Oralfabet

Nejen, že tohle podle mě není nejděsivější horor všech dob, jak prý tvrdí jakási vědecká studie, není to ani nejděsivější horor o spisovateli, který se se svou rodinou nastěhuje do domu, v němž došlo v minulosti ke strašlivým vraždám, aby tam napsal svou novou knihu, a jeho zájem o tuto krvavou historii se postupně začne stávat posedlostí, hrozící zkázou jeho příčetnosti a záhubou jeho nejbližších. Jo, občas se nečekaně ozval nějaký hodně hlasitý zvuk, a vylekal mě, gratuluju.5/10

Joo, druhá série Farga je vskutku parádní podívaná. Líbivá retro stylizace, oku lahodící vizuál, úctyhodně rozsáhlá sbírka zajímavých postav a velice solidní tempo, často podpořené skvěle vybranou hudbou. Vlastně to mohlo být dokonalé, nebýt ne zcela uspokojivé předposlední epizody, v níž se díry v logice násilně zaplácávají narací Martina Freemana. Poslední epizoda je spíš takový epilog, takže ta nejslabší část je vlastně vyvrcholení celého příběhu - a to je trochu problém. UFO mi mimochodem ani nijak zvlášť nevadilo, i když nevypadalo nejlíp. Všechny ostatní epizody se mi ale líbily natolik, že jako celek nemůžu tuto sérii hodnotit hůř, než slabšími 10/10

Jako kdyby vám někdo velice poutavě, ale trochu příliš rychle vyprávěl krásnou, i když ultimátně trochu nevýraznou pohádku na dobrou noc. 7/10

Nikdy bych nečekal, že film o válce telepatů od Cronenberga bude takhle nudnej. Hlavními problémy je víceméně neexistující charakterizace postav a víceméně neexistující herecký výkon Stephen Lacka v hlavní roli. V druhé půlce už jsem musel přetáčet. 4/10

Místy příjemně utržené ze řetězu a nekonveční, ale tomu nejotravnějšímu klišé teenage komedií se to bohužel nevyhne. Navíc jsem se prostě až tak nenasmál, a ne proto, že by se mě film rozesmát nesnažil. Ústřední dvojka je ale super, Rachel Senott mi přijde vtipnější, ale Ayo Edebiri je asi celkově lepší herečka. Trochu zklamání, čekal jsem víc. 6/10

Je docela pozoruhodné, jak moc se mi tenhle film líbí, když vezmu v potaz, že jde o thriller, který mi vlastně vůbec nepřijde "thrilling". Pod Fincherovou taktovkou je to prostě navzdory tomuto nedostatku a značně diskutabilnímu zakončení skvělá zábava. Jo a Sean Penn jakožto bratr Michaela Douglase je jedno z nejlepších castingových rozhodnutí všech dob. 7/10

Sympaticky ujetý horor, do nějž jsem se v první polovině bezhlavě zamiloval, jen abych v té druhé, podstatně slabší polovině zase hezky vystřízlivěl. Místy doopravdy děsivá a zvrácená podívaná působí v kombinaci s občasným poťouchlým humorem a dětským hrdinou sypajícím cool hlášky značně nesourodě. Pomáhá však, že ten dětský hrdina (jehož křestní jméno je ještě divnější než jeho přezdívka) je překvapivě doopravdy celkem cool a sympatický, na čemž má zásluhy hlavně Brandon Quintin Adams, který podává velice solidní herecký výkon... jen mi přišlo, že v nejvypjatějších scénách nepůsobil nikdy dostatečně vyděšeně. Kdyby to bylo o patnáct minut kratší, dost by to nejspíš pomohlo, takhle už to ke konci působilo strašně repetitivně a Everetta McGilla jsem se pak už fakt nebál, když s ním neustále vyjebával malej kluk. Na závěr bych chtěl zmínit, že mi úvod s tarotovými kartami připomněl Cléo od pěti do sedmi, a rozhodl jsem se předpokládat, že to byl Cravenův záměr. Jo a asi bych měl jako fanoušek Twin Peaks napsat nějakej vtípek typu: "Páni, Ed a Nadine se po odstěhování z Twin Peaks nějak zvrhli!" Tak. Napsal jsem ho. Slabších 7/10

Vtipný, aktuální (ne tématicky, ale vyjadřováním postav a celkovým vibem), občas trochu otravný, ale záměrně. Konec se mi líbil tak moc, že bych nejradši hvězdu přidal, ale chvíli prostě trvalo, než se to rozjelo. Molly Gordon se mi zamlouvá čím dál tím víc. "Camp isn't home, or is it kinda?"🎵 8/10

Po téměř deseti letech jsem se vrátil k první sérce Farga, a je to pořád absolutně úžasná podívaná. Když jsem ji viděl poprvé, neznal jsem ještě vůbec filmy bratří Coenů, a teď mi, po letech strávených obdivováním jejich filmografie, tenhle seriál místy přišel trochu jako imitace... Ale pořád je to imitace natolik zdařilá, že ji nemůžu nemilovat. Obzvlášť, když je Lorne Malvo nepochybně jedním z nejlepších záporaků všech dob, napříč všemi médiemi. A Billy Bob Thornton podává jeden z nejlepších hereckých výkonů, co jsem kdy viděl. Freeman je taky boží, a vývoj jeho postavy je strhující, ale Thornton je tak přesvědčivej, že bych mu prodal vlastní duši, kdyby mě o to požádal. 10/10

Trochu naštve, že to vlastně skončí ve chvíli, kdy Lynchova filmařská kariéra teprve začíná, ale mám po shlédnutí pocit, že svého oblíbeného režiséra zase chápu o trochu líp, takže nemůžu být nespokojen. Jeho tvorba byla vždycky o kontrastu temnoty a světla, dobra a zla - a myslím, že za to může z velké části kombinace jeho idylického dětství v Boise a pozdějších let v pochmurné Philadelphii, z jeho vyprávění to tak aspoň rozhodně vyznívá. Taky jsem až doposud nikdy nevěnoval tolik pozornosti jeho malbám, a teď bych si nejradši hned nějaký obraz pořídil a pověsil v pokoji. Jinak chápu, že Lynchův styl vyprávění může leckomu připadat jako bezpředmětně blábolení, ale já bych ho dokázal poslouchat bez přestávky celé hodiny, ať už mluví o čemkoli. Měl bych víc tvořit. 8/10