Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Krátkometrážní
  • Animovaný
  • Komedie
  • Drama
  • Akční

Recenze (831)

plakát

The Weeknd: Take My Breath (2021) (hudební videoklip) 

Je s podivem, že je většina lidí ochotna přehlížet bezmála 80% vykrádačku Jacksonova Thrilleru. Weekndův tým už se to ani nesnaží dělat nenápadně, ale tak hlavně, že to sype, když je z něj nejposlouchanější interpret na Spotify. P.S. "Epilepsy warning" by mohlo být i v úvodu videa, protože popisky čte jen málokdo.

plakát

Pořád jsem to já (2014) 

Na tenhle film bylo velmi bolestivé koukat. V některých momentech doslova utrpení. Míru soucitu s hlavní postavou, jakou jsem zažíval při sledování tohohle filmu, jsem za poslední dobu nezažil hodně dlouho. Příběh pak prožíváte o to silněji, pokud někoho s Alzheimerem v rodině máte/jste měli, a váš pohled na životní osud je o to vrtkavější, když si uvědomíte, že tohle se za pár desítek let může začít dít i vám. Nakonec nejvíc netrpíte vy, ale vaše okolí a jen ti nejbližší. Protože vy už svět okolo vůbec nevnímáte.

plakát

Calin & Stein27: Růže (2019) (hudební videoklip) 

Nemůžu uvěřit tomu, že to jsou už víc než tři roky, kdy vznikl tenhle klenot novodobého popu. Tohle byl první song, který jsem od Calina slyšel a obdivoval jsem, jak dva mladíci dokázali vepsat na papír velmi emotivní a syrovou baladu, která si na nic nehraje. Od té doby ušli oba dva s Rychlými kluky dlouhou cestu, Calin až na vrchol žebříčků a hitparád, nicméně pro mě bude tenhle song zřejmě navždy jeho #1.

plakát

Charli XCX & Troye Sivan - 1999 (2018) (hudební videoklip) 

Jsem sice ročník 1999, ale hudebně mě zaujaly více jednak jiné kousky od Charli a druhak jiné songy odkazující na "devadesát devítku" (Valley - Like 1999). Klip se všemi možnými kulturními odkazy (Eminem, Backstreet Boys, Matrix, apod.) byl fajn, ale kolaboraci s Troye Sivanem bych si dokázal představit o něco lépe, páč Troyeho potenciál se v opakujícím tuc tuc beatu nedokáže úplně projevit.

plakát

Trevor Daniel, Selena Gomez: Past Life (2020) (hudební videoklip) 

Mám o něco raději verzi samotného Trevora, to však neubírá nic na chytlavosti refrénu a kvalitě produkce. Zpěv Seleny v refrénu mi však přijde poměrně křečovitý.

plakát

Pokáč: Holky to objektivně lehčí maj (2021) (hudební videoklip) 

Shoutout Pokáčovi za to, že sebral odvahu a i v dnešní době si troufnul vydat písničku, která se svým humorem může dotknout nejedné slečny či moderního feministy (jak vidno v komentářích na instagramu nebo zde). Nad těmi urážlivými výkřiky z řad obecenstva se musí člověk opravdu jen pousmát a poté s politováním podotknout, kam až to dnešní společnost dopracovala. Naštěstí většina má stále rozum na správném místě a dávku Pokáčova humoru snadno pochopí. Je neskutečně hloupé si myslet, že "přežití pár porodů" a podobné výroky by Pokáč myslel vážně. Jsem vážně zvědav, jak se na tuhle píseň bude dívat mladší generace za 10 let. Prozatím díky, Pokáči!

plakát

Yzomandias: Melanž feat. Nik Tendo (2020) (hudební videoklip) 

Je úplně jedno co člověk poslouchá za hudbu, ale v případě tohohle videoklipu musí uznat kvalitu každý. Obzvlášť když se zdůrazní, že něco takového vzniklo v Česku. Klip Melanž má nepopiratelnou kvalitu, a troufnu si tvrdit, že každý tuzemský hudebník by byl hrdý, kdyby mohl disponovat dílem tohohle rozměru. Bez pochyby přelomová věc nejen v českém rapu, ale i v české moderní mainstreamové hudbě.

plakát

Olivia Rodrigo: Traitor (2021) (hudební videoklip) 

Písnička je to skvělá, za mě asi nejlepší z celého alba Sour, které Olivii Rodrigo vyšvihlo do popředí všech hitparád a udělalo z ní slavnou hollywoodskou celebritu. No ale právě proto nechápu, proč Olivia (a její tým) zveřejnila k této písni tak odfláknutý videoklip bez myšlenky a bez nápadu. Asi chtěli z úspěšného songu (podle streamů druhý za "good 4 u") vytěžit co nejvíc, ale tenhle výsledek je za mě velkou ztrátou.

plakát

Papírový dům: Z Tokia do Berlína (2021) (seriál) 

Dvoudílný dokument o závěrečné sérii již kultovního seriálu La Casa de Papel je milou chuťovkou pro ty, kteří po skončení seriálu neměli dost a chtěli si ještě užít svých oblíbených herců a postav. Na dokumentu bych rád vyzdvihnul upřímnost, kterou vystihuje přímočarý vypravěčský narativ provázející jednotlivé herce či situace, které při natáčení nastaly. Samozřejmě, že se jedná částečně o jakési zadostiučinění např. kvůli scénám jako zdevastovaná muzejní místnost, nicméně i to bylo součástí vytěžit z poslední série Papírového domu maximum. Pro mě však byly inspirativní i náhledy do rutin a rituálů jednotlivých herců (ať už poklidný rozbor dialogů Profesora či Lisabon, umělecké rozptýlení Berlína nebo fyzická příprava Stockholm či bývalého profesionálního boxera Bogoty), kteří ukázali více než dostatečně, že i herecká (potažmo obecně umělecká) branže sebou nese každodenní tvrdou práci a úsilí, které nakonec přineslo vytoužené ovoce a nečekanou slávu všem hlavním hercům. Rozloučení s celým seriálem je to moc příjemné.

plakát

Shiny_Flakes: Náctiletý drogový baron (2021) 

Jako první jsem viděl seriál inspirovaný touhle skutečnou událostí. Velmi mě nadchnul, a i přestože se od reality výrazně odlišuje, oba dva počiny jsou povedené. Dokument je přece jen o něco méně záživný a chybí mu emoce (což dávám za vinu replikovaným scénám a chladným rozhovorům s jednotlivými aktéry), ale nové informace a veškeré detaily okolo celé kauzy tvoří z Maxova života originální a zajímavý příběh. Max je po osobnostní stránce skutečně někde jinde a jen budoucnost ukáže, jestli tahle "výjimečnost" bude hrát v jeho prospěch a ukáže se jako užitečná, či nikoliv a uvidíme jej znovu za mřížemi. Nicméně ačkoliv se držím od drog dál a ať už je to po morální stránce kdovíjaké, nějaké uznání u mě za to, co se mu podařilo vybudovat, přece jen má.