Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Krimi
  • Krátkometrážní

Recenze (235)

plakát

Chalífát (2020) (TV seriál) 

Seriálová událost roku. Má to mrazivou realistickou atmosféru a hodně pozvolna se stupňující tempo (první dvě epizody byly místy až úmorně zdlouhavé, je třeba to nevzdat), které každou epizodou graduje až do silného finále. Takhle si představuji perfektní seriálový thriller, Švédové zde hodně dbají na autentičnost, mrtvými napříč seriálem překvapivě dost šetří a místo toho tasí obří zvraty, které ale mají své místo. Oceňuji, že seriál divákovi nepodbízí, co si má o poměrně polarizujícím a těžko uchopitelném tématu, jakým Islám je, myslet, ale zároveň se nebojí tepat do žhavého. Nenechte se ale odradit, nejde o politické drama, je to napínavý a dravý thriller s uvěřitelnými postavami, kterému by měl dát šanci i někdo, koho tohle v reálném světě vůbec nezajímá. Finální epizoda je pak silná emotivní jízda, která mě sejmula jako už dlouho nic.

plakát

Eurosong: Příběh skupiny Fire Saga (2020) 

Hrozně promarněná příležitost, potenciál toho filmu je naznačen v závěrečných patnácti minutách (finále je sice dost kýč, ale v tomhle typu filmu funguje dobře), které horko těžko kompenzují to utrpení, které tomu předchází. Místo aby to byla chytrá a vtipná satira hodně osobité hudební soutěže, nebo sympatický feel-good film se srdcem, je z toho jenom nesourodý mišmaš s debilním příběhem a absolutně nefungujícím humorem. Will Ferrel je nesnesitelný ve všech scénách, ve kterých se vyskytuje, Rachel McAdams je fajn, když je bez něj. Písničky jsou docela OK, jedou sice podle šablony, ale jsou zábavné a paradoxně jde asi o nejlepší momenty filmu. Ten je jinak hrozně dlouhý, brutálně trapný (vážně se ještě někdo směje padajícím lidem, vtipům o penisech nebo slovu sex?) a se scénářem, který se ani nesnaží dávat smysl. Ten film mohl dopadnout dobře, ke konci to solidně naznačil, ale ve finále to je jen dvouhodinové zklamání a hrozně promarněná příležitost, u které mi dvakrát cuknul koutek. A Ferrel tady teda vypadá echt otřesně. Hvězda za závěr, ABBU a místy snesitelnou Rachel.

plakát

Sexuální výchova - Epizoda 7 (2020) (epizoda) 

I když se mi u některých postav moc nelíbí, jak s nimi druhá série pracuje nebo mi to někdy přijde vyloženě špatně, celý ten character arc, který zde má Aimee, je snad ta nejlepší dějová linka celé série, kterou se navíc povedlo v této epizodě geniálně zakončit. Už jen za tohle tleskám!

plakát

Princezna a půl království (2019) (TV film) 

Až na nelogicky se chovající princeznu, příliš televizní kameru a povrchní jednoduché ženské postavy to je docela fajn průměrná vánoční oddechovka s několika povedenými vtipy, kvalitním obsazením a celkem pěknou výpravou. Zas tak mě to sice neuchvátilo, pořád nechápu, proč vlastně Ruml o princeznu tolik stál, ale za Ebena dávám smířlivou vánoční třetí hvězdičku. Slabších 5/10.

plakát

Roztříštění (2019) 

Strhující thriller s hodně mrazivou atmosférou, který je skrz naskrz prošpikovaný zvraty a až do samotného konce diváka nechává tápat a hádat, co se vlastně stalo a jak to celé skončí. Našlapané tempo zde občas zakrývá větší či menší logické díry, některé indicie k rozuzlení jsou v úvodu možná až moc doslovné (přesto jsem si jimi až do samého konce nebyl zcela jistý) a Sam Worthington mi tedy v hlavní roli moc nesedl. Pořád jde ale o nadmíru vyvedenou skvělou jednohubku, jež nedá člověku vydechnout a z níž místy solidně zamrazí - možná i díky atmosférické hudbě, která za zmínku stojí. Revoluční dílo to není, ale na ponuré podzimní večery jde na Netflixu o dobrou volbu.

plakát

Temný krystal: Věk vzdoru - Zná všechna tajemství (2019) (epizoda) 

Temnota houstne, zvraty přibývají, tempo se stupňuje. Místy to atmosférou dává vzpomenout na to nejlepší z Pána prstenů a Skyrim. Poslední dvě epizody patří mezi nejlepší televizní počin roku. Vynikající a každým dílem víc a víc ponuré.

plakát

Temný krystal: Věk vzdoru - Konec, začátek, to je jedno (2019) (epizoda) 

Zatím fantasy roku a to naprosto nečekaně. Hodinová stopáž je sice docela dlouhá, ale to zcela přebíjí úžasný svět, zajímavé charaktery a strhující osudovost, to vše v uchvacujícím vizuálním ztvárnění. Místy je atmosféra překvapivě temná a morbidní, pro děti to, ačkoliv na Netflixu je seriál označen 7+, úplně není, nebude je to bavit. U mě ale zatím panuje nadšení. V některých momentech to dává vzpomenout na to nejlepší z fantasy pecek jako Skyrim, Zaklínač a motivem důležitého putování zase evokuje Pána prstenů. Skvělý!

plakát

Dokonalost (2018) 

Chytrá hra s diváckými očekáváními, u níž první cca hodina funguje fantasticky - nervy drásající šíleně gradující jízda, která eskaluje úplně neuvěřitelným způsobem, kdy i mně se dělalo zle (za naprostého uhranutí). Bohužel ke konci jako by autoři moc nevěděli co vlastně dál - logika postav se hodně vytrácí a finále je až tak přehnané, že nejprve baví, poté nudí, každopádně atmosférou úplně vybočuje z té, která stabilně šlape většinu filmu. Trochu škoda, protože celé první dvě části jsou naprosto strhující, některé ze spousty plot twistů geniálně vystavěné a ústřední herecká dvojice hraje (doslova) jako o život. Tak jako tak jde pořád o hodně povedenou, vysoce originální a netradičně zvrácenou jednohubku, kterou bych neoznačoval za čistokrevný horor. Potenciál byl mnohem větší, přesto třeba taková koncertní část s Duetem číslo 3 v úvodní části je fantasticky natočený strhující zážitek, zatím scéna roku.

plakát

Mama (2013) 

Mama funguje skvěle na začátku, výborně v průběhu, jen aby pak přišlo finále, které je... brutální zklamání. Má to gradaci, má to místy slušnou atmosféru, má to tentokrát i vhodné lekačky, kterými sice film šetří, ale když se objeví, jsou skvěle vystupňované a precizně provedené. Mama však děsí jen do doby, než se objeví celá. Jakmile je strašidlo vidět, i vlivem hodně špatného CGI z něj jednoduše nejde strach. A závěrečné finále se snaží být až příliš velkolepé, jenže nakonec z toho vypadne nehodící se sci-fi. On totiž film vlastně nejlépe funguje v momentech, kdy horor nahrazuje rodinné drama o sbližování Annabel s holčičkami, podpořeno vynikajícími hereckými výkony.

plakát

Lví král (2019) 

Předem nejde o žádný artový snímek, není to na žádného většího Oscara a rozhodně tato předělávka ničím nepřekvapí. Jako rodinný blockbuster na objednávku to je ale par excellence a ačkoliv mě občas takhle generický Disney štve, Lvího krále jsem si užil. Hádám, že do konce léta to ve mně vyšumí a já už to moc řešit nebudu, ale jsem rád, že jsem film zhlédl. Ono v něm totiž všechno funguje stejně dobře jako v originále, plus s nostalgickou hodnotou navíc. Silné scény jsou mnohdy díky tomu ještě silnější, písničky místy nepatrně (ale efektivně) vyšperkované, anglické hlasové obsazení neskutečně šlape (hlavně děti, ale Timon, Pumba i dospělý Simba - Childish Gambino! - jsou taky výborní). Dost pomohlo, že si z originálu už tolik přesně nepamatuju a mám k němu citový vztah z doby, kdy mi bylo 6 - stejně si myslím, že bez předem zaujatého postoje si to každý může užít stejně. Favreau šel na jistotu a i když to obvykle není vhodná volba, tady to byl správný krok. Žádná backstory není potřeba a zbytečné rozšíření by to otravně natahovalo. Občas se objeví nový vtip či dialog navíc, jedna vhodně zapadající nová písnička - a to je vše. Což vlastně úplně stačí. Ten příběh není třeba měnit a vizuální zpracování bere dech. Zvířata mi mrtvá a bez emocí nepřipadala, člověk tak nějak ví, že nekouká na dokument. Hudba místy trochu zklamává, v závěru ale naštěstí vynikající. Jako kvalitní rodinná popcornovka to splňuje veškeré její parametry. Subjektivně možná nadhodnocuju, byl to pro mě zážitek, ale pokud nečekáte intelektuální drama z africké divočiny, film bych jako dobrou blockbusterovou zábavu doporučil prakticky komukoliv.

Reklama

Reklama