Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Sci-Fi
  • Drama
  • Komedie

Recenze (612)

plakát

Star Trek: Discovery - Season 5 (2024) (série) 

Tohle je kvůli omezení počtu znaků v komentáři především dodatek k hlavnímu komentáři k seriálu: https://www.csfd.cz/film/424901-star-trek-discovery/recenze/?comment=12221265 PÁTÁ SÉRIE: Pro začátek si vypůjčím část komentáře uživatele Praxis k poslednímu dílu téhle série, protože to vystihl naprosto dokonale: „Poslední tři řady Disco byly pro mě něco na způsob masochistického sebemrskačství. Bylo to strašné, ale svým úchylným způsobem jsem chtěl vědět, jak to dopadne.“ ---- Kupodivu jsem u téhle série netrpěla tak moc jako v předchozích dvou sériích, v tomto tedy poslední série předčila má očekávání. (Dost možné je to i menším počtem epizod.) Jinak mi to ale přišlo spíš jak taková rezignace – tvůrci jeli ve stylu dali nám poslední sérku, takže tam sice dáme něco „velkýho“ jako je Progenitor’s Tech, ale jinak to bude příběh jak z levný scifi z nějaký zapadlý tv stanice. Tady šel akorát budget do efektů a akce, ale jinak na to evidentně všichni ostatní (až chvilky, kdy se Frakes ujal režie) evidentně už házeli bobek, aby to měli rychle za sebou (jak jinak si vysvětlit částečnou absenci části osazenstva můstku a jejich nahrazení random lidmi, jejichž jména zapomenete do konce titulků nebo upozadění Sarua?). Většinově je to prostě nudný a nezáživný s dějem, kterej by ve starých Star Trecích byl na max dvě tři epizody (něco jak v minulé sérii).----- Snad tu i ubylo nesnesitelných emočních výlevů, ale dost možná jsem je nezaznamenala, když jsem některý scény buď nudou nevnímala nebo projížděla zrychleně. Bohužel pořád tu zůstávají postavy jako Adira, kolem kterých je špatně naprosto všechno a skupinám, které mají reprezentovat, dělají tak akorát medvědí službu. A zůstaly i rozpravy o jejich pocitech apod., které mě absolutně nezajímají, je to jen zbytečný ředění a naprostá ztráta času. K tomu ještě přidají postavu jako je Moll, která je mimořádně otravná a dokonce se v tomhle ohledu i vyrovnala Burnham. Bohužel pořád je Burnham ta jediná, kdo má pravdu ať se děje cokoliv a žádný admirál nebo muž bílé pleti (jestli člověk nebo mimozemšťan je úplně jedno) nemůže být morálně nebo jakkoliv jinak nad ní. Což normálně tyhle věci zas tak nesleduju a neprožívám jak jiní uživatelé zde, ale tady, jak trochu ustaly emoční výlevy, je to víc vidět než v předchozích sériích. Schválně se zaměřte na chudáka Raynera (za poslední tři série jedinou postavu, která mě doopravdy zaujala a i jsem si jí oblíbila). Tvůrci z něj nejednou dělají neschopného blbce na úkor Burnham a někdy i Tilly (představte si, že vás poučuje někdo jako Tilly, lol). Snad víc než kdy jindy jsem měla pocit, že Hvězdná flotila je akorát banda neschopných a psychicky labilních tupců.  --- Záporáci na tom nebyli o moc líp. Nemám problém s tím, že si vybrali zrovna Breeny (i když taky jsem si je představovala jinak, ale co už, tenhle design taky ujde), v DS9 to byli slušní záporáci. V Discovery ale působí jako blbci, se kterýma lze snadno manipulovat (teď si představte, že vám dává rozkazy někdo jako je Moll). Musím ale přiznat, že L’ak mě i přes tak debilní jméno celkem bavil, stejně tak rozšiřování mytologie tohohle druhu. 4/10---- Naštěstí už je tomuhle panoptiku opravdu konec a nezbývá než doufat, že se tvůrci poučili a nové startrekovské projekty se budou kvalitou blížit spíše SNW a třetí sérii Picarda, než Discovery (i když u chystaného Section 31 tomu po traileru moc nevěřím).

plakát

Deadpool & Wolverine (2024) 

Deadpoola jsem v době uvedení prvního a druhého filmu měla hodně v oblibě, ale pak jak se objevoval furt všude + Reynolds ho hraje všude, tak mě začal dost štvát a uvědomila jsem si, že ta postava je celkem povrchní a vůbec tihle vtipní držkatí kecalové mi vadí. Navíc první dva filmy si už moc nepamatuju, i když jsem je svého času hodnotila kladně. Nebýt tam Wolverine a nebýt to součástí MCU (které se mi taky částečně omrzelo, ale tam je to spíš slabšími filmy posledních pár let a absencí nějakého velkého příběhu v pozadí), tak bych na trojku bych už asi nešla. ---------------- Nejvíc jsem se bála humoru, ale nevadil mi tak moc, jak jsem čekala, pár vtipů bylo za mě i dost povedených. Taky je fajn, že oproti Marvels není potřeba nějaká hlubší znalost MCU posledních pěti let (po Endgame), ku prospěchu může být asi jedině znalost seriálového Lokiho, ale vše je pochopitelné i bez něj. Zásadnější je podle mě znalost komiksovek od Foxů z počátku tisíciletí, všech filmů s X-Meny a pak pozadí za vznikem či pádem všech těch filmů. Kdo o tomhle nic moc neví, půlka narážek a vtipů mu nic neřekne. Doporučuju si to pozadí předtím zjistit, je to často zajímavější než ony zmíněné MCU filmy posledních pěti let. ------ Největším plusem filmu jsou za mě asi camea, která byla do filmu zakomponována smysluplně a nešlo jen o to naházet jich tam co nejvíc. Sice o půlce jsem věděla, protože ty spoilery už jsou prostě všude, ale pár překvapení tam pro mě ještě zbylo. Příběh podobně jako u Marvels žádný zázrak a sám o sobě by asi moc nevytrhl, ale tady to zachraňuje špičkování hlavních hrdinů, Hugh Jackman a výrazně zajímavější záporák (i když taky mám pocit, že potenciál Cassandry Novy nebyl úplně využit). 7/10

plakát

Marvels (2023) 

Když budu předstírat, že ta jakoby bollywoodská zpívající scéna tam není, není v tom filmu nic, co by stálo za pozornost. Příběh je horší než průměrná epizoda Star Trek: Discovery (3. a 4. série), naštěstí tady se aspoň nikdo nepřibližuje podobně nesnesitelným emočním výlevům jako hlavní hrdinka zmíněného seriálu (Kamale se to dá ještě odpustit, i když je to otravné). Postavy jsou naopak ploché, moc se o nich nedozvíme, jen takové základy jako že Kamala je fanynka Captain Marvel apod. Nějaká hlubší charakterizace tu chybí. Zrovna nedávno jsem znovu viděla první Avengers, kde tvůrci zvládli postavy i jejich minulost představit rychle a přitom dost na to, aby si k nim člověk vytvořil vztah, pokud náhodou nějaký předchozí film neviděl. Při vůbec prvním zhlédnutí mě Avengers přiměli zpětně nakoukat Captaina Americu a Thora. U Marvels se přímo vyžaduje, že diváci budou znát seriály... Bejvávalo, doby, kdy jsem nakoukávala dokonce i Agent Carter (který se tehdy dal v klidu ignorovat a na filmy vliv neměl), jsou dávno pryč a prázdný mnohokrát předělávaný film jako Marvels mě fakt nepřiměje, abych se jim zase začala věnovat. Ten tah na branku jako v době prvních i druhých Avengers tu není. Nic moc triky už ani neřeším, tam je ten úpadek dlouhodobější. Ani ty souboje mě moc nebavily. Vlastně se vůbec nedivím, že to prodělalo, i když je pravda, že to diváka neuráží tolik jako čtvrtý Thor. 4/10

plakát

Království Planeta opic (2024) 

Tenhle nový příspěvek do opičí ságy mě baví, ale tak úplně nesdílím všeobecné nadšení. Příběh je určitě fajn a neurazí, zejména zezačátku mi ale přišel až směšně předvídatelný a klišoidní, kdy jsem si nejednou řekla: "A teď se stane tohle" a přesně to se potom stalo. Celkově mi zas tak promyšlený nepřišel a přijde mi zbytečný omlouvat to tím, že je to "první díl" nové (asi) trilogie. Podle tržeb to stejně dost možná bude i poslední díl. A pak co? Budeme mít akorát náhodný film s opicemi, který nikam nepovede. -------------- I když ne příběhovou, tak aspoň production value si série drží pořád, efekty jsou nádhera a akademici snad jednou ty digitální opice a hraní na motion capture náležitě ocení. Z postav mě určitě zaujaly víc opice (ale těm z trilogie z let 2011 až 2017 se stejně nevyrovnají), lidské postavy moc zajímavé nebyly a ani jejich herci nepředvedli extra výkon (z Freyi Allan žádná super herečka nebude a hvězda lákající do kin davy už vůbec ne). ------- Už jenom kvůli tomu, aby dál vznikaly podobně slušné filmy, kdy nebudu litovat peněz utracených za předražené lístky v multiplexu, bych filmu přála úspěch. A taky bych se ve stylu téhle reboot série ráda dočkala i přímého remaku původní Planety opic. Ale i vzhledem ke krizi, jakou teď kina prožívají, si o tom asi budu moct nechat tak akorát zdát. 7/10

plakát

Avatar: Legenda o Aangovi (2024) (seriál) 

Tuhle recenzi píšu z pozice skalního fanouška, který původní seriál miluje už léta. Nesdílím nadšení, které se objevuje ve fanouškovských reakcích ve skupinách např. na Facebooku. Nová adaptace od Netflixu mi nepřijde zdaleka tak super jako jim, mám k ní dost výhrad. Začnu ale tím pozitivním: ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Audiovizuál: Vizuálně je tahle adaptace opravdu povedená. Co do lokací a jejich následném vyrenderování, tam si v podstatě není na co stěžovat, kdo se těšil, že uvidí určité lokace ze seriálu v live-action (např. Omashu), tady bude spokojen, výprava je tu úplně někde jinde, než u té parodie z roku 2010 (tam se o výpravě vlastně ani mluvit nedá). Kostýmy jsou asi taky to, co byste si představili, kdybyste si u animáku řekli, jak by to mohlo „v reálu“ vypadat. Až na ten účes Yue a celkově Yue, která mi spíš připomíná někoho z Mrazíka než z Avatara :(. Appa mi přijde v pohodě, zato Momo mi teda vůbec nesednul, upřímně mi přišel i celkem hnusný a já se nedivím, že za celou sérii moc prostoru na obrazovce nedostal. Ovládání elementů taky v pohodě, tak jak by to asi „v reálu“ mohlo fungovat. Naštěstí tady nedochází k podobným „omylům“ jako že vládci ohně potřebují externí zdroj ohně nebo že je potřeba šest vládců země ke zvednutí jednoho kamínku. Akorát u ovládání vody, když ji vládce zvedne do vzduchu, tak mu z ní pořád něco kape, což se v originále nedělo – slyšela jsem názor, že je to nedostatečnými triky, ale James Cameron ve filmu Propast z roku 1998 přece měl pohybující se masu vody a nic z ní nekapalo. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Postavy/změny charakterů: Osobně mi většina herců na jejich postavy nesedla. Rozhodně to není tím, že bych trvala na tom, aby vypadali úplně přesně jako jejich předloha, to snad ani není fyzicky možné, ale v mnohých případech je mohli aspoň (!) připomínat – ať už vzhledově, horší je to ale charakterově. Charakterově mi původní postavy připomínalo jenom pár z nich a když už, tak u nich se pokazilo něco jiného (např. jejich vývoj nebo příběh). Všimla jsem si, že zpočátku se u mnoha postav zapomnělo (nebo se vynechaly) některé charakterové vlastnosti/zvláštnosti, aby se pak tyto vlastnosti náhodně objevily uprostřed nebo skoro až na konci série. Pak se stane, že postavy na takovou vlastnost zareagují, ale divák neznalý předlohy vůbec netuší, odkud se to vzalo, jelikož se tak postava předtím nikdy neprojevila. Příklad za všechny – někdy v posledních dvou epizodách Katara pronese poznámku ve stylu, že Sokka moc jí – i když předtím, nebylo nikdy ukázáno, že by nějak moc lpěl na jídle. Objeví se to jako blesk z čistého nebe a divák se tomu najednou má zasmát? Některé odebrané nebo naopak předčasně přidané vlastnosti pak vyloženě škodí vývoji postav. Např. u Aanga jaksi chybí nějaká hravost, dětskost, snaha utéct od všech povinností. Jak si pak ale má projít nějakým vývojem a dospět? Zuko je zase hned od začátku jen nepochopený, vlastně hodný princ, který je ke všemu jen nucen otcem a smýšlením svého národa. Přitom v původním seriálu na začátku vůbec netušíme, jaký je a působí čistě jako záporák. Jeho kladné vlastnosti se objevují až v průběhu příběhu. A takhle bych mohla pokračovat ještě dlouho, snad jen zmíním, že něco podobného se stalo u Sokky, když se tvůrci téhle adaptace rozhodli utlumit jeho sexismus. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Způsob vyprávění: Zaznamenala jsem komentáře, že tahle verze je moc dětská, což je úsměvné vzhledem k tom, jak se snaží být „dospělá“. Pod tím „dospělá“ si Netflix zřejmě představuje to, že explicitně ukáže upálení vzdušného nomáda apod. To v originále pochopitelně nebylo, jelikož originál je mířený na mladší publikum. Originál je ale důkazem, že to jde i bez toho. Navíc když divák vidí explicitní násilí až moc často, jednoduše si na ně zvykne, otupí, a pak pokud tvůrci budou chtít takhle něco zdůraznit, nebude to fungovat a celkově bude pak těžší zdůraznit dopad podobných událostí. (U původního seriálu má dopad třeba jenom objevení trosek vzdušného chrámu. Předtím totiž diváci v seriálu nic napřímo neviděli a tím víc to na ně zapůsobí.) Daleko horší mi ale přijde, že tvůrci téhle verze si asi myslí, že diváci jsou úplně blbí a je potřeba jim všechno doslovně a nejlépe několikrát zopakovat, aby to pochopili. Je tu příliš mnoho expozice, napřímo je řečeno všechno, co řečeno být může a nezbývá tu žádný prostor pro to, aby si divák mohl něco domyslet. Vlastně ani nemá moc prostoru se nad něčím zamýšlet. Všechny postavy pořád dokola opakují své motivace a pocity, jako by si tím sami nebyli jistí – navíc je to všechno podané v ne moc kvalitních dialozích. Postavy (a jejich motivace) a i dobře napsané dialogy jsou jednou ze zásadních věcí, které v originále příběh ženou dopředu a když to pak vypadá jako v téhle adaptaci, není divu, že mě to (a určitě nejenom mě) brzo přestalo bavit. A určitě nejsem jediná, kdo opravdu nemá rád, když z něho tvůrci dělají blbce. A taky se musím zeptat – když to před lety fanoušci původního animovaného seriálu pochopili i bez doslovného výkladu, proč by to teď nemohli pochopit i noví diváci? První série původního seriálu brala vše (i válku) spíše z toho dětského pohledu a postupně to dětskému divákovi odhalovala. Tato adaptace míchá tento přístup s doslovným výkladem, přičemž ten doslovný výklad má přednost. Nic z popisovaných věcí pak divák reálně nepocítí, protože se o tom jenom mluví (např. u Bumiho) a herci to neumí prodat nebo jim to scénář/režie ani nedovoluje. Je zajímavé, že tvůrci na rozdíl od jistého nejmenovaného filmu měli téměř stejný časový prostor jako originál, přesto spoustu důležitých věcí vynechali, míchali několik dějových linek do sebe a zkracovali. Podle mě byly takové úpravy zbytečné – chápu, že nechtěli dělat jedna ku jedná adaptaci, ale tady si tím spíš sami zavařili. Je vidět, že rozložení na menší příběhové úseky příběhu sedělo víc, příběh lépe utíkal, byl dynamičtější, v podstatě ani nešlo se u něj nudit, i když to byl třeba filler. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Změny loru/příběhu: Pár věcí navíc bylo zajímavých (třeba ukázání genocidy vzdušných nomádů), ale celkově snad u žádné příběhové změny jsem si neřekla, že je to fakt super, že se mi to líbí víc než u originálu. Hezké je, že se tvůrci snaží přidávat drobnosti jako jsou detaily z komiksů, které navazují na původní seriál a z dalšího přidaného materiálu, ale k čemu to je, když jinak spoustu dalších a mnohem důležitějších věcí pozmění (v negativním slova smyslu)? Hodně událostí, které se v původním seriálu staly až v dalších knihách (= sériích), tady tvůrci nacpali už do téhle série. Jenže to podle mě udělali způsobem, kterým tyto události dopředu pohřbili – nevím, jak to pak chtějí vyřešit, ale myslím, že nic dobrého to nepřinese, akorát si tím sami podrážejí nohy.  Dost podle mě důležitých věcí pro další vývoj příběhu zase vynechali, z mnou nepochopitelných důvodů. Pár příkladů změn příběhu, které se mi nelíbily: změna důvodu, proč Aang odletěl a ztratil se v bouři, způsob, jakým Katara získala svitek o ovládání vody, setkání Aanga s Bumim, předčasné představení Ozaie, Azuly, vynechání jakékoliv romantiky mezi Katarou a Aangem, vynechání setkání s Jeong Jeongem atd.). ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Závěr: Nová hraná adaptace seriálu Avatar: The Last Airbender je někde mezi geniálním původním seriálem a jistým filmem, o kterém se ve slušném fandomu nemluví. Snad nikdo ale nečekal, že by to mohlo být ještě horší než ten film. Začátečníkům bych jako vstup do tohohle fiktivního světa pořád doporučila podívat se nejdřív na původní animovanou verzi – časově vychází v podstatě stejně jako nová hraná verze od Netflixu, je toho v ní ale mnohem víc snad ve všech směrech (hlavně co se týče příběhu, postav, wordbuildingu). Skalním fandům jako jsem já bych tuhle verzi nedoporučila už vůbec. Osobně si myslím, že to čekání za to nestálo. Nečekala jsem adaptaci jedna ku jedné, která by byla zbytečná, ale změny, které tvůrci nové verzi provedli, se za mě nepovedly a nedovedly zachytit to, co dělá původní seriál tak výjimečným.---------------------------------------------- Celkové hodnocení 5/10. --------------------------------------------------------------------------------------------------------- -------P.S.: Vzhledem k příběhovým a charakterovým změnám u postav se vůbec nedivím, že původní autoři (Brian Konietzko a Michael Dante DiMartino) od netflixovského projektu v průběhu produkce odešli a distancovali se od něj – na jejich místě bych udělala to samé. A bohužel musím poznamenat, že mé obavy z dříve oznámených charakterových změn se potvrdily.

plakát

Vlkochodci (2020) 

Na první pohled tahle animace není úplně můj styl, ale k tomuhle příběhu sedla a na vizuální ztvárnění přeměn vlkochodců se obzvlášť hodila. (Btw. chození a navigace podle pachu mi připomínala seriál Avatar: The Last Airbender, kde se jedno zvíře orientovalo úplně stejně - nedivila bych se, kdyby se tvůrci Vlkochodců inspirovali zrovna tam).  Námět a příběh mi zase dost připomínaly Princeznu Mononoke, ale jsem ráda, že to nebyla vyloženě kopie.   Jsem ráda za každý animák, kde není přehnaný humor sestávající z mlácení a řvaní a který má silný příběh, který si užijí jak děti tak i dospělí. Obě skupiny si tam najdou to svoje a ani jedna nebude při sledování nějak trpět. 9/10

plakát

Star Trek: Lower Decks (2020) (seriál) 

Přesně tenhle typ humoru, kdy je všechno přehnaný až na půdu a furt se řve, nemám ráda. Celé to působí jako hrací pole pro animátory, kteří tu můžou dělat věci, co by u hraného seriálu neprošly. Animace prostředí apod. je celkem pěkná, ale nelíbí se mi tenhle styl kresby postav – a nelíbil se mi ani nikde jinde – zvlášť v kontrastu s tím, jakou práci si evidentně dali s pozadím – to by si zasloužilo určitě hezčí postavy. Zaměření na Lower Decks je určitě fajn, ale vážnější pojetí, jež se objevilo v TNG je mi bližší. Plus Cerritos je upřímně celkem hnusná loď a i mi přijde, že ten design moc nedává smysl (i pro člověka, co jinak ve sci-fi podivnosti toleruje). Postavy by byly i víc fajn, kdyby nebyly hnané do extrémů ve stereotypech a do věcí, které by si v hraném pojetí třeba vůči nadřízeným nedovolily nebo by takoví lidé z Flotily prostě odešli/byli by propuštěni. -------------------------------------------------------------------------------------------------- Ve druhé sérii došlo k jistému zlepšení - pořád místy značně přepálené, ale už se objevují i rozumnější ne tolik uber-nerdovské dialogy a občas se naťukne ta vážnější nota – víc asi už chtít nemůžu. Takže nejvíc záleží na námětech jednotlivých epizod. V druhé půlce druhé série se i postavy stávají snesitelnějšími a vůbec celkově sympatičtější a propracovanější. ------------------------------------------------------------- Třetí série jede na podobné vlně jako druhá, ale stává se, že se objeví epizoda zpočátku o ničem, ale pak se to vyvine mnohem zajímavěji. ------------------------------------------------------------------------------------ Čtvrtá série je už poněkud slabší, takové „klasické“ již mnohokrát viděné náměty jak v ST tak obecně, jak kdyby scénáristi stávkovali už tehdy, protože z většiny je to recyklát a vytahování více či méně zapomenutých druhů hlavně z Nové generace, klesla nám i vtipnost ale i otravnost – sklouzlo to do takové fádnosti, kdy se to hodí tak akorát na pozadí třeba k úklidu atd. Až v závěru se zase kvalita zvedá, ale k čemu to, když lidi předtím odežene fádnost předchozích epizod? ----------------------------------------- Celkově asi seriál, který není nutné vidět, asi možná jenom kvůli jedné epizodě ze Strange New Worlds. Jinak je to pro znalé, co pochopí všechny narážky na předchozí ST seriály. Kdo nemá rád tenhle typ humoru, tomu bych to spíš nedoporučovala. 6/10

plakát

Vzpomeň si (2015) 

Road movie jinak moc nemusím, ale zase mám jistou slabost pro příběhy o pomstě a tady mě zaujalo i spojení s tématem nacismu a přeživších z Osvětimi. ------------- Jeden z těch filmů, kde konec úplně změní vyznění celýho filmu a po tom, co jste viděli finální zvrat, už na ten film nikdy nebudete moct koukat stejně. Tady se vyplatí počkat na konec. Já ho vůbec nečekala, naopak se režisérovi dařilo mě celou dobu vodit za nos. Zezačátku mi to přitom přišlo jako jeden z těch filmů, který mě za chvíli přestanou bavit a přeskočím je. Naštěstí tempo postupně zrychluje a napětí stoupá, takže to čekání na konec nebylo nějak úmorný. Určitě je třeba ocenit i Plummerův výkon. Zase ale než se k tomu konci dojde, občas scénář hlavnímu hrdinovi až moc nahrává. 7/10

plakát

Bod obnovy (2023) 

To, že u nás něco takového udělat nejde, byly opravdu jen kecy, protože vizuálně je ten film opravdu nádherný, obzvlášť, když si vezmete ten ne zrovna velký rozpočet. I zvukově, zejména soundtrack, který fakt místy připomíná toho Zimmera. Akorát ty postsynchrony jsou zase mimo, fakt by zajímalo, čím to je, protože je to snad u každého nového českého filmu. Tady to ještě trošku podtrhuje slabší dialogy - ty šustí papírem, jsou celkem klišovité a ještě k tomu zní divně. Vzkazky o tom, že příběh je klasická detektivka se vším, co k ní patří - se všemi klišé, dějovými zvraty a typickými postavami - je bohužel pravda. Člověk si pak řekne, že když už putovalo tolik snahy do vymyšlení toho světa, jeho zákonitostí (což mi všechno přijde fakt super) a vůbec do jeho realizace ve filmu, proč si tvůrci nedali práci i s tím příběhem? Trochu škoda, ale i proto bych bych byla ráda za pokračování, kdy už by tvůrci měli základ v podobě toho světa a mohli se víc soustředit na jeho rozvíjení a na vymyšlení lepšího příběhu. ----------- Inspirace zahraničními sci-fi je opravdu značná, kdo má sci-fi jen trochu nakoukáno (stačí pár klasik), určitě tam něco pozná nebo bude mít pocit, že tohle už někde viděl. (Btw. byla jsem na projekci s tvůrci a podobnost hudby s Ghost in the Shell u jedné scény vysvětlovali tím, že autor hudby u Bodu obnovy GitS předtím nikdy neviděl. Vzhledem k extrémní podobnosti - nedivila bych se, kdyby to někdo označil jako kopírování - mi tohle vysvětlení s prominutím přijde jako pěknej kec.) ---------- Musím ocenit i fakt, že film byl prost debilního humoru a tvůrci se do něj nesnažili cpát debilní vtipy. A tvůrcům patří velké uznání za to, že to přes všechny ty komplikace v produkci dotáhli až do konce. V kině si film i přes ten slabší příběh zaslouží podpořit, česká kinematografie rozhodně potřebuje víc podobných filmů. 7/10

plakát

Oppenheimer (2023) 

Viděna IMAX verze a v té je to opravdu zážitek, za který i ten prokletý manipulační poplatek v Cinema City za koupi online a horší místa kvůli extrémní obsazenosti IMAXu stály. Jediný co bych asi vytkla, že někdy byl zvuk až moc nahlas, že to nebylo úplně příjemné. Nemyslím ale, že by to byl technický problém, už Nolanův Tenet byl v IMAXu moc nahlas a pak byl moc nahlas i v normálním sále. Takže je to asi problém vyloženě Nolanových filmů a na první návštěvu IMAXu bych radši zvolila jiný film. ---------- Asi je to tím ohlušujícím zážitkem, ale mě film bavil celé tři hodiny, nepamatuju si, že bych nějak nudila, i když většina filmu jsou jen dialogy. Je dost možné, že hodnocení časem snížím, až to uvidím na menším plátně/obrazovce, protože tam už pro mě vyniknou nedostatky, které vidí jiní. Nejvíc mě bavili herci, i v menších rolích jsem objevila dost zajímavých lidí, kteří třeba byli někde jinde, jen jsem si jich doteď nevšimla. Skvělé herecké výkony znamenají i emoce, které mi, podobně jako mnohým dalším chyběly u Tenetu. Možná i díky nim je pro mě Oppenheimer lepším zážitkem než Tenet, který jsem si od kina neměla chuť pustit znova. Oppenheimera určitě ještě někdy uvidím. Zatím 9/10.