TheEvilTwin

Všichni jsme si tak nějak slibovali velkolepý westernový nářez, který se bude moci rovnat jeho žánrovým kultovním klasikám, ale tohle bylo teda velký špatný. Kromě Idrise Elby, překvapivě nekomplikovaného děje, který se dá chápat na první dobrou, a přehlednosti v postavách se totiž ničeho výraznějšího nedočkáme a vše ostatní je děs běs. Stopáž úmorná, na western je to strašně přízemní, neseriozní a rádoby vtipné hlášky tomu taky nepomáhají, hlavní téma je nezajímavé a stokrát viděné, akce nestrhne a celý film působí strašně utahaně a ukecaně. Aneb důkaz, že pokud si vezme takové sousto nezkušený režisér, který řemeslo nemá v malíku, výsledek může stát pěkně za prd. Kdo film vynechá, ten si ušetří 130 minut života - před filmem jsem doufal, že zdejší hodnocení "odpad!" jsou jen spammující boti, ale bohužel tomu tak není a současných 25% film celkem vystihuje.

Scott Cooper mě s jeho Hostiles odrovnal na plné čáře, a tak jsem v koutku duše doufal, že tomu nebude jinak i u jeho odvážného hororového kroku Antlers. Zázrak se ale bohužel nekoná a ačkoliv bych si strašně přál, aby to vyšlo, nejde hodnotit víc jak dvěma hvězdami. Už od začátku jde vidět, že film nemá ambice být trhákem roku a je jednodušší téměř ve všech ohledech - 3 postavy, 3 lokace, jedno občasné monstrum a o nějakém konstantním strašení či hutné a neúprosné hororové atmosféře se mluvit taky nedá. Film má v základu hodinový úvod, u kterého divák jen čeká na ono závěrečně vyvrcholení a finální jatka, ale paradoxně tam, kde by měl film excelovat, působí nejvíc komicky, uspěchaně, neoriginálně až směšně a celé předchozí snažení úplně zazdí. Nehledě na to, že celý koncept monstra se zde vůbec nerozebírá a my se nedozvíme ani základní odpovědi že CO a PROČ se zde vlastně událo. Režisérský přešlap a kino omyl, který se naštěstí v sále dá bez újmy přežít, ale doma bych u Antlers asi do konce nevydržel. Za týden o něm nevím.

Zábavná až parodická variace na styl Deset malých černoušků či Vraždu v Orient expressu, která se kromě slušného herectví může pyšnit i technicky áčkově zvládnutým stylingem a vtipným režijním stylem podobným filmům Simona Pegga. Postavy jsou zábavné, děj odsýpá a na konci se na poměry filmu dostaví i slušné jatka a fajn odhalení. Trochu mě bolí, že film není možná tak vtipný, jak by měl být, a díky tomu si vyslouží “jen” 2 hvězdy, ale na to, jaká je to “blbina”, je to celkem obstojná a logická záležitost.

Hlavní postava poté, co byla neprávem uvězněna, nachází zálibu v hraní hazardních karetních her, ale záhy se s ním spojí mladý muž se společným nepřítelem, a tak začíná cesta za pomstou. Dvojice hlavních postav Oscar Isaac a Tye Sheridan jsou stravitelní, příběhově jde o prostou, byť přízemní revenge story, avšak bez jakéhokoli násilí či akce, která je celá říznutá gamblingem. To je možná i aspekt, který zamrzí nejvíc, protože ani pomsta ani gambling nejsou úplně plnohodnotně provedeny, každá část jede jen napůl, dokupy až tak moc nejdou a společně se začínající love story ke konci (ta mě už vůbec nezajímala) jde ve výsledku o nemastný, neslaný a nedotažený film, který vlastně o ničem není. Dá se přežít, ale čekali jsme větší akci nebo větší ponoření do Card Countingu, což je samo o sobě lákavé a dosud až tak moc nezfilmované téma, takhle je to až moc povrchní a nic neříkající…

Ve zkratce - Druhá série LaK je příběhově daleko slabší, chybí ji zvraty navnazující diváka k dalším dílům, dějově není až tak zajímavá, finále je uspěchané a cliffhanger není až tak úderný jako v první sérii. První 2 díly jsou nevýrazné a netrpěliví diváci mohou váhat, zda seriál dále dokoukat, ale jakmile se přes ně přeneseme, jede už seriál ve starých kolejích a občas má i světlejší chvilky, jindy je naopak vyplněn nudnější vatou. Výsledek je neurážející fantasy teenage záležitost, která až tak sice nenudí, ale rozhodně z ní nejsem unešený jako ze série první, vlastně působí chvilkami až dost zbytečně. Pro fandy fajn a ti, kteří nebyli na větvi ani z první série, to mohou nejspíš i vynechat.

Army of Thieves byla promovaná od nevidím do nevidím, a tak jsme asi všichni čekali o dost víc, než jsme ve výsledku dostali, ale i tak se jedná o fajn oddechovou komediální loupež se sympatickou a vtipnou hlavní postavou a ucházející partou lupičů. Potěší dějová linie v Praze, hláškující hlavní postava a děj okolo trezorů, naopak co filmu dost škodí je jeho přízemnost a přemrštěně dlouhá stopáž, která ke konci trochu nudí. Neurazí, nenadchne, ale asi si dokážu představit lépe strávený čas. Lepší dvojka, která za mě na průměr ale nedosáhne a ani závěr mě nijak nepřesvědčil. Její postavení jako prequel k Army of The Dead je z mého pohledu pak už úplně od věci a nesmyslné.

Zábavná a fikaná dystopická podívaná, která nejenže je v průběhu dostatečně poutavá, anti-elitářská a originální, ale je i v závěrečné třetině správně vygradovaná a úderná. Film, který je hezky přímočarý, no přesto zároveň nutí diváka k zamyšlení.

Áčkoví herci v béčkovém dramatu, které se snaží lákat na žánr akční krimi, kterému se dle mého názoru ale vyhýbá obloukem a ve finále je výsledek až moc nudný, pomalý a z hlediska postav moc neosobní a držící si od diváka odstup.

Občas je fajn ze všech akčních Bondů, barevných Venomů a vesmírných Dun zaplout i do úplně odlišného žánru historického dramatu a nechat se unášet nejen tím, co člověk očima vidí, ale tím, co mu předají dialogy a režisérova poctivá práce. Na The Last Duel jsem šel do kina nejen kvůli Scotta (který je opět skvělý) a hereckého tria Affleck (který je jako blonďák k nepoznání), Driver a Damon, ale zčásti i protože jsem věděl, že tohle je typ filmu, jenž se bude doma na obrazovce obtížně sledovat a těžko si udrží pozornost - proto jsem chtěl plnohodnotný objektivní kino zážitek a můžu říct, že i když historické dramata aktivně nevyhledávám, jsem nadmíru spokojen. Příběh podán z pohledu tří hlavních postav umně kombinuje vypravěčskou schopnost Scotta prodat film divákovi spolu s historickou přesností, podmanivými dialogy, skvělými hereckými výkony i euforického finále, na které každý netrpělivě čeká a u kterého se zatajuje dech. Stejně dobře film pro fanoušky sociálně/historického kontextu vybarvuje postavení žen v tehdejším období, nadřazenost majetnických mužů a melancholicky, syrově a nepříjemně vykresluje postavy tehdejší doby, kdy má divák problém ve filmu komukoli fandit, jelikož jeden je větší svině než druhý (a to i včetně hlavní dvojky). Historické akční řežby se zde nedočkáme, právě naopak je Last Duel komornějšího rázu a nebudu lhát, že jsem měl strach, aby nebyl až moc “ukecaný” a nudný, ale díkybohu nic z toho se (překvapivě) nenaplnilo. Spolu s Dunou jasný kinotip, přičemž pomalejší tempo obou snímků může zabíjet celkový požitek z filmu a stejně tak i zvuk (třískání mečů, stříkání krve!!) dělá u obou obrovskou část zážitku. Je třeba se nebát a vyrazit do kina, budete spokojeni. Klobouk dolů.

Denis Villeneuve v režisérském křesle je filmový mág v životní formě, který dokázal vykouzlit audiovizuálně bezchybný a podmanivý orgasmus i pro ty největší divácké puntičkáře. Hudba výtečná, na plátně je vždy na co se dívat a celý svět i “mytologie” Arrakisu je vtahující až pohlcující. Proto v mých očích celý zážitek trošičku degraduje otevřené finále, které sice otvírá nekonečné možnosti pro další díl a slibuje nevídanou řežbu všech klanů navzájem, jenže tím tak trochu dělá z filmu “jen” jakýsi 150minutový trailer pro nadcházející díl, kterému k vlastní individualitě chybí velkolepější finále. To každopádně nic nemění na tom, že z technického hlediska, celkové výpravy, herců a kvality jsme tady posledních pár let lepší dílo neměli a Villeneuve opět dokázal, že se řadí k těm nejlepším. Pan režisér s velkým R.