aniiicka

aniiicka

Česko
Anička :)


50 bodů

Moje zajímavosti

od nejnovějšíchpodle abecedypodle roku vzniku filmu
    • 6.8.2019
    Jo (1971)

    - Ústřední melodie Raymonda Lefèvra, která zní (trošku netypicky) jako z nějaké bondovky či špionážního filmu, byla prosazována zejména americkou částí produkce.

    • 4.6.2019
    César a Rosalie (1972)

    - Pro roli Césara (Yves Montand) byl zvažován také Vittorio Gassman, pro roli Davida (Sami Frey) pak Gérard Depardieu. Catherine Deneuve, se kterou se počítalo pro roli Rosalie (Romy Schneider), nakonec roli odmítla z důvodu svého těhotenství.

    • 6.4.2019
    Muž z Acapulca (1973)

    - Hotel, kam Bob Saint-Clair (Jean-Paul Belmondo) s Arianou (Jacqueline Bisset) zamíří po příjezdu do Mexika a kde byly natočeny známé scény u bazénu (přečísnutí hřebenem, zub s prudkým jedem), se jmenuje hotel Princess Mundo Imperial Riviera Diamante a nachází se v Acapulcu na adrese: Colonia Granjas del Marques, Playa Revolcadero SN, 39907 Acapulco, Mexiko.

    • 1.4.2019
    Roztržitý (1970)

    - Během titulků na začátku a na konci filmu se písmeno „I“ pohybuje přes obrazovku jako kreslená postavička tak, aby doplnil mnoho slov, kde toto písmeno chybí.

    • 1.4.2019
    Roztržitý (1970)

    - Úvod filmu na rušné křižovatce se odehrává na Place d'Iéna ve čtvrti Chaillot (náměstí pojmenováno podle německého města Jena, u kterého v roce 1806 Napoleon porazil pruskou armádu). [Zdroj: filmovamista.cz]

    • 1.4.2019
    Hořčice mi stoupá do nosu (1974)

    - Snímek se natáčel v jihofrancouzském městě Aix-en-Provence.

    • 1.4.2019
    Život plný malérů (1972)

    - Herečka Danielle Minazzoli, která hraje Alfrédovu (Pierre Richard) dívku Pavlu ze začátku filmu a která k Alfrédově smůle vstoupí do kláštera, byla první hercovou manželkou, se kterou má syny Christophera a Oliviera. Herečku jsme mohli ve vedlejších rolích vidět i v dalších Richardových filmech jako Hořčice mi stoupá do nosu (1974), Roztržitý (1970), Nevím nic, ale řeknu všechno (1973), To já ne, to on (1980) a Seber si svých pět švestek (1983).

    • 16.12.2017
    Strach nad městem (1975)

    - Budova ze začátku filmu, kde bydlí první oběť Nora Elmerová (Lea Massari), má název Tour Les Poissons (les poissons - ryby) a nachází se v Coubervois, v severozápadní části metropolitní oblasti Paříže. S výškou 128 metrů představuje 25. nejvyšší budovu Paříže a jako mnohé další výškové budovy ve filmu byla vystavěna v 70. letech. [Zdroj: Wikipedia.cz]

    • 16.12.2017
    Strach nad městem (1975)

    - Závěr filmu se odehrává v prostředí výškových budov Front de Seine - v 15. pařížském obvodu, nedaleko Eiffelovy věže. Budova, kde drží Minos/Valdeck (Adalberto Maria Merli) rukojmí, má konkrétně název Tour Avant Seine a byla dokončena v roce natáčení (1975). Jedním z architektů budov v této čtvrti je Henri Pottier, který je autorem také ve filmu zobrazené moderní nemocnice de Trinité, kde pracovala Heléne Gramont (Catherine Morin). Trinité je však fiktivní název, ve skutečnosti se jedná o l'hôpital Antoine-Béclère.

    • 16.11.2017
    Návrat sedmé roty (1975)

    - Režisér filmu Robert Lamoureux ztvárnil (stejně jako v prvním filmu) postavu plukovníka Blanchetta, který zde mimo jiné vyhodí do povětří most a Pithivier (Jean Lefebvre) o něm několikrát prohlásí: „Kdyby se mi ten chlap dostal do ruky.“

    • 16.11.2017
    Kam se poděla sedmá rota? (1973)

    - Velícího plukovníka Blanchetta, který ve filmu telefonem několikrát hlásí „Tady Mirabelka.“, ztvárnil režisér filmu - Robert Lamoureux.

    • 29.1.2017
    Letní opojení (1955)

    - Natáčení v Itálii bylo podle režiséra Leana dražší hlavně kvůli tomu, že museli platit místním obchodníkům, jejichž zákazníci měli strach z kamer a štábu.

    • 29.1.2017
    Letní opojení (1955)

    - Podle filmového plánu bylo 90 % filmu natočeno v exteriérech, tedy přímo na známých místech Benátek (včetně ostrova Murano s barevnými domy). Zbylých deset (vše interiéry) bylo natočeno ve studiích Scalera - v obchodní čtvrti Benátek.

    • 29.1.2017
    Letní opojení (1955)

    - Katharine Hepburn (Jane Hudson) vyjádřila ve své autobiografii obdiv k režiséru Leanovi a několikrát požádala o to, aby mohla být přítomna editování filmu, kde pozorovala režisérovu práci. Podle ní měl úžasný dar fotografického vidění a dokázal zachytit moment a pak záběr, kdy se v úzkých benátských ulicích objevilo slunce třeba jen na pár minut.

    • 29.1.2017
    Letní opojení (1955)

    - Katharine Hepburn (Jane Hudson) natáčela v průměru dvanáct hodin denně a měla nekolikrát poznamenat, že v Benátkách bylo více horko a ostřejší slunce než při filmování Africké královny (1951) v Africe.

    • 29.1.2017
    Letní opojení (1955)

    - Režisér filmu David Lean si Benátky natolik oblíbil, že se město stalo jeho druhým domovem a pobýval zde určitou část roku.

    • 29.10.2016
    Romance na řece (1958)

    - Očekávalo se, že hlavní roli Cinziu Zaccardi bude hrát herečka Betsy Drake, tehdejší Grantova manželka. Avšak se zhoršením jejich manželství byla obsazena Sophia Loren, která byla tehdy středem hercova zájmu a ten se tak zasloužil o přeobsazaní role.

    • 29.10.2016
    Romance na řece (1958)

    - Cary Grant (Tom Winters) měl být v této době do Sophie Loren (Cinzia Zaccardi) velice zamilovaný a dle biografií herců a dobových zvěstí ji dokonce rok před tímto filmem (při natáčení dalšího jejich společného snímku Pýcha a vášeň (1957)) požádal o ruku. Avšak Sophia Loren milovala a rozhodla se neopusit svého objevitele a pozdějšíhoji celoživotního partnera - italského producenta Carla Pontiho, kterého si nedlouho poté vzala. Režisér filmu Romance na řece Melville Shavelson uvedl, že napětí, které mezi herečkou a hercem panovalo společně s neustálou pozorností médií, ztěžovalo práci na snímku.

    • 25.6.2016
    Ve stínu Měsíce (2006)

    - Astronauté Jim Lovell a Gene Cernan jsou českého původu. Dědeček Jima Lovella pocházel z Dolní Lukavice na Přešticku. Jako připomínku svých předků vezl Lovell s sebou na Měsíc československou vlajku při neúspěšné misi Apollo 13. Prarodiče Cernana z matčiny strany (František a Rozálie Cihlářovi) pocházeli z Bernartic u Tábora a Nuzic u Bechyně. Slovenští rodiče jeho otce, Štefan a Anna Černanovi, pocházeli z Vysoké nad Kysucou. Cernan se ke svému původu hlásí, při obou letech k Měsíci měl s sebou československou vlajku, kterou roku 1974 při návštěvě Československa věnoval Astronomickému ústavu ČSAV v Ondřejově. Českou republiku po roce 1990 navštívil několikrát, obdržel čestné členství v České astronomické společnosti, vyznamenání české Akademie věd a astronomové hvězdárny v Kleti po něm pojmenovali jednu z planetek, 12 790 Cernan.