Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Dobrodružný

Recenze (46)

plakát

Zabití posvátného jelena (2017) 

Působivě vykreslený kontrast uspořádaného, ale chladného a prázdného světa, který naruší něco naprosto opačného a nevysvětlitelného. Chování postav příliš nepřipomíná skutečné lidi, a mají tak spíš pozici figur, které jsou prostředkem děje. Jsou dvě cesty jak nahlížet na tenhle film. Buď se ve všem budete snažit hledat abstrakce a metafory a pak asi zjistíte, že film není zas tak hlubokým obrazem společnosti jak se zdá. Nebo se zaměříte na to, že film se snaží předat hlavně “estetickou” stránku té až antické zápletky a je natočen tak, že musíte hltat každý záběr. Osobně bych se přikláněl k druhé verzi. Film bych i přes jeho nesporně netradiční způsob vyprávění a viditelnou pozici na festivalu Be2can úplně neřadil mezi nějak zvlášť kontroverzní snímky, protože v rámci svojí odchylky od klasických kinových tradic se na to hezky kouká. To ale neznamená, že se filmu nepodařilo předat zápletku způsobem, který mě dokázal zaujmout a pocit z něj si budu ještě dlouho pamatovat.

plakát

Temný případ (2014) (seriál) 

Atmosfericky špinavá kriminálka, ve které hraje úplně všechno. Scénář, herci, kamera a hlavně ty charaktery - to je něco. Pro ty, kteří dokáží ocenit určitou komplikovanost postav je to naprostá lahůdka. První série - 100%. Co se druhé série týče, oceňuji, že se nijak nesnaží vozit na vlně předchozího úspěchu, tak jako velká část dnešních seriálů, ale zabývá se novým příběhem, postavami a prostředím. Atmosféra je opět velmi působivá, charaktery skvěle napsané a jejich představitelé předvádí mistrovské herecké výkony (zvláště Colin Farrell). Hlavních postav je tu ale více, a série se jim nestíhá věnovat tak do hloubky. Navíc k jejich většímu rozvoji dochází až tak v půlce, takže si k nim divák nestihne udělat tak osobní vztah, jako v první sérii. Finále je trochu zdlouhavé a má sklony k patosu. Kvalita seriálu je samozřejmě pořád vysoká, ale nějaké mouchy, o které první série ani nezavadila, to má. Druhá série - 80%.

plakát

Příchozí (2016) 

První dvě třetiny, ve kterých se postupně odhaluje podoba zápletky, obsahují skvěle mrazivou a skličující atmosféru. Tempo je pomalejší (alespoň v porovnání s jinými velkoprodukčnímy sci-fi filmy) a scény téměř bez hudby. V podstatě je to hlavně o pocitech a skoro by se dalo říct, že to má blíže k dramatu než ke klasickému sci-fi. U toho toho ale měl film zůstat, což se nestalo. V poslední třetině, kdy dochází k vysvětlení a objasnění zápletky nastává změna stylu a trochu i žánru filmu, což narušuje předchozí dvě třetiny filmu. Dosavadní atmosféra je pryč a celé to nějak nedrží pohromadě. Škoda toho závěru, protože ten zkazil to, co bylo až do něj super.

plakát

Rváčův deník (1995) 

Příběhově je to v podstatě stejné jako podobná slavná díla tohoto typu, ať už literární nebo filmová. Což je pochopitelně z většiny dáno tématem. To ale vyvažují věci jako: kamera, která v těch nejvyhrocenejších situacích dodává pocit, že se to děje vám, výstižný hudební podklad a v první řadě samozřejmě excelující Leonardo DiCaprio.

plakát

Ještě víc (2018) 

Chladný, drsný, nemilosrdný. Příběh chlapce žijícího v prostředí uprchlíků, kde je s lidmi nakládáno jako s věcmi. Jeho charakter se ocitá na rozhraní svojí lepší a horší stránky a divák sleduje, jak se postupně vlivem otce a prostředí překlápí na tu horší. Už jenom tato proměna hlavní postavy pro mě byla ve filmu silným zážitkem. Co ale ještě zvedá kvalitu filmu je fakt, že není jen o konkrétním příběhu, ale kriticky poukazuje na přístup k uprchlíkům jako mase, nikoliv jako k jednotlivcům. Celkově dost realistické a o to víc depresivní.

plakát

Chibula (2017) 

Krásně nasnímaná krajina, mluví se málo, mlčí se hodně. Pod na první pohled plochým dějem, se ale skrývá vnitřní boj muže se sebou samým. Výjimečnost filmu podle mě spočívá v tom, že k tomu co vyjadřuje mu stačí pouze komorní scénář a minimalistické herecké výkony. Celé je to ale takové skryté, takže je pro někoho možná těžší do toho proniknout.

plakát

Avatar (2009) 

Technicky dokanalý film. Technicky. Se scénářem už je to horší. Koncept je možná originální, ale příběh samotný už ne. Děj je naprosto plochý slepenec klišé a to od dějové linky hlavních postav až po zápornou stranu. Skoro každý zvrat je natolik předvídatelný a prvoplánový, že přesně víte kam směřuje. Záporná strana funguje asi na dvou faktorech a hlouběji se jim film nevěnuje. S tou kladnou to o moc lepší není, snad jen hlavní hrdina je díky herci relativně koukatelný. Výsledkem je ekonomicko-apokalyptická hloupost, která láká mainstream epic vizuálem. A soudě dle tržeb se jí to daří.

plakát

Počátek (2010) 

Tento film je definicí toho proč mám tak rád Nolana. Nikde jinde jsem si nezažil tak specifickou atmosféru jako v Inception. Nolan vybudoval originální svět snu z jehož velikosti a impozantnosti vyzařuje síla, která vás naprosto pohltí a nepustí vás do konce filmu. A když už jste v tom, tak nemůžete zpátky. Za což může mimo jiné i Zimmerův epic soundtrack. Scénář je dost svižný takže se musíte snažit, aby jste všechno pochytili (i tak ale dlouho nevíte, jak to všechno teda funguje). Herci na jedničku a nejlepší závěr co mohl být.

plakát

Páni kluci (1975) 

Film, který mě v dětství napoprvé fascinoval, a pak už prováděl napořád. A já začal mít rád i jiný filmy než jenom krtečka...

plakát

Kill Bill (2003) 

Super rozjezd, ale druhá půlka bez překvapivějších zvratů a nápadů. Trochu působí, že tam je jenom proto, aby to nějak skončilo, ale kdyby tam nebyla, tak si úplně dovedu představit, že by to takhle nějak skončilo. Ve výsledku zklamání. A to i přes všechny kladné stránky filmu.