Controlor

Zavřete oči, odcházím, po mně přijde internet...Kdyby Olda Nový, respektive jeho Kristián, ve své éře tušil, že jednou bude nahrazen internetovými seznamkami, jistě by vkládal do žen větší naděje. Ovšem jejich citová vyprahlost je svedla do náruče novodobého Kristiána, který se vozí ve Ferrari a je proutník, jemuž není stydno zneužívat citlivé osobní údaje klientek seznamky ve prospěch svého neukojitelného libida. Ostatně činí tak z pozice majitele této seznamky. A tak se jednoho dne stane, že se spustí s nejlepší kamarádkou své manželky, která ani v nejmenším netuší, že právě (postelově) randí s jejím manželem, neb ho v životě neviděla. U něj doma byla, jenže fotky s ním jaksi neexistují. Novodobý Kristián dostal tvář Jiřího Langmajera, který byl značně kritizován za to, že roli v tak podřadném filmu vzal. Já bych jeho výkon, ani ostatní herecké výkony, nehodnotil tak příkře. Film neotřele cílí vážně i nevážně na seznamování po internetu, přičemž tohle téma, víceméně z pohledu ženského, působí nově, současně ale dodávám, že dějově už film tak bohatý není. Vychází se z málo pravděpodobné zápletky, že klientka seznamky nezná manžela své důvěrné kamarádky. Ten ji svede, opustí, nereaguje na její telefonáty, ta jej pak (v převlecích) se svým gay bratrem stalkuje, což také působí amorálně. A vše se netočí jen kolem Kristiána a jeho nesčetných známostí, na scéně je hned několik dalších osamělých srdcí obojího pohlaví, které využívají služeb seznamky. Film střídá svoje nálady, od crazy komedie se dostává až na hranici seriálů typu Sex ve městě, nechybí ani voice-overy vyjadřující vnitřní myšlenkové pochody aktérů. Na filmu je ale převážně znát, že jej režíruje žena, ještě víc je znát, že se jedná o její debut. Výsledkem je sled víceméně zábavných scének, které postrádají pevnější režijní uchopení a scenáristickou nápaditost.

Co by to bylo za princeznu bez pořádného frňáku! Jen těžko by si chtěl někdo nabrnknout ohyzdu s neforemným nosem. Tahle se chtěla tak moc milovat, až jí nos znosdrovatěl. Připadám si jako Svěrák, když jsem náhle češtinu obohatil o dva novotvary, nicméně dobrá pohádka vyžaduje dobrý scénář, respektive zdatného scenáristy. U realizace tv pohádky se sešly hned dvě scenáristky, ani jedna se nepotkala se smysluplností příběhu. Předně příběhu schází vyhrocený konflikt. A dobrý záporák k tomu. Jakýsi bohatý voňavkář, toužící po princezně v sousedním království, určitě není dostačujícím záporným prvkem v ději, jinak ve velmi řídce, roztahaně a vláčně pojatém ději, jemuž chybí hodně často smysluplnost, hrdinové příběhu mají jen chabé motivace a celé je to značně neurovnaně zrežírované. Celá story by se v pohodě vměstnala do jedné hodiny, málo soudržný a málo nosný příběh je ale roztažen do bezmála dvou hodin. Výprava i vizuál se nijak zásadně neliší od jiných tv pohádek z poslední doby. Princezna Diana sice projevuje nestandardně dobrodružný naturel a je i sympatická, herectví její představitelky však ve větší míře vykazuje rysy čerstvé absolventky herecké školy. A do toho to asynchronní a technicky nezvládnuté předabování většiny slovenských herců. Druhá princezna Adélka měla nesnesitelné zabarvení hlasu. Je nabíledni, jestli se ty princezny dali šukat. Proč ne. Tahle (slovenská) pohádka svou realizací perfektně dostihla nechvalně známou německou tv produkci, v níž vznikají otřesné pohádkové paskvily.

Po Zedníčkově ztvárnění rádoby rakouského četníka s nefalšovaným přízvukem mě omývali. Dál jsem se nebyl schopen dostat. Zbytek dílu bylo slohové cvičení na téma Jak natočit levně a blbě televizní seriál. Pánové režiséři - máte nedostatečnou.