Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Thriller

Recenze (574)

plakát

Snídaně u Tiffanyho (1961) 

Romantická klasika a jednoznačná pocta kráse Audrey Hepburn, kolem níž se v tomto filmu svět a všichni ostatní točí :) Ano, vedlejší postavy jsou opravdu vedlejšími, cesta je zametena k velké sólo jízdě této krásné dámy a i příběh tomu odpovídá. Poznáme hrdinku veselou , smutnou, zadumanou, hrající na kytaru, nehrající na kytaru, zamilovanou i odmilovanou. Vše co k romantickému filmu patří. Proto je potřeba k němu i takto přistupovat a nehodnotit scénaristické vyumělkované kotrmelce a načančané stojky. To vše k tomu patří. Já se příjemně pobavil a velmi rád se kdykoliv pobavím znovu :)

plakát

Stará puška (1975) 

Čistých a spravedlivých pět hvězd!! Já osobně jsem velmi rád, že jsem konečně zjistil, kdo byl předlohou pro Ramba. Ano byl to Philippe Noiret v roli Doktora Dandieu, který v těžké chvíli sebere zbytky hlavně psychických sil a postaví se přesile, ve stylu zrada - pomsta, nebo oko za oko, zub za zub. Po svém činu ovšem zjisťuje, že život milovaných mu to nevrátí, ba co naopak, velmi riskoval ten svůj. Film se výborně rozvíjí a graduje, nestojí pouze na skvělém hereckém výkonu Noireta, ale využívá veškerých svých možností. Velmi zdařile a citlivě se používají flashbacky, perfektní je také muzika a postupné budování husté atmosféry. Určitě doporučuji film vidět, protože obsahuje nezapomenutelné scény, které číní samotný film nezapomenutelným. Starou pušku si budu pamatovat do smrti.

plakát

Ohňostroj marnosti (1990) 

Ohňostroj marnosti nelze zařadit do té samé kvalitativní kategorie jako Palmovy jiné snímky - Carlitova cesta, Zjizvená tvář, Oběti války atd.. Ovšem podprůměr to rozhodně taky není. Výborně obsazený Ohňostroj Marnosti je velmi dobrá odpočinková záležitost, která si hlavně na nic více ani nehraje. Proto nechápu zdejší velkou kritiku. Je to lehčí žánr, místy lehce přitažený za vlasy, který je samozřejmě ušit na míru tehdejší době a proto je potřeba i s odstupem času takto hodnotit. Já se bavil velmi dobře.. je to solidní 3,5

plakát

Zběsilost (1972) 

Zběsilost je předposlední film tvorby Alfreda Hitchcocka. Poněkud zde přitvrdil, vraždy již úplně nezakrývá, ale vyvažuje to kořením černého humoru, který vybublává na povrch vždy v překvapivých momentech. Téma neprávem obviněného muže jsme již nesčetněkrát ve filmu viděli, ovšem mistr jej dokázal zpracovat po svém . Obsazení je naprosto přesné, kamera a výprava klasicky "hitchcocovské", réžie samozřejmě mistrná. Zběsilost je vynikající a dokonce se povedl parádně i český dabing, který doporučuji vyslechnout, protože je pomalu vzácností. Jednoduše, je to jeden z těch filmů, u kterých se můžete téměř kdykoliv parádně odreagovat. Doporučuji.

plakát

Donnie Darko (2001) 

"Proč nosíš ten pitomý kostým člověka?".. V téhle větě, která zazní v Donnie Darkovi, je vlastně obsaženo vše podstatné. I kdyby Richard Kelly nenapsal a nenatočil už nikdy nic dalšího, tak u mne se zapsal mezi nesmrtelné. A je neuvěřitelné, že to zvládl v 25 letech a realizovat za 28 dní!! Dokázal v tomto úžasném snímku zanechat svůj velký otisk a odkaz i s obrovským filosofickým přesahem. Povedlo se mu to, co se i ostříleným režisérům nepodaří za celou jejich tvůrčí kariéru a dokázal to s neuvěřitelnou lehkostí. Řadím Donnieho do té nejvyšší kategorie, tam kde je Nebe nad Berlínem, tam kde jsou Kieslowští, Tarkovští. Těším se na další projekce tohoto skvostu a na objevování toho, co jsem nestačil pochytit. Donnie Darko je epochální, hluboký, mrazivý a přitom jemný a aktuální .. čím dál více ... a vlastně: " Proč nosíme ten pitomý kostým člověka?"

plakát

Červený pás (2008) 

Velikánské překvapení. Filmů o bojových uměních bylo natočeno mnoho,mnoho jsem jich viděl a nikdy mi nic moc nedaly a proto jsem je přestal vyhledávat. Naštěstí jsem se nenechal odradit přebalem DVD a dal na komentáře kolegů. Dostal jsem za to krásný filmový zážitek, ba co více, i velmi hluboký. Takový film o bojovém umění snad natočen ještě nebyl. Hlavní roli zde nehraje boj ani pomsta, ale čistá duše a hluboké morální zásady hlavní postavy, učitele a mistra jiu-jitsu. Dnešní doba deformuje postoje, vztahy , způsoby myšlení všech jeho kolegů a když pak příjde na lámání chleba, krize finanční i mezilidská, zůstává ON jediným rovným a čistým, a stále se nezlomně řídí účením tohoto boje nehledě na důsledky, které to přináši... "Červený pás" si mne získal a po jeho skončení ve mne zůstal ten zvláštní pocit jedinečnosti, který ve vás zanechá jen málo filmů a tředa u Wrestlera jsem to až takto necítil. Nezbývá než doporučit a zařadit do filmotéky :)

plakát

Americký zločin (2007) 

Další z filmů natočený podle skutečné události, v tomto případě musíme říci - bohužel. Tragický příběh o zlu, které je v nás a o manipulaci, skrze kterou se z nás stávají pomstychtiví exekutoři, kteří si pro hojení svých mindráčků vybírají bezbranné oběti. Film je i jakýmsi zrcadlem, protože pokud po filmu ani chviličku nejste otřesení či vykolejeni, patrně s váma něco není v pořádku.. Zároveň taky vypovídá něco o novodobé církvi amerického západu, kdy se nedělní mše stává jen jakousi povinností docházky, bez jakéhokoliv morálního či mravního dopadu. Film je mistrovsky odehrán, dětští představitelé hrají jako velcí a režisér k látce přistoupil bez zbytečné omáčky či nastavování. Diváka taky do jisté míry šetří, protože určité scény jsou jen "naznačeny", což je taky dobře. Asi to není film, který bych chtěl vidět vícekrát, ovšem jednou se s tímto případem seznámit bych doporučoval..

plakát

Vražedná pole (1984) 

Vražedná pole jsem opět zhlédl po několika letech a musím říci, že zapůsobily o něco více. Je to lehce nevyvážený snímek, kterého silné pasáže jsou ovšem natolik silné, že film vytahují nad průměr. Samozřejmě že filmy podle skutečné události již disponují od samého počátku plusovými body, ovšem zde rozhodně nebyl šíp vystřelen zbytečně, tak jak se to stalo u jiných filmů čerpajících ze skutečných událostí. Atmosféra snímku je místy velmi zajímavá, oko diváka je taktéž plně uspokojeno, herci odehráli velmi dobře, pro mne však slabší stránkou filmu byla muzika, kterou ostatní naopak vyzdvihují. Mne přišel hudební doprovod Mika Oldfielda přiliš "tvrdý" a přespříliš upozorńující na jisté pasáže, jako by snad divák podřeboval své emoce podojit..., takže neplnila hudba pro mne tu správnou funkci podkresu či "podpory", ale strhávala na sebe pozornost a v určitkých chvílích až rušila. Scénu, kterou jsem si pamatoval léta, byla scéna s vyvoláváním fotky na pas a taky postava fotografa, kterou odehrál John Malkovich.. nevím proč, ale tahle jeho role ve mne po celé ty roky zůstala.. Vražedná pole doporučuji ke zhlédnutí, minimálně pro silný příběh o touze přežít.

plakát

Zápisník jedné lásky (2004) 

Opravdu mne překvapuje zdejší velmi kladné hodnocení snímku. Uznávám, že se jedná o pěknou filmařinu, ovšem na plátně se odehrává již nesčetněkrát viděný příběh, který vůbec ničím nepřekvapí a kdybych jej sledoval v televizi, asi bych místy šahal po dálkovém ovladači, stejně tak jako jsem měl tendenci jej posunovat na dvd.. (ovšem neudělal jsem to v rámci objektivity). Mé resume tedy zní tak, že se jedná o velmi dobře natočený film, ovšem jeho obsah je určen převážně pro čtenářky červené knihovny, které již jsou na podobné postupy zvyklé a přijímají je a donekonečna si tak alespoň v knihách či romantických filmech prožívají to, co nestihly v životě.. nebo o to právě při sledování tohoto filmu či čtení knih přicházejí..

plakát

Záře (1996) 

Mám rád životopisné filmy a pokud je snímek o nadaném muzikantovi, tak dvojnásob. Zde jsem byl ovšem lehce zklamán. Nemohu se ubránit dojmu, že zpracovat by šel tento zajímavý "život" mnohem lépe. Celý film pak stojí "bohužel" pouze na určitých monentech a hlavně obou představitelích slavného klavirního virtuóza Davida Helfgotta, ať už Noaha Taylora, který ztvárnil výborně mladší léta, a nebo Geoffrey Rushe, který skvěle vystřihl dospělého génia a byl za tuto roli po zásluze odměněn Oscarem. V případě, že by herci své role neustáli nebo lépe vystiženo, nepřekročili by své stíny, snímek by možná nedosáhl ani průměru a to by byl zbytečně vystřelený náboj. Takhle nám alespoň zbude pár skvělých klavírních pasáží s výbornou muzikou a obdiv hereckého umění obou výše zmíněných herců. Škoda, mohlo to být za pět bodů, ale to by se musel pán od režie a druhý od psacího stolu trošku více snažit.