maminku, bráchu. Že mám takovej pocit, že jsou cizí. Já si kolikrát říkám, odkud je vlastně znám. Třeba tady nejsem vůbec doma. Třeba bydlím někde úplně jinde. Třeba tam na mě čekají, jenomže já nevím, kam mám běžet a na koho mám volat. Jé, prosím tě, neposlouchej mě, já jsem pitomá. Tak promluvila Kateřina (krásná Taťjana Medvecká)... Tahle inscenace se do mě propálila a zanechala trvalou stopu. Pravdivě ukazuje problematičnost rodinných vztahů. Zvláště se mi líbil Ivan Luťanský v roli bratra, jeho postoj mě dokázal potěšit jako máloco. Jak píše LiSaiFun: TOHLE je mrazivé.

    • 8.11.2017  07:53

    Občasný pocit nudy a několikeré protahování v sedačce mého oblíbeného kina o tom možná nesvědčí, ale dokument Jmenuji se Hladový Bizon, silný, lidský a působivý, mě zasáhl. Když byl hlavní hrdina poprvé zabrán bez brýlí, když zpíval, tleskal a pohupoval se u toho, když použil slovo „srát“, no, cítil jsem něco jako hrdost. Hrdost, že přes své omezení je takový, jaký je... Cestou z kina říkám té své, že na někoho může působit jako jednodušší člověk, ale že to je asi problém průměrně a nadprůměrně vzdělaných lidí, že si to o takových jedincích budou myslet. Cítil jsem vlastně uspokojení z faktu, že Honza je velmi milý chlapík. Ano, někdo může tvrdit, že takovéhle filmy hrají na city, když ukazují „nenormálnost“ (lépe řečeno „hendikep“). Ale vzpomněl jsem si na Kieślowskiho Amatéra, tam také vystupuje jeden, co není úplně „normální“. A když se podívám na jeho tvář, když se poprvé viděl ve filmu, rozhodně nevidím nic, co by se jen vzdáleně přiblížilo pocitu zneužití. Rád bych Honzu poznal osobně a zeptal se ho na jeho pocity. A panu režiséru Jurdovi bych rád vzkázal, že natočil formálně nedokonalý ale myšlenkově velmi silný film. Dostal jsem něco, co jsem vůbec nečekal.

    • 1.11.2017  21:21

    Šéfe, vy jste poručík? - Ale hovno!

    • 1.11.2017  17:48

    Není fůnus jako fůnus. Musím souhlasit s tvrzením Agnes, že nový rada (Adamíra) si s tím starým (Marvan) opravdu nezadá.

    • 20.10.2017  22:37
    Vybíjená (2015)
    odpad!

    Petr Nikolaev, autor přesvědčivého filmu Lidice, se rozhodl natočit retrospektivní drama s komediálními prvky. Mám rád různé časové roviny, mám rád vlastní nevyřčené vzpomínání v kombinaci s předcházejícím dějem a (samozřejmě!) mám rád "zdánlivě banální situace". Ale "výkon" Ondřeje Sokola mě dostal do kolen. Ovšem ani ostatní herci nepředvedli nic, co by mou maličkost zaujalo. Vybíjená je film trapný a neskutečně umělý. Za mě obrovské zklamání a zase jednou velká trapnost české kinematografie.

    • 6.10.2017  13:15

    ONA :Jsem pracující žena. ON: My jsme asi velkostatkáři, ne?

    • 9.8.2017  07:25

    Už dlouho jsem se tak dobře nezasmál. Mikulášovy patálie je jedna z nejlepších knih pro děti a mládež, která se mi kdy dostala do ruky. Polívka, Mikuláš a paní učitelka se podle mě velmi povedli, to se ale nedá říci o ostatních chlapcích (zejména Vendelín mě zklamal). Přesto obdivuji způsob, jakým autoři filmu přistoupili ke knižní předloze a dokázali natočit kvalitní film. Přesto jsem si ale uvědomil, o kolik chudší by bylo moje dětství, kdyby mě moje máma ke knize kdysi nepřivedla.

    • 5.7.2017  20:31
    Wadjda (2012)
    *****

    Je těžké (a špatné) odsuzovat něco, čemu nerozumíme (a přesto to dělá většina z nás). Tenhle film vůbec není o náboženství. Nebo si snad někdo myslí, že tu jde o wahhábismus? Jaký je rozdíl mezi fundamentalisticky chápaným židovstvím, křesťanstvím, islámem, či jiným náboženstvím? Jaký je (z hlediska vztahu k člověku) rozdíl mezi dějinami nejrůznějších náboženských směrů? Já říkám: Pramalý. Tady nejde o náboženství. Tady v tom filmu, který asi není dokonalý (kašlu na nějaké objektivní zhodnocení filmařského řemesla), tady jde o dítě. A kdo brání dětem si hrát, kdo je již od dětství korumpuje, to je zrůda. Bez ohledu na rasový původ či náboženskou víru. Zrůda.

    • 5.7.2017  14:09

    Ne každý, kdo působí jako velký tvrďák, je takový, když na to dojde. A ne každý, kdo působí jako měkkota, je měkký. Tenhle film je jako jeho hlavní hrdina - mlčenlivý, pomalý, skoro bez akce. Ale když na to dojde, jede na plné obrátky. Nemohu si pomoci, ale vždy jsem měl slabost pro anděle pomsty.

    • 20.6.2017  22:14

    Vzpomněl jsem si na konec románu Alexandra Dumase Hrabě de Monte Cristo: Jen ten, kdo zakusil svrchované neštěstí, je schopen pocítiti svrchovanou blaženost. Člověk musí chtít zemříti, Maximiliene, aby poznal, jak sladko je žít. Žijte tedy a buďte šťastny, milované děti mého srdce, a nezapomeňte nikdy, že až do dne, kdy zalíbí se Bohu odhaliti člověku budoucnost, všecka lidská moudrost bude obsažena v těchto dvou slovech: Čekat a doufat!

    • 16.5.2017  17:32
    Šéf na grilu (TV pořad) (2011)
    ***

    Tento pořad považuji za výrazně lepší než je Ano, šéfe!. Pan Pohlreich má výrazně lepší mluvu a vystupování a člověk se dozví zajímavé věci. Je to o něčem.

    • 16.5.2017  17:22
    Ano, šéfe! (TV pořad) (2009)
    *

    Svůj význam to má, neříkám, ale forma je naprosto šíleně odporná. Beru to jako způsob, jak se (velmi vulgárním a omezeným způsobem) zasmát.

    • 13.5.2017  17:40

    Život je jako kluziště. Hodně lidí tam popadá.

    • 6.5.2017  10:42

    Patetičnost a určitá naivita snímku mi nevadí. Dívám se na tenhle film, který mi dost připomněl Griffithův Zlomený květ, jako na smutný příběh o předsudcích a tragédii nenaplněné lásky k jednomu parchantovi. A hlavní herečka jedním slovem? Úchvatná.

    • 26.4.2017  10:34

    Naivní, ale moc hezký film. Líbil se mi nápad se snem, který zabral asi třetinu času. A pětadvacetiletá Mary Picford byla nejen krásná, ale i schopná herečka. Je pravda, že dnes se hraje jinak. A mladá žena hrající malou holku je přinejmenším podivné. Ale je zkrátka jiná doba a jiný přístup k Umění.

    • 26.4.2017  10:23
    Král Krysa (divadelní záznam) (1979)
    *****

    Život je to, co je. Nic předtím, nic potom. Jsou jen dva druhy lidí. Ty, co jsou na prodej, a ti, co se dají koupit. / Už ani rakev pro něj nemám. Jen pytel od rejže. / Bůh není a vy to víte. Je mi vás líto, důstojnosti. Takže tady máme knihu, film a divadelní zpracování. Knihu vynechám, jsme na filmové databázi. Takže v čem je Hubačovo zpracování lepší než film? Jednoduše řečeno - ve všem. Japonci se v divadelní verzi vyskytují také málo, ale jsou - v postavě kapitána Jošimy - vykresleni mnohem lépe. Čestný Marlow je čestnější, šikovný King šikovnější (Haničinec byl prostě a jednoduše báječný) a doktor doktorovatější. A Brzobohatý? Ten komentář nepotřebuje. V kombinaci s Haničincem tvoří opravdové divadelní Umění. Tohle představení nemá chybu, vůbec žádnou. / Záleží přece na jediný věci na světě, aby člověk zůstal naživu. A aby měl prachy. Prachy! Všechno ostatní jsou kecy. Kecy!

    • 17.4.2017  20:59
    Žert (1968)
    *****

    Ty vole, tebe jsem bít nechtěl! Zásadní film "ze života". Pro mne určitě.

    • 15.4.2017  22:17
    Srbský film (2010)
    ****

    Z určitých kruhů vystoupit nelze.

    • 14.4.2017  11:42
    Král Krysa (1965)
    ****

    A jestli to nechcete jíst, dívejte se. Tohle je svobodný vězení.

    • 29.3.2017  14:04
    Soudkyně Barbara (TV pořad) (2015)
    odpad!

    Nejspodnější dno. Nechápu.

    • 6.3.2017  07:55

    "Co říkal tatínek?" - "Ale nic neříkal." - "Něco říkal." - "Ale on je blbej."

    • 3.3.2017  14:25

    Nechtěla bych býti pedagogem. Umírají příliš brzy. Jako bych slyšel své studenty. Kdyby tak odkrouhli tělocvikářku. Jojo, u třetí povídky jsem se několikrát hezky zasmál. Jinak to bylo celé takové utahané. A Playboy, sportovní časopis pro mládež, nemá chybu. :-D A to mají před maturitou.

    • 3.3.2017  12:06
    Logorama (2009)
    *****

    Dell, Durex a Ikea v jednom záběru. Dokonalé. A hodně říkající.

    • 14.2.2017  15:02
    Branky, body, vteřiny (TV pořad) (1956)
    **

    Bernatský je profík, své dvě hvězdičky si zaslouží. Všechno ostatní na tomhle pořadu mě hrozně štve.

    • 6.2.2017  12:32

    Znáte heslo kdo neskáče, není Čech? Zažili jste zblblý dav vyřvávající různá jednoduchá hesla a mající pocit největších frajerů? Chápu, že jsem se svým názorem velmi osamocený, ale to mě - upřímně - nezajímá. Jako kluk jsem si sedl k televizi zády, když jsem byl nucen dívat se na institucionalizovaný sport v televizi. Tak činím i v dospělosti. Protože se prostě nehodlám smířit s tím, že by úspěch party čutálistů (či jiných hráčů) jakkoliv souvisel s vlastenectvím. Ne, prostě ne. Tohle beru jako dokument ukazující určitou událost, mně však tak cizí, že mi nic neříká. Výpovědní hodnotu beru, ale rád to nemám.

<< předchozí 1 2 3 4 5 6 8
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace