Castrator

Tenhle film jsem původně dost strhal, po dalším zhlédnutí zvyšuji z jedné hvězdy na čtyři. Jde o vynikající remake (reboot) a pro fandy původního Kickboxera povinnost.

Smrtonosná past smíchaná s Přepadením v Pacifiku a okořeněná Skálou. Podáváme v typickém emmerichovském provedení, samozřejmě za tepla. Tenhle film je nechutně podhodnocený, patří mezi nejlepší akční filmy vůbec.

Jako dokument slabší, jako zachycení posledních měsíců a dnů, o což nejspíš šlo, dostačující.

Mohl to být krásný film, jedno jestli podle skutečnosti pro dospělé, nebo upravený se šťastným koncem pro děti, ale je z toho řádná úchylárna s vystrkováním prdele ve vesmíru (to je jen polovina pravdy, tou druhou polovinou je, že se při tom sere) a s mimozemšťanem s visícími penisy na pokožce, který ruskému kosmonautovi ukradne trenky. A to je to normálnější, co se v Lajce objeví. Úchylárna s úchylnými písničkami a nejmenovat se to Lajka, o které film ani vlastně není, tak tomu dám dost možná jednu hvězdu. Milovníci divnot si asi přijdou na své a ti největší úchyláci možná i pohoní.

Kvůli hodnocení zde by mohlo někoho napadnout, že jde o počin na způsob pátého Rockyho, tedy sračku,  zklamání a kálení na dobré jméno série, ale tak tomu není. Pátý Rambo je trošku odlišný od těch předchozích, ale je zároveň i nejvíc rambovitý. A od začátku drsný, brutální (a bohužel i realistický). A jak se na Ramba sluší a patří i nepatetický, což je vzhledem k obsahu překvapivé. Pro mě po prvním Rambovi nejzajímavější film série.

Chtělo by to delší a častější (to mi něco připomíná!), ale pořád lepší než dostat při nepodařeném Tomoe-nage do kulí.

Zatímco tři dějem nabušené knihy z trilogie „mají" své tři filmy, na děj značně chudší Hobit „má" taky tři filmy. Snaha dojit prachy očividná, ale jak píše Douglas v komentáři, respektive v něm odkazuje na článek, jsou pro to i jiné důvody, stejně jako pro s tím související změny v ději, kterých je tolik, že filmový Hobit toho nemá s tím knižním až tak moc společného. Ale zatímco u PP jsem se bavil od začátku do konce u každého ze tří filmů (a klidně bych snesl další hodinu u každého filmu nebo celý jeden díl navíc), u hobití trilogie tomu tak nebylo. Mnohé scény jsou zbytečné a ty, co nikoliv, jsou často moc natáhlé. Celá trilogie je rozbředlá. Tři filmy původní trilogie jsem kdysi, když vyšly na videokazetách, zvládnul dvakrát za páteční večer a víkend, u každého z hobitích filmů se nemohu dočkat konce a že bych hned šel na pokračování, to ani náhodou. Hobity jsem v kině neviděl, kdyby ano, nejspíš po prvním dílu na další už nejdu a počkám si na domácí sledování.

Jaký je rozdíl mezi pěti řádně nadrženými, dobře rostlými černochy a skvělým akčním filmem? Skvělý akční film si uživatelé ČSFD neužijí. --- Ano, není to tak dobré jako původní film (který film tohle o sobě ale může říct, že jo) a ano, z filmu jsou desátá léta nového tisíciletí značně cítit a osmdesátkového "fýlingu" tu moc není, ale čemu to vadí, když nový Predoš baví a odsejplá o poznání lépe než Predátor dvojka a je od začátku do konce, snad až na čtvrthodinku v první třetině, nabitý zábavnou akcí a pro Blacka typickými a zábavnými dialogy? Jestli nějaký akční film z posledních deseti až patnácti let pobaví stejně jako pecky z osmdesátek a devadesátek, pak je to právě nový Predátor.

Zatímco se slušní pánové, mezi které se já počítám, zdráhají na ulici slečnám chmátnout po jejich vypracovaných sedinkách (jenom tak lehce a decentně!), aby z toho nebyl poprask, nedej fízl kriminál, tak prasáci v rouše beránčím se s tím nemažou a jdou do hloubky, opakovaně a někteří dokonce v co-op módu... Ale jo, šlo to. Sice jsem z dokumentu nezískal pocit, že by oběti nejen znásilnění, ale jakéhokoliv trestného činu, musely na těch fízlárnách a u soudu podstupovat bůh ví jaké martyrium (tak nějak to zapadlo), ale i tak se dalo mezi řádky číst, že když je po všem, tak to nejhorší vlastně teprve začíná. Chyběl mi tam reportér typu Oty Černého tázající se, co na to čokoafro, aby tím dal šanci vyjádřit se i těm z druhé strany barikády. Nejenom kvůli vyváženosti, po které se dnes tolik volá, ale především proto, abychom mohli vysmáté ksichty duševních kriplíků a jejich pindy o odmítání jakékoliv viny vidět a slyšet v kontrastu s těmi, kterým zkurvili život.

Fotbalový film a taková slabota... Celý film jsem čekal na zápletku, která ale nepřišla (nebo jsem si jí nevšiml). Díky bohu za návštěvu dvojky anglických vypatlanců, díky kterým film rychleji ubíhal a přenesl mě ke konci filmu. Kde se nachází něco, co vzdáleně připomíná pointu. Celý film vypráví o údělu sparťanských fandů, kteří to nemají lehké jak v soukromém životě, tak v tom fotbalovém. Dvě slabší sešívané hvězdy, každá za jednu non plus ultra soulož.