Oralfabet

Poslední dobou si začínám fakt užívat Mannovy filmy a vidět Hannibala Lectora v podání Briana Coxe (který v Succession mistrně ztvárnil jednu z nejděsivějších postav všech dob) znělo tak lákavě, že jsem se nenechal odradit ani zdejším, nepříliš slibným hodnocením, ani příšerným plakátem, co se tu momentálně v profilu filmu nachází. A jsem za to dost rád, tohle je totiž dost chutný, atmosférický kousek se solidními hereckými výkony (Cox i přes málo prostoru ani náhodou nezklamal) a parádním soundtrackem. Pochybuju, že verze Bretta Ratnera je fakt lepší, jak zdejší hodnocení nasvědčuje, ale nehodlám se o tom v dohledné době ujišťovat (i když to obsazení je neuvěřitelný). 8/10

První sitcom, který jsem kdy viděl... A nejspíš na něj nikdy nezapomenu. Všichni členové posádky jsou super, všechny efekty jsou úžasně laciné a téměř všechny repliky jsou citovatelné. Mimochodem dabing je tady taky výbornej.

Ne, pane, prostě jsem do toho jen moc třískal.

Hlavně jsem si užíval vizuální stránku, hudbu a atmosféru, děj mi úplně strhující nepřišel. Tyhle klasické noiry asi nejsou úplně můj šálek kávy, spíš mám rád ty pozdější filmy, co si s jejich konvencemi pohrávají a převracejí je naruby (i když někdo by asi mohl tvrdit, že i tohle je neo-noir). V určitou chvíli prostě můj zájem o odhalení pravdy začne upadat. Nepochybně hodně dobrý film, pro mě osobně ale asi nic zásadního. 7/10

Začněme zase jednou českým překladem názvu. Ďábel je pochopitelně dost obyčejnou a zapomenutelnou volbou, na druhou stranu tentokrát to asi odpustím, protože z toho originálu fakt nic moc lepšího vykouzlit nešlo, takže budu radši vděčný za to, že nepřišli s něčím jako Dycky Ďábel (mám pocit, že od dob Mostu se slovo Dycky českým překladatelům nějak zalíbilo). Jinak film samotný nebyl špatný, ale v konečném důsledku působí tak nějak banálně. Prostě takové "lot of bad shit happens to one good guy". V tomhle případě fakt loooot of bad shit. Jo a bylo fajn vidět Hollanda jako solidního badasse a Pattinsona jako slizkého zmrda. 6/10

O módu se nijak zvlášť nezajímám, jak by asi mohl dosvědčit kdokoli, kdo mě kdy aspoň na chvilku letmo zahlédl, ale to neznamená, že bych automaticky zanevřel, nad každým filmem z tohoto světa. DWP stojí hlavně na skvělých hereckých výkonech, docela vtipném a (nepočítajíc pár blbostí a klišé) i docela chytrém scénáři, a svižném tempu, které z filmu dělá příjemnou, odsýpající oddechovku. Líbilo se mi, jak málo prostoru tady bylo věnováno romantické lince, protože Andrein přítel fakt nebyl moc zajímavej. Slabších 7/10

"Where does he sleep?" "Who said that he sleeps?" "Where does he fuck?" "EWERYWHERE!!!" V některých filmech je hlavní postavou totální hajzl a funguje to skvěle. Tohle není ten případ. Celý Lomaxův příběh mi byl dost ukradený, přičemž Keanův výkon této skutečnosti nijak zvlášť nepomáhá. Fakt mě tady bavily jen části s Pacinem v roli nejnadrženějšího satana, co kdy poctil svou přítomností filmové plátno. Podivná CGI část těsně před koncem byla... podivná. Naopak zase ale musím vyzdvihnout ten plottwist v posledním záběru. 85% mi přijde absolutně nepochopitelně přehnaných. 5/10

Kdyby neustále nemluvil o tom, jak černý a nekorektní jeho humor je, obecně se tolik neopakoval, a nesnažil se občas vytřískat z některých vtipů, víc, než v nich bylo, bylo by to fakt celkem boží. Takhle spíš jen nadprůměrné, na Boa to třeba fakt nemá. Ale celá ta jigsaw analogie v druhé epizodě (proč to vůbec jsou 2 epizody a ne dva různé stand up speciály?) se mu fakt povedla.

Další velice vydařená Allenovka. "The greatest Danny Rose story", jak ho tady zdejší vypravěč uvede, funguje nejen jako historka na pobavení starých známých u večeře, ale i jako celovečerní film a dalo by se říct, že ten příběh víceméně dostál své pověsti. Mia je taky skvělá, i když nejdřív jsem ji málem nepoznal a oproti o rok pozdější Purpurové Růži tady má dost odlišnou roli. Woody tady tentokrát možná nehází tolik hlášek jako v některých jiných kouscích, ale ztřeštěnost příběhu a skvělá nálada, kterou film vyvolává to v mých očích velice zdařile vykompenzovaly. 8/10

Asi nejslabší Wesův kousek. Žádná z postav příliš nezaujala, žádná scéna se úplně nezapsala do paměti (i když věcí, co se mi líbily, bylo celkem dost). Pro Wesova fanouška ale pořád velice příjemně strávená hoďka a půl. 7/10