Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Dokumentární
  • Akční
  • Komedie
  • Krátkometrážní

Recenze (873)

plakát

Star Wars: Epizoda II - Klony útočí (2002) 

Podoba filmu je opětovně podřízena Anakinově věku, jeho momentálnímu duševnímu stavu - tj. holedbání se na vrcholu pubertální rozpolcenosti. Z jedné poloviny epická love story, z druhé nonstop akční pastva pro oči. A opětovně skvělé ve všech směrech.

plakát

Vikingové (1999) 

Historická nevěrohodnost a nevysvětlitelné jevy (náhlé porozumění řeči Seveřanů) se snoubí dohromady s perfektní atmosférou, suprovým hereckým obsazením a dokonalou, dokonalou, dokonalou hudbou zesnulého Jerryho Goldsmithe. Možná to není dost, ale já jsem v zásadě hodný a nenáročný. :)

plakát

Věc (1982) 

Jak už víme ze zámořské produkce vzešlé během studenoválečných padesátých let, o společenské tísni se dá nepřímo vyprávět i na půdorysu psychologické sci-fi/hororu, tedy předně a nejsrozumitelněji tam. Věc je produktem podobně podezíravého období, které zasáhlo hollywoodskou tvorbu v osmdesátých letech (tentokrát však nikoli ve spojitosti s politikou, ale s hrozbou nových smrtelných virů typu AIDS). Jde o jeden z nejděsivějších, nejvíce znepokojujících a nejchytřejších hororů, s jakými se může běžný a nepříliš "sečtělý" divák setkat, a to nejen kvůli neopakovatelné atmosféře zmaru, tísně a nejistoty. Je možné namítnout, že Věc není filmem originálním. Ano, o tom nelze pochybovat. Imituje fabuli staršího a v jistém směru i kvalitnějšího Vetřelce, ale lišácké přenesení konfrontace se skrytým a nevypočitatelným nepřítelem z prostor klaustrofobické a temné těžařské lodi, plující nezměrnou kosmickou pustinou (dead space), kde "nikdo nemůže slyšet váš křik", do osamocené výzkumné stanice kdesi v odlidněné a neméně rozlehlé Antarktidě, kde "by mohl váš křik být i vyslyšen, ale dříve zanikne v kakofonii polární bouře", dělá učiněné divy. Oslovení prostředí jako oživlé kulisy, resp. další postavy příběhu, která zviditelňuje paranoický stav mysli a odříznutí postav od tepla civilizace, je mezi těmito dvěma díly nejvíce zřejmým, nejpříbuznějším prvkem, ale souběžně tím nejrozdílnějším, protože oba dva režiséři jej využívají za jiným účelem - Carpenter v budování nervozity, obav ze zjevného a všeprostupujícího parazitického nepřátelství; Scott jako symfonii mrtvého ticha, kosmické hrůzy, děsu z neskutečného a neviděného a lidské malosti (odtud také rozdílné chápání a využití monster). Své nezastupitelné místo v děsivé atmosféře "spiknutí" hraje i Morriconeho minimalistická hudba, která originálně využívá rytmu lidského organismu, totiž tepu srdce. I ten však zaniká v hluchotě a slepotě ledového království. Není úniku. Na rozdíl od plíživého Vetřelce je však ve Věci kladen větší důraz na hyperbolické a groteskní násilnosti. Ty i v dnešní době zůstávají neobyčejně naturalistické a zvrácené, což je deviza, které by moderní digitální morfing dosáhl jen s obtížemi. Monstra ke všemu vypadají jako ty nejabsurdnější a nejobludnější projekce lidského podvědomí, přičemž s psychoanalytickým modelem koresponduje i finální "sestup" do labyrintu sklepení. A na závěr, když nám Carpenter nepřímo dává pocítit naději ve zjištění, že přežije jen ten největší ochmelka z okolí (akcent na umisťování destilátů do záběru), si dovolil být i notně cynický. A nebo je to naopak a zaujme stanovisko hluboce lidské? Ta nejistota!

plakát

King Kong (2005) 

Jackson se neumí rozloučit s vlastním materiálem, ale já jsem ten poslední člověk na Zemi, který mu to má za zlé. Abych byl zcela upřímný, dokonce bych přivítal i další půlhodinu, hodinu navíc, protože se znovuzrozeným Kongovým světem se mi po náběhu závěrečných titulků loučilo opravdu obtížně.

plakát

Stopařův průvodce po Galaxii (2005) 

Geniální animace z Průvodce měly být prezentovány jako samosatný mikrofilm. Hraný zbytek převyšují úplně ve všem a zbytečně tak na sebe strhávají pozornost.

plakát

Ostrov (2005) 

Není to sice nejlepší baykárna, ale hraje tam Ewan a Scarlett, má to styl, myšlenku a akce je našlápnutá jako nikdy dříve. Kupodivu mi to stačí.

plakát

Království nebeské (2005) 

Začátek se nese v duchu "už abychom byli v té Svaté zemi a mlátili bezvěrce po hlavách", ale pak se to rozhýbe a... je to pecka! Doufám, že se co nejdříve dostanu k Director's cutu, který jiště zalátal několik dějově prázdějších míst. Podstatnou výtku bych měl ovšem k hudbě. HGW splnil svou povinnost na jedničku, ale použití hudby ze starších snímků je dost sporné (plný výčet hledejte u Meridia:)). Ridley a filmová hudba - to nejde moc k sobě.

plakát

Resident Evil (2002) 

S krásnými béčky na věčné časy. Doslova.

plakát

Polární expres (2004) 

Velmi sporný film. Na jednu stranu je to cukrkandlovitější než nejsladčí výrobek Willyho Wonky, na druhou to dokáže zvláštně okouzlit a vyvolat družné vzpomínky na veselé reklamy společnosti Coca-Cola. Jde si však Polární expres opravdu zamilovat? Odpověď by jeden pohledal. Dobře, jedním jsem si jist: Silvestriho hudba mě velmi pozitivně poznamenala. Skládejte tak všichni a na Zemi bude Ráj a mír a klid a všechny zbraně se promění ve vysílačky!