DavidWark

DavidWark

D. W.

okres Praha

0 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
    • 17.8.2019  03:54

    Film patří k Linklaterovým neslabším. Režisér knižní předlohu pozměnil, stěží uvěřitelná dramatická zápletka ale zůstala.. Z Bernadettina manžela dělá úplného trotla, který se nechá manipulovat okolím proti manželce, jako by měl IQ 70, což asi nemá, když prodal software Microsoftu a od počátku filmu nejedná jako nesvéprávný. Cate Blanchett je ovšem famózní, její introvertní agorafobické etudy jsou dokonalé. Ostatní jí jenom přihrávají. Je prima, že tento typ životem vykolejené neurvalé ženy stranící se lidí dostal prostor jako hlavní postava hollywoodského bijáku.. Film ale nedrží moc pohromadě, s hrdinkou těžko se ztotožnit, snad jen pochopit motivaci jejího jednání. A když dcera za vysvědčení chce rodinný výlet na konec světa, protože to použije ve školním projektu a rodiče chápavě svolí - jo, to se hravě vcítí celých dolních tři sta milionů Američanů. Celé je to vycucané z prstu. Příspěvek do zlatého fondu hlášek: "Popularity is overrated." /// P.S.: Pisatelé obsahu filmu zjevně ten film neviděli, jen přeložili nějaké promo ke knižní předloze. Bernadette ve filmu nezmizí nečekaně a žádné nepříjemné skutečnosti z Bernadettiny minulosti celou situaci nemění. (Angelika Film Center, New York, 16.8.2019)

    • 13.8.2019  07:58

    Zkušený hudební dokumentarista Nick Bromfield v Sundance 2019 uvedl dokument „ze šuplíku 60. let“ o vztahu Leonarda Cohena k Marianne Ihlen, která Cohena inspirovala ke dvěma z nejslavnějších písní „So Long Marianne“ a „Bird On A Wire“. Kráska z fotografie za Cohenovým psacím strojem na obalu alba „Songs From a Room“. Režisér dal dohromady padesát let staré záběry z řeckého ostrova Hydra (který byl tehdy domovem pro Leonarda i Marianne) ze svého a Cohenova archivu. Sám měl totiž na Hydře s Marianne krátkou romanci, když jí Cohen už víceméně dal sbohem. Výpovědi pamětníků vykreslují bohémská šedesátá léta na Hydře jako dlouhou party, po které zákonitě přišla kocovina. Bromfield se bohužel celých 50 let k tématu neodhodlal vyzpovídat Leonarda ani Marianne, než zemřeli krátce po sobě r. 2016. Až na záběry Marianne na smrtelné posteli, které jsou dojemné, ale na můj vkus až nepatřičné. Přesto vznikl důležitý film nejen o zlatých šedesátých, ale i o romanci dvou bohémských expatů a jejich dalšch osudech poté, co jeden z nich dosáhl světového úspěchu. Nechybí přehled Cohenovy tvůrčí a životní horské dráhy. Leonard z toho nevychází jako kladný hrdina, Mariannině synkovi se nestal otcovským vzorem, jak zprvu sám toužil. Marianne ze vztahu nedostala víc, než Cohen chtěl či mohl unést. Jak trefně popsal v písni „So Long Marianne“: „I'm standing on a ledge and your fine spider web is fastening my ankle to a stone. (…) I never said that I was brave. Film rozhodně stojí za zhlédnutí. (City Cinema Village East Cinema, New York, 12.8.2019)

    • 7.8.2019  05:07
    The Farewell (2019)
    ***

    Vycházející čínská americká hvězda Awkwafina ztělesňuje režisérku Lulu Wang v příběhu z jejího života.Čínští imigranti v USA se jedou do Číny naposledy setkat se svou matriarchální babíčkou Nai Nai, než umře. Rodina před babičkou tají terminální stadium její rakoviny, aby ji nerozrušila. Taky se to u nás tak ve 20. století dělávalo, věřili byste? Záminkou k dojemnému rozloučení je velkolepá svatba. Awkwafina a Szuzhen Zhou, která ztělesňuje Nai Nai, film táhnou dobrými hereckými výkony. Je to samozřejmě hřejivé a dojemné, celý Sundance Festival musel slzet. Stejně tak ti, které život zavál tak daleko od rodičů nebo prarodičů, že s nimi nestrávili dost času, než jim umřeli. Což jsme tak nějak skoro všichni, viďte. Kdo si s filmem projde katarzí a vyrovnáním se ztrátou někoho blízkého, ten přehlédne chyby a z kina odejde nadšen. U ostatních závisí na jejich senzitivitě pro tento druh příběhu. Poté, co se můj hvězdičkoměr rozkmital mezi nulou a pětkou, ustálil se na třech hvězdách. Filmu chybí dramatický oblouk, táhne se odnikud nikam, postavy se nevyvíjejí, základní premisa je těžko uvěřitelná: tak energická a manipulativní osoba se nechá v jednání o své nemoci s lékaři zastupovat svou sestrou? Oskary tomuhle proboha nedávejte. (Angelika Film Center, New York, 6.8.2019)

    • 20.5.2019  21:51

    Vyprošťovák po kocovině předposlední epizody. U snídaně se všichni potkáváme, ožralům nepřipomínáme jejich ubohé a stupidní žvanění ani zablitý kout, který jsme po nich drhli. Čas nás tlačí, tak už neděláme fóry, pořešíme, kvůli čemu jsme se setkali, a docela rozumně se dohodneme. Docela jsem se bál, víc a víc, jak závěrečná sezóna postupovala, ale dopadlo to ok. //// Tyrion se konečně pořádně dostal ke slovu. Dějové oblouky hlavních hrdinů se uzavřely nad očekávání uspokojivě. Král, který se zavřenýma promedituje bitvu o přežití lidstva, sice není žádná výhra, ale pořád lepší než Nero v ženských sukních nebo její synovec nekňuba (i když se nakonec zase pochlapil). Přál jsem si královský pár Sansa a Tyrion, ale tolik přízně malý velký muž od tvůrců nedostal. Ona z ní možná vyroste pěkná semetrika a třikrát vyváznout z cely smrti je od Tyriona na Hru o trůny fakt slušný výkon. //// Nejlepší momenty epizody: Mrazivé scénické paralely Daenerysina projevu s náckovskou choreografií v Triumfu vůle. Sansa ucedí k Edmurovi „Strýčku, sedni si“. Brienne dopisuje záznamy o Jamiem do Bílé knihy bratří velitelů Královy gardy. Mistr mince Bronn otrávený ze stylistické poznámky Mistra loďstva Davose (hezký hold Shireen) v Malé radě: „Ty jsi teď i Mistr gramatiky?“ Píseň ledu a ohně od Arcimistra ze Starého města bez zmínky o Tyrionovi – krásně trefný sarkasmus vůči mnoha historickým knihám. //// Tak tedy šťastnou kolumbianu, Aryo. Severní vítr je krutý, Jone. Úspěšné schůze, Tyrione. Dobré bordely, Bronne. Dlouhou nezávislost Severu, Sanso. Chlapa , co by byl jako Jamie, Brienne. Dlouhý tvůrčí život, GRRR, ať tu ságu konečně dopíšete.

    • 14.5.2019  21:39

    Případný český název epizody by byl „Star Wars Season 8: Lost“. Nevysvětlitelné a neodpustitelné samoúčelné dějové zvraty zruinovaly letitý trpělivě budovaný charakter hlavních postav (Daenerys, Jaime). Jako mi bylo líto Marka Hamilla kvůli tomu, kam parchanti tvůrci dovedli Luka Skywalkera, tak posílám upřímnou soustrast Nikolaji Coster-Waldauovi (který i v tomhle binci uhrál svoje) a Emilii Clarke. I holkám, které jejich neprozíraví rodiče poctili jménem Daenerys nebo Khaleesi. Jen v USA je jich 3500 a Khaleesi bylo loni populárnější než Anne nebo Priscilla. Po odvysílání 72. epizody GoT jejich řady rozšíří snad už jen dcery příznivců Islámského státu. //// Ne že by tvůrci v seriálu netrousili náznaky, že Daenerys je pouhým omylem milovaná Mhysa. Ne že by dějiny nebyly plné podobných mírotvůrců. Takový Saladin proslul tím, že nechal obránce a obyvatele křižáckého města vyvraždit poté, co se mu po příslibu bezpečí vzdali. Ale jak máme odpustit, že v 69. epizodě by každý dal Daenerys poslední korunu jako zamilované dívce zmanipulované svým milým do jeho severní války, se srdcem na dlani tisknoucí ruku Sanse, a o pár dějových hodin později je z ní válečná zločinkyně masakrující obyvatele města, které se jí vzdalo a v tu chvíli se stalo sídelním městem jejího království? Kde je dějová linka, která ji přivedla k rupnutí v kouli? Aha, Misandei, Rhaegal, odmítnutí milencem, to je všechno? Ještě jsem vynechal obligátní PMS, že ano? OMG. Po osmi letech se všechno změní lusknutím prstu v jednom týdnu? Nebyl jsem nikdy fanda Daenerys, ale takhle mizerně vystavěný vývoj postavy si nezasloužila. //// Zklamáním je i konec Jamieho příběhu. Ušel notný kus cesty od vraždícího záporáka z 1. epizody k empatickému statečnému obránci základních hodnot lidství. Další lusknutí prstu a stává se z něj Eva Braun? Lannister Family Values nakonec tvoří emočně nejhodnotnější část epizody. Tyrion statečně osvobozující zajatého Jamieho a jejich vřelý rozhovor jsou závanem vyvanulého mistrovství raných epizod GoT. Stejně jako poslední společná scéna Sandora Clegana s Aryou. A ovšem CleganeBowl. A poslední Varysovy scény. Kamera a hudba skvělé. //// Jako byl v předchozí epizodě nelogický výsledek Euron vs. Draci 1:0, tak teď to bylo neuvěřitelné zase v opačném gardu. Posledně pár ballist, tři zásahy, potopený Rhegal. Teď desítky, možná stovky ballist, a ani jeden zásah? . Sudí se upískl s penaltou pro Eurona a teď to oplátkou dal zadarmo ve prospěch Daenerys. //// Před pár týdny jsem se tady strachoval, že závěr GoT bude stejným zklamáním, jako tomu bylo u seriálu Lost. Teď se bojím ještě víc. GoT paradoxně směřují k neuspokojivému konci z opačných příčin než Lost, kde tvůrci očividně psali a psali, aniž vědělí, kam to povede a jak to ukončit. Takže jim nezbylo než vytáhnout špunt z vany. Tady tvůrci dost pravděpodobně obkreslují kontury načrtnuté samotným GRRM a už léta dopředu měli jasno, jak příběh uzavřou. Jen to k zakončení vzali tryskem za cenu nedokreslených vývojových linek. Jako bychom četli knihu, kde před poslední kapitolou někdo vytrhl stovky stránek nebo aspoň deset seriálových epizod. Mám zkrátka pocit, že to Benioffa a Weise už přestalo bavit a chtěli si rychle uvolnit ruce pro další projekt. Že to mají být další Star Wars? Ach bože…

    • 8.5.2019  11:40

    Konec seriálu je takový uspěchaný. Nic na tom nezmění, že autoři věnovali celých devět minut úvodu epizody tryzně za padlé a dalších 13 minut pohřební hostině. GRRM před časem prohlásil, že na adekvátní převedení dvou dosud nenapsaných knih ságy by bylo potřeba dalších pěti sérií. Z produkčních důvodů je to zhuštěné na polovinu a ke konci už dochází screening time nutný pro pohyb figurek po šachovnici i dostatečné propracování motivace jejich činů. Na druhou stranu – seriál svůj příběh dotáhne aspoň k nějakému konci a víceméně uspokojivě přitom rozplete a (doufám) uzavře dějové linky. 70letý GRRM píše předposlední díl Písně ledu a ohně už nejmíň 8 let a je dost pravděpodobné, že ságu nedopíše. //// Líbí se mi nejednoznačné kreslení postav Jona a Daenerys. Jon je mizerný šachista a Daenerys čas od času spálí šachovnici. Uvěřitelnost velkoryse rozmáchlé kresby se ale vytrácí. GoT nezapře přepálený genderismus dnešní Ameriky – doporučuju přečtení US-fan-diskusí s častými lamenty nad tím, že tvůrci nechali zemřít jedinou barevnou ženskou pojmenovanou postavu. OMG. Však se to odehrává ve Westeros, což je v zásadě území středověké EU, kde a kdy se barevní dali spočítat na prstech. Když už genderismus, což takhle pozastavit se nad tím, kolik hlavních postav je ženského rodu? Neměli by tam zavést kvóty pro muže? Na barikády, herečtí odboráři! Jasně, tisíciletá středověké historie zaznamenala Markétu z Anjou a Kateřinu de Medici (předobrazy Cersei), Pannu orleánskou (předobraz Brienne). Pak ještě Isabellu francouzskou a Matildu toskánskou. Ale na stejné úrovni stovky, možná tisíce mužských vládců, vojevůdců, konspirátorů. Dějem v této fázi pohybují Deanerys, Sansa, Cersei. Silné konzistentní ženy pevné v kramflících jdou tvrdě za svým. Vedle nich čestní, zmatení, nestrategičtí muži jako Jon nebo Jaime. Jen zčásti to zachraňují Varys a Tyrion. Ten konečně zase dostal víc prostoru aby právem vynikl. Jen kroutím hlavou nad blbem, který mu připsal repliku o panenství Brienne. Když už to mělo Jaimeho přimět k ještě explicitnějšímu sblížení s Brienne než v epizodě Rytíř Sedmi království, tak to snad měl říct někdo míň otesaný a vzdělaný. Takhle to působí jako inzerce Anonymních alkoholiků. //// Způsob, jakým se produkce zbavila dvou CGI postav, drasticky poškodil uvěřitelnost této epizody. Politik, který udělá něco nepatřičnému vůči psovi, to může rázem zabalit. Jon jen tak bez jediného doteku od sebe odežene svého zlovlka, který věrně ležel poblíž jeho mrtvoly. A zlovlci tolik znamenají pro všechny Starky! Euron jen tak překvapí nic netušící Daenerys přilétající na svůj domovský hrad, zničí její lodě a sestřelí jí draka, aniž by se Daenerys pomstila jednoduchým manévrem – dracarys směrem k ballistami nechráněným zádím Euronovy flotilly? To mám uvěřit, že jsou tihle zkušení a úspěšní válečníci tak naivní, že nenechali na svém strategicky cenném sídelním hradě posádku a že nevyslali průzkumné jedotky před nutně rizikovým námořním přesunem své bojové síly? Chápu, že před poslední bitvou chtěli tvůrci vyrovnat síly obou stran a že CGI zlovlci a draci jsou drahý špás, ale proč je nenechali hrdinně zahynout o epizodu dřív v boji s nemrtvými?

    • 1.5.2019  13:39

    Ach jo, potvrzeno. Miguel Sapochnik nemá na Petera Jacksona ani jako specialista na bitvy. Hardhome a Bitva bastardů se mu moc povedly, bitva všech bitev o Winterfell ale tolik ne. Koukal jsem se v noci na fullHD monitoru a houby jsem viděl. Sapochnik asi nedával pozor, když mu vysvětlovali osvětlování nočních scén. Měl by teď povinně stokrát zhlédnout tohle dílo českého mistra. Švec se držel svého kopyta, ale boty tentokrát tlačí. /// Důraz na detaily bitev a mikropřííběhy jednotlivých hrdinů vtáhnou obyčejně diváka do děje a emočně zapůsobí, tady to bylo bohužel nesourodé, nelogické, nepřehledné. Vzdušné souboje draků nevyjímaje. Oceňuji ale, že bitva se Jonovi zase zvrtla a nešla podle plánu, letecká převaha Daenerys tím pádem nebyla tak drtivá. Kde byla, když tisíce oblud stály před hořícím příkopem a stačilo pár povelů dracarys? Obětování dothracké jízdy odepřením ohnivé podpory draků za dobré viditelnosti byla fatální chyba našich milých vojevůdců. Pro mě dobrý doklad jejich omezených strategických schopností a ne nutně scénáristický lapsus, vždyť po bitvě je každý generál, že. Ovšem scénaristé to taky nejspíš potřebovali pro větší dramatičnost dalších bojů s Cersei, dokladem jejíž mazanosti je takový úpadek vojska targaryenské bloncky. Bez Dothraků a Šedých červů to Deanerys bude mít o dost těžší. //// Když se 10+ nemrtvých sesype na jednu postavu, pravděpodobnost jejího přežití se limitně blíží nule. Tohle se ale opakovaně stalo Jonovi/Aegonovi, Samwellovi, Brienne a … a nic. Záběr skončil a za pár minut se zase někde objevili jakoby nic. Nejsem krvelačný, ale show tímhle dílem ztratila velký kus kreditu, protože apokalyptickou bitvu přežilo příliš mnoho hlavních postav v poměru k celkové míře padlých. Píseň ledu a ohně a později i tahle její TV adaptace si vybudovaly renomé právě realistických ztvárněním krutého středověkého životního údělu včetně nevyzpytatelných úmrtí hlavních hrdinů (poprava Neda Starka, Krvavá svatba jako z oka vypadlá třeba vyvraždění Slavníkovců). Pověst ale předchází realitu, většina z hlavních postav představených před 8 lety na začátku seriálu je pořád na scéně, dokonce i po téhle masakrální bitvě. Stěží uvěřitelné i ve fantasy příběhu. //// Anděl je naštěstí v detailech: Soundtrack! Nádherná úvodní scéna napětí, nervozity a strachu těsně před bitvou. Melisandra. Dvakrát David porážející Goliáše (Lyanna Mormont, Arya). Aryina stealth akce v knihovně plná strachu o přežití, polidšťující toto zabijácké stvoření. Zajiskření mezi Sansou a Tyrionem v úkrytu za hrobkou (že by se Tyrion přece jen dočkal konzumace jejich sňatku?), než vyrazili bránit ostatní. Na Nočního krále dracarys neplatí. Epická hrdinská smrt Joraha Mormonta bránícího dámu svého srdce neopětující jeho city. Podobně epická smrt Theona. Repetice Aryina útočného kousku nacvičeného s Brienne, tentokrát jako smrtící úder Nočnímu králi. Ten ale vyvolal pár otazníků – to jako bylo všechno? Když Frodo vhodil Jeden prsten do pukliny v Hoře osudu a zničil tím celé Sauronovo vojsko, bylo to poté, co si to Tolkien a jeho hrdinové v příběhu odpracovali. Tady to byl neuspokojivý Deus ex machina, včetně toho, že Arya seskočila na Nočního krále odněkud z výšky – jak se tam kruci dostala? To ji tam dopravil zraněný Drogon? /// Při hodnocení váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdami, možná je to až nepravedlivé s ohledem na to, o kolik výš tento seriál posunul laťku. Za průkopnictví na poli TV dramatu i za těch 55 belfastských natáčecích nocí zaokrouhlím nahoru.

    • 1.5.2019  11:04

    No jo, zima už zase přichází. Draci kluci ohniví se trošku prolítli v samoúčelné scéně už zase vykrádající tohle veledílo. Jako žranice v Cimrmanově divadle, kde měl principál na mysli hlavně to, aby se jeho herci konečně dosyta najedli. Že přitom Daenerys neomdlela vzteky, že jako poslední Targaryenka není najednou jediná, koho Bezzubka snese na hřbetě? Divný. U draků oceňuji dějový zvrat z bitvy na ledovém jezeře (S07E06), jakkoliv nerealistický i ve fantasy světě – viz tyhle skvělé komentáře z webové diskuse: (Cheesey John: )“I still wonder where he got those battleship sized chains to drag the dead dragon out of the lake. The local Home Depot?“ (Invanz: ) „Hardhome Depot.“/// Ok, Dany a Sansa se nemusej, já nějak nemusím žádnou z těchhle omylem milovaných ženských miláčků (nebo snad milenek?) publika, který tak krásně naplńují kvóty ženských hlavních postav, aby bylo vše generově vyvážené. Jediným věrohodným ženským „charakterem“, jak se teď fakt skvěle počešťuje, zůstává všemi mastmi mazaná a proradná mrcha Cersei. Brienne je pěkná pohádková postava, tu taky beru a přeju jí co nejdelší stopáž na obrazovce. Ale jinak - Daenerys krutovládkyně s demokratickým nátěrem, ideologicky oscilující mezi tyranií a komunismem – do té se mám vciťovat? Sansa pronikavě zmoudřelá prázdná nádoba, zatímco Tyrion nám podezřele hloupne, jaká škoda – pro mě byl hlavním hybatelem Hry o trůny právě příbuzenecký svár Lannisterů a nenávist vůči trpaslíkovi jako hanbě rodiny zářným dokladem realističnosti zobrazení jakože středověké doby. Dinklage je sakra dobrý herec, ale v posledních dílech neměl moc co hrát. Arya zabijačka s drobnou tělesnou konstrukcí, kterou by v realitě nějaký chlap Hora dávno rozmáčkl. Ano, chápu, že si tahle už dospělá holka musí ještě něco odbojovat a odškrtat další jména ze shopping listu, aby se nám zápletka rozplétala. Kéž se opravdu rozplete, zašmodrchané je to pořád dost – na to, že máme už jen nějakých šest hodin děje před sebou. Ale tak konečně je máme skoro všechny pod jednou střechou. Zima je tady. Nebo to už jsem psal?

    • 22.4.2019  02:53

    Musí to být těžká práce pro Benioffa a Weisse pozavírat všechny ty příběhové linie, které G.R.R. Martin hedonisticky nakousnul a dlouhá léta nechal být. Tahle přemosťovací epizoda splnila účel, pohla s figurkami po šachovnici, jak bylo potřeba, víc se toho do ní nevešlo. Ale byla vážně "jen přemosťovací"? Celá výplatní listina seriálu kromě Cersei a Eurona se sešla na Winterfellu, setkaly se postavy, kterým se to ještě nepovedlo. Připomnělo mi to neblahou závěrečnou scénu v kostele v sérii Lost (ach, pane televizního nebe, kéž to Benioff zvládně líp než tehdy Lindeloff). /// Všichni si řekl, co bylo nutné pro další pohyb děje vpřed (rovnici L+R=J se už naučila i Daenerys). Autoři toho už evidentně nemají tolik na srdci, když si pátou epizodu od konce celého seriálu dovolili zaplnit scénami jak ze starého (dobrého) ruského válečného filmu, jehož postavy mezi bitvami balí papirosy a vyprávějí si o svých životech nebo jen tak mudrují a zpívají, než v dalších scénách zahynou. Napětí před blížícím se fatálním střetem vydrželo. /// Hvězdná epizoda pro rytířství Jamieho Lannistera a Brienne z Tarthu. Coster-Waldau i Christie/ová předvedli v rámci daného schématu pěkný kousek divadelního herectví. Seriál dává prostor neuvěřitelnému množství postav, daní za to je jejich většinová prvoplánovitost. Jamie, Sansa (a v menší míře i třeba Theon) se tomu vymykají, jejich postava prošla velkým a nepředvídaným vývojem. /// Love stories lehce zajiskřily, pro Aryu konečně skončil ten prvý den smáčený krví, aby pro všechny na Winterfellu den plný krve a smrti nadešel. Nepřipojím se k těm, kterým v epizodě chybělo vic dramatu. Bylo ho tam až až, subtilního, ale působivého. Vždyť na podobné situaci jsou postaveny i dobré samostatné filmy, třeba tenhle. Mráz přichází zpoza Zdi.Až mě z toho v několika momentech mrazilo v zádech.

    • 5.8.2018  19:12

    Muzikál se vymyká ze šablony "pojďme udělat show a ohromit Broadway nebo pojďme přesvědčit producenta, aby nás najal pro svou show". Příběh je ze života reálného černošského stepaře z počátku 20. století. Pěkné taneční kousky, ale nejleoším muzikálům své doby jen dýchá na záda. 44. LFŠ Uherské Hradiště, Sportovní hala, 28.7.18

    • 5.8.2018  19:03

    Nejlepší filmově režijní debut v historii filmu. Nejlepší soudní drama v historii filmu. Absolutní vrchol kinematografie. Paradoxně natočený za pár dní v jedné místnosti (s velmi krátkou exteriérovou dotáčkou). Jednota místa a času která tak skvěle fungovala už ve filmu V pravé poledne, zde opět není žádnou manýrou, ale dramatickým dějotvorným prvkem. Ale nade vše ční skvělé herecké výkony všech dvanácti pánů porotců (jsem dojatý, že mezi nimi je i Jiří Voskovec) podpořené úžasným scénářem Reginalda Rose. Rád bych vidél záznam jeho původního nastudování ve formě televizní hry z r. 1954. Lumetova filmová režie je ovšem geniální. Morální poselství filmu je titánské: Nedělejte ukvapené soudy o lidech (a situacích), o kterých toho dost nevíte, nebo kterým jste neporuzuměil.Promýšlejte dobře svá zásadní rozhodnutí. Film jsem viděl nejméně pětkrát, naposledy na 44.LFŠ Uherské Hradiště, Hvězda, 28.7.18

    • 5.8.2018  18:13
    Hardcore (2004)
    **

    Jak se mám ztotožnit s hlavními hrdinkami a prožívat s nimi jejich příběh, když jsou to tak vymaštěné pipky. Kde je jejich příběh, který je do týhle špíny přivedl? Že jsou to značkový hadry a kredity do mobilu? Aha. Film pro mě prostě nefunguje od samého začátku, 44. LFŠ, Slovácké divadlo, 27.7.18

    • 5.8.2018  18:00

    Mí tůůů! Tenhle film mě sexisticky obtěžuje, protože chlapy vykresluje jako hovada. Tento pocit byl bohužel jedinou emocí, kterou ze mě film dostal. Nezajímavá tuctovka, o které tak leda můžou tlachat dámy u kávy a dortíku.Tím myslím celý film, nejen Vilhelmovou a její výkon. (44. LFŠ, LK Masarykovo nám., 27.7.18)

    • 5.8.2018  17:47
    Extase (1932)
    ****

    Film skandalizovaný pro svou erotičnost je paradoxně sentimentální moralitkou se skvělým vizuálem - a tím nemyslím především Hedy Lamarr, ale kameru Jana Stallicha. Erotikon se mi ovšem líbil víc, zvuková stopa filmu je slabší (jak dialogy, tak hudba). Extase i další Machatého filmy i tak čnějí nad dobovým českým fillmovým amatérismem a kopírováním US a DE vzorů. (44. LFŠ Uherské Hradiště, LK Smetanovy sady, 27.7.18)

    • 5.8.2018  16:10

    They tried to make me go to rehab, I said, "no, no, no". Po snímku Frost/Nixon je tohle další film natočený podle žurnalistického rozhovoru s celebritou za zenitem. Romy Schneider v luxusním přímořském sanatoriu se naprosto odkopává tváří v tvář novináři Jürgsovi s velký tahem na branku. Další žena, která neunesla slávu plynoucí ze své krásy, s hereckým talentem, ale bez talentu pro běžný život. Marie Bäumer je jí fyzicky dost podobná a herecky dost na výši, aby utáhla celý dvouhodinový film. Ten uplyne stejně svižně jako Romy vyzunkne láhev šampusu, a to si tam pár lidí "jen povídá". (44. LFŠ,, Slovácké divadlo, 27.7.18)

    • 5.8.2018  15:35
    Hostinec U létavého draka (TV film) (1971)
    ***

    Sheridana jsem znal jen jako obyvatele londýnského domu na Saville Row 7, který podle Verna později obýval i Phileas Fogg. Díky tomuhle archivnímu televiznímu detektivnímu thrilleru podel jeho předlohy si mě získal jako slušný spisovatel. Je to chudé televizní zpracování, ale herci dobří, mezi Brejchovou a Hanzlíkem to jiskřilo už tehdy 44. LFŠ Uherské Hradiště, Stan ČT, 27.7.18

    • 5.8.2018  14:54

    Dokudrama s kurdskými neherci víceméně o jejich životní realitě (dětští uprchlíci hrají dětské uprchíky). O hereckých výkonech se proto ani nedá mluvit vážně, ale hlavní slovo mají stejně otřesné reálie, nám naštěstí tak vzdálené. Ghobadi ani nemusí z diváka klasickými triky ždímat emoce, ty se dostaví samy. Film, který je třeba vidět. (44. LFŠ Uherské Hradiště, Hvězda, 27.7.18)

    • 5.8.2018  14:33

    Dobré jako připomínka famózní záchranné akce Izraele, jehož elitní jednotka Sayeret Matkal osvobodila stovku rukojmí držených v Ugandě palestinskými teroristy a jejich německými pomahači. Ale naprosto falešné! Že se režisér Padilha nestydí, když vykresluje poblázněné německé levičáky jako sympatický pár, který má se svými rukojmími soucit a zpytuje svědomí. Naprosto opomíjí, že teroristka Brigitte Kulhmann jednala při únosu otevřeně antisemitsky, například systematicky roztřídila rukojmí na židy (které držela v zajetí) a ty ostatní (které propustila). Ve třetí říši by z ní měli radost. Kuhlmann i její komplic Böse nebyli v reálu ani zdaleka tak charismatičtí jako jejich filmoví představitelé Rosamund Pike a Daniel Bruhl. Opravdového hrdinu akce, izraelského velitele Yonathana Netanjahu, který při osvobozování rukojmí zahynul, film jen tak odzívne. Zato nám naservíruje nesmyslné prostřihy na taneční představení, jako že umění. Dvě hvězdičky dávám za oprášení tématu a jeho nové zpracování, třetí přidávám za pro mě nový detailnější pohled na rozhodování izraelských politiků o tom, jak se teroristům postaví. (2.4.2018, EY)

    • 4.8.2018  23:13

    Nejsem objektivní. Byl jsem dojatý u toho, když Terry Giliam se špatně hraným nadhledem na filmovve v Hradišti r. 2004 popisoval peripetie nevzniku tohoto filmu - ostatně skvěle to zachytil dokument Lost in La Mancha od filmařů, kteří původně točili klasický Making Of... Terrymu tenhle film přeju a sobě si ho taky přeju. Jeho konečnému tvaru ta letitá anabáze při jeho vzniku prospěla. Adam Driver hraje geniálně, i Gilliamův dvorní herec Jonathan Pryce se dočkal důstojného vyvrcholení kariéry. Přiběh je svěží, Gilliamův nadhled a sarkasmus dobře dávkované. Příjemným překvapením je inscenování tolika donkichotských scén, kolika se tahle kniha na filmovém plátně jen tak nedočkala. Kdo si tuhle cihlu dnes přečte jako jsem to udělal ve svém dospívání? Asi už málokdo, Tak ještě že tu máme Gilliama. Díky! (18.7.2018, Aero Praha)

    • 4.8.2018  23:04

    Po rozporuplné řadové SW osmičce jej tenhle spin-off hojivou mastí na rány letitého fanouška, kterého disneyovské zacházení s vesmírem Star Wars šokuje a znechucuje. Tady je starý (teda vlastně mladý) dobrý Han, držák Chewbacca, pěkných pár scén do mytologie (útěk Hana s Chwbaccou, jak Han Solo získal MIllenium Falcon atd.). Chybí tam záblesky lightsaberů. Za mě ale chvalitebný.

    • 4.8.2018  22:58
    Deadpool 2 (2018)
    ****

    Deadpool podruhý ve stejný řece - a pořád dobrý. Přidal trochu existencionalismu, trochu melodramatu, další marvelovský akce a dost hlášek na to, aby se rodič se svým teenagerem v kině neznudil a užil si to.

    • 5.4.2018  15:24

    Dobová moralitka vštěpuje mladým párům, aby poslouchaly rady rodičů a nehrnuly se překotně do společného života. Přitom však bezděčně ukazuje, jak je naopak důležité vyzkoušet si společné soužití a poznat i jeho negativní stránky důkladně dřív, než uzavřou závaznou manželskou smlouvu. Film se ale především snaží ukázat půvaby sedmnáctileté Ornelly Muti. která má téměř v každém obraze jiný outfit. čímž spolehlivě míří na ženské publikum. Přitom režisér myslel i na pány, kterým Ornella zhruba v polovině outfitů mládeži přístupným způsobem dokazuje, že i když má v dekoltu řádně nabito, podprsenku pod šaty nepotřebuje. SPOILER: Oceńuji, že film nekončí happy endem. Poté, co Sandra přistihne svého partnera in flagranti, vrací se k rodičům a svému milému Luisovi i přes jeho pozdní lítost dává košem.

    • 28.3.2018  20:47

    Formalistická hříčka, která nestojí za pozornost. Nejde o ucelený film, ale o sled miniepizod. Prázné rozumování o starém životě tam venku a novém životě v sandboxovém workshopu počítačové hry, cesta za smyslem života a jeho stvořitelem v monotónním komentáři hlavní postavy a mizerné animaci. Jako kraťasy před projekcemi Letní filmové školy se to dalo snést, ale snad i některé reklamy byly zajímavější. (43. Letní filmová škola, Sportovní hala aj., 31.7.2017)

    • 16.8.2017  22:39

    Tak takové to bylo! - říkám si s potěšením nad tím, jak se Svěrákům podařilo zachytit nevšední i všední (a kolikrát i banální) chvíle protektorátního života očima dětí. Můj táta to tehdy asi prožival podobně a takhle se mi aspoň přiblížilo, co mi už nestihne vyprávět. Film je laskavý, mentorský, patetický, svěrákovský kaleidoskop bez velkého dramatického oblouku.. Korálky (z velké míry autentických Svěrákových) zážitků jsou navlečené na nitce postupně odhalované rodinné křivdy - která by za mě mohla být vykreslená na větší ploše, ale stejně přinesla pár silných momentů jako mnohoznačný pohled maminky na tajemného Vlka plavícího koně a samozřejmě to závěrečné dojemné salutování. Jan Svěrák na předpremiéře na Filmovce říkal, že Voříšková kvůli roli o své vůli přibrala deset kilo, aby víc zmaminkovatěla. Podle mě se jí to povedlo, Vetchý jako táta se mi líbil o něco míň. Výborní byli (bohužel na malé ploše) Kaiser a také malý Alois Grec. Zdeněk Svěrák dokázal, že umí ze vzpomínek sestavit poutavý příběh, Jan Svěrák ho umí zdařile zfilmovat, Vladimír Smutný to umí famózně zachytit kamerou. V konkurenci silných filmů našich visegrádských sousedů na 43. Letní filmové škole (O těle a duši, Mžitky, Jsem vrah) by si "Po strništi bos" nesáhl na medaili, ale je to film, na který stojí za to zajít do kina. (43. Letní filmová škola, Hvězda, 5.8.2017)

    • 29.1.2017  11:13
    Stranger Things (TV seriál) (2016)
    ***

    E.T. phone Will. Osmdesátkové nostalgiky tohle potěší, i když ne tolik jako i v jiných ohledech mnohem lepší "Takoví normální Američané". Winona Ryder, která se kdysi vyprofilovala jako white trash mezi hollywoodskými celebritami, potěšila svým comebackem. Hype kolem Stanger Things ale nechápu. Seriál je sice jeden velký cliffhanger, který nutí zhlédnout to celé naráz, ale je to předvídatelné dílko, které jsme už kdysi párkrát viděli.

    • 12.11.2016  20:17
    Naděžda (1973)
    **

    Předposlední film tehdy 72letého držitele Zlatého lva z Benátek 1946, který zamlada asistoval Ejzenštejnovi a Dovženkovi, kterým ovšem umělecky sahal možná po pás, po ramena už ne. Naděžda patří do jeho Top 5 (spolu s filmy Duha, Nepokoření, Dětství Gorkého a Manželé Orlovovi), což ale neznamená, že je to bůhvíjak dobrý film, jen to, že to není průšvih. Většina z jeho díla byla poplatná bolševickému režimu, tenhle film je toho zářným dokladem. Jedna z nejhezčích ruských hereček té doby, 22letá Natalie Bělochvostikovová, hraje mladou Naděždu Krupskou, které se dvoří Voloďa Uljanov, později známý jako Lenin. O jejich raném vztahu není nic známo, film v růžových barvách fabuluje o jejich vztahu před sňatkem, díky kterému carské úřady povolily Krupské r. 1898 následovat Lenina do jeho několikaletého sibiřského vyhnanství. Snaha přiblížit zakladatele sovětského režimu mladé generaci byla v Československu pět let po "bratrské pomoci spřátelených armád" předem odsouzená k nezdaru. Naděždu jsem viděl na povinném školním filmovém představení, což byl způsob, jakým tehdy Ústřední půjčovna filmů zvyšovala divácké statistiky u propagandistických filmů. Na sovětské filmy tehdy ve školách vnucovali bločky deseti bianco vstupenek celkem za 20 Kčs, člověk si chtě nechtě musel koupit, takže jsme měli bohužel dost slušný přehled o průměrnosti Mosfilmu té doby, když moc jiných zajímavých filmů nedávali. Naděžda se dala dokoukat do konce, za zhlédnutí dnes ale nestojí.

    • 4.9.2016  16:46
    No (2012)
    *****

    (New York Film Festival, říjen 2012) Pablo Larrain zabodoval nádherným filmem o chilském pravzoru naší nenásilné "sametové" revoluce, vítězné kampani chilské opozice proti generálu Pinochetovi, který chtěl svou moc uchvácenou převratem legitimizovat v referendu. Přes nesporné ekonomické úspěchy své vlády si nesl stigma 3500 obětí převratu. Což je sakra hodně třísek i při kácení takového lesa jako byl Allendův bláhový socialistický experiment, který Chile přivedl do hospodářského a sociálního kolapsu. Pinochet měl v ruce všechny trumfy, kromě už zase fungující ekonomiky také ovládal téměř všechna média a televizní zpravodajství bylo jeho nepřetržitou kampaní. Gael García Bernal je skvělý v hlavní roli reklamního filmaře, který vysvětluje svým opozičním soudruhům, že jejich pravdivé nářky nikoho nezaujmou a že je potřeba pracovat podle osvědčených zásad reklamního byznysu. Účast významných chilských osobností v jejich kampani tolik připomíná Několiv vět... Režisér Larrain na newyorské premiéře filmu vysvětloval, že špatná kvalita záběrů je záměrná - evokuje videozáznamy na VHSkových kamerách, kterým nám v osmdesátých letech movití kamarádi natáčeli svatby a rodinné události, vzpomínáte? Film je skvělou ilustrací toho, jak ve volební kampani zazáleží tolik na programu a idejích, ale na profesionálním provedení. Však volby jako souboj reklamních agentur moc dobře známe i u nás.

    • 4.9.2016  16:29
    The Great War (TV seriál) (1964)
    *****

    Definitivní dokumentární opus o 1. světové válce z produkce britské BBC (Epics má pravdu v tom, že kanadská, ale i australská veřejnoprávní TV seriál koprodukovaly, je to ale především britské dílo). Tvůrci k padesátému výročí sarajevského atentátu, tj. téměř na poslední chvíli shromáždili tři stovky osobních svědectví pamětníků - tím je seriál sorvnatelný s Lanzmannovým dokumentem Shoah. Mluvící hlavy ale nepřevažují, seriál obsahuje ohromné množství archivních záběrů - i když mám pocit, že těch z druhé strany fronty, tj. německých, rakouských, ruských nebo tureckých mohlo být ještě víc. Seriál je však naštěstí oproštěn od přehnaného vlasteneckého patosu, tady určitě pomohl padesátiletý odstup. Chvílemi mě mrazilo v zádech při pomyšlení, čím to museli procházet naši dědové a pradědové. O téhle válce se uz nás tak málo mluví, je už skoro zapomenutá. Školní dějepis to odflákává, víc jsme se toho snad učili o nejednoznačných a přehnaně glorifikovaných husitech než o těchto bezejmenných hrdinech. Respekt vůči Daily Mailu, který seriál oživil v DVD přílohách tohoto deníku. Díky tomu ej seriál docela dostupný třeba na eBayi. A hlavně - uživatel mengutimur celý seriál umístil na youtube a tím ho zpřístupnil všem vážným zájemcům o toto období našich novodobých dějin. Po něm následovali i další, takže stačí jen pár kliků a můžete se nechat ohromit.