Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (204)

plakát

V rytmu srdce (2021) 

Film výrazně herecký, který ovšem nepřináší nic zásadního v ostatních kategoriích. Udělení sošky v té hlavní (pojměte, že to "cinklo" i za scénář) bohužel jenom nahrává kritickým hlasům označujícím současná rozhodnutí akademie při udílení Oscarů za ryze tendenční.

plakát

Prvok, Šampón, Tečka a Karel (2021) 

A teď si představte, že by - jak Hartl prohlásil - nedej bože tohle režíroval někdo jiný a udělal by z toho blbý film... :D

plakát

Půlnoc v Paříži (2011) 

Umné a ironické balancování mezi poctou a výsměchem světu intelektuálů, mezi které Allen sám sebe pochopitelně také počítá. Všechny myslitelné atributy jeho tvorby jsou tu přítomny znovu a znovu, všechny už byly viděny, přesto film funguje a skvěle "odsýpá". Nejvýrazněji vyplouvá téma "zlatých časů" jako chiméry, nedosažitelné představy, která ovšem nemá realistickou oporu = "zlaté časy" nikdy nebyly.

plakát

Poslední souboj (2021) 

Ridley Scott na režisérské židli je jen berličkou pro projekt Afflecka s Damonem, ke kterému si sami napsali scénář a jsou v něm oba svorně herecky špatní. Jakmile je jasná zápletka mezi ústředními postavami, která je komorní i banální zároveň, dojde vám, jaký nesmysl je točit úvodní půlhodinu jako válečný "historický" velkofilm (zde zejména je vidět Scottův rukopis známý už z Gladiátora, později třeba Robina Hooda). Vyprávění stejných událostí skrze tři pohledy (zde předpokládám, že se cituje předloha) jako jediné nabízí skutečně dramatické momenty, přesto jde jenom o další z berliček, která ale naprosto neodpovídá na to, proč je snímek pojednán právě takto. Zřejmě pouhá volba této narace zatemnila zdejším přispívajícím zrak i mysl, jinak si totiž neumím vysvětlit zdejší hodnocení. I přes respekt, který k režisérovi a jeho pokročilému věku chovám, musím konstatovat, že Poslední souboj je neupřímný zmetek, který navíc trpí všemi neduhy pozdní Scottovy tvorby. Film zachraňují pouze Adam Driver a Jodie Comer.

plakát

Duna (2021) 

Nalijme si čistého vína - knižní Duna patří bezesporu k nejznámějším v žánru, vyprávění přitažlivě kombinuje intriky s dobrodružstvím a nabízí zajímavý fiktivní svět Arrakis. Z literárního hlediska se ale o žádné veledílo nejedná. V tomto smyslu Villeneuvův film mačká z předlohy naprosté maximum. Vizuální stránka (technicky vypiplaná už v případě Blade Runnera) přenáší diváka na písečnou planetu famózním způsobem. Villeneuvova Duna je na velkém plátně odzbrojující. Nelze ji jen tak přejít a odmávnout rukou jen proto, s jakým zachází žánrem. Film je to zdařilý po všech stránkách (kromě kompozice samotné i výrazně herecky), přestože má v závěru jasně nakročeno k pokračování funguje spolehlivě i jako samostatné dílo a jednoznačně patří k pozoruhodným událostem filmového roku 2021. KINOZÁŽITEK. "Body water is your life, and without it you would die, on the desert the planet Dune."

plakát

Loki (2021) (seriál) 

Loki je (nic více, ale také nic méně) dobře udělaným zábavným mainstreamem pro široké masy a v tomto smyslu využívá plně svůj potenciál. Přepracovává určitá očekávání spojená s ústřední postavou a dává prostor vynikajícímu Hiddlestonovi, na kterého je jednoduše radost se dívat (s Wilsonem mu to navíc funguje náramně).

plakát

14 vrcholů: Nic není nemožné (2021) 

Předně kdyby mělo jít o obsáhlou dokusérii, jak tu mnozí píšou, divácký okruh by zůstal mnohem menší a vytrvali by jen fanoušci žánru. Zvolený formát je myslím divácky poměrně atraktivní a docela dobře si poradil i s malým množstvím materiálu z některých výstupů. Objektivní sportovní výkon Purjova týmu těžko může být zpochybněn, snímek ale umožňuje i jiné "čtení" ústřední postavy, a sice Nirmala jako do sebe zahleděného a zejména na "výkon" orientovaného jedince, který sleduje čistě vlastní cíl. Toto čtení může zpochybňovat hlavní linku filmu coby "zrod a oslavu hrdiny" a opakovaná tvrzení o nezištné práci pro Nepál (politický aspekt nerozebírám) a uvažovat nad celým tímto "podnikem" jako o ryzím egocentrickém šílenství. Někde na této hraně celý film balancuje. Ať už jsem se pohyboval na obou těchto pólech, hlavní důvod, který mne k filmu přikoval, byly kamerové kompozice všech osmitisícovek, a to říkám jako člověk nížinný, kterému ani výšlap třeba na takový Triglav nepřipadá jen jako volnočasová vycházka (o takové K2 vůbec nemluvě).

plakát

Tři přání pro Popelku (2021) 

Zbytečný remake? Ano i ne. Špatný film to není. Technické zpracování by mu mohly soudobé české pohádky závidět. Drží při sobě stylově i herecky a některé klíčové momenty originálu celkem důvtipně přepracovává.

plakát

K zemi hleď! (2021) 

Přestože Don't Look Up pracuje s naprosto obecnými principy, které platnost jen tak neztrácí, mám pocit, že film docela rychle zestárne, resp. že k němu v budoucnu nebude mít publikum důvod se vracet. Snad krom vyobrazení toho, jak to společnost zvládá posrat, to je nadčasové. Oceňuji humornou linku filmu vzhledem k žánrovému zaměření, McKay ale režijně víc zaválel ve Vice. Jasně, tohle šlo víc vstříc mainstreamovému publiku a formálně to snímek povedený je. Herecky doslova perfektní.

plakát

Jak si nevzít princeznu (2021) (TV film) 

Problém není v přehledném scénáři a dvou časových liniích, ale v konkrétním zpracování. Strašně z toho trčí, jak se točilo rychle. Při každém světle a počasí (příšerně svícené záběry v exteriérech), z čehož vyplývá, že kameraman si také hlavu nelámal. Rovněž si tipnu, že ani zkoušením se nikdo moc nezabýval, vše působí víceméně "na první dobrou". Herci moc netuší, kam to vlastně celé směřovat, proto se herectví rozpadá na individuální pojetí. Jsou to obvyklé neduhy českého nejen pohádkového filmu, na jednorázové zhlédnutí je to tak tak snesitelné.

Ovládací panel
20 bodů

Reklama

Reklama