JimiH

Osvěčený dokumentarista Weiner si po hororech a akčních hrdinech došlápl i na science fiction z osmdesátých let minulého století. Skvělé rozhovory opět prolínají zákulisí vzniku filmů včetně praktických efektů a masek, ale rovněž připomínají dobový divácký i kritický ohlas.

Jak kdysi někdo napsal o jiném snímku: Komiksová adaptace sterilnější než podlaha v nemocnici po velké vizitě. Každý z herců si vystačí víceméně s jedním stylem a vše počínaje kamerou a konče akčními scénami je naprosto nevzrušivé, což je u příběhu o pomstě dost průšvih.

Horor právem řazený mezi nejlepší zástupce svého žánru. Způsob jakým buduje napětí by měl být součástí učebnic. Od první minuty do konce navíc oba režiséři správně vyvažují poměr mezi autentickým chováním a účelovou stylizací.

Psychologický horor se surrealistickými motivy a výtečnou dvojicí Buckley–Kinnear.

Slušná adaptace mangy, jen škoda, že sází na zjednodušení a také po technické stránce variuje dokola stejné postupy pro zachycení závodních scén. Vypíchnout musím ale Anthonyho Wonga, který si viditelně svou roli velmi užívá.

Zábavné, barvami jiskřící a vypadající podstatně lépe než řada posledních Marvelovek. Můžeme diskutovat jak moc podvratný celý koncept je, ale důležité je, že samotné sdělení není jednostranné a ryje do stereotypního vidění světa, rolí jednotlivých pohlaví i toho, co znamená úspěch nebo krása. A Greta Gerwig tu a tam propašuje i něco ze svých mumblecore dramedií, což příjemně osvěží ve chvíli, kdy začne film drhnout.

Tenhle komiksový film je plný špatných rozhodnutí – počínaje nelogičnostmi v ději až po zvolenou formu, kdy hraní herci jsou nejen součástí CGI světa, ale zároveň je většina postav stvořena za pomocí počítačové grafiky. V podobě videohry na Playstation 2 by to působilo OK, ale ve filmu s dystopickým zasazením a vážným pojetím je to šílená pěst na oko. Snímek bohužel není nijak strhující a i když se na oba dva hlavní představitele dobře kouká, není radno moc přemýšlet nad tím, co za křečovité dialogy vedou. Palec nahoru alespoň za odkaz na Tarkovského.

Velmi emotivní desktop thriller, který dokazuje že není důležitý rozpočet, ale síla námětu a nápaditost zpracování. John Cho naprosto exceluje v roli starostlivého (i chybujícího) otce.

Přímočarý příběh s aktuální premisou o schopnostech umělé inteligence a lidské snaze utíkat před problémy za pomoci pohodlného řešení. Práce maskérů i trikařů skvělá a závěrečný souboj vynahrazuje fakt, že kvůli ratingu je film méně násilný, než by se to hodilo.

Parta přerostlých dětí si v džungli hraje na Predátora a Robocopa. Film navíc vykrádá opravdu neobratně, takže například vojákův zrak není termovize, ale jakýsi oranžový pixelizační filter alá Minecraft. Jakž takž to drží při sobě, i když chyby v kontinuitě a špatné střihy jsou nevyhnutelné zlo. Nicméně je to občas nechtěně zábavné a ten skok z vodopádu si respekt zaslouží.