Kaylar

Všichni by měli vědět, co se mimo jiné v nastupujícím komunistickém režimu v Československu dělo. Tato situace se týkala i ostatních států Východního bloku, i zde byly inscenovány podobné soudní procesy. Bohužel co se týče filmu, ten nemohu hodnotit příliš kladně, jelikož nedává příliš dobrý smysl a působí dost zmatečně. Divák si musí po jeho shlédnutí sám leccos domyslet. Téma a samotná Milada Horáková si jistě "svůj" film zaslouží, avšak toto zpracování se mi jeví poněkud nešťastné...

Z filmů této série, které jsem prozatím měla možnost vidět, se mi tento jeví jako nejslabší. Nějak mi nedošlo (dle obsahu již shlédnutých filmů), že námět nemusí být obdobný a měla jsem proto od filmu naprosto odlišná očekávání. Tento snímek bych zařadila do žánru sociálního dramatu, zde navíc s výrazným romantickým přesahem. Pro mě osobně bylo směřování filmu i jeho pointa obtížně uvěřitelné.

K remakům se vždy snažím přistupovat nezaujatě a nesrovnávat je přespříliš s původním snímkem. Zde bohužel je mé hodnocení o hodně níže, než jak jsem ocenila francouzský originál. Víc než dvě hvězdičky dát nemůžu. Bilanci příliš nevylepšila ani miska zmrzliny, kterou jsem během filmu zkonzumovala, a to je co říct... Zdráhám se říkat o nějakém filmu, že je nudný, nicméně zde jsem postrádala jak atmosféru, tak napětí.

Bizarní japonská podívaná. V této variaci na samurajské téma mě zaujal hlavně herec v hlavní roli, který měl prakticky po celou dobu filmu kamennou tvář a občas prohodil nějakou hlášku. Účel výskytu spousty nahých Japonek, které se ve filmu objevovaly prakticky po celou dobu, jsem tak docela nepochopila... a tak nějak si myslím, že nějaký objektivní smysl to asi ani nemělo. Film potěší nejspíš milovníky starších asijských snímků.

První, o čem se musím zmínit, je malá návštěvnost filmu - to mě opravdu překvapilo. Ale divák (i čtenář) je tvor zapomnětlivý a jelikož knižní předloha vyšla zhruba dva roky před uvedením filmu, bude tato skutečnost patrně důvodem nevalného zájmu diváků. Film dle mého názoru bohužel kvalitativně nedosahuje úrovně zpracování prvních tří dílů Milénia. Jedná se o špionážní thriller, zaměřený čistě na akci. Za dobře vybrané herce považuje Lisbethinu sestru a šéfku tajné služby. S herečkou v hlavní roli jsem se po celou dobu stopáže filmu moc nesmířila a o představiteli Blomkvista už raději nemluvím vůbec, ten mi do role nesedl... Celkově film hodnotím jako průměrný.

Vězeňský film "po korejsku" mě příjemně překvapil. Příběh je dobře vystavěný a nenudí, i když se leckdy dá odhadnout, jak bude děj pokračovat. Dvě hodiny uběhly jako nic.

Svou náklonností ke starším asijským filmům se nikterak netajím, a tak asi není překvapením, že ani tento snímek subžánru rape and revenge nemohl uniknout mojí pozornosti. Příběh, který během prvních minut filmu diváka vtáhne do děje a povedený hudební doprovod dělá ze snímku veskrze příjemné pokoukání pro (vyhraněné) fanoušky. Moc se mi líbily bojové scény, "zlepšovák" s hracími kartami a litovala jsem jen toho, jak rychle film skončil.

Tenhle animák je cílený spíš na dětské publikum, takže já jsem si ho až tak moc neužila. Pár vtipných momentů se nicméně našlo, stejně jako dojemných míst, kdy i slzička ukápla. Celkově však nijak nevybočuje z průměru.

Tenhle film je samozřejmě určitou "povinností" pro všechny fanoušky skupiny Queen a vlastně pro všechny fanoušky classic rocku. Myslím, že si všichni diváci příběh vychutnají a budu mít tak určitou možnost průniku do životního příběhu Freddieho Mercuryho a do historie skupiny. Drobné chronologické či jiné nepřesnosti asi odhalí jen nemnozí a dají se, myslím, akceptovat.

Kdyby byl film ještě o něco delší, asi už bych se i začínala nudit. V této stopáži to ještě bylo snesitelné. Námět byl zajímavý, ale zpracování mě moc neuchvátilo a členové rodiny mi moc sympatičtí nebyli. Preferuji prostě jiné typy hororů, pro mě je tohle moc "krotké".