UhLee

První série - (8/10). Britský režisér Guy Ritchie patří v současnosti k největším filmovým workoholikům současnosti. Proto se ani trochu nedivím, že po úspěchu původního filmu The Gentlemen se rozhodl exkluzivně pro NETFLIX uklohnit volné pokračovaní této konopím opředené podívané. V prvé řadě bych chtěl zdůraznit, že původní film považuju za nejlepší film roku 2019 a tím pádem byla laťka proklatě vysoko. Hned ze startu to tady odpálím - jedná se o slabšího Ritchieho a tento seriál z jeho pera zdaleka nedosahuje kvalit jeho staršího předchůdce. Nejedná se o tak údernou podívanou, protože to má zkrátka 8 dílů, které dohromady překračují 6 hodin. Tím pádem se zběsilé tempo rozmělní a není tak ostrý nářez, jak bych požadoval. Polovina z osmi dílů jsou dokonalou podívanou, ta druhá půlka už lehce zaostává a ředí výsledný říz. Režisérův dravý rukopis je tady však cítit na míle daleko a tento britský génius to dokazuje hned na několika frontách. Tou největší dominantou jsou rozhodně postavy, které si divák s přibývajícími díly víc a víc zamiluje. Nejedná se o tak blyštivé obsazení, jak v původním filmu. Ovšem dočkal jsem se hned několika příjemných překvapení. V prvé řade musím zmínit Jeho Veličenstvo, které ztvárnil Theo James. Tento britský sympaťák se proslavil především sérii Divergence a od té doby jsem ho nikde neměl možnost spatřit v plné parádě. Tady však dokázal, že nedostatkem charisma rozhodně netrpí a jedná se o velké herecké překvapení. Ještě bych chtěl zmínit roztomilého šlechtitele konopí Jimmyho. Guy Ritchie je mistr v tom, servírovat divákům nové a nové postavy přičemž jsou to po většině případů totální karikatury svého druhu. Tím pádem i The Gentlemen vítězí v bizarní prezentaci nových šílených charakterů. Po skončení seriálu mě však malinko mrzelo, že jsme se nedočkali alespoň nějakého mikro camea z původního filmu. Chtěl bych taktéž pochválit vždy spolehlivého dvorního skladatele, který opět nádherně dokresloval nóbl atmosféru. The Gentlemen jsou příjemnou nadstavbou původního filmu, která pokračuje v kvalitně nastaveném metru. Ačkoliv to není tak úderné a v závěru to nemá tak silný tah na branku, bavil jsem se u toho náramně. Kvalitních gangsterek z pera Guye Ritchieho není nikdy dost, ale možná by měl chlapec trochu vydechnout ať to není s jeho projekty za nějaký čas podobné jako s Marvelem. "It’s a job like any other. Sometimes you have your good days… and you have your not-so-good days. Yeah, sometimes you win, sometimes you watch someone get hacked to death with a machete." Nejlepší epizoda: Tackle Tommy Woo Woo (E02) 

(7/10). Poetická podívaná ze Země vycházejícího slunce. Perfect Days jsou melancholickou podívanou, která zachycuje život jednoho Japonce. Člověka, který na první pohled vykonává podřadné zaměstnání, kterým je údržba toalet v Tokiu. On tuto práci však nadevše miluje, vykonává ji podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Chápe totiž, že je to služba především společnosti a v tomhle jsou Japonci úplně jinde než zbytek světa. Jeho dny mají repetitivní charakter, ale vždy se v nich objeví nějaká maličkost, která mu jeho denní zážitek umocní a zpestří. Německý režisér Wim Wenders dokázal neobyčejně zachytit život na první pohled obyčejného člověka. Kdo by to byl řekl, že si bude filmový divák užívat pohled na postaršího Japonce, která v Tokiu drhne hajzly. Velký podíl na tom má příjemná atmosféra, která celý film provází a vy se necháváte v klidu unášet na této vlně melancholie. Asijská filmografie nám už několikrát ukázala, že řemeslo má vymazlené do posledního detailu. Zde však za kamerou stál německý kameraman Franz Lustig, který se však stal dokonalým chameleonem a divák by na první pohled nerozeznal, že se nejedná o rukopis nějakého asijského tvůrce. Představitel hlavní role Kódži Jakušo dokázal prakticky beze slov zachytit divákovo srdce, který se s ním s radostí vydává na pouť jeho dokonalými dny. Perfect Days jsou snímkem, který vás svou zádumčivou atmosférou naprosto pohltí. Naučíte se nazpaměť rutinu, kterou hlavní představitel každý den prochází. Se zvukem koštěte se probouzíte do nového dne a s knihou v ruce se noříte do světa snů. Bavilo mě objevovat pomocí nepatrných nuancí další střípky, které tvořily na první pohled zářivou fasádu, která však v sobě skrývá četné praskliny. Film z ranku Patersona, který má však díky klidné a okouzlující japonské atmosféře jedinečné kouzlo."Next time is next time. Now is now."

(6,5/10). Svěží mix žánrů, který z Cat Peson dělá solidní překvapení. V poslední době sjíždím ještě dozvuky roku 2023 a tento film nebyl původně plánován. Ovšem jeden vážený člen podcastu Geekec, který pravidelně poslouchám, jej měl umístěný na 10. místě, tak jsem chtěl tomuto neznámému počinu dát šanci. Vstupní atributy slibovaly zajímavou podívanou a výsledek podle toho také vypadal. Dostali jsme vztahové drama, které se s postupující stopáží krásně rozvíjí a servíruje nečekané zvraty. Snímek jemně brousí hranky problematiky randění v 21. století. Protože v dnešní době není úplně sranda jít na rande s totálně neznámým jedincem. Všude je plno teorií o vztahových podvodnících, stalkerech nebo všemožných predátorech. Tím pádem člověk už vlastně ani neví, komu může věřit a vzniká tak podivná deformace mladé generace. Cat Person s tímto konceptem důmyslně pracuje a rozehrává během dvou hodin poutavou podívanou. V jejím čele stojí méně známá herečka Emilia Jones, která mi však už v několika projektech ukázala, že dokáže snímek nést z velké části na svých bedrech. Důkazem mohou být filmy CODA nebo Ghostland. Tato britská herečka se začíná pomalými krůčky víc a víc prosazovat. Jsem velice zvědavý, jestli jí časem do klína přistane třeba nějaká průlomová role, která by jí vynesla do širokého povědomí diváků. Sekunduje jí tady na první pohled povědomý Nicholas Braun. Chemie mezi hlavními postavami je zde otřesná, což je však u tohoto filmu záměrem. Cat Person totiž ukazuje situaci, kdy chtějí být dva osamělí lidé ve vztahu. Ovšem ať se snaží sebevíc, tak ta chemie tam mezi nimi zkrátka neproudí a ani jiskřička nepřeskakuje. Vzniká z toho podivná podívaná, která se divákovi nepříjemnými pocity zarývá pod kůži a on si to nějakým zvláštním pocitem užívá. "Men are arfaid that women will laugh at them. Women are afraid that men will kill them."