raffspIn

Obsah není zdaleka tam chytlavý jako název. Likvidace sestry George se značnou vleklostí zabývá poměrně zajímavým tématem: konec kariery vysloužilé herečky.Trochu výraznější nádech dodává filmu její homosexualita. Pravdou je ale, že tyto dvě dějové linie se nijak zvlášť neprolínají. Celkově je film spíše dobová rarita, než historické veledílo.

Velmi svérázný mix se zcela minul účinkem na vcelku náhodného diváka (tedy mě). Odpočítával jsem kapitoly do konce. Povětšinu času jsem byl naprosto ztracen v čemkoli: příčinu bych hledal jednak v opravdové béčkové stupiditě příběhu (ale záměrné, takže budiž) a jednak v odvrácení mě samotného od touhy vědět jak to dopadne. Je to jako smíchat 5 různých krabiček puzzle a pak je skládat do jednoho obrázku: je to zajímavý nápad, ale umělecký obraz z toho, bože dej, nikdy nebude.

K návratu do stejné řeky chybí v tomto případě jen dvě věci: povedený scénář a kvalitní herci. Oživení legendárního Michala Rytíře zůstává stále nekonečně daleko.

Neskutečně poetický zážitek. Existují takové písně a takové pohádky, které se hodí k noční obloze a praskajícímu ohni. Toto je film, který patří přesně na stejné místo. Uznávám, může se zdát zdlouhavý a jasný, ale já bych neváhal ani vteřinu a k tomuto ohni usedl a nechal se unášet vypravováním bardů. Pokud vás toto neláká, nebude vás nejspíš bavit ani tento film. MFF Karlovy vary 2010

Musím uznat, že jsem byl nečekaně silně vtáhnut do děje, nejspíš díky velmi přesvědčivé Agatě Buzek. Přestože je film servírován divákovi v nepatrné (místy velké) nadsázce, v několika detailech se odráží Polská duše a doba Stalinova temna. Jedinou vadou na kráse je podivný závěr, který se nehodí k zbylému ději. Filmová páska měla skončit o 10 minut dříve. MFF Karlovy vary 2010

Delší stopáž obsahuje spoustu detailů, které skutečně obdivuhodně vystihují atmosféru Stalinovy éry. Michalkovo Unaveni sluncem stejně jako Abuladzeho Pokání se skví v kontrastech. Po celou dobu se zdá, že je všechno v pořádku. Nadya svým kouzelným úsměvem vytváří lásku všude okolo sebe. Na druhou stranu, kulka NKVD už má svůj cíl.

Velká iluze se ve své filmové kategorii jistě nemá za co stydět. Svým poněkud vlažným tempem však neuchvátí srdce průměrně neobvyklého diváka (tedy mě) nijak zásadně. Snad jen dvě věci stojí za vypíchnutí: Francouzská hymna, která burácí Německým vězením a "Man you love to hate"

Grandiózní thriller, který zůstal víceméně v propadlišti dějin. Postupně vybuduje atmosféru, která by se dal krájet, a herecké výkony obou hlavních představitelek jsou jednoduše famózní. Musím říci, že na mě dlouho žádný film takhle intenzivně nepůsobil. Ale! Ne po celou dobu. Detaily upírají tomuto dílu jistě právoplatné postavení v dějinách kinematografie: Ve scénáři je několik do očí bijících pasáží, které prostě nesedí, ať už časově nebo logicky. Nutno říci, bohužel.

K tomuto velmi povedenému dílu jen pár drobností, které se netýkají filmařského umění. Každý člověk je odpovědný za své činy, nehledě na stav v jakém se nachází, pokud jsou z jeho vůle. V tomto případě si Matthew milost v žádném případě nezaslouží. Porota jej odsoudila k trestu, protože je nebezpečný pro společnost a protože není důvod se domnívat, že se jeho činy nebudou opakovat. Trest smrti, pokud s tím souhlasí pozůstalí, je jediný odpovídající trest. Domnívám se, že pozůstalí mohou žádat prakticky jakýkoliv trest, neboť míra jejich ublížení je nezměrná.

Mystic River mě nezaujala hnedka od začátku. Eastwoodův způsob budování atmosféry je neskutečně předvídatelný. Přesně tento přístup se mi nelíbí, od počátku se mi jasné co se tak asi stane a čekám, až se to stane, načeš jsem k smrti překvapen. Postavy jsou nevěrohodné, jejich chování mi vůbec nesedí (nabyl jsem dojmu, že se chovají tak, aby se děj co nejvíce zkomplikoval). Scénář je zkrátka neuvěřitelně chudý na komplexní děj. Je to zmatené, nepřesvědčivé a proto nudné.