Deníček (1)
Sharp Objects
Takový ten pocit, když zapomenete, že sledujete jen pouhý pohyb na obrazovce, takový ten pocit, když nemůžete přestat sledovat ten pohyb, takový ten pocit, když je pohyb na obrazovce důležitější, než děj kolem Vás. Práce kamer a střihačů mě naprosto zhypnotizovala, a nechala mě uvězněnou v příběhu, který mi po zhlédnutí byl vlastní a pachuť pocitu špendlíku zapíchnutého v mé kůži si ponesu ještě dlouho. A Amy! Úžasná Amy. Vlastně Camille.
“See, there I am. I told you I lived. I told you I was.”
Richard. The man. Asi jediný vroubek, jediné citové zklamání zažité během celého díla. Tak moc by se ke Camille hodil. Tenhle happy end mi bohužel nebyl splněn..
“You slept in your clothes? If you want I’m the proud owner of a 14-year-old flannel.” OK, Rich.
