moudnik

Texaský autobus do El Pasa je přepaden motorkáři. Pasažéři autobusu jsou sice zaskočeni, ale v souboji s „nomády", jak si tito úchylní motorkáři říkají, objeví v sobě vlastnosti, které dosud neznali. Tvrdá akční podívaná, plná střelby, honiček a zabíjení jede bez ustání. Ne všichni přežijí a dobře to vědí. Přesto o své životy tvrdě bojují a nenechají si nic líbit.

Francouzský venkov se svými problémy i svéráznými obyvateli je hlavním dějištěm tohoto dramatu, kde poklidná atmosféra v rodinném podniku na zpracování kůží značně zhoustne po zmizení manželky majitele koželužny, který zaměstnává většinu obyvatel maloměsta. V příběhu o lidské zvůli, ztracené lásce, cynismu moci a postupném nalézání pravdy je Victor Lanoux v hlavní roli ve svém civilním herectví naprosto přesvědčivý. Film postupně graduje a napětí trvá až do úplného závěru. Jde o vyšetřování kriminálního činu, který rozbouří hladinu veřejného mínění v tom jednom "krásném městečku".

Rok 1944. Komu by se chtělo z neobsazené Anglie do okupované Francie a ještě k tomu na nebezpečnou misi s nejistým výsledkem. Ženy, ano, musí to být ženy, aby zahrály Němcům divadlo a v uniformách zdravotních sester odvezly do bezpečí zraněného anglického geologa, chyceného na pláži v Normandii. SOA ho tam vyslala prozkoumat půdu pro informace nutné k vylodění. Ženy, narychlo posháněné po Anglii a sourozenci - odbojáři, kteří ví jen o málo víc o úkolu než jejich svěřenkyně. Statečná srdce však nestačí, náckové nejsou koťata, a tak se úkol zkomplikuje a přeroste v boj na život a na smrt mezi SS a odbojáři. Jak to všechno dopadne uvidíte v novém francouzském filmu plném napětí a perfektních hereckých výkonů.

André Cayatte natočil tento film s vědomím, že hlavní role, postava matky, které unesou dítě, je hratelná. Ale jen jednou herečkou. Nikdo, zdá se, neumí beze slov zahrát pohled plný poznání, žalu a hrůzy tak, jak to předvádí Annie Girardot ve své vrcholné formě.

Tak je tu máme obě. Mladičkou Isabelle Huppert a již vyzrálou, skvělou Annie Girardot. Obě se sešly ve více filmech, naposledy ve skvělé Hanekeho Pianistce. Doktorka Gaillandová (A. Girardot) si užívá života a stejně tak nechává žít své dvě děti i manžela. Jako primářka v nemocnici má spoustu práce a nasazené tempo - milenec, práce i rodinné starosti - už nestíhá, jako zamlada. Kvůli zdravotním potížím se nechává vyšetřit ve své nemocnici inkognito a stanovená diagnóza je hrozivá - rakovina plic. Bilancování dosavadního způsobu života, jakož i zápas se zákeřnou nemocí je skvělá herecká příležitost a Annie Girardot nám opět předvádí, že hrát umí náramně. Vynikající film nepodlehl ani času ani změnám vkusu a je stále silným psychologickým dramatem dnešní doby.

Damiano Damiani - neúnavný kritik špinavých triků mafie, korupce státních úředníků i neschopnosti justice, znovu obsadil do hlavní role Gian Máriu Volonté a byl to tah nadmíru vyvedený. Volonté civilně a bez zbytečných přehrávek předvádí jednu ze svých nejlepších kreací. Role policisty, který se bojí o svůj život, mu sedí. Ve vypjaté atmosféře všudypřítomného strachu, kdy se vraždí za bílého dne, odchází Volonté dělat ochranku jednomu strašímu soudci. Ve snaze vyhnout se nebezpečím normální služby se však zaplete do hry mnohem drsnější a události naberou rychlý spád. Vraždy, temná tajemství, intriky.

Tak, jak se film jmenuje, IO HO PAURA - "Mám strach", tak se i na plátně děje. Scéna, ze které mrazí, se odehraje na chodbě před výtahem v domu soudce. Při útěku dvou najatých vrahů je jeden z nich policistou zraněn a zůstane sedět v kabině výtahu. Jeho kumpán ho volá a vrátí se podívat, co se stalo. Když vidí zraněného, nemilosrdně, beze stopy emocí ho několika výstřely dorazí. Damiani měl, jako obvykle, štěstí při výběru herců, a tak ze všech gangsterů i mafiánů jde strach, ať mají montérky nebo bílé límečky. Jeden z nich, náš známý představitel padouchů všeho druhu - Mário Adorf - si i zde s chutí zahrál.