Charlizee

V kontextu prvorepublikové komedie netradiční námět o smyšlené nevěře, která má být důvodem k rozvodu. Kdyby byla stopáž zkrácena na cca 70 minut, výslednému dojmu by to prospělo. Takhle jsem se místy nudila a ke konci málem odpočítávala vteřiny. Precizní je ztvárnění Anny ("jakože milenky") v podání Anny Ondrákové - je mnohem přirozenější, než do stejného typu obsazovaná Věra Ferbasová. Lamač věděl :-)

Jeden ze snímků se sociální tematikou, již podtrhuje i způsob vzniku. Vyšší rozpočet a s ním spojené technické možnosti by určitě nepůsobily nepatřičně, nicméně tato forma podstatu trhanství více podtrhuje. Možná je škoda, že nezůstalo u němého uvedení, to částečné ozvučení mě vytrhovalo z děje - nejen proto, že je lipsync dost nepodařený...

S jistotou vím, že kdyby Máj nepouštěli ve Žlutém na pravidelné trase Praha - Brno, nikdy bych se na něj dobrovolně nepodívala. Byť se vehementně snažím předsudkům předcházet, jedna Kytice a Krysař byli až až, a trailer k Máji vysloveně varoval před derivátem těchto dvou. Má představa o Máji byla bohužel ještě o něco lepší než skutečnost. Klidu by mi dodalo, kdybych věděla, že se nejedná o snímek na motivy básně K.H.Máchy, dost možná bych autora nerozpoznala... Brabec má jakousi zkreslenou představu o estetickém účinku a nehodlá se smířit s tím, že méně je někdy více. Dokonce ani jindy skvostní herci nepůsobí věrohodně, ba naopak verše odříkávají s něčím, co bych nazvala umělým prožitkem (s částečnou výjimkou Jana Třísky, který místy navozuje pocit depresivní prázdnoty a vyvolává až trýznivou atmosféru), a původní podstata básně se ztrácí někde mezi tím zběsilým ztvárněním Vilémových představ a levným zobrazením sexu a chtíče, aneb jak by řekl docent Suchánek - Erotika v žádném případě neznamená sex...

Jestliže si uvědomíme, že se pohybujeme v rámci televizní produkce a jí odpovídajícímu rozpočtu, nenajdeme mnoho pohádek podobných kvalit. Téměř komorně (minimalisticky) laděný příběh o vině a vykoupení stojí na hereckých výkonech, magických exteriérech jižní Moravy (Pálava, Macocha, Janohrad) a podmanivých melodiích. Uvést tuto pohádku jako hlavní pořad Štědrého večera byl ale vskutku dramaturgický přešlap. Tematicky by bylo rozumější uvedení o svátcích velikonočních, které nám připomínají podobně baladický příběh, navíc v obou případech s dobrým koncem > zmrtvýchvstání + návrat prokletých synů. Ačkoliv jsem viděla pohádku nyní asi po patnácti letech, dokázala jsem si ještě před samotným znovuzhlédnutím plně vybavit její atmosféru a strach, který s sebou nese. Ráža dokázal vytvořit dokonalou sugesci skličujícího pocitu (a právě proto se tak moc nehodí k radostným Vánocím), který u mě účinkuje na 100%.

Dokumentární film tak, jak si ho představuji v nejčistší podobě... Herzog nám pomocí filmového plátna zprostředkovává zážitek, kterého by se nám jinak nedostalo; přivádí nás k "záblesku minulosti", představuje nádheru, čistotu a uchvátnost jeskynního komplexu Chauvet. V tomto případě je 3D víc než na místě; stačí si jen odmyslet okolní diváky a vpíjet se do zvuků ticha, zaposlouchat se do tlukotu vlastního srdce. Skutečně dechberoucí podívaná... [Metropol Olomouc, 6.12.2011 - s Caym + Jennifer.S] K přečtení doporučuji: http://25fps.cz/2011/jeskyne-zapomenutych-snu/

Typická ukázka toho, jaké filmy parodovala Pytlákova schovanka, jihoameričtí scénáristé telenovel by se mohli učit :) Jednání hrdinů je téměř po celou dobu bez logického motivu, mnohdy chybí souvislosti... Marketingové strategie velmi dobře fungovaly již ve 30. letech, kdy byla o jednu z hlavních rolí vyhlášena soutěž časopisem Hvězda > úspěch zaručen... [přednáška Dějiny českého filmu 1, Filmový sál Konvikt Olomouc, 5.12.2011]

Tomu říkám dokonalá hra s divákovým očekáváním. Dostala jsem něco jiného, než jsem čekala, ale přitom se necítím ani trochu podvedená! Příběh vede z bodu A do bodu B, nedělá žádné ústupky, nevytváří trapná klišé, po formální stránce je dokonalý a syntetický (výborná hudba, výborný střih, výborná kamera atd.)... Gosling je chladný a láskyplný zároveň a předvádí neuvěřitelně minimalistické herectví, které tu postavu maximálně povyšuje. Kéž dá jednou Akademie přednost tomuto typu herectví před veškerým vášnivě drásajícím přednesem :-) [Metropol Olomouc, 4.12.2011]

Dost tomuto typu amerických komedií! Trapnost tady střídá nechutnost a já nechápu, jak se může někdo něčemu podobnému smát. A nejsem prudérní. Tečka.

Dokážu přistoupit na hru tvůrců a celé to vnímat jako zábavu založenou na principech komedie - to by se ale nesmělo místo zábavy dostavit rozčarování nad mírou trapnosti... Bohužel se v tomto případě nejedná o trapnost zamýšlenou (která funguje například u Borata). V podobných momentech chápu, proč např. Ejzenštejn požadoval, aby byl film výlučně uměním a nebyl zneužíván k zábavním účelům...

Rozporuplné pocity... Do chvíle, než je včleněna linie Eva X učitel angličtiny, mi snímek kvalitativně připomínal východoevropskou kinematografii. Na jednu stranu chápu, jak byla ta linie zamýšlena, a že měla postavy přivést k vyústění, k jakému je přivedla, nicméně samotná postava otce je natolik silná a skličující, že by celý příběh dovedla do správného vyznění bez tohoto, pro mě rušícího, prvku. V kontextu soudobé ČS kinematografie přidávám hvězdičku navrch, rozhodně se jedná o jasný záblesk. [Metropol Olomouc, 1.12.2011]