dawydx

I přes řadu výhrad, které k Nolanovu poslednímu snímku chovám (totální absence psychologie postav vyjma hlavního charakteru, poměrně kýčovité naroubování rodinného motivu a svým způsobem i relativně banální zápletka bez jakéhokoliv přesahu), nelze hodnotit jinak, než absolutoriem. Snímek oplývá tou správnou revoluční aurou, která na člověka sálá z plátna pouze několikrát za život. Tím samozřejmě nemíním "pouhý" vizuál. Nolan je skutečný kouzelník a je neuvěřitelné, jak přehledně a poutavě prolíná několik dějových linií. Nezvykle dlouhý úvod do zákonitostí světa snů funguje jako jakýsi tutorial, kterým je Ellen Page spolu s divákem provedena Leonardem DiCapriem. Stejně jako Ellen Page si i divák připadá jako nadšené dítě s novou stavebnicí, které se nerozpakuje postavit dům na střechu - protože prostě může. Ve druhé půli filmu započne samotné "vnuknutí", které svou praktickou složitostí spláchne veškerá pravidla do záchoda; plán se hroutí, postavy improvizují, děj se zamotává, situace "sen ve snu ve snu..." se komplikuje a Nolan vládne. Celkové orámování a zakončení děje je velmi silné (hudba!) a poslední záběr, který lze vnímat jako vrchol Nolanova dramatického mistrovství i jako vztyčený prostředníček divákovi, z hlavy nikdy nevyženu.

Neskutečně nádherná zábava - ale to je tak všechno. Příběh plný klišé jste už zaručeně někde viděli, postavy jsou velmi schematické a jejich chování postrádá mnohdy jakoukoliv motivaci.Jasně, stěžovat si u sci-fi filmu o modrých mimozemšťanech a létajících ještěrkách na logické díry a plochost příběhu je slušně řečeno hloupost, nic to ale nemění na tom, že Cameron mohl na uvěřitelnosti charakterů zapracovat. Vizuál je nehorázné žrádlo, ale k čemu to, když se nemůže opřít o nosné téma? Všechny výtky naštěstí berou za své ve druhé polovině filmu. Cameron zařadí vyšší rychlost a film žene dopředu strhujícím tempem, takže pro jakékoliv pochybnosti není prostor. Navíc i nějaké to poselství (byť pro mnohé kontroverzní) se nakonec vyrýsuje. Takže ve výsledku máme dočinění s klasickým velkofilmem s vysoce nadstandartním zpracováním, který je nehorázně zábavný, ale do filmových dějin se výrazným písmem nezapíše.

Neskutečně zábavná jízda po naleštěných žánrových klišé a zároveň emocionální ždímačka epických rozměrů. Abramsův paralelní restart mě nakopl do rozkroku a odpálil až někam na oběžnou dráhu Vulkánu. Ačkoliv jsem do dnešního dne o Star Treku věděl jen to, že se tam vyskytuje jakýsi "blbeček s těma ušima", tenhle vesmírný nářez mění natrvalo mé povědomí o slavné sáze. Všechnu energii do čelních štítů, phasery palte naplno a jedeme nakopat Romulanům prdel!!!

CESTA DO STŘEDU ZEMĚ mohla být solidním dobrodružným nářezem, kdyby nepřišla při přechodu do klasických kin o svůj největší tahák - 3D. Snímek samotný jede podle typické šablony - neohrožený dobrodruh, sličná děva a dětský hrdina se dostanou do problémů, dojde na chvíle nebezpečné, humorné i dojemné a vše vrcholí klasickým happyendem s pozvánkou k případnému druhému dílu. Pokud ji producenti vezmou vážně, vůbec bych se nezlobil (Atlantida je má olíbená tématika:))

Po všech záporných ohlasech jsme k MÁJI přistupoval se solidní despektem. O to víc mě překvapilo, že film žádná extra hrůza není. Ale zbytečnost a hloupost určitě. Herecké obsazení je katastrofa - jediný, kdo vyčnívá je Jan Tříska. Stropnický se sice do role typově hodí, ale jakmile má vyjádřit jakoukliv emoci, přivře oči a zasněně se zahledí do slunce... Mimo ústředního trojúhelníku jsou všechny postavy jen do počtu. Jakékoliv motivace a vztahy mezi charaktery tu vskutku nehledejte. Nutno říci, že film má několik slibných okamžiků, ale ty jsou spolehlivě zazděny slintajícím Kukurou, všudypřítomným neopodstatněným kýčem a naprostým nezájmem, který divák k postavám chová. Celý snímek by daleko lépe vyzněl jako fotopříběh v TopDívce...

Docela příjemné překvapení. Ačkoliv se herecky i scénáristicky jedná o průměr, mě osobně potěšily narážky na klasické rockové kapely; navíc občas zazní Black Sabbath a podobné skupiny, takže rozhodně palec nahoru. Pokud se zvedne kvalita scénáře a ten mládenec v roli obdivovatele Ewy Farné začne opravdu hrát, mohlo by se skutečně jednat o povedenou záležitost.___UPDATE Po druhém díle zvedám na čtyři, poměr kvalitních/nekvalitních vtipů se k mému potěšení silně naklání na tu správnou stranu. Jestli úroveň scénáře poroste stejně s každým novým dílem, máme se ještě na co těšit. Nashle příští čtvrtek...

Jeden z vrcholů žánru psychothrilleru. Hnus střídá hnus, depka střídá depku a režisér vše bezchybně kočíruje do vypjatého finále. Herci jsou brilantní, o atmosféře nemá cenu diskutovat a scénář dává všemu korunu. A to ještě není TEN nejlepší Fincher...

Neuvěřitelný kousek. Nápad zasadit psychedelickou hudbu Pink Floyd do antických Pompejí zasluhuje nobelovku. Dokonalé doplňování obrazu a hudby plus spousta detailů ze života skupiny v režisérském sestřihu... Škoda slov, to se musí vidět a slyšet.

Neuvěřitelná jízda plná neuvěřitelných situací, neuvěřitelných hlášek a až moc neuvěřitelných postav.

"The greatest trick the Devil ever pulled, was convincing the world he didn't exist. And like that, he's gone..." Oslavovat tento film jen pro jeho závěrečnou pointu by bylo přinejmenším nespravedlivé. Nabízí totiž mnohem víc. Excelentním hereckým výkonům jednoznačně dominuje Kevin Spacey v roli mrzáka Verbala. Jeho výkon zasluhuje Oscara ( vlastně ho dostal :)), ostatní se ale nedají zahanbit. V paměti mi tak utkvěl zejména Kevin Pollak a Gabriel Byrne. Scénář je svěží a udržuje v permanentním napětí. Film rychle uteče a když už nic, tak minimálně závěr vás přibije do křesla. Staví celý film do naprosto jiného světla.