Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Akční
  • Animovaný

Recenze (290)

plakát

Nepoužitelní (2012) 

Skvělý komediální typ Omar Sy, tentokrát coby policista. To bych rád předeslal, jelikož jinak vidím NEPOUŽITELNÉ do budoucna spíše nepoužitelně........Ačkoli byl jeho parťák z NEDOTKNUTELNÝCH na vozíčku, stačil Omarovu tempu mnohem lépe než Lafitte, který je pouze nesympatický. Což je škoda, jelikož "nesympatický" není vždy synonymum pro "detektiva z kriminálky, který má vystudováno kdovíco a záda mu hlídá bohatý otec" - postava Francoise mohla být udělána jako protipól Ousmana, a přitom to mohl být člověk, kterému nemáte permanentně chuť přidat k té první jizvě ještě jednu. NEPOUŽITELNÍ jsou pohádkové buddy movie, což jim nikdo nemůže mít za zlé, jelikož pokračují v komediální tradici, která byla nadsazená vždy. Reálným problémem už ovšem je velice špatný scénář, který vyšetřování případu bere dost hákem, hrdinům nepřipravuje žádné výraznější překážky (aby se dostali k výslechu klíčového pohlavára, stačí jim obelstít nepozornou recepční, ale celkově nepřekonávají nijak zásadní problémy), a rezignuje na propracovanější strukturu vztahů mimo ústřední dvojici (jediný obstojněji rozvíjený vztah je náklonnost Ousmana k jeho kolegyni; ale třeba jeho otcovsko-synovské problémy, vztah Francoise a jeho kolegů, nebo SPOILER důvod, proč se Francoise nakonec rozhodne Ousmanemu pomoci KONEC SPOILERU, to vše zůstává nedodělané). Ale když je venku tak ošklivo jako dnes, podobná veselohra zmoklou duši určitě potěší.

plakát

Argo (2012) 

Po dlouhé době je toto film, který se mi v kině líbil. Tzn. měl jsem po jeho zhlédnutí dobrý pocit a zároveň si myslím, že je i skvěle natočený. Affleck oproti kolegům herecky nepropadl. ARGO je film postavený z hlediska herců na hokejovém principu - jsou zde skvěle sehrané týmy (američtí uprchlíci, agenti CIA, Goodman a Arkin), které se pro potřeby narace střídají a v závěru vytvářejí na "soupeře" (diváka) svou bleskurychlou cirkulací nátlak. Ten sice lze z povahy díla logicky předpokládat, ale je přesně mířený a fungující.

plakát

Hon (2012) 

Geniální. Něco jako Gogol, akorát to vůbec není legrace.

plakát

Con Air (1997) 

Pořád mi mezi těmito akčními spektákly nejvíce sedí FACE/OFF (opět Cage), ale tento se pravděpodobně bere nejméně vážně.......Film založený čistě na atrakci (napínavé scény, hodně výbuchů, adrenalin, spousta nesmyslných scén (přivázané auto, silnice v Las Vegas), špičkové herecké obsazení) s sebou naštěstí nese i bonusy mimo sféru čisté atrakce (skvělá hudba, několik aluzí Nicolase Cage a Steve Buscemi, jehož postava je scenáristicky hodně nasměrovaná do Anthonyho Hopkinse z jednoho nejmenovaného snímku, ale který je naštěstí natolik dobrý a soběstačný, že to podal po svém). CON AIR je skvělá zábava - ale už těsně na hranici........Úplný konec dává smysl jedině, pokud je celý film myšlený ironicky (a tady opravdu nevím - chvíli myslím, že úplně, chvíli poté mi zase přijde, že ne) - jinak jsou tvůrci úchylní. + mi není úplně jasný ten motiv s americkou armádou, kdy do nich nejdříve cpou, jak si jich USA váží apod., aby tam následně nakráčel agent, který se nechá slyšet, že bývalý voják (ve vězení nešťastnou náhodou), je odpad společnosti (což mi přijde minimálně trochu podvratné). Vlastně - čím víc nad CON AIR přemýšlím, tím víc je ten film a) podvratný, b) lehkovážný nebo c) obojí.

plakát

Smrtonosná past: Opět v akci (2013) 

Pokud v nějakém filmu naběhne Bruce Willis do současného Ruska, celé to tam obrátí vzhůru nohama, a zase odletí domů, tak se mi ten snímek nemůže nelíbit.......Scénář je samozřejmě prachmizerný a bohužel se to nepodařilo vyžehlit ani Brucovi, ani Sebastianovi, ani Mary Elizabeth, ani Jai Courtneyovi. 1) Bruce a Mary Elizabeth nedostávají téměř vůbec prostor (což je největší enigma filmu postaveném na Brucovi). 2) SPOILER Celá zápletka se Sebastianem je z rodiny "I'm your father", což není špatně, ale je to příliš "syrové", chtělo by to doladit detaily. Vše sice sedí na svém místě (ačkoli - proč tam ten ruský politik měl pětadvacet let schovaný uran a nenapadlo ho to všechno odvézt, zpeněžit a stát se rentiérem na Bahamách, místo aby vymýšlel ultra-složitý plán, jak dostat svého bývalého kumpána do basy?), ale je to příliš prosté, není vybuzen žádný mozkový vzruch. KONEC SPOILERU 3) Jai Courtney pak neprojde žádným vývojem, leda skokovým......Akce je šíleně ničivá, ale nápaditá, a to Willisovo závěrečné gesto vrtulníku mne vyloženě pobavilo. Co mě na režijním zpracování pobavilo už méně, je fakt, že jsem měl občas problém identifikovat, kdo ke komu, proč a o čem hovoří. Např. během v některých komentářích zmiňované dálniční honičky Bruce Willis několikrát něco pronese, ale já jsem vůbec nechápal, jestli mluví ke svému synovi, k ruským mafiánům, kteří se snaží oddělat Willise i jeho syna, nebo k někomu úplně jinému (např. k sobě samému)......Jinak je to takový o dost slabší a méně herecky nabušený a vtipný (!!! ano, SMRTONOSNÁ PAST není vtipná !!!) RED. P.S. Zdálo se mi to, nebo Mary Elizabeth Winstead trošku přibrala?

plakát

Hana a její sestry (1986) 

K tomuto snímku jsem se dostal přes Michaela Caina, jelikož k Woodymu jsem si prozatím velkou náklonnost nevybudoval... a nakonec se mi Woody líbil velmi. Jako režisér, scenárista, i Mickey. Michael Caine samozřejmě také. Tomu člověku díky jeho charismatu a úžasné dikci projde všechno......Abych ale nezůstával v rovině výkřiků - zajímavý je už pouhý námět (vztahové propletence tří sester, které se velmi milují, ale zároveň se tak trochu nemohou vystát). Scénář je citlivý k postavám (dochází zde k ironické kritice, kterou o sobě pronášejí samotní hrdinové, což je ironie na druhou) a jeho skoro až "opatrnost" spoluvytváří dojem filmu, u jehož sledování se člověk nemusí stydět za to, pokud se dojme (pocity vyvolávané postavou Holly nebo Haniny matky). Woody je tam ze začátku jako pěst na oko. Chápu, že k jeho poetice patří hraní ve vlastních filmech, ale zde jsem to nejdříve tak docela nepochopil. Postupem času jeho postava dostává v celku filmu jasnější smysl a nakonec jej určuje. Michael Caine, Mia Farrow a Dianne Wiest předvádí vynikající herectví. Do role ženy dlouhých smutných pohledů je pak odsouzena Barbara Hershey, okolo které se ale pohříchu točí jedna ze dvou nejzávažnějších zápletek filmu.

plakát

Oblečen na zabíjení (1980) 

Komentář obsahuje SPOILERY. Brilantní citace a aktualizace Hitchcocka, která vypichuje nejdůležitější aspekty PSYCHA, když už jsme u toho srovnávání. Fetiš, traumata, černý humor a vizuální stránku. Přičemž tyto aspekty pojí dohromady v občas černo-humorný a vpravdě dráždivý koktejl. De Palma si dělá (dost dekadentní) legraci, tam, kde si dělá legraci (nebo alespoň legračně působí) Hitchcock sám, a vytváří napětí či drásavou atmosféru, kde jí měl i Hitchcock. Je to zřetelné přinejmenším ve dvou třech symptomatických scénách. 1) Paralela sprchy (PSYCHO) a výtahu (OBLEČEN NA ZABÍJENÍ) - v obou případech se jedná o nechutné a drásavé scény, díky jejich explicitnosti (u De Palmy vizuální, u Hitchcocka zvukové). Hitchcockova stavba této scény je nepříjemná a více drastická kvůli tomu, že režisér neposkytuje vizuální informace. Ve své logice jsou ale ty scény dost podobné, jelikož obě odhalují svou iluzorní a inscenační podstatu (ani jedna není ztvárněna realisticky). 2) Závěrečná scéna u Elliotta v ordinaci je analogická scéně ze sklepa. Michael Caine i Anthony Perkins se zde odhalují v celé pokřivené grotesknosti svého charakteru. OBLEČEN NA ZABÍJENÍ nemůže být stavěn níže než PSYCHO na základě argumentu, že se jedná o komickou scénu. Důvodem je to, že i Perkinsova scéna působí (nechtěně?) komicky. 3) Závěrečná znepokojivá scéna odhaluje a) v PSYCHU, že narušený Perkins zůstává bláznem a jeho mysl je definitivně zvrácena (na diváka to působí znepokojivě, jelikož je potenciálně ohrožena stabilita společnosti), a b) v OBLEČEN NA ZABÍJENÍ, že účastnice případu se ze svého traumatu již nevzpamatuje (což diváka znepokojuje proto, že se jedná o konkrétní dopad na konkrétní individum, nabízí se tak osobnostní interpretace). Proto v případě Perkinse se divák bojí o to, že by šílenec mohl znovu "někdy nějak" ohrožovat společnost a jeho samého. Ale v případě OBLEČEN NA ZABÍJENÍ se ukazuje konkrétní podoba ničivého strachu, která může napadnout každou osobu. V tom je druhý jmenovaný film poněkud konkrétnější, což činí jím zobrazenou formu strachu doslovnější, ale rozhodně o nic méně děsivou. Soudím, že OBLEČEN NA ZABÍJENÍ cituje své vzory poctivě, a pokud tak někdy činí s nadsázkou, pak to není na škodu. Jednak je zbytečné Hitchcocka zbožšťovat a jednak si on sám dopřává nadsázky více než dost (práškovací letadlo v NA SEVER SEVEROZÁPADNÍ LINKOU, Perkins v paruce a přehrávající psychiatr v PSYCHU).

plakát

X-Men (2000) 

Pokud budu hodnotit pouze snímek sám o sobě, tak mi nejvíce vadila malá míra "filmovosti". X-MEN zkrátka až moc vypadají jako jeden díl ze série o mutantech - je to rychlé, sevřené, vypointované. Ale kdyby to bylo animované a bylo to 50. dílem stodílné série, tak bych z toho měl přibližně stejný pocit. Jinými slovy - rozkošnické potěšení fanouška superhrdinských snímků se nedostavilo. Singer dokáže vytvořit napětí, které žene film dopředu, vztahy trochu skřípou a mutanti jsou až příliš brzy nahnáni na jedno místo, takže není možné se ztotožnit s jejich traumaty (u Rogue tomu přeci jen napomáhá krátká, leč úderná úvodní scéna). Pak už se ale o pocitu vykořeněnosti mutantů jen mluví. Navíc, otevřený konec nefunguje - není ani westernový (osudově-definitivní, přesto neuzavřený) ani ideologický (lidé začnou mutanty buď milovat za jejich záchrannou akci - happyend x lidé budou mutanty pořád nesnášet, nehledě na jejich vstřícnost - deziluze). Je to zkrátka otevřený konec, po kterém si řeknete "No a co?". Zakončení v takovém podivném vzduchoprázdnu. Čímž se dostávám na začátek - k porovnání s logikou seriálu/série.

plakát

Chyťte Cartera (1971) 

Michael Caine je drsný převelice a jeho volný krok a chladný pohled jsou odzbrojující. Protagonista je skvělý hláškař, velmi přímočaře napsaný. Brilantní žánrovka oscilující někde mezi filmem o pomstě, americkou hardboiled kriminálkou a westernem. Scéna s nahým Carterem a puškou je naprosto geniální, stejně jako repliky typu "Kam si myslíš, že jdeš? - Na zelný trh.".....Jinak, je to dobré sledovat v kontextu pozdějšího HARRYHO BROWNA. Palčivá společenská témata se posunula, ale "My Cocaine" zůstal stále stejně břitký a rovný jak pravítko. Naučil se také chovat k ženám.