Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Sci-Fi
  • Akční
  • Animovaný

Recenze (467)

plakát

WandaVision (2021) (TV seriál) 

Úvodní sitcomové epizody jsou parádní, skvěle vymazlené a plné dobových i vlastních odkazů. Samozřejmě je jasné, že by něco takového nemohlo trvat donekonečna, tudíž je člověk spíš zvědavý, jak dobře bude rozpad této iluze udělaný. Bohužel, v momentě kdy se tak stává, se až na výjimky jede podle zažitého mustru mavelovek a finále je opět omalovánková bitka bez špetky nápadu. Plusem alespoň zůstává, že seriálový formát pomohl trošku prokreslit postavu Wandy a tudíž to v závěru dokázalo vydolovat aspoň slušné emoce.

plakát

Dějiny nadávání (2021) (TV seriál) 

Ne, že by to už od pohledu aspirovalo na dokumentární počin roku, ale že to bude v jádru tak nezajímavé, jsem fakt nečekal. Vsuvky odborníků byly sice fajn, ale bylo jich málo. Cage vcelku zábavně přehrával a poměrně dobře fungoval jako takový ten vtipálek mezi informacemi. Bohužel si ale někdo usmyslel, že k zábavě je potřeba i přidat plejádu komiků, u nichž jsem byl občas dost překvapený, jak se dokáží humorem vlastně uživit. Slyšel jsem od nich ledaco, jen ne dobrý vtip. Chápu, že to museli nějak nahustit, aby se dostali na těch dvacet minut stopáže, ale tohle snad jen víc poukázalo na celkovou plytkost předvedeného obsahu.

plakát

James Acaster: Cold Lasagne Hate Myself 1999 (2020) (TV pořad) 

Naprosto dokonale kondenzovaná frustrace z dnešní doby. Na Acastera až nečekaně osobní, své vlastní problémy se tentokrát nesnažil tolik skrývat. Přesto si i přes tu iluzi zbourání svého vlastního formátu zachoval svůj nezaměnitelný humor, včetně těch neskutečně vychytaných cyklických historek. Stále jeden z nejzajímavějších komiků současnosti.

plakát

Hvězdná brána: Hluboký vesmír (2009) (TV seriál) 

Stargate Universe chtěl být mnohem jinou - dospělejší - verzí předchozích seriálů. Zaměřenou spíše na postavy a jejich reakci na skutečnost než objevování nových světů. Jenže tady se nachází hlavní zádrhel celé show. K tomu, aby seriál mohl tímto způsobem fungovat, by musely fungovat i ony postavy. Bohužel mi přišlo, že většina těch "skutečných " postav v podstatě jen šustila papírem. A namísto skvěle prokreslených charakterů jsme dostali jen bandu vážně se tvářících panáků, chovajících se absolutně nesmyslně. Během druhé série se začala situace nepatrně měnit, ale teprve až dvojepizoda Common Descent/Epilogue dává konečně postavám aspoň nějakou hloubku a dokonce i přidává nějaké sympatie k nim. Do té doby jsem měl ale pocit, že sleduji jen jednu dlouhou expozici, která netuší, jakým směrem se vlastně chce vydat. Občas je to až zkouška toho, co divák snese. Netvrdím, že v dílčích scénách je seriál úplně špatný. Některé nápady nejsou zlé a ten vesmír dokáže občas ohromit. Jenže ta dlouhá absence funkčních postav a zajímavého příběhu brání tomu, abych se jako divák naplno do seriálu ponořil. A v momentě, kdy se tohle všechno nepatrně mění, už běží závěrečná epizoda, která jen umocňuje ten pocit z promarněného potenciálu. nejzajímavější díly: 1x08 - Time, 2x07 - The Greater Good, 2x18 - Epilogue, 2x19 - Blockade

plakát

The Circle – USA (2020) (TV pořad) 

Nápadem je The Circle určitě zajímavý, protože téma sociálních sítí se k dnešní době určitě hodí. To se podle mého podařilo poměrně slušně přenést do jakéhosi mustru kompetitivní reality show. Problém byl asi jen ten způsob vysílání, který na můj vkus docela šílený. A ačkoliv chápu, že to vysílání Netflixu má trošku jiná pravidla, osobně mi trošku vadila ta nekonzistence jednotlivých dílů, které končili jak zrovna došla přidělená minutáž. Osobně bych asi spíš uvítal nějakou zažitou formu ucelených epizod, jelikož takto podle mého hodně strašně nahodilé. Někdy ta hlasování působila dost mimochodem. Cast byl ale vcelku sympatický, alespoň co se té "hlavní" skupiny hráčů týče. Trošku mi vadilo, že se počty hráčů stále měnili a přicházeli noví obyvatelé. Za prvé to všeobecně moc nemusím a hlavně mi ten užitek z toho nepřišel tak zajímavý. Ale možná je to jen tím, že je to první série. Osobně si myslím, že potenciál má. Jak ze strany produkce, tak ze strany budoucích hráčů, kterým se určitě otevírají zajímavé možnosti, kam to směřovat dál. Původní britskou verzi určitě taky vyzkouším, slyšel jsem na ni ještě pozitivnější ohlasy.

plakát

Naneživo (2017) 

Hodně svěží nápad, který je víc než zombie film velmi osobitá pocta filmu a filmařům. První minuty sice působí dost křečovitě, ale všechno má svůj účel a svoje místo. Je to částečně takové nutné zlo, aby se člověk v závěru královsky pobavil. Jenže tady se to čekání skutečně vyplatí a je až s podivem, kolik laciných vtípků tady najednou docela funguje. Velice příjemná meta záležitost.

plakát

Kdo přežije: Palau (2005) (TV pořad) 

spoilery: V podstatě dvě série v jednom se dvěma neskutečně silnými příběhy. První vypráví o Steph a destrukci Ulongu. Možná je v tom cítit taková malá zlomyslnost produkce, ale sledovat jak se kmen postupně zmenšuje a závěrečná dvojice bojuje místo o milion dolarů "jen" o setrvání ve hře má své osobité kouzlo. Druhá je pak o přátelství, které v mnohém přesáhlo hru samotnou. Příběh Iana, Katie a Toma se stal jen díky prvnímu příběhu. Ostatně, když většina hráčů jednoho kmene prožije v první části spíše pohodovou dovolenou v Tichomoří, je jasné, že to někdy musí někde vybuchnout. A ačkoliv to všechno paradoxně kulminuje spíše při závěrečné dvanáctihodinové soutěži než na závěrečné kmenové radě, je z toho cítit, jak je to tentokrát poměrně osobní, což jen utvrzuje, o jak výjimečnou sérii se ve skutečnosti jednalo. Samozřejmě, úvodní twist byl nespravedlivý a je tam pár dost diskutabilních kroků, zároveň z toho je ale i cítit troška toho pravého nadšení pro dobrodružství, což je věc, kterou je fajn si s tou sterilitou nynějších sérií oživit. Nejoblíbenější hráči: Steph, Tom, Ian

plakát

Avenue 5 (2020) (TV seriál) 

Stále nechápu, proč se od každého komediálního seriálu na vesmírné lodi čeká, že to bude nový Červený trpaslík? Ano, je tam loď a humor je často o lidské blbosti, ale to je tak všechno. Já se u tohoto hodně bavil. Některé postavy jsou vcelku otravné, ale skvěle doplňují tu všeobecnou kritiku rekreační turistiky a jak lze jednoduše lidi ovládat. Scéna, kdy se vystřelovali z airlocku byla naprosto kouzelná. Určitě to není ztráta času.

plakát

Survivor: Island of the Idols (2019) (TV pořad) 

Spoilery: Po utrpení jménem Edge of Extinction jsem se těšil na zase trošku "klasičtější" sérii, kde jedinou přídatnou věcí budou bývalí hráči, kteří rozdávají výhody. Pořád mi to nepřišlo jako takový zásah do jádra hry než přinesla právě série předchozí. Bohužel, výsledek byl opět dost rozpačitý. Island of the Idols nebyl nápadem špatný, ale opět byl potopen produkcí jako takovou. Způsob, jak byli hráči na ostrov vybíráni a celková nahodilost až podsouvala pocit, že hráči samotní ani nemají moc prostoru na to hrát sami. Samotné výhody občas hráčům dokonce podrazily nohy (Jamal) a nebylo to ani moc zábavné sledovat. Vedle toho se nesla produkčně dost nezvládnutá situace mezi Kellee a Danem, která celé sérii ještě dodala dost nepříjemnou pachuť a ještě víc vzdalovala diváky od hry samotné. V takovém marastu bylo skutečně těžké si užívat hru hráčů a i když tam pár světlých chvilek bylo (Kelleina záchrana Deana v sedmém díle), stále to bylo na alespoň ucházející sérii žalostně málo. Tommy jako vítěz mě pak docela nudil. Hrál solidní hru (a souhlasím, že s ten způsob byl minimálně příjemně old schoolový), ale popravdě, víc jsem to přál tomu Deanovi, který byl sice herně dost příšerný, ale aspoň přinesl takové (naivní) nadšení pro hru, které v koloběhu dalších událostí učinilo poslední díly mírně sledovatelné. oblíbení hráči: Kellee, Dean, Karishma

plakát

Náklad (2018) 

Vcelku působivý pohled na téma války v Kosovu, který mlčky poukazuje na stigmata, které v sobě Balkán během dvacátého století nakulminoval. Škoda toho roztahaného závěru.

Reklama

Reklama