Necrotongue

Stejně jako v předchozím dílu plynul i tentokrát děj občas v pomalejším tempu, takže bych mohl osmou epizodu s klidem očtyřkovat, ale Josef Dvořák hrál Karase tak kouzelně, že bych mu to prostě nemohl udělat. Ty chvíle štěstí s kabanosem mezi vláčky byly naprosto úchvatné, Filipovy (Richardovy) organizační schopnosti se při odchytu papírových vlaštovek projevily naplno a o neutralizaci buchet už ani nemluvím. / Poučení: Na hradech bývá chladno.

Myslím, že jsem se konečně dočkal neurčitého čehosi, které mi doposud v seriálu chybělo a které se ve třetí epizodě první sezóny dostavilo. Attilova snaha začít s poctivým způsobem života mi silně připomínala boj s větrnými mlýny a v souvislosti s jeho ženou jsem si vzpomněl na Pavla Zemana z filmu Shut Up and Shoot Me (2005). Děj byl v tomto dílu výrazně živější, zajímavější a všichni členové rodiny dostali dostatek prostoru, který podle mého názoru dokázali využít. Jo, jo, za mě šlo o zatím nejlepší epizodu, takže jsem konečně neměl problém s  navýšením hodnocení. / Poučení: Nečurej do bazénu. Ani do cizího.

I na druhý pokus bych řekl, že se jedná o sledovatelnou záležitost, která mě sice nepřiměla k větší štědrosti při hodnocení, ale přesto mě bavila, a ani chvíli jsem se nenudil. Faktem ale je, že bych klidně snesl i živější děj, který by mi víc seděl k parádně vykresleným povahám jednotlivých postav. Druhá epizoda se odvíjela v podobném duchu jako předchozí díl, bavil jsem se u ní (jak jsem už přiznal), ale i tentokrát mi tady chybělo něco navíc, něco zvláštního, co by pro mě posunulo seriál do lepšího nadprůměru. Snad se ale dočkám. / Poučení: Příčina a následek. Je to krajně otravné, ale platí to.

Pro první díl maďarského seriálu jsem využil své obvyklé, seriálové, zahajovací hodnocení, k němuž sahám vždy, když mě úvodní epizoda nepřekvapí netradiční kvalitou, ale ani nezklame zjevnou neschopností tvůrců. V tomto případě se pro mě jednalo o standardní začátek seriálu, v němž mi byli představeni hlavní hrdinové (tedy spíše "hrdinové"), byl mi nastíněn příběh, ale nevšiml jsem si žádné přidané hodnoty, pro kterou bych přitlačil na hodnocení. Rodina je rozhodně zajímavá, dcera mezi jejími ostatními členy vyčnívá jako bílá vrána a na další vývoj jsem každopádně zvědavý. / Poučení: Nic není zadarmo.

Tentokrát jsem díl ochudil o jednu hvězdičku, protože mě nebavilo poměrně dlouhé kolotočování, ale už po prvním žhavení se sedmá epizoda pěkně nažhavila. Opět mě bavilo, jak komplikovaně byli budoucňané nuceni odhalovat záludnosti života v socialistickém vlastnictví a jak muselo být pro kamenické obvodní oddělení skvělé, když mělo vždy po ruce svého obvyklého podezřelého. / Poučení: Člověk se sice nemůže běžně vyskytovat současně na dvou místech, ale telekinezi bych nezavrhoval.

Komentuji / recenzuji po třech sezónách. // Provedení tohoto seriálu ve mně zanechalo smíšené pocity. První sezóna mě posadila na zadek, protože jsem tak luxusní seriálový zážitek od rumunských tvůrců fakt nečekal. Rumuni pojali seriál po svém a vytvořili krásně civilní záležitost s uvěřitelnými postavami, dějem i dialogy, která mi dovolila, abych se nechal dokonale vtáhnout do příběhu. Pak se ale stalo HBO a všechny výše zmíněné klady se začaly v průběhu druhé řady ze seriálu vytrácet, aby byl tento proces dokonán ve třetí sérii. To, co začalo tak skvěle, se mi ve svém průběhu a závěru(?) postaralo o nejedno zklamání, a to mě vážně mrzí a štve, protože tohle mohl být setsakra dobrý počin. / Poučení: Peníze (nebo spíš ti, kdo díky nim rozhodují) kazí nejen lidi ale i seriály.

Ve třetí sezóně se mi, bohužel, potvrdilo, že snaha HBO udělat z rumunského seriálu evropský projekt nebyla šťastnou volbou. První řada měla totiž něco, o co ta druhá rychle přicházela a o čem se té třetí ani nesnilo. Uvěřitelnost. Místo civilního pojetí, při němž jsem filmařům věřil každý moment a postavám každý dialog, se sympatická rumunská kriminálka změnila v rozmáchlý eurothriller se všemi zápory a jedno zklamání střídalo druhé. Ne, ne, třetí série mi neudělala radost, protože v ní, na rozdíl od výše zmíněných záporů, chyběl i původní, nenápadný, suchý humor. A ani skvělé úvodní titulky, které jsem v obou dřívějších sezónách nevynechal ani u jedné epizody, neunikly "zlepšení". / Poučení: To je tak, když se kvalita nahrazuje kvantitou. 4*-

Miluju český dabing, který si se mnou vytře prdel (omluvte mou klačtinu) ve chvíli, kdy se ve filmu či seriálu mluví více jak jedním jazykem. Reluův pobyt ve Španělsku jsem si opravdu užil; mohl jsem si alespoň zavzpomínat na své rané dětství, kdy jsem byl až do pěti let odkázán jen na obrázkové knížky a leporela. No, a protože španělsky nemluvím (vyjma několika frází ze hry Resident Evil 4), musel jsem si skládat příběh jen z obrázků, což byl problém, protože každému, kromě Relua, jela huba jako flašinet, a já tak mám pocit, že mi leccos uniklo. Ale i kdyby nebylo mých jazykových omezení, nebyl bych zrovna nadšený, protože mě změna destinace jen utvrdila v názoru, že HBO svými nápady seriálu neprospělo, takže jsem vlastně rád, že to mám za sebou. Po první sezóně by mi taková myšlenka vůbec nepřišla na mysl. No, a to zběsilé finišování, ve snaze alespoň jakž takž zakončit všechny dějové linie, mě taky nemohlo potěšit. / Poučení: Čas od času je hezké, vzít mrtvé na výlet. Třeba do lesa.

Dobře, uznávám, tento díl mě pobavil. Chystá se opravdu velká dodávka drog, šéfem vyšetřování, který na tomto případu dělá, je nevypočitatelný magor, takže se jasně schyluje k něčemu ošklivému, ale kdo umře první? To jsou paradoxy. Nemůžu tvrdit, že by se mi šestá epizoda nepostarala o zábavu, to bych hanebně lhal, ale trvám na tom, že to nebyla ta zábava, na kterou bych se opravdu těšil. Seriál totiž urazil od první sezóny dlouhou cestu ve směru, který bych pro něj nevybral. V průběhu té výpravy se tvůrci velmi vzdálili původní kvalitě, takže jsem se tentokrát sice bavil, ale zároveň jsem neměl radost. Jak říkám, paradoxy. / Poučení: Hranice mezi pravdou a lží bývá zpravidla nepostřehnutelná.

No, vypadá to, že Rumuni tu přetahovačku s HBO nakonec prohráli, protože tento díl byl vcelku o ničem, a tu třetí pěticípou jsem přihodil jen ze slušnosti. Když tak zapřemýšlím nad tím, co důležitého přinesla pátá epizoda, nic mě nenapadá. Vybavuji si jen spoustu prázdného řečnění, Emilianovo pitvoření se jen tak na efekt a to je tak asi všechno. Má to ale i svou světlou stránku; zpočátku jsem Reluovi fandil, což mě znepokojovalo, ale to už mě pustilo. Teď mohu s naprostou jistotou říct, že je mi úplně jedno, jak kdo dopadne, jelikož jsou mi všechny postavy úplně ukradené. / Poučení: Pozor na trojité agenty. 3*-