karlvonarbei

Přesně po 40 letech od prvního vzedmutí vlny punku se  v různých médiích začalo velmi frekventovaně toto výročí připomínat různými dokumenty a přesně po 40 letech od roku nula původně britského novoromantismu ( ostatně, jiný ani vlastně neexistuje!) se tak děje alespoň prostřednictvím tohoto zajisté velmi relevantního dokumentu. Dovolím si poznamenat něco trochu kacířského, nemá smysl, aby kdokoliv tzv. hvězdičkoval tento počin, dokument jde nad rámec běžné hudby_ kdo ho opravdu viděl a přemýšlí, tak pochopí, že šlo zejména o jisté politické, sociální, protisystémové hnutí, které bylo podporováno drogovou kulturou, uměleckým prostředím, ale i obyčejnými lidmi, kteří nehodlali zapadnout do šedi a z chudoby (považte kapitalismu) se vyšvihli nejprve do titulků bulváru a dnes s odstupem času dokázali ovlivnit celou pop kulturu podobně jako Andy Warhol svými excesi již v 60. letech. Nikoho tady přitom ani nemá zajímat, jestli ten či onen měl raději Depeche Mode než O.M.D. ani to, do jaké míry je kdo pamětník- vše je irelevantní, protože tady záleží jen na způsobu, jakým aktéři vstoupili do děje a čím oni (nikoliv my "recenzenti"!!!) přispěli k malé hudební revoluci..toto vše dokument maximálně s velkou otevřeností i zábavně popisuje, přičemž si nedokážu představit někoho z domácí scény, kdo by takto otevřeně mluvil sám o sobě jako Boy George, když přiznává, jak v klubu občas ostatní okrádal, měl tam přitom několikrát zákaz vstupu a stejně se tam vždy dostal a při vzpomínání je na to ještě velmi hrdý. proto je britská hudba tak rajcovní, na nic si nehraje a lidé tak v určité fázi svého ranného života tvoří něco, co se stane nesmrtelným. Koho zajímá, že ten či onen nemusí Spandau Ballet, ti to přece začali, osobní antipatie do opravdových recenzí opravdu nepatří. Tu dobu jsem zažil, v Blitzu jsem nikdy nebyl a nebudu s prominutím házet perly sviním, proto se dále již omezím jen na tento výkřik a samozřejmě, pokud by bylo možné dát 50 hvězdiček, dám padesát, pokud 5.000, dám tedy pět tisíc atak dále..vše podstatné v dokumentu naleznete, kdo chce být vzdělanější, může libovolně v dnešní době dostudovat, protože právě tento "movementů vzešlý vlastně z punku, Bowieho a Roxy Music si to zaslouží. Vše ostatní sem opravdu nepatří

Výborný psychologický film od A do Z, v žádném případě však hudební a ačkoliv ani o drama tam není nouze, v tomto případě dle mého názoru drill, který bubeníci musí podstoupit, není žádné velké drama, jen psychologie. Tak trochu i pravý opak typické hollywoodské produkce (se divím, že něco tak skvěle propracovaného nevzniklo například v evropském nezávislém filmu, ale tam rezonují nyní zcela jiná témata: možná, kdyby hlavní hrdina patřil do komunity LGBT, byl na útěku z nějaké zkorumpované země či patřil k jiným etnickým skupinám, pak možná!.)... skvěle napsané, skvěle zahrané, navíc z oblasti, kam zase tak často rozhodně nenahlédneme. Ono se tak trochu jedná i o film komorní (tak takhle opravdu uvažuje jen málokdo) a to proto, že obraz se převážně odehrává ve studiu. Tohle dílo má tedy veškeré parametry stát se klasikou, ale mezi jednookými se tak jen stěží kdy stane, což stejně nevadí- doporučuji.

Mimořádně zdařilý dokument, jehož fragmenty sbíral Richard Lowenstein prakticky od počátku kariéry INXS. On sám byl blízký přítel frontmana, jež je subjektem tohoto filmu, dostával dokonce role v jeho dílech a zejména, tento režisér se velmi pečlivě staral o budování image kapely formou videoklipů, které díky MTV měly značný vliv na 80's subkulturu mainstreamového popu. Tím se i vysvětluje množství raritních záběrů, které se mohly využít a také samotné mluvené slovo Michaela, jež sám rád své úvahy nahrával- i ty zde byly bohatě využity. Namísto mluvících hlav tak vlastně vznikl jeden dlouhý, bilanční klip. Michael Hutchence byl jistě charismatický, trochu připomínal hudebním kritikům třeba i Micka Jaggera v méně vulgární podobě, ale pokud zde někdo píše, že INXS byla hned po AC-DC snad nejlepší australská kapela, tak je zcela mimo. Slyšel někdo někdy třeba o Rose Tattoo, Icehouse, The Church, Midnight Oil, Flash and the Pan či dokonce o nejuznávanější indie- rockové kapele světa všech dob The Go- Betweens ? Že nikoliv ? Recenzovat hudbu totiž není to samé, jako subjektivně hodnotit filmy. Vždyť například ti AC-DC byli po celou tuto dobu, kdy postupně začali vládnout INXS v naprostém úpadku po celou dobu osmdesátek ! Další nesmysl je, že se tu někdo chlubí, že znal INXS mnohem dřív, než ostatní v socialistickém Československu..ta kapela svoje první album vydala na podzim roku 1980 a za 30 měsíců ji znal v Evropě, včetně toho Československa, téměř každý, koho opravdu pop music zajímala a to díky hitu Original Sin, který vysílala i okupantská rozhlasová stanice Vltava (SIC!)..Přístup k západní kultuře byl ze všech míst naší malé republiky (západoněmecká televize i rozhlas, stejně tak mnohem svobodnější polská média a možnost nákupů hudebních nosičů v Maďarsku). Za přímo drzost považuji, když zde další "znalec" píše, že Hutchence byl jen v řadě další padlá hvězda, která vlastně nic neměla- takže se zde sešli zřejmě i psychologové s diagnózou na dálku..poslední, co si dovolím opět silně rozporovat je to, že se prý z dokumentu dozvíme spoustu o hudbě. Tady mám pocit, že jsem zřejmě shlédl zcela jiný film, protože zde prakticky vůbec nejde o hudbu samotnou, ale o popis duše hlavního protagonisty souboru, která sice hudbou žila, ale zde šlo o jeho lásky, rodinu, zkušenosti, záliby, démony a vůbec soukromí (!!!) život, kde nakonec hudba hrála jen jednu z položek. Ač nikdy nereaguji a ani nečtu komentáře druhých, zde musím říct, že smysluplný komentář, který jako jediný zde odhaluje, že jeho pisatel ví, o čem mluví, je ten lehce vychloubačný od Marhoul (a abych ji trumfnul, tak napíšu, že já jsem Míšu objímal, tak kdo je víc :-) )

Podle některých názorů možná jen film pro puberťáky, ale zrovna já si to nemyslím. Nemohu tušit, jaká byla prvotní ambice tvůrců, ovšem výsledek překvapivě působí dost vydařeně, překvapivě i proto, že zpracovat podobné téma nebývá nikdy jednoduché, navíc i s jistým nadhledem, udržením napětí, bez přeexponovanosti v příběhu a také podle zkutečnosti - to už chce opravdu vědět, jak na věc. Vidím zde, že jsem jediný, kdo dal filmu maximum v hodnocení a ještě dodám, že hlavní hrdina mi byl velmi sympatický, což mají na vině opět tvůrci.

Citlivě zpracované téma z prostředí, o kterém si není nutné dělat vůbec žádné iluze, navíc od člověka, který je tím nejpovolanějším.Nemá cenu zde psát vůbec nějakou "recenzi", snímek byl zaslouženě doceněn a divák si užije. Jeden z opravdu mála filmů, který je možné vidět opakovaně. Pro profesionály z CSFD - Nancy Wilson není vůbec žádná herečka, ale neuvěřitelně slavná zpěvačka kapely HEART ! No nic, tohle mě nemůže vůbec překvapit

Strhující film bez zbytečných amerických či jiných manýrů, velmi syrový, pravdivý, smutný a napínavý - mistrovské dílo

Moje generace, jež v letech 1976 až 1988 zažila, zejména na začátku, masivní proruskou propagandu i prostřednictvím podobných filmů, by teď mohla klidně dílo Jdi a dívej se šmahem odsoudit, ale dějiny prostě nikdo změnit nemůže. A ano, soudruzi tímto způsobem velmi tlačily na pilu a jejich snaha tak přinesla většinou naprosto opačný efekt, jenže ani dnes, kdy se propaganda usídlila na opačném pólu, není možné být ignorantem, který se nebude chtít poučit z historie, kterou si však vždy na 100% interpretují vítězové po svém způsobu!. Zdá se, jako by Němci přinejmenším měli stejnou či dokonce možná i menší vinu, než slovanští Rusové, ale tento nijak podbízivý snímek každého brzy vyvede z podobně úchylných úvah - jistě, existuje více pohledů, ale to, že měli být vyhlazeni i Češi a stejně tak se s nimi zachází i v dnešní Evropě, to je snad každému nad 18 let se zdravým rozumem více než zřejmé. Tolik politický úvod a ze samotného filmu si musí nepřenositelný zážitek "užít" každý sám. A jsou to poměrně silná muka. Tak nezapomeňte, až vám novodobí soudruzi z Bruselu zase budou něco říkat v tom smyslu, že to s námi nějak myslí, tak si vzpomeňte na Jdi a dívej se..

Coppola se v ničem nemusel zřejmě omezovat, proto ve všech směrech vzniklo dílo tak kolosálního významu i přesahu.I těch 3 a čtvrt hodiny ještě není dost..

Opravdu mistrovské dílo, film nemá hluché místo.Výborný scénář, skvělá kamera, hudba, napětí, zápletka, mystičnost a možná i samotný vzkaz Polanského milovníkům tzv. konspiračních teorií, neboť již v té době CIA vynalezla tuto záměrně dehonestující nálepku.Stejně tak jako v případě seriálu Černobyl ani zde není nutné cokoliv dalšího dokládat, jen s tím rozdílem, že zde autoři míří do vlastních řad

Hned po 10 minutách je jasné, odkud vítr fouká, ale příběh není založen na smyslu hledání pachatele, protože tím je již nepolapitelná skrytá vyšší entita.Jde o sci-fi? Ne, to je blízká budoucnost, kterou si mnoho z nás nijak nepřipouští, dokonce je možné, že film odhaluje skryté praktiky samotné současnosti. Rozhodně skvěle vyprávěné, v žádném případě nějaká slátanina, tomu je to vzdálené tak na 1000 mil. Vzkaz pro obyčejného občana - chce to jen méně chodit na protibabišovské manifestace a raději více přemýšlet, neboť po shlédnutí Upgrade někomu může i dokonce docvaknout to, o co tu opravdu nakonec jde ( a dotace to rozhodně nejsou, milý oVčane)