Gemini

Nejenom čtenáři Fimfára si asi vybaví pohádku, která už nesla různé názvy, ale vždy v ní byla hrdinkou chytrá tu horákyně, tu rybářská dcerka, která byla učesaná-neučesaná, oblečená-neoblečená atd. atd. Tato televizní pohádka opět zavedla do studia Jaroslava Uhlíře, který nemalou měrou přispěl k legendárnímu statutu příběhu královny Koloběžky první alias Dády Patrasové (v roce 1984, kdy představovala ikonu české krásy). Podíl na tomto úspěchu samozřejmě mají i vtipní herci v ostatních rolích - třeba na Jitku Molavcovou a jejího střízlivého střízlíka se taky houfně vzpomíná. Je to prostě jedna z těch lépe zvládnutých televizních pohádek, kde se navíc narozdíl od ostatních - považte - objevují i nějaké ty exteriéry:) A nevadí, že je to vlastně vždycky jen kus louky a pár stromů;) Proč vlastně nedat 80%, když na rozdíl od mnoha podobných počinů obvykle při střetu končím přepínací proces?

Jedna z těch tuctovějších studiových osmdesátkových "pod hodinu" pohádek obložených papírovými kulisami a proložených spoustou písniček, které jsou podstatně slabomyslnější a nevýraznější než třeba v Co Takhle Svatba, Princi. A kriticky vzato, i ty písničky jsou spíš do hudby mluvené slovo. Za zapamatování nestojí skoro nic, kromě toho, že tu moderní čertice trsají na disko hudbu, a že tu Jitka Molavcová, Naďa Konvalinková a Jana Paulová vypadají velmi mladě (však taky 1982;)) a nosí vcelku přiléhavé overaly:) Není to nic, co by uráželo, a ve své třídě je to čistý průměr, takže asi 50%.

Nejenom princové, ale celý nápad téhle pohádky je tak trochu na draka - ale co naplat, jsou tu "to svoje" hezky vtipně hrající herci a hlavně legendární Svěrákovy-Uhlířovy písničky. Zvlášť ta o tom hlupákovi je stále aktuální... 70%

Zásluhou Karla Heřmánka, Ladislava Mrkvičky a scénáře nezapomenutelná televizní pohádka, která by jinak mezi všechnou tou papundeklovou ČST tvorbou pro mládež osmdesátých let zapadla. Učit se, učit se, učit se - a číst, a číst, a číst, sakra práce. Ony ty zpracované povinné četby na internetu totiž nejsou vždycky správně, a hlavně vás o spoustu věcí ochuzují, cucáci:P Jenže to odhalí a dovede napravit jen dobrý učitel, takový ten nadšenec, co i za ty peníze nekončí tím, že si "to svoje" odvykládá, hlavně aby to už s těmi zpovykanými zmetky měl za sebou. Královský ruksak si už jednou provždy zaslouží osmdesát procent.

Dojem velkorozpočtovosti snažící se budit jednohubka s netypicky aristokraticky "cool" prvním milovníkem Markem Taclíkem - však to taky byla jedna z jeho prvních televizních/filmových rolí (a BTW to lomítko je pro povahu celé Zimní Víly příznačné). Krásné kostýmy, slušné, byť u někoho lehce rutinní, herecké výkony, slušný, ale ne zrovna překvapující příběh, a neočekávaně příjemná a s atmosférou filmu ladící hudba, a pozor, i píseň. Ta ale - řekl bych stejně jako samotná Zimní Víla - sdílí osud někdejšího podobně nerozhodného počinu Jak Si Zasloužit Princeznu. Je to škoda, ale s ohledem na ambice produkce si nezaslouží víc než 60%.

Krátká interiérová televizní moralitka o dětské rozmazlenosti, tentokrát zasazená cca do poloviny devatenáctého století...někde (v pozadí sice odbíjí Big Ben, ale mají Ježíška, salát, vánočku atd.:)), a s mystickým motivem - který je jen tak mimochodem docela psycho, kterýžto dojem umocňuje i hudba. Pantomimické výstupy zlého šášuly jsou výborné, holčička v hlaví roli má ale do přirozenosti dost daleko (a scénárista s režisérem na to nedokázali zareagovat, a opakovaně ji nutili nedokončovat věty, což si děvče úžasně načetlo, a taky to jako čtený text odříkalo). Výborné jsou asi jen kostýmy a správně prkenná výchovná úloha Jiřího Langmajera v kontrastu s pohádkovou lehce životem znavenou služebnou Niny Divíškové. Mohlo to být lepší, ale na míň než hodinovou komorní televizní pohádku to víc než ujde, zvlášť když to jako dospělí rodičové v klidu přežijete a děti si těch slabších článků nemají šanci všimnout;) 70%

Při každém dílu jsem si říkal, jestli je to nějaký sofistikovaný humor pro českého diváka nebo doklad toho, jak zahraniční produkce fakuje svoje diváky. Jak jinak si vysvětlit, že nejenom naši URŇáci, ale i američtí SWAŤáci, ba dokonce i "private military contractors" podnikají veškeré akce v metru na Můstku, v čtyřpatrových bytovkách předměstí Prahy nebo v jejích vilových čtvrtích, a ještě k tomu při některých přestřelkách mají zcela evidentně digitálně dokreslované záblesky u hlavní, a tudíž nejspíš i zvuky střelby? CQB je naprosto křišťálově čistý v hodně velkých uvozovkách "naučný" seriál o báječných mužích v uniformách a kuklách "made in USA" (až na to, že se točil u nás, ehm) - v každém díle je ukázka výzbroje ve stylu "tohleto je G36 automatická puška, vypadá děsně cool, a to taky je, pojďme si tady s elitním příslušníkem české policie zastřílet", desetkrát se dozvíte, že boj na krátkou vzdálenost má tři zásady, a že je používají všichni VČETNĚ SNIPERŮ, což je naprosto WTF:) Co na tom, že to stylově vypadá, a že Terry Schappert, krom toho, že to podle životopisu nebude žádné béčko, působí sympaticky, když z něho režie systematicky dělá dementa, a když o nějaké informační hodnotě se tu dá mluvit jen v případě dvanáctiletého publika? 50%, přinejlepším.

První filmové zpracování Muže V Ohni, které už tehdy měl režírovat Tony Scott, ale sešlo z toho kvůli penězům - Skoťák se naštěstí k příběhu sice ne neprůstřelného, ale skoro nesmrtelného Creasyho naštěstí vrátil v roce 2004 a vzal si z předlohy trochu jiné kusy než mezinárodní parta, která se dala dohromady v roce 87. Co je na tomhle Muži V Ohni jednoznačně vynikající, je obsazení (faktem ale je, že Jade Malle je poněkud horší herečka než Dakota Fanning) a výběr lokací. Problém ale je, že kromě Glenna režisér s nikým (včetně osmdesátkově průhledně padoušských gay mafiánů) z nich nijak nepracuje a s prověřenými talenty jako Jonathan Pryce neuvěřitelně mrhá - Pryce je na plátně pár minut a řekne několik vět. Stejně tak k sobě nesedí artistní úvod (a konec) se zbytkem filmu, který má místy navíc problémy s provázaností scén - což stejně jako stopáž a ty párminutové role několika známějších herců napovídá, že se tu asi hodně stříhalo. Chouraqui resp. jeho kameraman sice dokáží v pár záběrech evokovat dojem, že se díváte na Černý Déšť od "druhého Scotta" nebo tak něco (taky tu pořád prší), ale celkový dojem je víceméně průměrný, vyzařující promrhaný potenciál. 60% za Joea Pesciho s polodlouhými pačesy a jeho kytarovou interpretaci Johny B. Good:)

Tori Black konečně prorazila i mimo videa pro dospělé, to jí moc přeju, navíc hraje zábavněji než Sasha Grey.... moment... cože? Leighton Meester? No, Tori Black bylo určitě mnohem lepší umělecké jméno;) Ale vážně - se zjištěním mého "error in personam" ještě neklesl můj zájem o obraz běhající na obrazovkách "žlutých linek" na trase HK-Praha a zpět pod úroveň, kdy obvykle přemísťuju jack sluchátek ke svým MP3, ale faktem je, že bez zvuku je Gossip Girl kromě úvodních titulků (čímž myslím samozřejmě původní znění, kde do nich mluví Kristen Bell aka už jednou provždy Verča z Marsu) skutečně hodnotnější zážitek:) Děj je kombinací Dynastie, Cruel Intentions a Beverly Hills, ale esteticky je to skutečně pozoruhodná podívaná, a Blake Lively to tady sluší pravidelně tak, že Green Lantern by možná mohl konečně upadnout v zapomnění... BTW Kelly Rutherford snad opravdu nestárne, tahle nymfa je tu přece s námi už od Melrose Place, a to už si zaslouží velký respekt. Ale tady asi pozitivní ohlasy k obsazení skončí, protože pánské části souboru vévodí úlisný gay Ed Westwick, jehož herectví snese srovnání snad jen s pověstnou tvárností Daniela Craiga... který ovšem narozdíl od svého mladšího kolegy nestřídá pouze polohy "povýšený floutek s diamantovým piercingem frenula" s "trpitelem, kterého Ona nechce, a tak se jí bude muset pomstít". A ti ostatní absolutně nestojí za zapamatování. Nedovedu si představit, že by seriál ze života teenagerské smetánky Ňů Jorku mohl být nějak inovativní nebo nedej bože mít nějakou hloubku, ale když dokážu s vypnutým zvukem sledovat nejenom děj, ale i odhadovat jednotlivé repliky (jel jsem jednou s manželkou, tak jsem toho využil pro tento sociální experiment;)), je to možná ještě o něco marnější, než byste čekali. Mě tyhle dekorativní hračky rychle omrzí, ale evidentně jsem v menšině, když to početná divácká obec udržela při životě šest sezón (respektive pět a půl). Ode mě 50%, protože objektivně vzato - je to luxusně se tvářící teror, stále o tomtéž hmmmně, a tím nemyslím "humorně".

Ahoj, Piper, řekni mi, je tenhle seriál něco víc než tvoje show, která se snaží hrát umírněnější, serióznější a/nebo tradičnější verzi Alias? Ne, viď? Já si to myslel... a pak jsem se na pár dílů podíval, a věděl jsem to jistě:) Covert Affairs nejsou špatné, jen je to prostě takový ne moc výrazný nadprůměr, který nepřináší nic nového a jeho styl je podle mě v daném žánru nevhodně zvolený - rozhodně potom, co tu bylo Alias. Srovnání s ním se prostě nemůže V Utajení vyhnout, a nevychází z něj nejlíp, i když si vzpomenete na šílené vychytávky, absurdní bitky a všemocného Rambaldiho - to všechno totiž k Alias patřilo a byla to zábava. Covert Affairs neskýtají nic moc k zapamatování, alespoň pokud nemáte extrémní zálibu v hercích známých jen víceméně hardcore seriálovým fandům. 60%