Castrator

Dokument nic moc, ale pro nadšence do kávy nebo pro uživatele AeroPressu v podstatě povinnost a těžko hodnotit jinak než pozitivně. Svět jsou holt samé paradoxy.

Zaujal mě obsah, pár komentářů, téma, ale seriál samotný ne. U třetího dílu jsem v polovině nevydržel a skočil na další díly, ve kterých jsem přeskakoval kecací pasáže. Po přečtení asi stovky komentářů zde a diskuze k seriálu jsem se rozhodl po 6. dílu nepokračovat ve sledování. Opět, jako u mnoha jiných seriálů, které na první pohled a po přečtení obsahu vypadají zajímavé se tu objevuje nešvar - moc vaty, moc kecání, jeden díl slušný, další nudný k uzoufání. Děkuji, víc nechci.

Hodnotím pozitivně z nostalgických důvodů, dnes bych se tomu smál jako blbosti. Na pár dílů jsem se nedávno podíval a jak se říká v Uzbekistánu, tenhle seriál hezntejčdvel, najmě když mi už dávno není patnáct a na čerty nevěřím a věřit za každou cenu nechci.

Hloupý a nudný film o rádoby cool vražedkyni, hloupých lidech v okolí, hloupých pedagozích, hloupých policistech a ne úplně hloupém psychiatrovi, s několika vtípky, které nejsou vtipné a s předvídatelným závěrem. Není to horor, není to komedie, není to kriminálka či thriller, paskvil parazitující na Americkém psychu to je. Pro fandy Amerického psycha, knihy či filmu a pro fandy alespoň průměrných filmů: Neztrácejte s Americkým psychem 2 čas. Je to film pro fanoušky podprůměrných a slabých filmů, někoho jiného těžko může zaujmout.

Slabé, chvílemi trapné, velmi přeceněné. Dítě polovinu "vtipů" nemůže vůbec chápat.

Že by dokumentu prospěla kratší stopáž? No, možná ano, pokud Vás téma nebaví a záběry na krajinu neberou, ale já bych bral klidně další půlhodinku navíc, protože jsem si dokument užíval od začátku do konce každou minutu.

Verze krátká: Fantastický filmový zážitek. 80 %, které má film ve chvíli, kdy tento komentář píšu, a nálož čtyřhvězdičkových hodnocení a sem tam pětihvězdičkově značně podhodnocuje jeden z nejlepších filmů tohoto roku. Byl jsem uchvácen od první minuty (doslova) do poslední. I kdyby film nebyl založen na skutečných událostech, chytl by mě úplně stejně, obsah i forma na jedničku a po třech projekcích a úmyslném hledání chyb jsem nenašel slabé místo. Tento rok jsem se stejně bavil jen u tří filmů - Osmi hrozných, Šíleného Maxe "4" a Revenantu: Zmrtvýchvstání. Verze dlouhá: Po třech zhlédnutích Anthropoidu (dále "OA") a stejného počtu zhlédnutí Sequensova Atentátu (dále "SA") před každou návštěvou kina vidím základ úspěchu filmů na toto téma v šesti bodech: 1. Scéna samotného atentátu - přestože všichni vědí, nebo alespoň většina to ví, že při atentátu se pos..e téměř vše, co se pos..t může, je velmi důležité zprostředkovat divákovi atentát tak, aby byl napnut k prasknutí a ani nedutal. 2. Boj v kostele - přestože všichni vědí, nebo alespoň většina to ví, že boj v kostele skončí tragicky, je velmi důležité ho zprostředkovat divákovi tak, aby byl napnut k prasknutí a ani nedutal. 3. Zprostředkování atmosféry paranoie a strachu, kdy jen pohled do země nebo podezřelé chování v přítomnosti německých vojáků nebo udavačů může vést k pozvání do kanceláře gestapa.4. Držení se základních historických faktů. 5. První část, třetina či polovina, před samotným atentátem, musí být stejně záživná jako děj od samotného atentátu. 6. Film musí být pochopitelně kvalitní jako celek. OA se podařilo splnit vše, ve všech šesti bodech obstál, troufám si tvrdit, že v pěti lépe než v SA. 1. Atentát je natočen bravurně, Ellis to zvládl lépe než Sequens. 2. Totéž platí o boji v kostele, to je správná akční řežba. 3. Stejně tak se mu povedlo perfektně přenést na plátno atmosféru paranoie strachu, přestože tu někdo v komentářích píše, že tomu tak není, ale opak je pravdou. Vrcholem je scéna mučení, ze které mi dobře nebylo, a to jsem velmi otrlý divák. Místo klasických psychopatických keců, které takové scény často provází, aby divákovi bylo jasné, že s mučícím chlápkem není radno si zahrávat, zde není pro kecy čas a přichází na řadu akce, která je syrová, brutální a bohužel i reálná a ukazuje že tenkrát nešlo o hraní si na vojáky, ale že každému hrozilo to nejhorší zacházení a okupanti byli opravdu velké a kruté svině, se kterými nebylo radno si zahrávat. 5. První polovina filmu, tedy ta před atentátem, není o nic horší než druhá polovina, překvapivě je zábavná stejně, nejde o nějaký rozjezd před tím hlavním. Všechny schůzky, seznamování s dalšími členy odbojové organizce a veškerý děj jsou neméně zajímavé než děj od atentátu, dojde na několik hádek, dramatických situací a akčních scén, díky kterým bude stát za to si pustit film od začátku na blu-ray či DVD a nevynechat jedinou minutu a ne hned přeskočit na druhou půlku filmu, kde už dojde na TO, což jsem dvakrát udělal u celkových deseti sledování SA. Zde to, až si film pořídím na blu-ray disku, nehrozí. I zde tedy vyhrává OA nad SA a nářky nad tím, že jsou zde navíc vztahové románky, které tu buď nemají co dělat (přestože Gabčík s Kubišem byli řádní proutníci), nebo je jich moc, jsou naprosto liché, je jich málo i na nehollywoodský film, jde doslova o pár sekund a víc než o romanci jde o normální vztah chlapa ubytovaného u rodiny s mladou pěknou holkou a vztah jeho kamaráda s kamarádkou mladé pěkné holky. 6. Film kvalitní jako celek bezpochyby je, je to opravdu skvělé filmové dílo, jak jsem psal, dílo úchvatné. OA si bohužel trošku přidává a mění v bodu 5, a to ve faktičnosti. Jsou to ovšem přídavky či změny malé, které nedělají z filmu bramboračku na efekt (viz Rivalové) na skutečné události to podstatné nemění, jde spíš o změny ku prospěchu filmovému vyprávění, které udělal i Sequens. V přestřelce s Heydrichem se vystřílí trochu více nábojů, než se vystřílelo ve skutečnosti, v závěru padne více Němců než ve skutečnosti padlo, hlava je místo v akvárku v kýblu, parašutisté si kopou od začátku pobytu v kostele únikovou cestu, což v reálu nečinili, ale to jsou mušky na faktičnosti snímku. Ruku na srdce, kdo by čekal, že těch mušek bude pomálu a nepůjde o masařky? Kdo by čekal, že filmaři neznásilní, jak je dnes bohužel často zvykem, fakta a neudělají limonádu à la Hollywood? Ani SA nebyl fakticky přesný, a nikoliv jen proto, že v době natáčení se nevědělo tolik, kolik se ví dnes, Sequens si prostě sem tam zalhal, něco podstatného vypustil, něco přidal, přesto natočil legendu, kterou celá jedna generace kluků žrala a přivedla mnoho lidí k této neveselé době české historie, a když se totéž podaří OA, bude to jen dobře. Co mě osobně potěšilo byly dvě zmínky o Mnichovu, hned na začátku je správně uvedeno, že mocnosti nechaly Německu naší zem napospas a o pár minut později v dialogu se s posměchem úvádí, že zabitím Heydricha se snažíme dělat dojem na spojence, kteří nám sami prakticky Heydricha do Protektorátu dosadili. Též zmínka o vymázání naší země z mapy byla na místě, ono vypadá hrozně jednoduše odsuzovat Čechy za pasivitu a zbabělost, ale byli první na ráně a měli nás právě kvůli Mnichovu v hrsti a moc se toho proti Němčourům dělat nedalo (ve filmu o filmu polský herec Dorociński, který větu o vymazání naší země z mapy pronáší, přiznává, že neměl o českém odboji vůbec tušení). Častou výtkou mnohých k OA je angličtina s východním (u Čechů a Gabčíka) či německým přízvukem. Nesouhlasím, toto bylo uděláno nejlépe jak mohlo. Teď je řada na Češích, aby se ukázali a udělali filmu ten nejlepší dabing jak z dob K. M. Walló, to nejtěžší za ně udělali skvěle cizinci, ti natočili skvělý film, jen to nepodělat dabingem.

Při a po sledování Čety jsem si pokládal otázku, jak dlouho a zda vůbec bych přežil, u Apokalypsy uvažuji nad tím, za jak dlouho by mi ruplo v bedně. Každým dalším sledováním je Apokalypsa lepší. Doporučuji původní, nejkratší verzi. Až po druhém nebo třetím zhlédnutí těm, kterým Apokalypsa nedá spát, delší sestřihy. Skvělý dokument Srdce temnoty: režisérská apokalypsa (1991) zážitek z filmu umocňuje.

Z toho by člověk blil.

Soukup jako moderátor byl hodně prkenný a nepřirozený, ale zlepšuje se a už není takové utrpení ho sledovat. Samotný pořad je trochu návratem do 90. let, kdy debaty byly více živé a politici se nabáli říct kontroverznější názor, aby je nějaký kavárenský pohunek (Moravec) nezačal napadat a vnucovat jim něco, co vůbec neřekli. Jako protiváha příšerným Otázkám V. Moravce není Duel J. S. vůbec špatný a vyvažuje nevyváženou veřejnoprávní ČT (viz studie o nadržování některým politikům a jisté politické straně). V současnosti je to nejlepší politická debata v našich televizích. To nevypovídá o kvalitě Duelu J. S., už vůbec ne o moderátorských schopnostech tohoto všeuměla, ale o tom jak strašné ty ostatní debatní pořady bohužel jsou.