Mortifera

Mortifera

Česko

0 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
    • 30.10.2016  18:58

    Na první pohled né úplně klasický "školní" romantika z Japonska (přeci jen se většina příběhu odehrává v nemocnici), jenže.. když se stačí dívat trochu déle a donekonečna omleté vzorce japonských teenagerovských filmů (mangy) začnou bít do očí (mladá dvojice, jeden druhého kvůli nemoci ztrácí, rival...) . To by samo o sobě ani nevadilo - člověk je často rád, že ho ve filmu nic nepřekvapí a on si může užít pohodový a trochu dojemný večer se za vlasy přitažený koncem jako bonusem... jen od toho nečekejte nic víc ;)

    • 19.10.2016  09:28
    Gureumi geurin dalbit (TV seriál) (2016)
    ***

    Co se týká různorodosti postav/ schopností herců a vizuální stránky vážně povedený seriál. Po prvních dílech je tenhle v podstatě klasický "příběh zakázané lásky" zralý i na vyšší hodnocení (a to i navzdory přeslazenému „telenovelovému“ soundtracku, který z hlavy jen tak nedostanete), jenže...! Pozdější epizody pozbývají postupně prvotní nápaditost a tvůrci dlouho soustředí pozornost diváků na osvědčenou klasiku („žena u dvora převlečená za muže, láska prince k ní/ k domnělému muži“) a snaží se z ní vytřískat, co to jde. Když tuhle táhlou romantiku člověk vydrží (občas to chce pevné nervy a trpělivost), vyloupne se nakonec z celého příběhu něco ještě trochu vážnějšího, ale zato akčnějšího. Hrozba smrti přestane být pouhou výhrůžkou visící nad všemi jako Damoklův meč, který ne a ne spadnout, i když do něj každý druhý šťouchá loktem, a nahradí zamilované cukrování u kormidla děje. Zkrátka, hlavy konečně padají a příběh se díky tomu začne zase někam posouvat, přichází úleva, nová očekávání a zdárný závěr, ale upřímně... po přidrzlém Sam Nomovi z první části se mi stýskalo pořád.

    • 13.10.2016  17:51

    Nevšední příběhy lidí, jejichž plány a sny na lepší život se prozatím odkládají na neurčito, se prolínají pod střechou hodinového hotelu. Každý z návštěvníků i zaměstnanců tohoto azylu pro milence, dívky na telefonu, pornografický průmysl a jiné „obchodní záležitosti“ atd. řeší/ nebo se spíše snaží proplout zcela odlišnými životními zkušenostmi tak, aby na nich samých zanechaly co nejméně škod. Film citlivě prezentuje i ty emočně nejvyhrocenější chvíle (a to včetně uvzdychaných erotických scén) a obstojně se mu daří vyhýbat se klišé. Navíc o jednotlivých (byť často poněkud bizarních) postavách poskytuje postupně dostatek informací, díky kterým jim divák dokáže porozumět a některé si oblíbit. (Za mě to je paní Suzuki skrývající se už 15 let před policií v podání Kaho Minami, a nezodpovědná středoškolačka, která přežívá jen díky „laskavostem“ od náhodných mužů, spolu s jejím partnerem na dnešní noc, jenž ji má v plánu naverbovat do řad levných žen.) Snímek se dotýká mnoha závažných témat současné společnosti (prostituce, nevěry, drog, zneužívání nezletilých...) a z toho krystalizují až překvapivě zajímavé osudy. Všechny konce nejsou nejsladší (pohádku nečekejte), ale za to působí příjemně lidsky (nebo chcete-li opravdověji).

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace