Tristaver

Možná snadno přehlédnutelný britcom s místy až vulgárním humorem, nicméně stále neuvěřitelně kvalitní. Jen ta Fran mně vždycky pije krev :-)

Černý humor je jako nohy - někdo je má, jiný ne. Regulérním seriálem se to asi nazvat nedá, ale radost, kterou mi každý nový díl přináší, je nezměrná. Kromě animací stojí za to i comic strips, které tvůrci mj. sdílejí na Facebooku.

Vrchol absurdního humoru. Nemám rád vyjádření typu "tak blbý, až je to dobrý", ale na Danger 5 to sedí dokonale. Pierrovy koktejly a Jacksonovo pohrdání vším možným jsou perfektní. Vtipný je i koncept jazyků, kdy všichni mluví jiným, přesto si rozumí. Jen škoda druhé série, ta už je moc meta, navíc bez Claire a s jiným Pierrem. Jde o úplně jiný seriál, přičemž tu zásadní změnu jsem vůbec nepochopil.

Oblíbená postava: Frank Underwood (Kevin Spacey). House of Cards představuje úžasnou ukázku toho, co znamená realistické pojetí politiky - celá politika je postavená na moci. A dobře to ví i Frank Underwood, který zná všechny (boční) cestičky, aby docílil všeho, co chce nebo potřebuje. A právě Underwood v podání fascinujícího Kevina Spaceyho je největším tahákem tohohle seriálu, protože tomu, co zde předvádí, se říká nadpozemský herecký výkon. A nejen on, podobně skvělí jsou i Robin Wright v roli jeho ženy a Michael Kelly jako vedoucí jeho kanceláře Doug Stamper. Ani na okamžik neváhám označit House of Cards za jeden z nejlepších seriálů všech dob. Pro nás politikofily je to zcela orgastická záležitost. PS: Niccolo Machiavelli a Max Weber ve svých hrobech musejí pomlaskávat nadšením.

David Brent je borec. Takhle "vtipného" šéfa bych taky chtěl. První desítka dílů je naprosto dokonalá.

Možná nejlepší sitcom všech dob. U toho se prostě musíte smát. Realistické momenty ze života šesti (ne)obyčejných Američanů. Láska, sex, vtip.

Oblíbená postava: Lenny & Carl. Těžko uvěřit, že se tvůrcům před více než dvaceti lety podařilo vytvořit celé městečko bez toho, aby nějakou významnější postavu potřebovali v průběhu času přidávat. Jeden z nejlepších, a pro můj život nejdůležitějších seriálů všech dob, je jednoduše pětihvězdičkový. Ale budu dělat, že po 24. sérii už nic dalšího nevyšlo.

Oblíbená postava: Randall Winston (Barry Bostwick).

Po kvalitní, leč nikoliv vyloženě strhující první sérii, tvůrci hned v té druhé podstatně zatlačili na pilu, a je z toho má nová závislost. Skvělé zasazení a na nic si nehrající jednoduchý scénář vyváží ty nejdrobnější nedostatky, a divákovi tak zbývá jen si užívat severské ságy. Největší zbraní seriálu je ovšem casting - od komparzu až po hlavní hrdiny. Zatímco u Ragnara si užívám jeho nevyzpytatelnost a naprosto dokonalou mimiku (té jsem si nikdy u žádného herce víc nevšímal), Lagertha je pro mě snad nejvíc cool postava malého plátna od doby Dalea Coopera.