Gemini

Gemini

Ondřej Kubát

okres Hradec Králové
...et suum cuique tribuere

homepage

2443 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 25 50 74 98
    • 18.11.2018  23:39

    Dvouhodinovka v zásadě tradiční dokumentární podívané, která ale tentokrát nenaslouchá jen (pozůstalým) členům kapely, ale dává prostor i dalším lidem, takže se najdou i momenty, kdy je některá věc několika mluvčími popisována naprosto odlišně. Je to vynikající podívaná, která docela solidně narušuje (pochopitelnou) zažitou představu, že Queen byla okamžitě top světová skupina, jejíž členové se topili ve slávě a penězích, a vydrželo jim to několik dekád zalitých sluncem. Záběr filmu od vzniku skupiny až po Tribute ve Wembley po Freddieho smrti (a práce na Made In Heaven) je obdivuhodný. Otázkou je, nakolik bude ten příliv informací stravitelný pro někoho, kdo není takový nadšenec jako já. I když, mojí ženu to taky udrželo u obrazovky po celou dobu, takže 90 % :)

    • 18.11.2018  23:31

    Totální SG-1 nátěr, kterým si celý štáb dokázal udělat ze sebe sama legraci takovou měrou a v tolika podobách, že to zůstane troufám si říct unikátem na věky věkův. Teenagerská verze je dokonalá, o loutkách nemluvě:) A závěrečný proslov zas pro změnu chytne za srdce a připomene všechny ty vizionáře z dob dnes už téměř před sto lety, kteří malým klukům i jejich tátům malovali nekonečné dálavy vesmíru, opěvovali sílu lidského plemene, vzývali jeho věčnou zvídavost a stavěli na piedestal morální kvality jedince. To si neuškodí připomenout nikdy. 90%

    • 18.11.2018  23:23

    Bryan Singer se svým dotáčkovým kumpánem Dexterem Fletcherem natočil úžasně strhující film, který jde asi nejlépe přirovnat k pár let starým Rivalům Rona Howarda. Proč? Především proto, že oba jsou technicky precizní, a oba sledují osudy těch, kteří příliš nezapadali a museli se potýkat s nepřízní osudu, byť každý jinak, a kteří se stali legendami. A v nemenší míře proto, že oba filmy dost zkreslovaly realitu, aby se dosáhlo lepšího dramatického efektu:) V případě Bohemian Rhapsody je zřejmé, že je to důsledek přísného dohledu ostatních členů Queen nad tvůrčím procesem, což jde doložit i důvody, proč nevznikl snímek se Sachou Baronem Cohenem v hlavní roli (ne, to že měl skoro o 15 čísel víc než Freddie, nebylo rozhodující;)). Výsledkem je, jak jsem psal v úvodu, strhující film, který je nutné vidět v kině, aby vás mohl závěrečný Live Aid nátěr patřičně zatlouct do sedadel a zároveň vás donutit šít sebou do rytmu. Hudba Queenů zkrátka a dobře vládne, a díky tomu jde skoro odpustit i opravdu velké odchylky od skutečného toku času a skutečného chování postav na plátně od jejich reálných předobrazů. Které jsou mimochodem na stupnici vizuální podoby někde mezi 8 a 10 body z 10. Nejblíž originálu je rozhodně Gwilym Lee jako Brian May. Rami Malek, jakkoliv podává bravurní výkon ve všech polohách (včetně hlasových), bohužel působí o poznání křehčeji než skutečný Freddie, a mám dojem, že přehnal i míru "gay stereotypní afektovanosti" v civilním chování hlavního hrdiny. Naproti tomu jevištní podobu legendárního zpěváka ovládl s hodinářskou přesností. Kino po projekci tleskalo - já ne, ale i tak pro mě s mojí nemalou láskou k té neuvěřitelně proměnlivé a silné hudbě, kterou ti čtyři světu dali, byla Bohemian Rhapsody velký zážitek. I tak si ale myslím, že jednoho dne by měl Freddie Mercury dostat nijak nesterilizovaný a neuhlazovaný životopis, který by ho ukázal takového, jaký opravdu byl. A který by neohýbal stěžejní události tak, jako to dělá tahle vypulírovaná částečně vylhaná megaatrakce, byť ty lži slouží zpříjemnění zážitku diváka, a dodávají nemalou dávku humoru. Nejlepší vtip je samozřejmě Mike Myers aka Wayne z Wayneova Světa jako fiktivní producent, který Queenům vyfuckuje Bohemian Rhapsody:) Přes všechny výhrady dávám 90 %. A doporučuji některý z dokumentů o Queenech (třeba Freddie Mercury: Příběh, nebo Queen: Days of Our Lives) nebo nějakou knihu o nich - nebo o něm. O člověku, jehož hlas byl Made In Heaven, jehož život byl jako Great Pretender, podle hesla I Want It All, a jehož Show Must Go On.

    • 4.11.2018  11:42
    Skautská pošta 1918 (TV seriál) (2018)
    ****

    Jeden z projektů ČT:D k příležitosti stého výročí vzniku Československa. Osm epizod o osmi osobnostech oné doby, které se podílely na vzniku republiky. Některé z nich jsou buď méně známé obecně (jako první starosta Sokola Scheiner), nebo se pozapomnělo na jejich určité aktivity (jako Guth-Jarkovský a jeho cestopisy a zásluhy o československý olympismus) anebo se příliš neví o jejich "podvratných aktivitách" (jako u Aloise Jiráska nebo Emy Destinnové). A k tomu jedna velmi povedená protiválečná epizoda s dopisem neznámého legionáře, kde se pravnukovi poněkud narovná náhled na zábavnost 3D stříleček. Záměr je skvostný a hodný stého výročí republiky, provedení už trochu pokulhává. Fantazijní cesty do pradědečkových deníkových záznamů z let cca 1916 (věznění Karla Kramáře) až 1920 (setkání se Scheinerem před prvním "samostatným" všesokolským sletem), které přeměňují obývák na deštný prales, byt Emy Destinnové nebo rychlíkové kupé, dokáží díky náležitému provedení strhnout, ale bohužel k tomu přistupují "humory" spojené s prababiččinou internacionální kuchařskou vášní, a některé scénáristické nedotaženosti. Ale převažující dojem je pozitivní, a kdo by nechtěl být ve 116 letech (opravdu je v jednom díle slaví) tak vitální a při smyslech jako pradědeček Pavla Zedníčka?:) 70%

    • 28.10.2018  21:37
    Eric Clapton (2017)
    *****

    Jo, kdyby Eric CLapton utopil skoro dvě dekády svojí kariéry jen ve dvanácti barech, bylo by to ještě OK. Na druhou stranu, kdo může říct, že ho z heroinové závislosti dostal chlast, a že to přežil několik desetiletí?:) No, dost bylo humoru, protože samozřejmě úplně jiná věc je to, co Claptona dostalo ze všech závislostí, a čemu je (myslím i díky štědré bulvarizaci ergo zbytečnému rozpitvávání) moudře věnováno jen asi posledních deset minut tohoto neskutečným množstvím informací a soukromých materiálů natřískaného dokumentu. Dobrá polovina stopáže mapuje Claptonovy úplné začátky, a musím říct, že jakožto téměř úplného neznaboha mě to úplně ohromilo. Zejména to, jak Clapton zamlada vypadal, protože to byl prostě vizuálně ÚPLNĚ jiný člověk. A jak to tak u výjimečných umělců bývá, měl to zatraceně těžké, pokud jde o rodinu, ve které (ne)vyrůstal. Vzato kolem a kolem, není jeho cesta k (jak víme neúspěšné) sebedestrukci ničím nepochopitelným, zvlášť když se přihlédne k době, ve které stoupal nahoru, a k prostředí, ve kterém působil. Film sice má přes dvě hodiny, ale není důvod si stěžovat na jedinou minutu. Závěr s B. B. Kingem je přesně takový, jaký má u takových šťastných konců být. A koneckonců takový je celý tenhle pohnutý bluesový megakoncert. 90%.

    • 6.10.2018  23:36
    Waterloo (1970)
    ****

    Doteď nechápu, jak se něco podobného dalo natočit. Ale dalo, a navíc to Bondarčuk už měl nacvičené:) Ve Waterloo už se nepouštěl do uměleckých nepředložeností jako ve Vojně A Míru, respektive se velmi mírnil, takže je to podstatně stravitelnější záležitost. Byť úvodní emočně vypjatý (původně jsem chtěl napsat pološílený) monolog Roda Steigera mě poněkud znejistěl;) Waterloo je velkolepá a úžasně obsazená věc, obsahující všechny vděčné historické zkazky o Napoleonovi a jeho tažení, a po stránce hereckých výkonů mu nelze nic vytknout. Ostatně to ani po stránce technické - ty letecké záběry bitevního pole s formacemi pěchoty jízdy halícími se do dýmu ze střelného prachu jsou neskutečné. Řemeslo at its finest a v pohodě přežitelné víc než dvě hodiny historického válečného filmu - bohatě stačí na 80%.

    • 6.10.2018  23:23

    Jaká škoda, že to není delší! Pro moji generaci, která se začátkem roku 1998 nacházela někde na střední škole, "začínala brát rozum", a o pár let později pařila technologický klenot jménem NHL 2003 se všemi těmi osobnostmi hokeje, které tam tehdy byly, a jejíž někteří příslušníci třeba 17. 8. 2004 skupinově vystřízlivěli při návratu z družby v Německu, když na hranicích dostali do rukou noviny se zprávou o úmrtí Ivana Hlinky, jsou Nagano Tapes zjevením z nebes. Troufám si říct, že režisér zvládl na velmi omezeném prostoru (jak časovém, tak "ideovém", aby nevznikl nějaký problém s apolitičností olympijské filmotéky) maximálně vykreslit atmosféru doby, a přiblížit význam celého "turnaje století". Přesto můj úvodní povzdech je zcela na místě, protože z rozhovorů s hráči a trenéry je jasné, že z množství materiálu, který byl k dispozici, se velmi tvrdě vybíralo, co do výsledné stopáže přijde a co ne. Netroufám si tvrdit, jak to vnímají jiné věkové skupiny, ale pro mě vidět to celé v souvislostech, a ještě očima "druhé strany", byl neskutečný zážitek. O to mocnější, že se shodou náhod stalo, že jsem mohl Nagano Tapes poprvé vidět ve společnosti mého mladšího bratra, a to v televizi, sto kilometrů od domova, i když jsem je měl už asi měsíc stažené na disku;) Finále jsem tehdy sledoval pro změnu s tátou, bráchovi bylo osm, takže jsme ho nebudili:) A semifinále na mrňavé televizce v kanceláři zástupce ředitele našeho gymplu - samozřejmě s celou třídou:) Z toho je jasně vidět, jak velká věc byl turnaj tenkrát a jak velká věc je tento film dnes. Sestřihy zápasů s divákem úplně cloumají. Je fascinující vidět, jak se hrdinové tehdejších událostí - a tím myslím hlavně Kanaďany, z Rusů pokud si vzpomínám snad ani nikdo ve filmu nemluví - změnili. Obzvlášť u Erica "Starýho Prasete" Lindrose pobaví, jaký je z něj usedlý tatík. A u "ou Kéneda" chlapců obecně pobaví, jak se s tím ani po dvaceti letech nesrovnali, a obviňují pro ně údajně šokující herní systém turnaje z toho, že prostě nedokázali v řádné hrací době dát víc gólů než český tým, a pak postavili galaktický pomník Dominiku Haškovi a Robertu Reichlovi. Ale to už by stačilo. Nagano Tapes jsou geniální záležitost a zaslouží si plnou palbu. 100 %.

    • 6.10.2018  22:54
    Hamlet (divadelní záznam) (2015)
    ****

    Sice mám raději trochu tišší blázny než nabízí Hamlet v pojetí Sherlocka, ale směrem ke konci to byl větší a větší nářez. Úplně mi nesedělo ani pojetí Ofélie, ale opět, jakmile dojde na lámání chleba, je vynikající a její odchod do kulis rve srdce. Nic se nedá vytknout ani Ciaránu Hindsovi, a v zásadě můžu svoje výhrady vůči této verzi shrnout příkladem loučení Polonia s Laertem - prostě byl tu nějaký režijní záměr, nějaké vlastní pojetí, a to mi nesedělo. Ale to k divadlu patří. Jenom zkrátka je to jedna z mých "osudových" scén, na které si nedám sáhnout:) Takže když Polonius nedeklamuje životní moudra, ale na hraně komedie odškrtává položky z notýsku, mám s tím problém. No jo, jenže pak se děj posune, a před vstupem do závěrečného dějství se na scéně začne dít něco, co se mi okamžitě spojilo s Twin Peaks a prvním objevením Boba. Zdrcující záležitost, která rozhodně stojí za vidění. 80%

    • 6.10.2018  22:08

    Můj vztah k Nedotknutelným (přesněji TĚMTO Nedotknutelným, protože s názvem Intouchables budu mít navždy spojenou De Palmovu gangsterku) by se dal popsat asi takto: "Na počátku byl hype." I z toho důvodu jsem si dal se zhlédnutím hodně na čas (film jsem viděl až v televizi cca před půl rokem), a dokonce se věci sešly tak, že jsem stihl vidět i zatím poslední film z dílny dua Nakache-Toledano, Dokud Nás Svatba Nerozdělí. A kupodivu když mi pak prošli "rukama" Nedotknutelní, měl jsem z nich v řadě ohledů velmi podobné pocity. Ano, je to velmi dobře zahrané, po řemeslné stránce velmi dobře vedené, ale zcela průhledné a nepřekvapivé, sestavené z očekávatelných figur a očekávatelných situací (jistě, obvykle v nich není k vidění kvadruplegik), a že by mělo jít o bůhvíjak přelomový film nebo i "jen" film roku, to bych neřekl. Na moji "první signální" to zkrátka a dobře nezapůsobilo a v hlavě mi tato záležitost zůstává už jen díky tomu přeceňování, které se jí dostalo a stále dostává. 8. nejlepší film? Ale prosím Vás... 70%

    • 6.10.2018  21:44
    Kouř (1991)
    ****

    Má to cenu, dát Vorlovu legendárnímu "muzikálu totalitního věku" šanci. A věřte, že samotný Kouř má taky cenu. A to říkám jako někdo, kdo z Vorlovy tvorby neviděl nic krom Pražské 5, a to z důvodu silného pocitu nesouznění s panem režisérem na základě pouhých ukázek (a různých útržků rozhovorů zejména s představiteli hlavních rolí) z jeho počinů jak kolem mě v čase svých premiér procházely. Tahle groteskní a místy naprosto dadaistická záležitost má v sobě hromadu zcela kultovních scén (Arnoštek z nich samozřejmě ční nejvýš), a funguje jako zcela svébytné umělecké dílo. A to u mě vizuálním konceptem, texty, atmosférou, castingem a hereckými výkony boduje až někde na úrovni 80%.

    • 29.9.2018  10:54

    Dokonalá ukázka Disneyovského ideového terorismu. No dobře, možná "jen" mně nepochopitelné skoro stoleté davové adorace něčeho, co s kladnými vzory nemá vůbec nic společného, naopak považuje za normální ubližování druhým nebo jejich regulérní šikanu. Hlava mi nebere, jak film, který má tak krásnou vizuální stránku včetně skvělých nápadů co do techniky vyprávění (které se přelévají i do děje - viz písmena z knížky) a několik vynikajících písniček (i v plném českém překladu), může být tak morálně pokroucený. A tím nemyslím jen "tradiční" teror vůči prasátku (jejky, Pú, kvůli tvojí nenažranosti mám hlavu ve včelím hnízdě, tak hlavně žádné hlouposti - jasně, prasátko, jen do něj teď párkrát praštím klackem, abych se přece jen dostal k tomu medu), ale nově i "staré dobré ultranásilí" tygra na Ijáčkovi. Nemám nic proti tomu, když zvířátka mají červený nafukovací balónek za nějakou nebezpečnou příšeru, naopak. Ale aby se většina děje dála kvůli namyšlené přechytralosti jak štoudev tupé Sovy, a nic z toho vůči ní nevyplynulo (přesto, že všichni málem umřeli, na což se zcela vážně chystali;)), to je prostě problém, který nezachrání ani líbezný hlásek Zooey Deschanel v závěrečné titulkové písni - která je mimochodem stejně jen fígl, aby se mohlo drze tvrdit, že to má alespoň tu hodinu. Takže ode mě jistě nemůžete čekat jiné hodnocení než ZLO. 40%

    • 29.9.2018  10:17

    (Bohužel) typicky Disneyovsky pojatá splácanina, jejíž jedinými klady jsou krásně čistá a pečlivá animace (aby taky ne, když třeba celý zámek ve Versailles obývají jen princezna Minnie a dvorní dáma Daisy, a nejvíc postaviček na obrazovce je ve chvíli, kdy naklonovaní mušketýři - podle vzhledu Goofyho bratranci - nacvičují přesně tytéž pohyby;)), a porůznu použité slavné melodie klasické hudby - pozor, včetně Pirátů Z Penzance od Gilberta a Sullivana. Což ale vzhledem k ostatnímu vnímám jako pokus o lacinou výmluvu "kultura, takže výchova, takže když proti nám něco máte, tak jste zlí a oškliví":) A pak je tu vlastně ještě libozvučný český překlad, protože třeba duet Goofyho a Clarabelle na Habaneru z Carmen s textem "ty spoutáváš mě řetězy, jsem blázen do tvé krásy hovězí" je legendární:) Ale jinak... tři mušketýři tu jsou exploitováni čistě jako dárci klobouku pro (jak jinak, nebohého sirotka) Mickeyho, aby mělo nějaké opodstatnění zasazení příběhu zhruba někam do doby skutečných Tří Mušketýrů. Což není tak docela pravda, protože Pete drandí Slují Krále Hor (tedy vlastně zlosynským doupětem skrytým v dolech pod mušketýrskou akademií;)) po horské dráze na jakémsi elektrickém skútru, varování obstarávají majáky a houkačky, důležitou rekvizitou je sejf z 20. století (aby mohl být pronesen "humor" na téma "keep safe" vs. "keep in safe"), král Pete má neónový poutač a tak podobně. Další ťafkou je, že celá pohádka se odehrává jako četba comicsu v televizním přenosu ála průkopnická padesátá léta, kdy bohužel koncept filmu ve filmu není dodržován, protože vypravěč se stává aktérem a tak podobně. A pak se tu ještě bez ladu a skladu míchá typická rozjuchaná animovaná groteska s tím, že se celkem dramaticky (skoro) sekají hlavy gilotinou nebo (skoro) umírá. Výsledkem je jakoukoliv jednotu postrádající bordel, který nutno přiznat konečně uznává, že Donaldovi není rozumět ani slovo:), tedy pardon, který se alespoň drží myšlenky, že nejdůležitější je bít se "jeden za všechny, všichni za jednoho". Jediné štěstí je, že to má velmi těsně přes hodinu... A do toho ještě těsně před dopsáním komentáře zazvoní u dveří Jehovisti - zkuste popřít, že to je znamení:) 40%

    • 19.9.2018  21:56

    Zářný příklad toho, že technická dovednost nemůže zachránit chybějící dramaturgii a smysluplný příběh - Sněhová královna 3 totiž slušně vypadá, ale po stránce vyprávění je to totální bordel nad bordel, a to samé platí pro režijní práci. Není výjimkou, že bezprostředně na sebe navazují scény, kdy například někdo groteskově hopká po kamenech, a dostává jednu ránu do koulí za druhou, čímž "vznikají humory", a pár vteřin poté nastává zcela vážně míněná temná scéna, ve které jde hlavní postavě o život a máte se bát. A co se týká něčeho pro dospělé, inu, je to ruský film, takže je tam satira jako z Nejisté Sezóny (vystupují tu trollové, a je tam obří knihovna, takže samozřejmě "ověřuj si informace" nudge nudge wink wink...). Takže je mi líto, ale podruhé už opravdu ne. 40%

    • 18.9.2018  23:44
    Zack a Kvák (TV seriál) (2012)
    ****

    Zack A Kvák jsou animovaný seriál, který staví na nápadu vybudovat celý svůj svět v knize papírových skládaček ("pop-up" book) - a naštěstí, na rozdíl od jiných podobných produktů, které měly originální nápad, pokud jde o vlastní svět (viz třeba Rytíř Zrezlík), ho také umí využít. Jednotlivé epizody ve svých příbězích naplno pracují jednak s estetikou, jednak s podstatou tvorby skládaček, takže se běžně problémy řeší tím, že se něco nějak nově poskládá a podobně. Je to vlastně něco na principu Lego Movie, ale s papírem:) Co se týká "ideové náplně", je to dětská klasika, která neuráží ani dospělého diváka, a zaslouží si ocenění, že to o něčem je a dává to smysl (protože to už bohužel není u tvorby pro děti pravidlem:P). Jo a taky to má slušnou úvodní písničku, jejíž kousky mám pak půl dne problém dostat z hlavy:) 80%

    • 17.8.2018  18:05

    Když jsem Léto S Marnie zapínal, říkal jsem manželce: "Hele, je to studio Ghibli, bez Miyazakiho, ale podle nějaké dětské nížky, která se mu prý hrozně líbila. A víc nevím, takže netuším, jestli tam budou kouzla a čáry nebo tam najde sebe sama, nebo co." A světe div se, byly tam kouzla a čáry, Anna našla sebe sama, a nějaké to "nebo co" tam bylo taky:) Jen si tedy nemyslím, že předloha je knížka pro děti:P Nádherná vizuální stránka, tajuplný příběh, který možná odhadnete, ale spíš si budete říkat, jestli je to opravdu tak, nebo úplně jinak. Dětem pusťte raději Cestu Do Fantazie, Marnie je opravdu dost dospělá záležitost. Rozhodně nelituji času s filmem stráveného, ale nemyslím si, že bych se někdy podíval znovu. 80%

    • 17.8.2018  17:56

    Naprosto nečekaná pecka od Disneyho, která po zásluze uzmula Oscara druhému cvičení draků (které, ač velmi působivé, bylo prostě "jen" větší pokračování jedničky). Vizuální nádhera, comicsová superhrdinská náplň, mezilidské vztahy (ale ano), klišé v přijatelné míře, vynikající hudba, nečekané osudy, tryskající emoce (nejen ty dojáčkové) a samozřejmě naprostý válec jménem Baymax. No dobře, možná ještě Fredův táta;) Jo a v české verzi další dabingové absolutorium pro Kamila Halbicha. Naprostá spokojenost a ode mě 90%.

    • 17.8.2018  17:39
    Hostina (2014)
    *****

    Předfilm Big Hero 6! No... a co jako? Dobře dobře, zapomněl jsem, že Big Hero 6 u nás skoro nikdo neviděl, takže co takhle? Krátký animák, co dostal Oscara! More interested.... Pořád mě nechápeš, tak ještě jinak - skvěle vymyšlená, vtipná a dojemná story toulavého štěněte, kterému se dostane páníčka-jídelního kanálníka a jména Winston, později paničky poblázněné zdravou výživou, a nakonec... spoilerovat něco, co má pár minut, je extrémnější prasárna než to, co do sebe ti dva svobodní mládenci hrnou pod tlakem, takže si to radši najděte a užijte si to;) 90%

    • 8.8.2018  23:20

    Ten pocit, když se údajná skoro třicet let stará "kultovka" ukáže být skutečně kultovní, ale jinak, než byste ve škatuli "romantická komedie" čekali. Say Anything je skvěle napsaná a výborně zahraná, trochu veselá, a hlavně velmi lidská vztahová záležitost (pozor, nejen o vztahu dvou hlavních postav), která po všech těch tradičních více či méně povedených limonádách dokáže hodně překvapit. Johnu Cusackovi nejde nefandit, i když objektivně jeho Lloyd nepochopitelně mrhá svým talentem - přičemž obdivuhodně kryje záda svojí sestře, které zůstal na krku malý synek. A Diane pro změnu taky v zásadě řeší to, co vzešlo z vyrůstání jen s všemožně se snažícím, ale přece jen nedokonalým otcem. Nečekejte, že se budete smíchy válet po zemi nebo slzet dojetím, tenhle film si vás dokáže získat něčím úplně jiným. 80%

    • 19.6.2018  21:46
    Velký požár Londýna (TV seriál) (2017)
    ****

    Rozmáchlý dokumentární projekt BBC, vytvořený k příležitosti kulatého výročí největší katastrofy v dějinách Londýna. Ve třech dílech prochází téměř hodinu po hodině průběh požáru, rozkrývá jeho příčinu, zlomové body, kdy se mohl ještě dát zastavit, ukazuje určité politické souvislosti, ale také - a to především - mapuje, jak se požár dotkl osudů tří různých obyvatel hlavního města od prosté obuvnice přes známého knihkupce po "králova muže" z nejvyšších. Netušil jsem, že tyto dějinné události jsou tak podrobně zmapovány, a je úžasné, že se to vše dostalo na světlo, ještě k tomu s náležitou tvůrčí péčí. Ono je koneckonců zajímavé i to, kde vlastně v dnešním městě Londýně leží místo, kde se stala ona osudná chyba (překvapivě to není v Pudding Lane;)). Co na mne ale působilo trochu rušivě, bylo dělení moderátorské úlohy mezi tři osoby, respektive ne snad tato skutečnost, jako spíš s tím spojená snaha BBC o "moderní dokument", což tedy zřejmě má znamenat skákání od jedné věci k druhé tak, aby se o ničem nemluvilo v kuse víc než dvě minuty. Jak jinak si vysvětlit ty všemožné "nakrátko střižené" pokusy s hořením hrázděného zdiva, s vlivem větru na teplotu ohně, bodem tání železa apod.? Výsledný dojem je působivý a "akční", ale na můj vkus je celek příliš rozháraný a neuspořádaný oproti tomu, jak by mohl vypadat při trochu střídmějším přístupu střihače. Přesto je to rozhodně dokument, který stojí nejen za vidění, ale za pečlivé sledování. 70%

    • 19.6.2018  21:30
    Velký útěk (TV film) (2010)
    **

    Název dokumentu, kopírující věhlasné zpracování velkého útěku zajatých spojeneckých letců, je mírně řečeno zavádějící, neboť jeho obsahem není samotný útěk, ale to, co následovalo po něm, a to v několika obdobích. Způsob, jakým se především Gestapo vypořádalo (v rozporu s válečnými konvencemi) s "nebezpečnými živly", je jen spouštěčem toho, o čem dokument vypráví - a tím je pátrání po pachatelích oněch válečných zločinů. Což je sice látka zajímavá, ale k uzoufání slabě zpracovaná, ještě k tomu na směšně malém prostoru. Už ty počty "obviněných" v porovnání s minutáží snímku musejí dávat jasně na srozuměnou, že tady něco není v pořádku. Je to velká škoda, s trochou snahy mohlo vzniknout něco přinejmenším pozoruhodného. 40%

    • 19.6.2018  20:58
    Hunger Games (2012)
    ***

    Jednou se filmoví historici budou učit, že počátkem 21. století se literární svět zblbl do fenoménu "young adults", neboli rádobypolitických či sociálněkomentujících scifáren/fantasy, a následně se to se vší parádou přelilo do světa filmu. Hunger Games z toho vyšly ještě dobře, protože dostaly šanci odvyprávět si celou svoji ságu - která je v případě prvního dílu trilogie o tom, jak drsná horalka Kačka z Aberdeenu potkala Běžícího Muže (a ožralého/ospalého Sutherlanda - ovšem pozor, nikoliv Kiefera, což je na pováženou;)), a společně skrze svou Battle Royale (čímž prosím nemyslím PUBG, ale onen dnes už pozapomenutý román a jeho filmové zpracování) začali měnit svět. Což se projevuje tak, že Kačka nalezne velkou vnitřní sílu, naučí se manipulovat lidmi, a ztrestá několik projevů ukrutné demence... to vše uprostřed kostýmů z Pátého Elementu a za zvuků řeči lacině si vypůjčující z latiny některá jména a historické buzzwordy, jako je třeba svět Panem, v němž se odehrávají smrtící circenses, haha, to je tak rafinované... no, asi stejně tak jako u J. K. Rowlingové. Upřímně jsem mánii, která Hunger Games provázela, nepochopil, protože jde - podobně jako u valné většiny obsahu Harry Pottera - o recyklát/kompilát něčeho, co už tu bylo, a ne jednou. Ale technicky to bylo krásně provedené, a Jennifer Lawrence je dobře obsazená, a její herecké okolí taky nejsou žádná dřeva, i když toho moc ke hraní nemají, WTZ. Takže smířlivých 70% a fakt se na to už nikdy dívat nebudu - k čemuž se asi sluší poznamenat, že tenhle komentář má od zhlédnutí filmu mezeru nějakých čtyř let.

    • 19.6.2018  20:32
    Tarbíci (TV seriál) (2011)
    *****

    Máloco z české tvorby pro děti mě naplnilo větší radostí, než zjištění, že se Tarbíci dočkali v roce 2018 už třetí řady. Tento výtvarně prostý, ale jednoznačně záměrně uchopený a vedený "večerníček" je vedle chaotických pošahaností typu Berta A Ufo, nebo (mám-li vzpomenout něco podobně vizuálně prostého) Gogo A Figi, zjevením z jiného světa. Autorka "výtvarna a režie" Bára Dlouhá spolu se scénáristkou Martinou Komárkovou daly vzniknout lehce přírodovědně - a těžce mezilidsky - naučné podívané pro děti i dospělé, která má hlavu a patu, a k tomu si ji nejde s ničím splést. Ale to říkám jako někdo, kdo má jako dlouholetý fanoušek Battletechu s hraním si na babu se "strašlivým Marabu" mnohé zkušenosti;) Na úroveň geniality každopádně Tarbíky posunula až hudba Jaroslava Vaculíka, která se svým nezaměnitelně "pralesním soundem" (včetně povykování "opiček") a s energií své optimistické prostoty má ten dar, že vám sice zůstane v hlavě půl dne, ale navzdory tomu nemáte chuť nikomu ublížit;) Protože Afrika Afrika Afrika, pro tarbíky je veliká... ehm, tedy... prostě tak, berte nebo nechte být, 90%, BAF! :)

    • 15.5.2018  23:01

    Absolutorium za kostýmní a maskérskou práci... a jinak jen díky bohu (s námi) za to, že program ČT obklopil premiéru tohoto ani náhodou celovečerního filmu GENem s Radkinem Honzákem a 168 Hodinami, a že prostor mezi tím měl jen hodinu dvacet. Mohu jen doufat, že to, co tady někde kolem cituje niethustra jako slova Pavla Kosatíka, je čistá pravda, protože tím by alespoň jedna duše (Kosatíkova) byla očištěna. Skutečně nechápu, co přimělo tvůrce k pokusu zdrcnout více než dva velmi komplikované roky historie naší země do tohoto formátu. Nemůže se mi nevybavit dobově velmi blízký Cromwell, kterého nám ČT dopřála pár týdnů zpátky. Ale abych nesrovnával nesrovnatelné - i naše vlastní filmově-televizní historie nám opakovaně ukázala, že "to" může fungovat na bázi komorních scén, v nichž spolu rozmlouvají dvě až tři postavy - a opět se mi díky blízkosti dobového zasazení vybavují Španělé V Praze a legendární Jiří Adamíra v režii Oldřicha Daňka. Bez výjimky šlo o uzavřené, kompaktní celky, napěchované emocionálním nábojem a kvalitními dialogy (či monology). Čeho docílili tvůrci Boha S Námi? Splácání kostýmně honosných a "kamerově" velmi líbezných hovorů několika pozoruhodně kvalitních herců, kterým ale nebyl dán žádný reálný obsah, a které nechávají diváka tápat v příslovečné mlze, která je tu jinak fyzicky využívána jako jakási záchrana limitovaných finančních možností této koprodukce (bitevní scény, že vraj...). Je mi až líto, jak se ti typově skvěle působící ranaři jako Karel Dobrý nebo Ondřej Malý musejí zmítat ve velmi volné síti nespojitých obrazů, v nichž nemáte v podstatě šanci chápat, o co se právě jedná. A do toho to čtení dopisů, které má taky něco znamenat... ale co, to si tvůrci "rafinovaně" nechali pro sebe. Vrcholem je pro mě od pohledu psychopatický páter Jiřího Maryška a jakákoliv scéna s ním. Nechci se ani pouštět do toho, jakou snad atmosféru nebo ducha chtěli tvůrci filmu dát, protože nesporně selhali v tom hlavním - aby divákovi něco dali. A tím nemyslím pocit, že musel někde něco zaspat, protože vůbec nechápe, jak se ten dostal tam, a kdo komu co píše, a co z toho vyplývá. Jako historický film Bůh S Námi katastrofálně propadá, a jako občas probleskující umělecká onanie si zase nezasluhuje žádnou úctu. Tragický koprodukční omyl a promrhaná šance odvést diváky od Otakara Vávry... 40% Update: Pavel Kosatík se skutečně od scénáře filmu veřejně distancoval, a vysvětlil, že původně měl vzniknout historický dokument, a následně přišla česká produkce s tím, že vzniknou filmy dva - historický dokument (toho se prý skutečně na obrazovce ČT dočkáme někdy v budoucnu), a hraný film... tenhle.

    • 9.5.2018  21:56

    OK, Kobe Bryant je nesporně basketbalová legenda, a jeho vyznání z lásky ke hře, které toho spoustu dal, a která toho na oplátku spoustu dala jemu, a o loučení s ní, nese nemalé emoce. Ale ani na té samotné "básni", ani na té animaci nevidím nic, co by tu už někdy nebylo, a pokud jde o Oscara, inu, zřejmě je v Akademii víc fanoušků Lakers než jen Jack Nicholson:) 70%

    • 8.4.2018  19:46

    Totální masakr od prvních vteřin (kdy nádherně animovanou formaci zpívajícího ptactva rozstřelí králík a na plátno vstoupí dokonale zamaskovaný Sam Neill) až do závěrečných titulků. Tvůrcům Králíčka Petra se podařilo posunout příběhy Beatrix Potterové do současnosti a propojit zvířecí hrdiny s živými lidmi. Takže Rose Byrne (mimochodem tak akorát potrhlá a k nakousnutí) může být reinkarnací miss Potter a Domnhall Gleeson OCĎákem nesnášejícím zvířata a jakýkoliv nepořádek, ale přitom být lidskou postavou (protože je z dětského domova a svoji práci v Harrods měl rád, protože mohl dospělým pomáhat vybírat ty pravé dárky pro jejich děti nebo vnoučata), která prodělává nějaký vývoj - kterému se říká láska;) a i když jsou některé věci jako elektrošoky podle mě poněkud za čárou, pořád to všechno jako celek velmi slušně funguje, a to nejen pro celou rodinu, ale i pro celou rodinu, která zná původní pohádky o králíčkovi v modrém kabátku jen velmi útržkovitě. Pro ty seznámené s věcí obsahuje film zcela zjevně řadu narážek, ale i bez toho je celých 95 minut natřískaných jak groteskoidním (hrábě znáte už z traileru), tak situačním, suchým britským verbálním humorem, a dokonce i na dvou třech místech čímsi jako společenskou satirou:) Takže ve výsledku jsem schopen přijmout i výbušniny a nefalšované akční scény. Vždycky je na ně totiž organicky napojené něco, co má smysl, ať už to hrají lidé nebo úžasně vyvedená CGI lesní zvěř. Jo a dokonce je tu i hustopanský hiphopový song:) Celkově je doprovodná hudba volená velmi současně a (alespoň pro mě) snesitelně, tak aby text písní nějak seděl k tomu, co se zrovna na plátně děje. Zkrátka vynikající práce, a to i v případě českého překladu a dabingu. A ruku na srdce, že třeba vražednou Bambulku mluví v originále Daisy Ridley aka Rey z nových Star Wars, je celkem fuk. Co už fuk není, je fakt, že Gleesonův McGregor je coby záporák o dost lepší než generál Hux, ale to sem až tak nepatří;) Zkrátka a dobře za mě možná trochu přepísknutých, ale zatraceně spokojených (na straně mé i dětí) 90% a asi si na to ještě zajdeme separé s manželkou:)

    • 18.3.2018  22:04
    Moji kamarádi Tygr a Pú (TV seriál) (2007)
    ****

    Můj vztah k Medvídkovi Pú je řekněme poněkud komplikovaný. Pokud se tak dá nazvat stav, kdy od prvního seznámení (tj. asi tak šesti let) nechápete, proč byste na tom sakra měli vidět něco roztomilého, když se tam všichni chovají buď jako úplní blbci, nebo se rovnou vzájemně šikanují a chovají se jako asociální kreténi (dobře, to poslední mi došlo později, stejně jako že jednotlivé postavičky buď na něčem jedou, nebo mají jasnou psychiatrickou diagnózu nebo alespoň poruchu osobnosti:)). Faktem je, že díky tomu mi tohle využití značky - kde není žádný ubohý retardovaný chlapec, který ještě v deseti letech píše jen tiskacími písmeny a ještě špatně (nebo je to disgrafik, nebo je to rafinovaná obžaloba britského školského systému...) - přišlo jako nejlepší, jaké jsem viděl:) Jasně že to s původním Púem nemá nic společného, ale na druhou stranu je vidět, že si konečně někdo dal práci, aby vytvořil něco, co má hlavu a patu, a kde samotný Pú k něčemu je. Gábi a její Koumáky, kteří používají svoje hlavy, a zažívají všelijaká možná i nemožná dobrodružství (OK, uznávám, díl, kde se z nich díky meteoritu stanou superhrdinové, byl trošku velká divočina:)), naše holky zbožňují, a já zas po nějaké době nemusím při objevení loga Disney přepínat program. A ještě něco - srovnáním tohohle a Mickeyho Klubíku dospívám k jednoznačnému závěru, že oku libá grafika šla tehdy udělat, takže Klubík je zkrátka a dobře odfláknutá vymývárna mozků, ze které bolí i ten zrak. Pro Koumáky a jejich "zapoj mozek, cink, cink, cink" ode mě 80%.

    • 18.3.2018  21:51
    Pojďme za zvířátky (TV seriál) (2000)
    ***

    Miluju písně s chytrými texty. 64, 64, 64 zóová ulice, 64, 64, 64 zóová ulice... Naštěstí byť je tu jistá vizuální podobnost, do Tygříka Arnoštka má Lucy a příběhy, které poslouchá od zvířat v ZOO, pořád dost daleko. Sice jsem zaznamenal pár epizod, které na tom byly s logikou (potažmo podezřením na konzumaci psychotropních látek) podobně, ale povětšinou jsou to variace na různá témata jako individualita, kamarádství, vytrvalost, a není to s tou zábavností/výchovností až tak zlé. Ale je to takový lepší průměr, nic, co by stálo za zapamatování. 60%

    • 18.3.2018  21:41
    7T (TV seriál) (2014)
    *

    Je zatraceně velký rozdíl, jestli je něco dětské nebo dětinské. 7T, protože samozřejmě 7 Trpaslíků je moc dlouhé (což je ale jednotná politika studia Disney, viď, Elko?), je další ukázkou, že drogy jsou špatné, a rozhodně by se neměly rozdávat ve studiích, vytvářejících programy pro děti. Proč? No třeba proto, že pak by možná trpaslíci nefungovali jako úderná jednotka Jejího Veličenstva královny Jupívůdu (BTW hraje na varhany, metá přemety, jódluje a má v drdolu maják;)) pro zvláštní úkoly, a Šmudla by možná neměl psí mozek v lidském, pardon, trpaslickém těle, a nečenichal, a třeba komunikoval jinak než hvízdáním. Nebo by třeba trpaslíci necestovali na hrad nesmyslně komplikovanou sestavou skleněné potrubní pošty. Nebo by třeba když někdo navlékne slona do trpasličího oblečení (aby ho zamaskoval;)), mohli trpaslíci i ostatní bytosti poznat, že je to slon. Nebo by se třeba ten slon alespoň nemusel jmenovat jako citoslovce prdu. Tohle je zkrátka a dobře další Zlo, které v bláhové naději, že u Disneyho přece vědí, co dělají, cpe českým dětem Česká televize. Věřte, že když se TOHLE nasadí hned po skončení Gumídků, je to podobně divoká jízda jako ryčné skáčko, které kdosi pro 7T zvolil jako znělku, možná ve snaze vzbudit nějaké asociace s Phineasem a Ferbem. Smolík je, že ska mělo svůj smysl. 7T ho nemá, protože odmítám přistoupit na to, že by úchylné barvičky v kombinaci s řevem, padáním a chováním se jako dement mělo cosi jako smysl představovat. Takže hupykukyfukyrukyšmudlidudlydů (to jsem si nevymyslel, to je variace na "veselý popěvek" Štístka, který se objevuje v každém díle;)) plně pekelných 20%. PS: Na to, jaký je to teror, si český překlad zaslouží zvláštní pochvalu - královna Šťastlína, lord Škrobenec, Sir Ňafemoc (to je královský minipes, v originále Yipalot;)) nebo Chmur Mračoun jsou skvělá jména:) PPS: Nejšílenější epizoda je (zatím) ta, ve které se řeší, že zajícovi ruplo v bedně a pobíhá po lese a mlátí myši obří dřevěnou palicí. Po tradičních "vtipných" eskapádách se dospěje k řešení - na zajíce přišlo jaro (doslova) takže se mu přičaruje sexy zaječice a pak se mlátí po hlavách (banging, hahaha, to se povedlo...) oni dva vzájemně...

    • 18.3.2018  21:27
    Equalizer (2014)
    ***

    Buď to berete, nebo ne, o ničem jiném to není. "To" znamená, že Robert McCall má nervy z oceli a téměř božské schopnosti, takže je úplně jasné, jak to celé dopadne. Maximálně se může stát, že se některý ze sidekicků nedožije titulků, ale co už, takový je žánr;) "To" také znamená, že Marton Csokas je sociopatický démon s o něco méně božskými schopnostmi, a - jak jinak - s efektními vorskými kérkami, před kterými by měl respekt i Viggo Mortensen;) A ten zbytek je tak nějak celkem nedůležitá soustava rekvizit, aby se to celé mohlo nějak hýbat kupředu. Je to méně efektní a prostší, pokud jde o životní úroveň hrdinů a s tím spojené zasazení filmu, než takový John Wick, ale body count je v Equalizerovi taky slušný. Nejsem si jistý, jaký byl smysl natočení tohoto filmu, protože na to, aby rozjel nějakou sérii, podle mě nestačí, ale musím uznat, že Antoine Fuqua to má stále v paži, a že jsem nějakou dobu měl ekvalizér ve Winampu (ano, někdo to stále ještě používá) přebarvený načerno:) Je to zkrátka velmi slušná žánrovka, která nemá hektické tempo a kulometný střih, ale místo toho má skvělé "já vím, že ty víš, že já vím, že ty víš" dialogy. Takže i když jsem se nemohl zbavit dojmu, že se tu někdo snaží navodit dojem, že je to tak trochu jako Leon, pozitiva převažují. A kdybych si měl vybrat, jestli radši znovu tohle nebo Muže V Ohni, tak vyhraje Equalizer. Ale těsně, takže i tady 70%.

    • 18.3.2018  21:11
    Muži z Aleje mrtvých (TV film) (2016)
    ****

    V roce 2016 velmi aktuální dokument (BTW rekonstrukce bitvy byla onoho roku skutečně velkolepá, ale o ní tento film není;)), a musím říct, že také - už nejen v roce 2016 - velmi vydařený. Není to úplně klasická procházka po krajině, kde odborník řeční, rozkládajíce rukama od zelené haldy na jednom konci pole ke shluku stromů na druhém. Je to poněkud civilnější, přibližující práci a nadšení těch, pro které je historie stále živá. Byť mi story s hledáním jisté konkrétní lebky přišla tak náhodná a přirozená, že to šustění papírem bylo slyšet z lesa Svíb až na chlumskou rozhlednu, vřele doporučuji strávit tu necelou hodinu s Muži z Aleje mrtvých. 80%

<< předchozí 1 2 3 4 25 50 74 98
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace