Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (785)

plakát

The Wall (2017) 

Atmosferický, dusný a autentický film z válečného prostředí, který si hravě vystačí s tak jednoduchým, přitom tak originálním nápadem hlavně díky výborně budovanému napětí. Uprostřed je to možná pár minut moc upovídané a hluché, ale začátek a závěr to dokonale kompenzují a na tak přímočaré a jednoduché “odstřelování’ je to víc než dostačující zábava.

plakát

Deuce Bigalow: Evropský gigolo (2005) 

Tak tohle je o třídu lepší než první díl a můžu říct, že jedna z nejvtipnějších komedií, co jsem kdy viděl!!!!:D První díl byl více seriozní (jestli se to tak dá vůbec nazvat) a byla to čistě relativně inteligentní komedie (jestli se to tak dá vůbec nazvat😂), ale dvojka je absolutně odlehčená parodie, která se nebere vůbec seriózně a střílí jeden gag za druhým, tuny hlášek a situací, které by člověk snad ani nevymyslel, no pro někoho možná bohužel na úkor toho, že se příběh odsouvá na vedlejší kolej, a tudíž odpůrci stupidních parodií budou film po 5 minutách vypínat. Tohle se řadí nově mezi moji novou topku, kterou si budu pouštět ješte hodněkrát, neskutečný nářez, který je ke konci vygradovaný ad absurdum a válel jsem se smíchy snad celou závěrečnou půlhodinu. Takové věci se mají pouštět na Vánoce, na KVIFF a ve školách!

plakát

Deuce Bigalow: Dobrej striptér (1999) 

Rob Schneider je král podobných ujetin a spolu k Žába k zulíbání to patří podle mě k jeho nejlepším filmům. Stejně zábavné, stejně stupidní a kdo má rád typy podobného humoru, bude nadšený, naopak ten, který tohle odsuzuje u každého filmu typu Machři apod., bude zívat. Proto nechápu, proč si to daní jedinci pouštějí a pak hodnotí "odpadem"...

plakát

Polaroid (2015) 

Neurážející hororová záležitost, která zabaví, ale zároveň nenadchne a nevidím důvod, proč dávat víc než průměrné hodnocení.

plakát

Tiché místo: Část II (2020) 

Dost těžko hodnotitelný film, na který se dá dívat ze dvou diametrálně odlišných pohledů. Z toho jednoho vidíme excelentního a precizního Krasinského za kamerou, kterému z technické či vizuální stránky není absolutně co vytknout, příšery jsou úžasné, zvukařsky je to nejintenzivnější film za poslední roky, servíruje nám infarktové lekačky každých 10 minut a akce je nekompromisní. To, na čem však pokulhává, je příběh, který se nijak moc neposunuje, nevysvětluje origin ani více nerozebírá monstra a ke konci je až moc urychlený, což se ale vše dá odpustit za předpokladu, že divák úplně vypne a jen si užívá kino nářez po skoro roce nucené kino abstinence. Druhý pohled je ten, při kterém se na film podíváme víc zblízka a zjistíme, že vlastně nic moc nedává reálný smysl - obecně svět beze zvuků, porod dítěte, vysílání písničky místo prostého mluvení “přijďte na ostrov”, občas divné chování postav a některé věci, které zkrátka nejsou schopny být provedeny v tichu… Přesně proto je nutností úplně vypnout, nepřemýšlet a jenom sledovat. Ale i přesto, že jsem se fakt usilovně snažil, občas to prostě nejde vypustit a nutí mě to dát “jen” čtyřku, která je současně asi nejobjektivnější hodnocení celého filmu a jiné ani moc nepřipadají v úvahu - na pětku nedostačující a na trojku zase moc dobrý filmový zážitek. Každopádně pocity jsou pozitivní a za mě je to o třídu lepší než první díl.

plakát

Prolomit hranice: Naše planeta je věda (2021) 

Vizuálně opět dechberoucí a informativně zas a znova excelentní stejně jako první díl od Attenborougha, jen mi přijde, že všechny tyhle dokumenty jsou pořád o tom samém dokola a už to tak trochu nemá co říct. Na druhou stranu ačkoliv nejsem žádný fanda aktivistů za klimatické změny, musím říct, že je mi z dokumentu trochu smutno a nejhorší je, že normální člověk s tím stejně nic neudělá a mělo by se na problém pohlížet jinak zejména z očí těch, kteří řídí svět. Vizuálně a technicky výborné, informačně stokrát omílané, ale pořád stejně úderné…

plakát

Milk Teeth (2020) 

Nadprůměrně kvalitní dětský horor o zoubkové víle, která dává dětem v dětském domově peníze výměnou za jejich zuby. Šikovně zkombinovány hororové prvky spolu s (na poměry kraťasu) kvalitní filmařinou, neurážejícím vzhledem monstra, neokoukaným nápadem a fajn dětským představitelem v hlavní roli.

plakát

Metoda (2005) 

Po výborném rozjezdu v první půlce, kde se nám představí jednotliví uchazeči a následná metoda výběru, jsem byl nadšený. Příběh číšil originalitou, úkoly byly zajímavé a psychologický teror se pěkně stupňoval. Problém však přichází s druhou polovinou, kde jakoby scénaristům úplně došly nápady, dlouho se příběh plácá na místě, úkoly už přecházejí do stereotypní nudy a celkově se film sekne na čistě psychologické lince, ale úplně zapomíná na budovanou atmosféru, akci, napětí nebo se bojí jakkoliv přitvrdit. Samotný závěr mě pak už zklamal úplně, protože nám vlastně nic neřekl a jen za filmem zabouchl dveře. Veliká škoda, od podobné španělské tvorby jsem čekal něco více a potenciál tady byl, ale to, jak jej v průběhu filmu zazdili, mě bude mrzet ještě dlouhou dobu...

plakát

Xtremo (2021) 

Nejsem si teda jistý, jak tohle může někdo přirovnávat k Wickovi. Akce je celkem obstojná, ale všechno kolem je celkem bída. Béčkoví herci, tvůrci taky nejsou zrovna nejostřejší tužky v penálu, vizuál průměrný, příběh strašně hloupý a co mi nejvíce vadí je povrchnost a nezajímavost hlavních postav. První hodinu jsem čekal na výraznější vtáhnutí do děje, to se ale bohužel nekonalo a zbytek jsem protrpěl. Španělsko by mělo zůstat u toho, co jim jde...

plakát

Cruella (2021) 

Cruella je za mnou a dopadla přesně tak, jak jsem čekal. Na dětskou pohádku je to místy až moc dospělé, a tudíž pro děti nezáživné, na dospělý film je to místy zase až moc přihlouplé a neseriózní. Výsledek je něco mezi a určitě to není špatné, jen Cruella prostě neví, čím chce být, a to ve finále degraduje film o něco níže. Hudba se bude líbit (ikdyž mě osobně přišla až moc muzikálová), extravagantní šaty a kompetice dvou návrhářek byla ve výsledku celkem zábavná podívaná (ikdyž jsem byl původně skeptický), celý film jede v komediální notě (ikdyž bohužel žádný humor či scéna nejsou nijak výrazné, kde bych se smál či si jej do budoucna pamatoval) a Emma Stone je v roli výborná. Po skončení filmu tedy nemám vyloženě negativní pocity, nicméně bohužel ani žádné výraznější pozitivní a přijde mi, že byl film možná trochu moc dlouhý a takový mdlý a nijaký na to, abych si jej pamatoval i po týdnu. Na obstojnou zábavu na večer ale nejspíš postačí.

Reklama

Reklama