Birter

Po dlouhé době opravdu dobrá epizoda, ukazující fakáč Simpsonům, South Parku a podobně oslavovaným humoristů, jejijchž fňukání nad politikou a papouškování toho co všichni vědí (a kvůli tomu je zbožňují) jen upevňuje hněv a apatii k politice.

Broadchurch se na nás vrhl s premisou Twin Peaks v klasickém subžánru britské realistické kriminálky a nebylo tedy žádným překvapením co seriál ve výsledku nabídl. V první sérii se Broadchurch pohyboval na číslech lepšího nadprůměru a mě bavil, ač mi vskutku neukázal nic co už jsem někde neviděl. Později mě začala ta ''maloměstská tajemství'' klišé trochu unavovat a bylo jen štěstím, že druhá série se vydala úlně jiným a originálnějším směrem. Obě dějové linky měly hustší atmosféru, nové postavy seriál příjemně občerstvily a samotný Hardy a Millerová uzráli jako víno (hlavně Olivia Colman, která se pro dvojku obrátila badass...). Broadchurch sice nedosahoval nikdy žádných nadpozemnských kvalit, ale jako příjemná detektivka zůstal i ve třetí sérii, ve které důstojně, ač ne tak vysoko, seriál (správně) zakončila.

Udělat dobrý psychologický film asi není Paulu Thomasi Andersonovi cizí, ale podle Mistra to nevypadá, že by zvládal i aby byl film zábávný.

Francis Dolarhyde Light

Myslím, že u filmů jako je tento je vždycky lepší dokázat se ztotožnit s hlavní postavou, což je jedna z věcí, kterou pro mě Taxikář nedokázal naplnit. Travis Bickle, přiznejme si, není zrovna nejchytřejší a nejkomplexnější postava. Jeho vývoj ve filmu je víceméně předvídatelný a jednoduchý. Kvůli čemuž je film logicky méně zajímavý a o to více patří Martinu Scorsesemu úcta, že i jej dokázal ukázat bez nudy a v kvalitním filmu. ''Hlavní'' zápletka přijde v podstatě až na konci snímku, ačkoliv se v Taxikáři mnohdy vykytují scény, mnohokrát záživnější a napínavější (ačkoliv to tedy není thriller) než právě tato (např geniální cameo samotného režiséra). Preferoval bych tedy Scorseseho mladší film s lehce podobnou tématikou (a rovněž s Schraderovým scénářem) Bringing Out the Dead.

No očekával jsem větší blbost. Ne že by to nebyla šílenost. To je. Ale v tom dobrém slova smyslu, jak zde již určitě zaznělo. Právě tato absurdnost, se kterou se špatně potýkala druhá série Gaimanových American Gods, zde problémem, jakožto čistokrevné komedie, nebyla. Dokonce jsem si říkal, že by bylo zajímavé kdyby se to rozjelo ve větším měřítku, podobně jako u flashbacků v epizodě Hard Times a nesoustředilo se pouze na věrnost Pratchettově+Gaimanově knize. Protože duo Tennant+Sheen, Pat a Mat lovci čarodějnic a Stranger Things Kids UK vypadali všichni dost potenciálně. Ale možná se mýlím, protože si vzpomínám jak jsem se občas celou tou věcí cítil přesycen...

Jsem si omylem zapnul X-Meny nebo co?

Jako jo. Sto minut s Billem Murrayem na cestách je sice fajn, ale pro mě málo. Tak nějak jarmuschovsky banální...

SPOILER Alright. Zkusme tedy uznat, že je možné aby ten absurdistán o Zodiakovi mohl být pravdou. A chcete mi říct, že grůpa šílených feministek, která se příležitostně zaměřuje i na ženy, by nechala obě mužské oběti z druhé a třetí vraždy aby to přežili? Si děláte srandu pani Goldbergová? Tahle splácanina nesedí ani do kánonu samotného AHS (viz Devil's Night), natož abych měl věřit, že se hypoteticky mohlo jednat o tohle. To i Kaiovi Andersonovi ta potrhlá filosofie dává větší smysl než paní Solanas...

Polanskiho neherectví je asi nejzajímavější aspekt filmu. Jinak je to lepší odvar z Rosemary's Baby - je tam zápletek, více děsivých scén, ale stejně jako u ní, ani zde jsem necítil žádnou atmosféru nebo napětí v běžném životě hlavní postavy. Jinak se mi to ale líbilo.