Whiterose

Srdcervoucí příběh ze světa showbusinessového pozlátka. Jedna hvězda právě vychází, další se pomalu uchlastává k smrti. Jejich osudy se navždy protnou a následná láska s sebou přinese i něco prima muziky. Mnohokrát zfilmovaný příběh tentokrát sází na hereckého pašáka Coopera a relativně nečekanou představitelku druhé hlavní role, Lady Gaga. A je to právě ulítlá americká hudebnice, která si film krade pro sebe a předvádí koncert hudební i herecký. Možná přeci jen trochu přeslazené, ale už jen kvůli neuvěřitelné Lady Gaga stojí za to vidět!

Příběh mladých sportovců do jejichž životů a upřímné snahy hrát a soutěžit dle zásad fair play zasáhne komunistická diktatura. Absurdní krutovláda omezených nedouků trestá a ničí každého, kdo je jiný, kdo umí a ví...Dojde i na sport. Poklonkování straně a SSSR semele nejeden talent/život, poškodí férovou soutěž a cestu k úspěchu. Natočeno podle skutečných událostí raných 50.let. Herecké obsazení sází na kombinaci neokoukaných mladých tváří a spolehlivých klasiků řemesla (Hartl, Mihulová, Malý). Dojemné a napínavé zároveň!

Hutné drama z nelítostné doby, kdy každým dnem atmosféra ve společnosti houstne. Příběh neuvěřitelně vypočítavé šedé eminence z dob pučícího komunismu u nás. Toman kšeftoval se vším, neštítil se ani kasírovat penízky za lidské životy. Byl nepostradatelný a umně se proplétal mezi papaláši, kteří mu byli více nebo méně zavázaní. Dokonalé zobrazení toho, jak se Moskvou ovládaní kádři pomalu a jistě požírali sami mezi sebou. Zasvěcený divák ví a pokaždé, když se na plátně objeví nějaký ten rudý vykuk, jeho brzký osud už máme před očima (Slánský, Clementis…).Těžký osud si ale nakonec došlápl i na samotného Tomana. Skvělé herecké obsazení, kterému kraluje Jiří Macháček.

Vcelku dobrý dokument založený na pozoruhodném nápadu sledovat osudy milovaného reformisty a obyčejné dívky z lidu. Bohužel právě na osudech té obyčejné děvy se to celé zvrtlo. Prostinká duše někdejší učnice jen sotva pochopila rozsah celonárodní tragédie, kterou násilný konec Pražského jara byl. Její přízemní hodnoty, zkreslený pohled na normalizační bezčasí a absence historického povědomí. Ano, právě takoví jako ona nám tu společnost i nyní pěkně rozkládají.

Tak já nevím...Podle né zrovna pochvalných recenzí jsem čekala opravdu velkou hrůzu. Naštěstí to zase taková katastrofa nebyla. Určitě je Na mléčné dráze povedenějším snímkem než Závěť, ale zároveň je to film značně nevyrovnaný. První polovina či snad prvních 40% je velmi dobrá podívaná - všechen Emirův manýrismus pěkně pohromadě. Ale ta druhá část, tedy Kosťův a nevěstin útěk, to už je čistokrevný úlet a zbytečně dlouhý k tomu. Asi každý, kdo kdy měl co do činění s Kusturicovým dílem je připraven v jeho filmech téměř na všechno, ale zde přijde taková směsice absurdit a mistrových klišé, že oči musí lézt z důlku i těm nejotrlejším divákům. Ohořelá těla, vyklovnuté oko, snajpři a motýlek, ovce na minovém poli, had dobroděj....Emire, to jako vážně? No nic, alespoň že tradiční husy tu byly.

Děsný akcent hl. představitelů, nějaké ty nepřesnosti, postarší Geislerová....kecy, kecy, kecy! Zahraničním filmařům stála hrdinská akce Čechů za vytvoření světového filmu za účasti hvězdných jmen, to vše točeno v pražských lokacích! To je přeci něco! A je to hodně dobrý film. Drtivá většina 120 minutové stopáže má spád a drajv. Nedýcháte, bojíte se a jste nervózní s hlavními hrdiny. Každý ví, že to nedopadne dobře, ale tolik to těm statečným chlapíkům přejete. Když přijde tragický konec, jste úplně vyždímaní. Anthropoid se moc povedl. Angličtina byla ve filmu logická, vždyť je to přeci koprodukční snímek a šel do celého světa, takže jakýpak údiv. Hlavní představitelé jsou bez debat skvělí, zejména Murphy válí. A rozhodně si nemyslím, že by Geislerová byla na svou roli stará. Věkem je odpovídající k Murphymu a navíc vypadá stále dobře. Roli (včetně angličtiny) zvládla bezvadně. Líbila se mi mnohem víc než Charlotte Le Bon. Ta mi naopak docela vadila, možná jako jediná věc na celém filmu. Naivní ksichtíček tupoučké husičky, hysterické scénky....Vážně by tohle přitahovalo vojáka Kubiše? Ale jak říkám, to je asi to jediné, co se mi na Anthropoidu nelíbilo. Důstojné a hodně kvalitní zpracování významné události našich (a vlastně i světových) dějin, které musíte vidět, je to bezmála povinnost. Už nikdy nepůjdete kolem kostela v Resslovce jen tak, vždy si vzpomenete, vždy vás zamrazí.

Moje první bondovka v životě. Nikdy nezapomenu, jak jsem na ní byla v kině s partou vrstevníků, bylo nám mezi 11 - 13 lety. Je to už nevěřitelných 22 let. Na mně se ten věk projevil, na Golden eye nikoliv. Stále patří mezi nejlepší a nejoblíbenější filmy bondovské série. Nový představitel Bonda měl tehdy agenta 007 převést do nového tisíciletí. Povedlo se. Bond se zmodernizoval (už jen to, že M je žena), ale i tak mu zůstalo dost starosvětské elegance a hravosti. Děj, akce a vtípky baví i dvou dekádách. Brosnan je šarmantní, sexy a místy i nesmrtelný majitel devatera životů. Příběh je napínavý a nenudí. Padouchové po čertech mazaní a mstiví. Nechybí svůdné bond girls, zde doslova černá (vraždící nymfomanka) a bílá (něžná programátorka) labuť. Dojde i na martini s vodkou a ikonické DB 5. Starý dobrý Bond, který okouzluje a baví napříč generacemi.

Zcela oprávněně někdo filmu vyčítá technické nepřesnosti (užívané zbraně), nevhodné lokace (hory, sníh, Budapešť) a propletení historických postav (atentátníci a tři králové). jenomže nad tím vším ční dobře zvládnutý příběh a strhující děj. Vidět zlosyna Heydricha v jeho soukromí s dětmi nebo při setkání s manželkou je přímým protikladem jeho zrůdné krutosti v profesním životě. Druhá půlka filmu, která byla soustředěna na parašutisty/atentátníky, mě svou sílou málem připravila o dech. Síla, odhodlání a nevyhnutelná smrt doslova čiší z každého obrazu. Poslední okamžiky v zatopené kryptě se mi zaryly hodně hluboko pod kůži.

Tohle vážně ne! Ritchie není zrovna můj oblíbenec, ale artušovská legenda je téma tak nosné a vděčné, že jít do kina bylo skoro povinností. Pochopila bych snahu o moderní pojetí a zvýšení dávky akčních scén a tak podobně, ale opravdu nemohu přistoupit na pravidla hry, kterou režisér velkoryse mrsknul na plátno. Proč? Celou dobu jsem se právě na tohle sama sebe ptala. Proč musel Angličan tak zpotvořit výsostně anglické téma? Kromě všech moderních fantasy vychytávek, které otravují se tu ve velkém servíruje Ritchieho typická klipovitost, cool komenty děje, zběsile rychlý střih a k tomu hromada flashbacků. Děj samotný jde úplně stranou a i kdyby ho chtěl někdo hledat, má smůlu, protože Artušův příběh byl ohlodán na kost a následně ponořen do dehtu absurdit a obalen peřím blbostí a kudrlinek, které s původní legendou nemají nic společného (stavba věže, mládí v bordelu, pra-londýnské gangy, multikulti spoluhrdinové, šeredky a příšerky všeho druhu a bože kdo ví, co ještě). Tuhle naspeedovanou zrůdnost na motivy Artušovské legendy nezachrání ani skvostný výkon Juda Lawa (hlavní záporák) a bohužel ani štěk Davida Beckhama.

Když po fenomenálním úspěchu Pulp Fiction přišel Tarantino s rozjímavou kriminálkou Jackie Brown, málokdo tento kus přijal, pochopil a ocenil. Přitom je to dokonalý důkaz Tarantinova režisérského umu a nádherný film se vším, co by měl dobrý biják mít - herci, humor, zápletka, hudba, hlášky a navíc i láska. Možná, že v Jackie Brown je méně krve a typického tarantinovského násilí na hraně, ale o to víc je v něm čiré esence stoprocentní filmařiny - silné dialogy, památné scény a příběh tak nosný, že vám nedá do poslední minuty vydechnout. Jemné koření v podobě křehké lovestory mezi Jackie a Maxem je už doslovnou třešinkou na lahodném filmovém dortu maestra Tarantina. Nelze zapomenout na křupansky dojemného de Nira, ikonicky krutého S.L. Jacksona, nesnesitelně blbou B. Fondu a odhodlanou lvici Pam Grier v hlavní roli. Soundtrack se mi vryl pod kůži již při prvním shlédnutím (před mnoha a mnoha lety) a již nějakou dobu se hřeje v mé cd sbírce. Jackie Brown je mým nejoblíbenějším filmem od maniaka z videopůjčovny a zároveň i důkazem toho, že lze vystoupit z vlastního stínu (rozuměj překonat Pulp Fiction) aniž by si toho někdo všimnul.