Vesman

K Narutaru jsem přistupoval s vědomím, že shlédnu pořádnou brutalitu...inu chyba lávky. Z celého seriálu to platí jen o posledních dvouch dílech. Zbytek je plitká limonáda, ve které jsem se dost ztrácel a především nudil.

Nebýt prvních dvou třetin seriálu mohly to být slušné 4*, takhle jen průměr za 3*. Seriálu škodí hlavně rozdrobenost příběhů, právě v prvních dvouch třetinách. Doufal jsem spíše v jeden velký a ucelený příběh, kde budou dva bratři bojovat s organizací co je věznila. Místo toho jsem dostal lacinou detektivku, kde hrdinové řeší záhady, na které narazí po cestě, místo toho aby se starali spíš sami o sebe a řešili své problémy. Jak se tu ostatní zmiňují, atmosféra je skutečně ponurá a navozuje to správné prostředí. Vizuální stránka seriálu sice nepatří k nejlepším ale ani neurazí.

No, nahypované komentáře bohužel zvětšily má očekávání, která nakonec nebyla splněna. Hlavní motiv mě sice dokázal zaujmout, a v podstatě i jeho zpracování, ovšem to co sráží mé hodnocení jsou některé drobnosti, kterých si v mém případě nešlo nevšimnout. Tak především neustálé myšlenkové pochody některých postav, zvláště hlavního hrdiny. Chápu, že seriál právě na psychice hlavních postav staví, ovšem v podobě a množství, v jakém to bylo podáno mě to začalo poměrně rychle nudit. Druhá věc byla celková nudnost, občasné vesmírné bitvy mě příliš nezaujaly, sám jsem před začátkem seriálu doufal, že se Ryvius bude osamoceně toulat vesmírem a vše se soutředí na spory na samotné palubě. No abych to zkrátil, slabé 4*.

Opravdu bych chtěl napsat nějaký kvalitní komentář, což mi ovšem za prvé nikdy nešlo a za druhé je to dost nevděčný úkol, vzhledem k tomu, že to už udělal Subjektiv, kterému mimochodem vděčím za to, že mě k LOGH de facto přivedl, thanks bro ;-) . No nic, jdeme na to… Úžasné, dokonalé, famózní. Asi tak bych mohl popsat Legend of Galactic Heroes, velkolepou sci-fi ságu, která si vydobyla místo v mém TOP anime seriálů. Vedle většího měřítka, kde jde o válku a politiku se soustřeďuje také na dva hlavní, a již zmíněné, protagonisty, kteří mají oba své vlastní cíle a touhy, které se však velmi liší. Celkově vzato, v porovnání třeba se Star Trekem LOGH jasně vítězí. Další věcí, kterou bych vypíchl je nejednoznačnost dobra a zla. Říše, která by se na zloducha dobře hodila, se za něj skutečně nedá považovat. V popisu stran bych však jednu věc vytkl, přestože je Říše inspirována především císařským Německem, některé její historické fragmenty jasně připomínají Třetí říši, to si podle mého mohli tvůrci odpustit. Naopak to, co se mi nesmírně líbilo, byla hudba. Originální skladby jsou prokládány díly klasiků, Beethovena, Mahlera a dalších. Jak již bylo řečeno, jde o dost starý seriál a tomu odpovídá i animace, ovšem tady nejde o vzhled, příběh je mnohem důležitější. A na závěr snad jen jednu hlášku: Sieg Mein Kaiser.

Navzdory tomu, že námět je neoriginální až to bolí a že polovina dílů je jak přes kopírák (hned mě napadla první polovina NGE), jde o velmi dobře koukatelné a zábavné anime. Ke kladům bych přičetl starší animaci, která se mě osobně vždycky líbila a lehký yuri nádech, jen ta závěrečná btva mohla být o trochu lepší.

Anime je to koukatelné, ovšem nesmírně neoriginální a průměrné. Puberťačka s nadpřirozenými schopnostmi, to už tu bylo tolikrát. Navíc v tomhle případě je hlavní hrdinka vysloveně nesympatická. Ani ostatní postavy mě nikterak nezaujaly, snad jen přisprostlá kniha Marcosius za něco stál. Celkově u mě větší zájem vzbudily až poslední dva díly, zbytek vůbec.

Tenhle seriál mě skutečně potěšil. Svým způsobem mi totiž připomněl další temnou středověkou fantasy, a to Berserka. Vizuální podoba je úchvatná a stejně tak i příběh, točící se okolo války s démony mě zaujal. Rovněž i hudba je dibře poslouchatelná. V posledních pár dílech však seriál ztrácí na kvalitě, které se odchylují od mangy, kde se tvůrci ve spěchu snaží vytvořit alespoň nějaké dílčí zakončení, které by se ovšem dalo dost dobře udělat i podle mangy. Díky tomuto odchýlení, se některé díly, které odhalují minulost Claymore, stávají vpodstatě zbytečnými. Navzdory nepovedenému konci, je to však stále za 5*, já se u toho bavil skvěle.

Hahahaha, takovou srandu jsem ještě nezažil…dobrý, už dost ironie, teď vážně. Tak špatný anime jsem ještě neviděl. Ten, kdo to zařadil do žánru komedie měl asi v hlavě velký prázdno nebo v krvi pár promile. Buď jsem suchar, co nemá vůbec smysl pro humor, nebo je humor v Haruhi tak inteligentní, že jsem ho ani nedokázal postřehnout. Za celý seriál jsem se totiž usmál jen párkrát. Situace, které měly být nejspíš komické, mi koické rozhodně nepřišly. Vpodstatě nic mi tam komické nepřišlo. Jediné co se mi z toho líbilo byl opening, písničky z festivalu a ta rádoby vážná část posledního dílu, všechno nekomediální věci a mám takový pocit, že tohle by se u komedie asi stávat nemělo. Například Kyonovy komentáře, které měly velký potenciál mě z 99% nechaly naprosto chladným. Od Haruhi jsem sice žádnou vyjímečnou kvalitu nečekal, ale že to bude takový propadák jsem si skutečně nemyslel. Zatím nejhorší anime, jaké jsem zatím viděl…no dobře, ten Pokemon byl horší.

Vzhledem k tomu, že v anime dávám přednost vážnějším žánrům a komedie příliš nevyhledávám, tak bude moje tvrzení asi dost neobjektivní, přesto si ho nenechám pro sebe. GTO je ta nejlepší anime komedie jako jsem kdy viděl a jakou nejspíš kdy uvidím. Z těch pár ostatních komedií se při porovnání s GTO stávají naprosté frašky. Příběh novopečeného kantora, který má méně inteligence než většina jeho studentů a jeho cesta za snem stát se nejlepším učitelem v japonsku. A Eikichi se s tím vším vypořádává skutečně originálním způsobem. Co mě nejvíc dostalo byly ty jeho příšerné ksichty, těm se prostě nejde nesmát. No, i když já se vlastně smál od začátku až do konce při každém dílu. I když jsem to vlastně ani nijak neodůvodnil, všem doporučuju GTO shlídnout, rozhodně nebudete litovat.

Když člověk slyší o něčem vychvalovaném, skutečně by neměl nic očekávat. Výsledek pak většinou nestojí za to, za co by stát měl. Stejná věc se mi, i když v menší míře, stala i u Fate/Stay Night. Asi těžko bych mohl vypíchnout nějaký konkrétní zápor, snad jen hlavního hrdinu a jeho iritující šlechetnost a pacifistické kecy. Avšak to, co mi brání dát plný počet, je první třetina seriálu. U těch zhruba prvních 8 dílů jsem se poměrně dost nudil a do dalšího sledování se musel dost nutit, tenhle těžko stravitelný začátek se podle mě dal zmenšit na polovinu a ničemu by to neuškodilo. Jednou z věcí, která mi také vadila je soustředění jen na určité postavy. Samozřejmě je normální, že se většina seriálu točí kolem hlavního hrdiny. Ovšem zde máme celkem sedm pánů. Vpodstatě celý seriál se točí kolem dvou, vyjímečně tří z nich. Účinkování ostatních pánů by se dalo popsat zhruba takhle: „přijdu, udělám bububu a zemřu“, což mě dost mrzelo, protože jak u mě bývá zvykem, jak je na obrazovce moc hlavního hrdiny, získávají oproti němu tyhle vedlejší postavy čím dál víc sympatií. To samé by se dalo říct i o služebnících, i když ne v takové míře. Ale abych jen nekritizoval, moc se mi líbili služebníci, vybrání historických hrdinů považuju za dobrý nápad, jejich pestrost a vzájemnou nepodobnost se mi moc líbila. Fantasy mám rád, a to téměř v jakékoliv podobě. Takže motiv s bitvou sedmi mágů se mi zamlouval, i když zrovna bez Svatého Grálu bych se klidně obešel, mám pocit že ho teď cpou do všeho možného (nejspíš důsledek Da Vinci Code). Celkově vzato jde o kvalitní fantasy anime, které mi však přijde trochu přeceňovan, k dokonalosti mu přecijenom něco chybí. Navíc nechápu co máte všichni na Saber…Rider se mi líbila víc.