Pink.Panther

Lepší scénář než režie, oscilace mezi nechtěnou komedií a dramatem? Celkové vyznění poněkud disharmonické. Mělo to potenciál opravdu silného válečného dramatu, jenže to by musel režírovat někdo jiný než Verneuil. To, co mělo být epicky tragické, je úsměvně smutné. 70%

Divertimento je víc než jen zkrácenou verzí „La Belle Noiseuse“, tento režisérský re-cut obsahuje záběry s některými důležitými rozdíly v snímaných pohledech oproti původnímu filmu.

Předloha by si zasloužila opravdu vyjímečnou režii (je to průměr), ale fakt že je snímek natočen podle skutečné události to celé vrhá přec jen do jiného světla 70%.

Je náročné přežít s tímto filmem první půlhodinu, než si člověk zvykne, některé dialogy se často zdají velmi podivné a arytmické jak je to celé zpívané, ale najdeme v tom typický trademark francouzské nové vlny – experiment. Experiment v podobě spojení neortodoxní zvukové stopy-zpěvu a inovativního vizuálu, na bázi proklamativně banální červené knihovny právě v kontrastu k neortodoxnosti filmové formě. Barevné schéma, demonstrativní zelené, růžové, fialové … barvy stěn místností, barvy deštníků atd. přípomíná výtah z palety francouzských impresionistů. Ohoz Catherine Deneuve její celkové sladění je jak vytažen z obrazů Lautreca, i děštivé městské scény připomínají typické Pařížské impresionistické malby 19. století. Nevšední a promyšlený audiovizuální zážitek, vycizelované umělecké dílo které klame obsahem a překvapuje formou. Produkce: Parc Film

Žádný z rozhovorů ve dvou či ve čtyřech nemá existenciální naléhavost Ingmara ani geniální invenci Woodyho. Autor jde jinou cestou. U Rohmera by se dalo i skvěle nudit, kdyby se postaral o kameru hodnou velkého tvůrce. Produkce: Compagnie Eric Rohmer

Vždycky jsem si myslel že zfilmování vzduchoprázdna bude nuda a nemýlil jsem se. Výborné řemeslo, nulové umění. Ale to od pulpu ani nikdo nečeká.

Je zajímavé kolik má anglofonní prostředí autorů produkujících nějaké fantasy variace. Zde zfilmovali rodinný fantasy horor nebo chcete-li horor pro celou rodinu. Jack Black je tu doma, herecky moc dál nedosáhne. Vidět v něčem takovém čarovat charakterní herečku Cate Blanchet, která bude díky takovým rolím miláčkem davů, je horor - pro mě.

I když se to dočteme v anotaci, film není životopisný v tomto smyslu ani historický, dokonce ani není ve své podstatě o Mozartovi. Vše, Amadeus, hudba, rokokové paruky, opuletní mizanscéna je jen kulisa pro autorův umělecký záměr vycházející z výborné alegorické divadelní hry. _____Forman se ve svých stěžejních filmech ale v podstatě celé tvorbě zabývá vztahem společnosti a jednotlivce. Jednotlivec toužící po svobodě a společnost, která ho z různých důvodů utlačuje. Autor přirozeně vychází ze své zkušenosti s komunismem, ale nebyl by to opravdový umělec, kdyby se omezil na primitivní antikomunismus. Forman se svým hlavním tématem zabývá s nadhledem a v širších souvislostech - jednou je to svobodomyslný lapka versus totalita respektive psychiatrická klinika (Kukačka), jindy volnomyšlenkář versus bigotní pokrytecká společnost (Flynt) nebo obět versus inkvizice - (Goya). _____Vztah Amadeus Salieri zde nastíněný je fikce. Amadeus je alegorický film. Tato alegorie zobrazuje souboj průměrnosti s genialitou, respektive vyjímečný jednotlivec versus společnost průměrných. Klíčové sekvence filmu jsou ty kde se císař rozhoduje zdali se má přiklonit na stranu Mozarta nebo nikoliv. Panovník nedá za pravdu geniovi, snadno by mohlo vyjít najevo, že i on císař je vedle genia jen průměrný (chápáno nikoliv jako hudebník, ale zobecněno jako konkurent). Když se podíváme napříč staletími i politickými systémy, či jen na současnou politiku je tato alegorie velmi výmluvná. Umělecké dílo spojující to nejlepší z Evropy i Ameriky, luxusní formu i obsah, komerční úspěch i artové ambice s nadčasovým poselstvím v jeden dokonale namíchaný opus magnum.

Je až sebedestruktivní sledovat s jakou přesvědčivostí, jistotou a příkladným sebevědomím dokáže Tomáš Magnusek definovat filmový odpad. Je to jedna z vůdčích osobností české filmové dekadence. Ten člověk má před sebou velkou budoucnost.

Psychologická studie bývalého soudce, který je přesvědčený, že jako policista bude moci se zločinem lépe bojovat. Jeho povolání se mu stává obsesí a za svým cílem jde tvrdě a bez skrupulí. Seznámí se tak s prostitutkou napojenou na podsvětí a její manipulací chce docílit dopadení zločinců. Setkání s Lily (Romy Schneider) se mu stane, jak asi tušíte, osudným._____ Inteligentně konstruované kriminální drama je brilantně zahrané, Piccoli předvádí civilní herectví, které je extrémně minimalistické a zároveň strhující, Romyna si roli zkažené holky užívá, ale zároveň platí že role lascivní lehké ženy kterou to baví, je zahrána decentně a přesně. Chyby se hledají opravdu těžce, když i zfilmování jednotlivých scén je provedeno naprosto suveréně. Potemnělé uličky, pochybná bistra, kavárny, policajt v klobouku a plášti, tohle je neo-noir francouzské školy…