Birter

Birter

Česko

0 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 6 7
    • 5.2.2021  17:14
    Raskolnikov: jeho zločin a jeho trest (divadelní záznam) (2009)
    ***

    Dokud inscenace vypadala jako dramatická recitace Dostojevského románu (jednoho z nejlepších, kdy napsaných) byl jsem s ní spokojen, ale jakmile se tvůrci rozhodli smíchat zbytek knihy do jednoho obrazu, vyhrocené avantgardní pojetí, které uznávám své kouzlo má, se tolik nevydařilo a z Katěriny Ivanovny byla hysterka, Avďotji Romanovny piši myši a z Razumichina slizoun. Jeništa jako Raskolnikov exceluje. Jsem ale spíše zklamán.

    • 5.2.2021  08:37
    Vlastníci (2019)
    ****

    Perfektní dialogy, herecké výkony (hlavně Melíšková), narážky i hlubší satira. Ale jakmile si během té hodinky a půl v nějaký okamžik Vlastníky až moc užíváte, třeba i do té míry, abyste přemýšleli o pěti hvězdách, tak to zničehonic zabije vtip, který je už za hranou. A ne, že bych byl PC police (ikdyž ta by se taky slušně vyřádila), ale pro správné absurdní drámo (v tomhle případě možná spíše hyperrealismus) by správný dramaturg měl tyhle nepřirozeně působící lacinosti vypustit. Člověk se neubrání paralele na Partičku a hru Blázni. V každém případě, ale naprosto doporučuji a přál bych třeba z poloviny tak dobré české filmy.

    • 28.1.2021  00:59
    Žert (1968)
    ****

    Jireši, Jireši. Ty jeden. Tolik matroše a talentu ze strany tebe i Kundery a stejněs' ho nedotáhl na kvalitu pěti hvězd, leč blízko. Mně sice tvůj film zaujal maximálně; svou intenzitou, kontrasty, scénářem, hereckými výkony... no vlastně vším... ale představa, že se na něj dívám předlohou nepolíben ve mně zanechává pocit, že neporozumím postavám stejně. Lucie ať klidně v příběhu není, ač zajímavá v románu, zde z kvantity zápletek její vypuštění chápu, ale stejně by to chtělo více Kostky a Jaroslava, víc filosofování a napětí. Nadání i potenciál na to je, tak proč nejít víc do hloubky...

    • 22.1.2021  00:47

    Vizuálně je to pastva pro oči. Většina aspektů filmu ale buď kulhá nebo jsem moc přízemní.

    • 30.11.2020  22:44

    (Pi meets Barton Fink) Někdo mě sice může obvinit ze subjektivní zaujatosti vůči coenovskému stylu, ale já si nemohu pomoct. A Serious Man překypuje nezajímavými pod-zápletkami, trapnými snovými sekvencemi a vynucenou všeobecnou šikanou hlavního hrdiny, rovněž karikovaného do spíše animované postavičky s neuvěřitelnou psychologií, která se prostě hodí pro scénář, což je u existenciálního dramatu zásadní nedostatek. Určitá nejednoznačnost filmu mi ale vyhovovala a díky všem třem rabínům jsem se nakonec o třetí hvězdě neváhal. Na Coeny jsem však svůj názor nijak nezměnil.

    • 25.10.2020  12:53

    Já vím, že ten seriál je varování před moderními technologiemi, ale morální poselství tohohle dílu je vynikající.

    • 14.10.2020  21:43
    Stalker (1979)
    *****

    Trojúhelník ABC se rovná trojúhelníku A'B'C'. U mě je to jiné. Já vykopávám tu samou pravdu, ale velmi často se stává, že místo pravdy vykopu hromadu... Nechci říct čeho. Asi úplně první film, kterému jsem rozhodl dát plný počet převážně kvůli jeho strhujícím myšlenkám. Mohl bych dlouho opakovat jak fascinující je atmosféra, hudba, vizuály, herecké výkony, scénář... prostě všechno. Nicméně bych se za sebe styděl, poněvadž jsem Stalkera viděl třikrát a ani jednou na posezení. Během dlouhých záběrů jsem přemýšlením utíkal, mnohdy jsem neměl kapacitu ani náladu plně vstřebat všechny dialogy a přesto si nemohu pomoct a jako nafoukaný kritik prohlašuji, že jen dlouho bych hledal film, ke kterému jsem se během posledních pár měsíců tak často vracel. Co Tarkovskij ve filmu dělá ho staví vedle Kafky, Camuse a dalších existencialistů, kdy dokáže s pomocí filmového média vyjádřit něco tak rezonujícího. Kontrasty mezi nihilismem a skrytým smyslem všeho. Marnost náboženských jistot (které musel zrenovovat až ve své Oběti). Nevyhnutelnost neštěstí a absurdní povahu světa. Důležitost emocí a iracionalismu... snění, toužení, doufání... Podobného způsobu vyjádření s použitím jen alegorií a filozofických dialogů využil i v Solaris, kde se soustředil více na podstatu lásky, kterou vám rovněž doporučuji, ale ve Stalkerovi dosahuje nebeských výšin a jakmile divák jeho postřehy pochopí, není návratu.

    • 30.8.2020  14:40
    Tenet (2020)
    ***

    Průměrný akčňák oblečený v intelektuálním hábitu od Nolana. Jeho fanoušci jsou opravdu vtipní, když vyvyšují Teneta kdovíkam, ačkoliv jsou všechny motivy a zápletky třikrát provařené (Bond villain, záchrana vesmíru, lidskost v práci špióna...) a my máme předstírat, že se jedná o unikátní masterpiece jenom proto, že Nolanovi samotnému to dává smysl a nám to vysvětluje v pětivteřinových dialozích (sorry Neile, ne všichni máme doktorát z fyziky), stejně jako u podobně postižené Inception. Nechci být ale zaujatý úplně. Kecal bych, kdybych řekl, že se na to nedá dívat, právě naopak. Občas jsem se až divil, proč vlastně nejdu na ten záchod. A když na konci zajiskřilo pár lepších mozkových závitů a Nolan si tak nějak filozoficky pšíknul, neodcházel jsem nakonec z kina zhnusen. Jen tak tak o hvězdu navíc, Christophere.

    • 5.8.2020  21:55
    Mělký hrob (1994)
    ****

    Trochu se zdráhám to říct, ale o Shallow Grave bych bez skvělého konce a výrazně mrazivé pointy přemýšlel zdaleka jinak. Celou dobu na mě totiž film působil jako obyčejný thriller, který jede v jasné trajektorii a k nezvyklejším zápletkám neuhýbá. Sice se skvělými herci, ale relativně béčkovou (ač podmanivou) hudbou i klišé. Atmosféra samotná je tedy bezesporu vynikající stejně tak děsivé poselství... ale musím říct, že jsem od dvojky Boyle-Hodge čekal něco dosti jiného.

    • 14.7.2020  21:12
    Kanál Maryško (TV pořad) (2016)
    *****

    Bárbína neni žádnej státní symbol, to je symbol anorexie nebo já nevim čeho. Já se na tenhle klenot českého internetu můžu dívat do zblbnutí a vždycky najdu jiný podařený vtip. Jiří Maryško stojí vysoko nad Johnem Oliverem, kterému zvyšuje ego notující publikum a ráčkujícím Jindřichem Šídlem, kterým když Stream nahradil Maryška udělal několik kroků dozadu. Chápu, že Maryškův humor plný slovíčkaření a sarkasmu není pro každého, ale já se v něm našel. A to ani nemluvím o tom jak ikonickou dvojici tvoří se Škultétym. Další zábava je potom číst příspěvky od ''vlastenců'' pod epizodami, kteří evidentně nechápou, co se Maryško snaží říct. Ten navíc mnohdy střílí na obě strany a připomíná už zapomenutá, ač důležitá fakta. Pro tuhle satiru je plný počet málo.

    • 14.7.2020  00:00

    Tak tomu říkám herectví! Klobouk dolů před Shawnem a Lisou Joyce. A Master Builder sice neumí moc dobře udržet pozornost, ale je třeba vnímat jej spíše jako divadelní inscenaci. A Ibsenův materiál plný motivů o neštěstí a povinnostech dokázali Demme a Gregory předvést úctyhodně.

    • 27.6.2020  22:21

    Bratři Michalkovové mají na Čechova oba úplně jiný přístup a já dám bohužel přednost Andrejovi. Nedokončená skladba je po herecké (zejména Alexandr Kaljagin), výpravné a atmosférické části absolutně fascinující a dokáže zcela obstojně omluvit jeho další chyby. Mezi ty bych zařadil zjednodušení a úpravu Čechovova debutu. Podle tohoto filmu je Michail Platonov nostalgický a nešťastný za promrhaný život. Není to špatné, ale velmi odlišné od předlohy. Ta navíc nabízí diametrálně jiný a uvěřitelnější konec. Když si pomyslím jak komplexní postava Platonov je a pak se podívám na tento film je mi za Nikitu stydno. Nemluvě o trapné komunistické vložce se zkarikaturovaným aristokratem Ščerbukem.

    • 27.6.2020  22:14
    Racek (2018)
    ****

    Lots of shrieking and big, ugly gestures. There were moments when you could see her talent, when she was crying or dying. Asi tak. Na Čechova je třeba jít extrémem. Buď přehrávat a nafouknout neštěstí jeho her na maximum a nebo zvolit úsporné herectví, které více vyplyne z herce samotného, čímž vlastně Stanislavskij Čechova ''proslavil''. To amíkům nevychází a místo přirozeného dialogu plného myšlenek se snaží vytřískat emoce. Čechovův masterpiece, to ale ponížit nedokáže a je to stále velmi zábavné, hluboké a sympatické nemluvě o skvělé výpravě.

    • 11.6.2020  14:06
    Proces (1993)
    ***

    The Trial se pokouší být předloze velice věrný. Navíc se vrací do staré Prahy a překvapivě i MacLachlanovo pojetí Josefa K. je přesné jak švýcarské hodinky. Možná, že někomu může tento výkon plný zdvořilostní mluvy, northatlantského přízvuku (nebo co to mělo být), archaického chování připadat až nepříjemný. Mně nikoliv. Tuto adaptaci vnímám jako velmi doslovnou v porovnání s Wellesovou adaptací ze šedesátých let, která se pokoušela vnést něco nového, inovativního a opustit Prahu úplně. Přirozeně je proto Welles mnohem zajímavější, protože dokresluje to kam naše fantazie nemohla. To se o tomto filmu však říci nedá. Jediné v čem je očividně lepší je Titorelli v podání Alfreda Moliny. Pokud se tedy Kafkovým románem nechcete zabývat (což by byla chyba) a nebojíte se zastaralosti můžete klidně dát přednost tomuto filmu. Já zůstanu u Orsona.

    • 18.5.2020  16:58

    Benoît Poelvoorde je absolutní showman a filmu s takto odpudivým námětem dokáže dodat patřičnou jiskru. Nicméně však pro nefanouška takovéhoto černého brutálního humoru působí C'est arrivé près de chez vous příliš jednotvárně a hamižně bych tak požadoval, aby režisérská trojka svůj film povýšila třeba o nějaký příběh, díky kterému by se pak zdál atraktivnější.

    • 10.5.2020  16:30

    Čekal jsem mnohem více sacharinu, empatie a podobných přeslazených prvků tolik typické pro ''dětský pohled na svět otevře oči mrzoutovi'' a naštěstí se tento motiv Snow Cake rozhodl nenásledovat. K popisování výtek mě napadá klišé ''tolik prostoru měla jedna postava, že nebyl čas rozvoj ostatních.'' A ne, že by ostatní postavy neměly dost prostoru nebo byly zastíněny, ale scénář evidentně nebyl napsán žádným géniem a ta psychologie opravdu více funguje ve vykreslení autismu nikoliv přirozených lidských interakcích. Začátek je tak úžasný, že jsem naivně zapomněl na co se dívám a požadoval jsem road movie z žánru černé komedie nebo dramedie, které byly mnohdy ve Snow Cake nastíněny (což je asi, spolu s Alanem Rickmanem, jediný důvod, proč se mi to vlastně líbilo). O to více mě však trápilo, že pro to tvůrci měli potenciál (možná béčkový, ale kdo ví) a přesto se rozhodli jít po tak přímočaré trajektorii.

    • 9.5.2020  10:54

    Kolosální nuda. Artfilm, který nemá co říct a když si myslí, že ano, udělá to psychologicky neuvěřitelně. Vizuály a určitá poetika jsou nepopiratelné, ale to je málo.

    • 5.5.2020  01:34

    Nikdy jsem neviděl film, který by tolik glorifikoval ukňouraného nezdvořáka a tolik zaujatě ukazoval všechny ženské postavy jako naivní hloupé nány. Nějaké moralizování, které Robert ve filmu předvádí si může s chutí strčit za klobouk a zamést si před vlastním prahem. Ale to on neudělá, protože podle režisera je pravda evidentně jenom na jeho straně a krutá realita mu na tajňačku fandí. Hrůza.

    • 5.5.2020  01:26

    Ze začátku to nevypadá tak špatně, Max Kleinman má v sobě a kolem něj atraktivní kafka-eskní element, ale brzy se z něj stane karikatura, házející vtipy ne tolik špatné, ale spíše prvoplánové a tím pádem ani trochu vtipné. Ba dokonce hůř. Zbytek filmu naprosto selhává ve vyobrazení vraha do takové míry, že je to anti-napínavé a anti-vtipné. A to je skutečný problém. Když už se nedokážete ani smát směšnosti. Směšnosti života? Říct, že vážnější témata jsou vyobrazena povrchně je ještě velký eufemismus. Film nemá odpověď ani na mnou imaginárně nadnesenou korupci, fanatizmus, porušení etického kodexu či nihlismus. Jediné co film nezapomene doručit je těkolik trapných deus ex machina.

    • 29.4.2020  00:56

    Podivný mix žánrů, který se však vydaný pod jménem Paolo Sorrentino zdá jako nejsamozřejmější věc na planetě. Nelíbilo se mi ale, s jakou leností byl tento skvělý formát prezentován. V jednu minutu nám odhalí věc, kterou jsme možná ani nechtěli vědět a ve druhou už máme perfektně chápat, proč se film vydává kam se vydává. Nápady neměly čas uzrát stejně jako hlavní romantický motiv, na kterém se mi velice líbila jeho nejednoznačnost, ale který evidentně na hlavní postavu Titta Di Giraloma působil daleko více intenzivně, než nám mohlo být jasné.

    • 27.4.2020  02:57
    Alpy (2011)
    ****

    Velice zajímavý satirický koncept, tentokrát ještě surreálnější než ve Špičákovi, na který se hodina a půl zdála krátká. Je to sice málo zábavné, občas předvídatelné, ale i tak si říkám, že i kdyby se Alpy soustředily pouze na ony dvě věci: a to hlavní motiv a přerod hlavní hrdinky, které bych oba určitě vzal daleko více do hloubky, tak bych byl ochoten je sledovat déle. Za to hvězdu navíc.

    • 25.4.2020  03:11

    Jestli má Lars von Trier, jehož fanouškem jsem nikdy nebyl, nějaký talent, což myslím, že má, soudě podle pár dobrých scén v tomto filmu (např. v incidentu č. 4), tak nemá nejmenší ponění jak to projektovat do kvalitního filmu. Nemyslím si, že se Trier pokouší šokovat, spíše má pocit, že jakákoliv hovadina ho napadne, podle níž bezprostředně vystaví své dílo, mu pomáhá ukázat svého génia, ačkoliv to tvoří jen guláš, který chutná hlavně jemu. The House that Jack Bulit není v určitých ohledech špatný film: nenudil jsem se u něj, dialog Vergilia a Jacka mě bavil... jenomže Lars při své masturbaci zapomněl, že laciná manipulace s divákovými emocemi, neštítění se násilí a exhibice toho jak je indiferentní vůči ustáleným filnovým konvencím mu samy od sebe dobrý film neudělají.

    • 23.4.2020  02:39

    Jako začátečníkovi ve festivalových artfilmech mi Pokušení sv. Toníka přpadalo samozřejmě přinejmenším zajímavé. Nicméně bych dokázal dát dohromady hned několik filmů s podobnou tématikou respektive jakousi existenční krizí, pokud to nazvu plebejsky, ve kterých se třeba i s delší stopáží nic nestane a přitom dokáží zapůsobit více a to hlavně svojí upřímností, se kterou se autor vloží do hlavní postavy. Mohu samozřejmě povrchně kritizovat přístup režiséra ačkoliv sám nemohu vědět co se mu honí hlavou, nicméně mě tento film nijak nepřesvědčil o autentické spojitosti mezi noční můrou (a tím myslím i zápletku s Herr Meistrem) a životními pochybami, které Tonda zažívá. Sice se film opírá o skvělé vizuály a snad jakési camusovské absurdity (které jsou vynikající), ale ve výsledku působí vzdáleně a chladně.

    • 5.4.2020  17:37
    Božský (2008)
    ****

    První hodina hraje na notu temného thrilleru, který hází jednu ironickou hlášku za druhou (pro mě stejně největší ironií bylo, že mě během sledování strašně bolela hlava) a kde Sorrentino exhibuje svůj nadnesený styl natáčení. Ve druhé hodině, kdy se vyloží karty na stůl (a to ještě velmi hektickým způsobem, kdy jsem musel několikrát přetáčet) se z Il Divo stane boj o a v Andreottim a vlastně film doveze do jasné škatulky v divákově mozku s nadpisem ''zajímavý film''.

    • 4.4.2020  18:39

    Místo sledování bych raději přisunul židli a dal se s těmi dvěma do debaty a i nadále si tak píchal jehlou do mozku.

    • 1.4.2020  00:01

    Velké zklamání. V jiných Sorretinových filmech absurdity tvoří jednu velkou malbu, v This Must Be The Place je to spojení nesourodých témat, přičemž ani jedno z nich (stejně jako postavy) nejsou nijak prozkoumány a divák nemůže najít rozdíl mezi ukrytou ironií a vážným tématem. Ani ten Sean Penn není nijak sympatický. Jeho linie mezi upřímností a debilitou je natolik náhodná, že ve výsledku působí stejně jako zbytek filmu. Z dovolením mistře Sorrentino, jako hovadina.

    • 19.3.2020  19:59

    It's that for 15,000 years fraud and short-sighted thinking have never, ever worked. Not once. Eventually, people get caught, things go south. When the hell did we forget all that? Na The Big Short jsem se během 10 měsíců podíval 3x a ani jednou mě lidská stupidita nepřestala fascinovat. Je dost, těžké obhajovat před levičákama kapitalismus, když pak vidíte jaký krysí zadnice ho vlastně řídí. Matematika mi jde tak blbě, že jsem si ty měsíce, během kterých jsem to viděl, musel teď počítat na prstech. Je teda o to více obdivuhodné jak The Big Short dokázalo ekonomickému analfabetovi jako mně, alespoň trochu přiblížit nezodpovědnost ban... všech lidí. A to ještě v extrémně zábavném stylu s oscarovým Stevem Carellem či vtipnou postavou Brada Pitta. A ať může být tenhle film být poučný jak chce, proč je důležité vážit si etických principů, nemusím vám bohužel říkat, co si z toho lidi odnesou...

    • 19.3.2020  15:19

    Ne, nerozumíš! Mluvíme rozdílným jazykem. Žádná jiná věta z filmu mé pocity nevystihuje tak přesně.

    • 19.3.2020  14:07
    Čtvrtá hvězda (TV seriál) (2014)
    ****

    Z televizní trilogie od Dejvického divadla mi Čtvrtá hvězda padla do gusta nejvíce. Prušinovského (a vlastně i Kolečkův) rukopis pro mě zůstává neznámým, protože mnou domnělý Krobotův geniální trapno-humor na mě křičel z každé epizody a občas byl dotažen do dokonalosti (E07, E09, E11). Vyzdvihnout nejlepšího herce je obzvláště těžké. Přesto zmíním alespoň Trojana, Krobotovou, Příkazkého a Babčákovou (která si zopakovala roli z Comebacku), ale i tak jsem opominul jiné výborné figurky. S humorem jen tak dál Česká televize.

    • 18.3.2020  00:38

    A man with nothing in his life... with no real life... subsists on a fantasy. Then that is something in his life. Bylo velmi příjemné vidět jak skvělí herci dokázali dechnout život do jednoho mnohých Čechovových majstrštyků. Ale původní duch hry se prostě vytratil. Je to částečně jazyková, ale také kulturní bariéra. Nemůžu si pomoct, ale ta atmosféra zachmuřilého ruského statku mi prostě chyběla.

<< předchozí 1 2 3 4 6 7