Mouzon

Prequel britské televizní série INSPEKTOR MORSE. Ukazuje jeden z Morseových prvních případů v akademickém městě Oxfordu, kam protagonista přijíždí coby mladý policejní konstábl. Dostává se do víru událostí týkajících se zmizení mladé dívky. Svým nonkonformním přístupem, který spočívá mimo jiné v hermeneutické analýze textových stop zanechaných obětmi či podezřelými, zaujme vyšetřujícího inspektora Thursdaye, jenž si jej zvolí za svého pomocníka.......Zajímavostí je, že v prvním záběru scény, v níž Morse poprvé ochutná své později tolik oblíbené pivo, se objeví autor původní knižní série s postavou inspektora Morse, Colin Dexter.

ZEN je především poctivé krimi, které se tváří jako pohlednice z dovolené v Itálii. Je to tak trochu návrat k tradici americké drsné školy, ovšem s typickým britským "intelektuálským" akcentem, kdy v zápletce jde především o různé zájmové skupiny, které atakují Zena, aby se řídil tím jejich náhledem na případ a dovedl jej k jimi vyžadovanému závěru. Ani nevím, co se mi na tom tak líbí - asi fakt, že i když je to přeestetizované, jedná se v jádru o dost nepodbízivý seriál.

Detektivka, která neohromuje komplikovaností případů a la Agatha Christie - svou atmosférou spíše předznamenává WALLANDERA, jenž ale odstranil veškerý starosvětský půvab města Oxfordu a jde tvrdě na krev. MORSE má naproti tomu šarm klasické detektivky, nikoliv chlad severského thrilleru, ale myšlenkově se od svých vzorů odpoutává a soustředí se spíše na postavu osamělého šéf-inspektora. Ten má stále atributy Velkého detektiva (elitářský zájem - láska k vážné hudbě), ale přesto patří k nejomylnějším fikčním vyšetřovatelům vůbec. Série se může pyšnit plnokrevnými postavami, suchým anglickým humorem a především (ne)sourodou dvojicí až trojicí vyšetřovatelů - brilantně zahraný Morse, méně výrazný, přesto s plným nasazením ztvárněný Lewis a obtloustlý superintendant Strange. V mezích žánru (ale i mimo něj) vynikající poslední díl.

Začíná se na pěti hvězdičkách. Minus jedna za Magnumovy případy. Minus druhá za formát série (takovéto poflakování se na Hawaji a občasné řešení zločinů toleruji pouze Nicku Slaughterovi, všichni ostatní musí makat). Zbývají tři hvězdičky - jedna je za Pavla Soukupa u mikrofonu; druhá patří Robinu Mastersovi za to, že jsem ho v sérii nikdy nezahlédl, ale to mu nezabránilo půjčit jeho kámošům ten fajn barák na pobřeží; a třetí je za Magnumovy nohy.

Bohužel, je to pouze hračka.

Estetika Kathryn Bigelow mne míjí velkým obloukem. Hodnocení "je to zvláštní" jsem bohužel příliš často slýchával jako synonymum názoru "je to blbé" - bohužel proto, že to ve mně zanechalo nepříjemnou asociaci, která mi samozřejmě vždy, když někdo řekne slovo "zvláštní", naskočí, ačkoliv to tak třeba není myšleno. V případě tohoto snímku ale onu asociaci kvituji.

Jako filmoví diváci se také necháme rádi zatáhnout do lži, i když o její pravé podstatě moc dobře víme. Prostě nám to za to stojí. Brosnan vynikající, Rush komplexní.

Ani ne tak poznámka, jako spíše upozornění - chce to příliš se neukvapovat s prvotním hodnocením. Občas se v něm ukazuje názor filmových kritiků a fanoušků, že geniální režisér buď může stoupat nebo musí padnout. Když máme pocit, že zase o píď nevyrostl, nutně to znamená že zklamal. Zbývá jen najít důvody jeho pádu. Není možné, aby tyto důvody byly známkou jinakosti jeho dalšího filmu - je to bezpodmínečně známka jeho selhání. Aneb Nolanovi kritici budou mít z tohoto filmu radost, jelikož jim on sám dal do rukou něco, co vypadá jako důkaz jeho režisérského selhání. Od filmu se tu přesouváme k auteurské kritice.......TDKR ukazuje v krystalické podobě charakteristickou vlastnost Nolanova režijního postupu - totiž, že je schopen velmi flexibilně přizpůsobit styl a tempo vyprávění svým postavám. Tento rys vystupuje na povrch extrémním způsobem při porovnávání filmu THE DARK KNIGHT s TDKR, kterého si nejspíše ještě užijeme víc než dost. Zatímco TDK divákovi nabízel "můžeš být buď hnán před autem nebo jím tažen", TDKR je pomalejší a více popisný. Vyplývá to z charakteru antagonistů - Joker byl anarchista, jehož každý čin byl překvapivý, každý jeho zločin se zařízl velmi hluboko do Batmanova svědomí a své choromyslné nápady by mohl půjčovat záporákům z ostatních komiksových filmů. Ačkoliv se tedy TDK tváří velmi sofistikovaně a "mohutně", je to nevypočitatelné dílo o chaosu. Což je samozřejmě pro diváka nesmírně dynamický zážitek. Naproti tomu Bane má od začátku plán, což činí z TDKR film, který neustále něco vysvětluje, musí vysvětlovat a bohužel i chce vysvětlovat. Resp. vysvětluje a zabývá se jedním jediným zločinným plánem, který má konkrétní začátek, skvěle naplánovaný a/i odimprovizovaný průběh a nevyhnutelný (?) konec. Tomu moc nepomáhají scény, v nichž hrdinové divákům explicitně sdělují, jak je tento film osudový a jak oni své poslání berou šíleně vážně - chvílemi to je docela patetické. Na druhou stranu, Nolan si to evidentně uvědomuje. Na třetí stranu - jak jinak by se měli tvářit občané města Gothamu, když za ně Batman nastavuje krk, než pateticky. Předpokládám, že dloubáním v nose by tuto situaci asi nepřešli. Ale spravedlivě je třeba uznat, že při některých proslovech ("Když jsme dělali pochůzkáře a zločinci nás mohli denně střelit do zad, taky jsme se nebáli") jsem se ošíval......Čím déle ve mně TDKR doznívá, tím se mi zdá lepší. Rozhodně je to skvělá komiksová adaptace, která v závěru nahodí řetěz a cílovou pásku přetrhne v perfektním tempu. Velkolepě pojatý a velkolepě natočený film. Scéna s hymnou pro mne byla ironická a tím pádem také nejméně patetická ze všech patetických scén v tomto snímku. Herecky mne nejvíc oslovili Oldman a Anne Hathaway. Bane je těžkotonážní a sofistikovaně pojatý (viz BATMAN A ROBIN - Nolan vrátil čest nejen batmanovskému světu, ale také jednomu z jeho nejvíce zneuctěných protivníků, z něhož Schumacher udělal "blé"). TDKR je součást a zakončení ságy, která redefinovala filmové pojetí Batmana a která je mi svým náhledem na jeho svět ze všech dosavadních režijních vizí určitě nejblíže. Je mi nesmírně sympatické, že Nolan nejen vzal Millerovy batmanovské komiksy, ale také je otevřel, přečetl a dokonce pochopil. Je to dost podobný, ale přitom v podstatě úplně jiný film než TDK a BATMAN BEGINS. Samostatně mají jednička a trojka své mouchy, ale celá trilogie dohromady je pravděpodobně nejlepší komiksovou adaptací vůbec.

Nejlépe odvyprávěný a dávkovaný film za hodně dlouhou dobu. TINKER TAILOR SOLDIER SPY je nudný a monotónní? Haha, naopak - vedle tohoto snímku se ukazuje nudnost a monotónnost všech špionážních filmů, které stavějí na akci. U TTSS mi navíc ani na moment nebylo jedno, jak to celé dopadne, což mi např. u většiny bondovek je, jelikož vím, že "hrdina západu" stejně vyhraje......Hodinu a půl se spolu s Oldmanem a Cumberbatchem noříme stále hlouběji do noční můry britské tajné služby - "metapříběhu", jehož odkrývání je předmětem příběhu námi sledovaného -, abychom byli v závěru odrovnáni tím, když se Smiley přestane vyptávat a začne jednat.....Čistá žánrovka vypadá jinak - půdorys špionážní detektivky je zde použit jako postupně se vyjasňující pozadí pro jednoduše, precizně a čistě vykreslené emocionální kolapsy jednotlivých postav, kdy každá má svůj vlastní a úzkostně osobní; s těmito emočními výbuchy je to stejné jako se strhujícím závěrem - blížíme se k nim po krůčkách, pečlivě načrtnutou cestou, abychom pak vždy byli vydáni napospas smrštím ohromných rozměrů......Paradox: film založený především na dialozích má vzrušující a díky skvělé volbě hudby také kvazi-akční trailer.

Jen pro drsné chlapy - film nevyhnutelný jako osud.