Lex.San

Zdařilá akční podívaná, od které jsem si moc nesliboval, ale nakonec jsem od sledování odcházel spokojený. Má to sice klasické klišoidní nešvary (dítě v nesnázích, obětování se pro kolektiv – což mi zde překvapivě nevadilo; neustálé zachraňování nejslabšího člena týmu – to mě docela točilo) a zcela zbytečnou romantickou linku, ale akční sekvence za to stály. Ano, jsem spokojený – slabé 4* (7,5/10)

xxxHOLiC jsem svého času sledoval jako anime a viděl jsem i hranou seriálovou verzi z roku 2013, která mi i docela sedla, což popravdě nemůžu říct o této variantě. Úvodní scéna a poslední minutová scéna před závěrečnými titulky byly těmi jedinými, které mě oslovily. To mezi tím bylo jen nablýskané cosi a konec už byl jen jasná psychedelická záležitost. Za mě tedy jasné zklamání, které nezachránilo ani obsazení – 2*(4/10)

Nejvíce mě bavil snad jen první díl a to díky té bílé hromadě chlupů, která se na Ashiyu nalepila. Jednotlivé příběhy neměly moc velký výpovědní charakter a ke konci jsem i tak krátkým epizodám pomáhal myší. Je to škoda, ale seriál opravdu nemá moc velký potenciál, prostě Natsume je jen jeden – 2* (4/10)

King´s Affection je na korejské poměry v žánru historické romance příjemným a lehce nadprůměrným počinem, u kterého si cením, že se obešel bez přehnané tragiky a patosu. Politické machinace se svižně střídají s romantickou linkou a příběh příjemně odsýpá. Musím říct, že celkově starší generace herců herecky převyšuje své mladší kolegy a jejich osudy mě mnohdy zajímaly i více. Bohužel poté, co hlavní hrdina zjistí, jak to s láskou jeho života vlastně je, tak pro mě přichází zásek, kdy se začínáme točit v kruhu příchodů a odchodů. Závěr mě ale chytnul. Sice jej SPOILER trochu utopili v krvi, ale jsem rád, že přežila většina postav KONEC SPOILERU. Trochu mě mrzí hudební doprovod, který zde byl hodně průměrný, nic zapamatování hodného. Celkově to ale seriál dotáhl na silné 3* (7/10)

1. série: Master Devil jsem chtěl vidět už od prvního odvysílaného dílu. Dlouho jsem si ale musel počkat, než byly k mání titulky. Námět samotný není nijak originální, ale určité situace byly řešeny tak, že příběh získal úplně jiný nádech. Namátkou – matka Han Qi Luea mi svým dohazováním připomněla jinou matku od rodiny (z Itazura na Kiss), vztah dvou hlavních protagonistů sice od začátku nepřetéká hate/love scénami, ale o to víc je jejich chování divákovi bližší apod. Na druhou stranu zde máme klasický x-úhelník (kde ale hlavní hrdinka nebere ani na jednu stranu ;)), budování vztahu v kolektivu, vše lze vyřešit usilovnou snahou aj.*** Pro mě tak byl Master Devil příjemnou podívanou, která měla své momenty (zábavné i méně zábavné) – 3* (7/10) 2. série: Druhá série a vlastně přímé pokračování příběhu mě upřímně zklamalo. Očekával jsem důstojné pokračování zajímavě rozjetého seriálu a místo toho jsem hned od začátku dostal hloupou tahanici o hlavní hrdinku. K tomu ani An Chu Xia neměla tolik snahy nastalou situaci řešit. To, že by se neuměla pořádně rozhodnou, bych i bral, ale ona se mezi těmi kluky tak plácala, že jsem si musel dát vždy pauzu a seriál trochu vydýchat, abych ho rovnou neodepsal. Na druhou stranu mě to i mrzí, protože jsem silné An Chu Xiae fandil. Bohužel to v průběhu seriálu čím dál více vypadalo, že její přímočarost a silný charakter jaksi vyšuměl. Byl jsem proto rád, když se kolem 10 ep. začal příběh konečně někam hýbat. Ke slovu se totiž dostaly „záporné“ ženské postavy. Ale i tak to nebyla žádná sláva, alfou omegou celé doramy totiž nebylo nic jiného než pitvání se v pocitech té či oné postavy – má mě rád(a)/nemá mě rád(a); mám se vyznat/nemám se vyznat. A tak pořád dokola. Později se k ději přidružily i potíže ve firmě rodiny Han a otázka biologického otce Chu Xiae. Zvraty to nebyl nikterak originální, ale já byl tak zoufalý, že jsem i tuhle změnu uvítal.*** V první sérii se zajímavé momenty střídaly s těmi nezajímavými. Bohužel v tomhle pokračování bylo zajímavých momentů jako šafránu a já netrpělivě odpočítával díly, které mi zbývají do konce příběhu. To by se u seriálu rozhodně stávat nemělo – slabé 2* (4/10)

Sledováním Lost Tomb 2 jsem se sice příběhem pohyboval retrospektivně, ale divácký zážitek to nijak nekazilo. A upřímně jsem byl rád, že byl od některých postav brzy klid. (Tímto zdravím pohřešovaný archeologický tým.)*** V porovnání s ostatními díly měl zrovna tento asi nejlepší dynamiku děje s minimem hluchých míst a hodně povedený OST. Bohužel vztahově trochu pokulhával. Nejvíce asi váleli Wu Xie a Fatty, ke kterému jsem měl sice zprvu výhrady, ale brzy se ukázalo, že dokáže přehrát i takovou postavu jakou byl Zhang Qi Ling. Silný ženský charakter zde zastupovala jen A Ning, které jsem vyjma Tomb of the Sea fandil všude. Zbylé ženské postavy zde byly jen do počtu. Ostatně celá příběhová linka s rodinou Huo byla nic neříkající a zcela zbytečná.*** Jak je pro celou sérii Grave Robbers’ Chronicles typické, spousta věcí zde zůstává nezodpovězena a bohužel i zde příběhu před koncem předčasně dochází dech. Lost Tomb 2 tak sice není úplnou špičkou série, ale hrdě se začleňuje do celého cyklu – zasloužené 3* (7/10)

Upřímně se přiznávám, že mě seriál chytil a nepustil. Zhlídnul jsem ho skoro naráz a plynule jsem přešel na druhou řadu. I když nijak nesleduji japonské idoly a jejich skupiny, tak musím říct, že ústřední dvojici to skvěle klapalo a jednotlivé díly měly co nabídnout. Líbilo se mi odhalování tajemna, které vlastně žádným tajemnem nebylo. Jedinými nevysvětlitelnými aspekty tak byly osudy hlavních protagonistů. Uvidíme, jak s tím naloží následné pokračování – 4* (8/10)

Ona je to ve výsledku jednoduchá pitominka, ale pokud má člověk chuť na nějakou oddychovku, tak My Dear Brothers je tou správnou volbou. Jako divák budete mít pocit, že těch „bratrů“ je tam nějak moc a že každý ten pojem chápe trochu jinak. Na situační komedii je tak zaděláno. Herecké výkony nikoho neurazí a openingová hudba je dokonce nadprůměrná. Tudíž nevidím důvod, proč nedat silné 3* (7/10)

Skvělá podívaná, která na to vůbec nevypadá, ale hned od prvního dílu je divákovi jasné, že tohle je úplně jiná liga. Na malém prostoru s minimem herců a vlastně i děje vznikl takový příběh, který s přehledem převálcoval letošní mnou zatím viděné BL seriály. Všechno to stálo jen na dvou hlavních protagonistech a ono to úplně stačilo – silné 4* (9/10)

Mělo to vážně skvělou premisu, která slibovala být opravdu netradiční podívanou (střet pozemského a toho posmrtného života vypadal zajímavě). Bohužel vyšel z toho jen velice plochý příběh, který nedokázal obsáhnout ani jednu svoji rovinu pořádně. Jak po lékařské stránce, tak po stránce posmrtného života a smrťáků dostane divák naservírovanou nicneříkající záležitost, která od každého jen něco nakousne, ale do hloubky se nikdy nedostane. I tak jsem ale celý seriál dokoukal až do konce, protože byť mě příběh docela zklamal, postavy zde byly skvělé – nejen hlavní pár, kterému ale v průběhu příběhu trochu docházel dech, tak i páry vedlejší zde měly tu správnou chemii. Jsem jen a jen rád, že BL příběhy začínají mít skvělé a silné vedlejší ženské postavy, které mají co nabídnout. Seriál to tak díky tomu dotáhl na klasické 3* (6/10)