Pohrobek

Nezávislý, nízkorozpočtový snímek natočený během dvanácti dnů, jimž předcházel worshop, během nějž samotné představitelky hlavních hrdinek - Lili Taylor, Bruklin Harris, Anna Grace a Aunjanue Ellis - dávaly dohromady své postavy. Film o problémech současných amerických středoškolaček, působící spíše jako portrét prostředí - postavy se příliš nevydařily, většinou ani herecky. Je tu sice hlavní linie - vzpoury proti mužskému násilí, útlaku a patriarchátu, jde však jen o útržkovité náznaky příběhů. Jedná se o celkem netypický teenage-feministický film - záporné postavy jsou takřka jen mužské - , který se snaží vyhýbat jasným závěrům a klišé. Snesitelné, ale ne nejvydařenější.

Poté, co Bette Davis nedostala hlavní roli v Jihu proti Severu, měla o důvod více, aby se soustředila na konkurenční jižanský velkofilm - Wylerovu Jezebel. A kam se na Bette Davis hrabe Scarlett? Bettina postava je zde mnohem radikálnější, svéhlavější, vášnivější a hlavně přesvědčivější. A pak - Henry Fonda jí sice zdatně sekunduje - , ovšem toto je hlavně a především film velké Bette Davis, která si svého druhého Oscara odnesla naprosto zaslouženě. Snímek je výborně zrežírovaný, krásně nasnímaný, velmi dobře hudebně podbarvený a dodnes nesmírně působivý. Omamných pohledů Bette Davis si užijete možná o něco více v Hořkém vítězství, její nejsložitější postavu doslova a do písmene biblické Jezábel nám ovšem nabízí tento Wylerův skvost.

Dojemné melodrama o slečínce, jež prožije strmé pády a životní zvraty. Jako opečovávané děvče z internátu rázem nepřízní osudu upadne do tenat obchodníka s otroky a nakonec zakotví v náručí poněkud postaršího, stále však velmi šarmantního Clarka Gable. Raoul Walsh si dal skutečně záležet a vzniklo dílo, které i dnes nabízí velkou dávku dramatu a romantiky. Na svou dobu se zaobírá velmi kontroverzními tématy - rasovou rovností a dokonce sexuálními vztahy mezi jedinci různých ras. Hlavním hrdinou je ovšem plantážník, bývalý obchodník s otroky, takže snímek v žádném případě není lacinou agitkou. Na Clarka Gable je pak radost se dívat v každé roli, zde je ještě doplňován přesvědčivým Sidney Poitierem a krásnou Yvonne De Carlo.

Výjimečný snímek už svojí dokonalou strukturou. Tato kytice své jednotlivé okvětní lístky rozevírá skutečně zajímavým a originálním způsobem. Atmosféra orientálních pohádek navozena jako nikde jinde, erotická linka filmu je možná diskutabilní, ale je pravda, že v mnoha originálních Příbězích tísice a jedné noci nejde o nic jiného. Režisérova homosexualita, upřímnost a otevřenost je pak zvláště patrná na pokusu o zrovnoprávnění mužské a ženské erotičnosti. Ve skutečnosti se ale Pasoliniho přirozenost nezapřela.

Všechny charakteristické ingredience německého filmu daly dohromady velmi působivý, i když možná poněkud náročný snímek. Příběh složité lásky dvou osamělých ztracenců, kteří pocházejí každý z jiného sociálního zázemí, ovšem citová prázdnota je sbližuje. Dost experimentální, místy psychedelicky působící - především co se nočních sekvencí týče. Kamera je někdy na ještě "nižší" úrovni, než jak tomu bývá u dogma filmů, jindy nabízí snímek vizuálně překvapivě krásné okamžiky - kreslení čar prostřižené letícími tryskáči. Pro někoho možná příliš dlouhé, v každém případě však doporučuji vydržet první, trochu divácky náročnější hodinu. Závěr je velmi silný, i když ani ten nemyslí v první řadě na diváka.

Můj osmý film Clauda Chabrola a první, který jsem viděl v českém znění - to je jeho jedinou chybičkou (viz komentář igiho B.). Tradičně mistrné mysteriozní dílo, se zvláštním tajemstvím, netypickými mladými hrdiny pomalu rozplétajícími nitky děsivé záhady a zvláště zcela strhující Isabelle Huppert, která svoji chabrolovskou sofistikovaně zlou postavu zahrála s bezpříkladnou elegancí a noblesou.

Slavný Testament doktora Mabuse, tentokrát v ozvučeném provedení. Přímý příběh s menším počtem odboček a postav, než jak tomu často je v jiných kriminálkách s doktorem Mabuse. Co se ovšem povedlo, je místy dokonalá hororová atmosféra - hypnóza i závěrečné scény s šíleným profesorem. Obvyklá zápletka se správňáckým chlapíkem, který se zaplete se zločinci spíše nevědomky - tentokrát Helmut Schmid - působí malinko nevěrohodně. Proč by ho proboha Mortimer měl vůbec angažovat. To je ale jen malá vada na kráse tohoto klasického kousku.

Druhý díl série mysteriozních kriminálek s ústředním "hrdinou" Dr. Mabusem, které v šedesátých letech obnovily slávu tohoto tajuplného zločince. Celkem solidní porce obvyklých vražedných úkladů, mysteriozních vražd. Ady Berber zaujme jako vraždící monstrum, Gert Fröbe jako celkem důvtipný vyšetřovatel, Daliah Lavi jako hlavní kráska. Třešničkou na dortu je pak Lex Barker jako americký agent, který se dokonce pokouší o trochu dvojznačnější postavu. Moc mu to ale nejde a obligátně správňáckým dojmem působí od začátku do konce.

Velmi nadprůměrné drama, s přihlednutím k jeho televiznosti skutečně špička. Příběh ženy, která se musí vypořádat s vlastním spisovatelským úspěchem, mateřstvím, manželstvím a především památkou vlastního otce, s nímž toho měla společného více, než si přiznává. V hlavní roli výborná Irène Jacob, která svoji postavu ztvárnila suverénně a velmi přesvědčivě. Jejím protipólem je vyrovnaný a šťastný manželský pár v podání Marthe Villalongy a Michela Aumonta. Příběh působí příjemně optimisticky, nejen díky Mozartovi, jenž tu často zní.

Rozhodně nadprůměrný thriller, kterému se umně podařilo zkombinovat právnický souboj, krimi-zápletku i vyostřené romantické drama. Největším a nejtrvalejším pozitivem, díky němuž se snímek vyplatí zhlédnout třeba i dvakrát, je ústřední dvojice Jeffa Bridgese a Glenn Close, jejichž vztah je zajímavý od začátku do konce. Nic proti výkonu Roberta Loggii, ale dle mého názoru by si oscarovou nominaci nejvíce zasloužila právě Glenn Close. Potěšil mě i závěr filmu, čekal jsem ještě jeden zvrat, ale bez něj je film o dost čistší a logičtější.