Ramanam

Ramanam

okres Praha

3 body

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 6 7
    • 20.10.2019  00:42

    Příběh o tom, jak i jedna nevyřčená věta může ohrozit šťastný život. Byl jednou jeden muž (Uday Chopra) a jedna žena (Tulip Joshi), které pojilo pouto věrného přátelství již od útlého dětství. Poté je na čas osud rozdělil. Když mladík zjistil, že se jeho životní přítelkyně hodlá vdát za lékaře z Ameriky (Jimmy Sheirgill), tak si konečně přizná za přispění své spolubydlící a kamarádky (Bipasha Basu), že dívku vlastně celý život miluje. Rozhodne se svatby zúčastnit, ale nikoliv jen jako pasivní host, ale jako někdo, kdo se bude snažit svatbu překazit. Začíná tak boj mezi zamilovanými soky o srdce jedné ženy, ke které oba vzplanuli láskou..... Další zástupce z tvorby tradičního Bollywoodu a všeho, co k němu neodmyslitelně patří. Nádherná podívaná! Navíc vše stojí na hercích, kteří se neřadí mezi naprostou špičku indického filmového nebe. Uday Chopra patří mezi mé velké oblíbence pro své osobité charisma a získal si mě na plné čáře již v legendární sérii Dhoom a v úchvatném filmu Mohabbatein. Bohužel již nehraje a nic nenasvědčuje tomu, že by se vrátil, tak mi nezbývá nic jiného než vzpomínat. Jeho herečtí kolegové se mi rovněž líbili a vytvořili spolu dohromady moc příjemný filmový zážitek. Na co musím hlavně upozornit je hudba. Naprosto excelentní! Co píseň, to chytlavá hitovka. V takové míře a kvalitě, kterou disponuje jen opravdu hrstka snímků. Nádherně vyvážené s výtečným provedením. Všechna čest a smekám! Můžeme sice vést debaty na téma živelnosti příběhu, akčnějšího spádu a o nějaké nečekané bombě, která šokuje, ale není někdy ta přímočarost a pohoda lepší, než šílené zvraty a tlačení na pilu? Takovéto příběhy prostě zbožňuji a v indickém hávu vše prosté získává unikátní punc a třpytivou korunu. Ale pouze pro vyvolené, kteří to dokáží opravdu pochopit a procítit. Mušky samozřejmě přiznávám, ale to nic nemění na mém pětibodovém ohodnocení. Mé osobní díky patří Andree 1717 za titulky, ale hlavně za její nelehký boj a tvrdou práci při překladání indických filmů, které nejsou v našich končinách (zatím) příliš v diváckém zájmu. O to více má její práce (a lidí podobného smýšlení) cenu, jakožto tahounů naší malé komunity. Za což máte mé velké DÍKY!!!

    • 18.10.2019  23:57

    Jedna klasika z nejklasičtějších. Devadesátá léta a Bollywood. Co více říci? Lidem, kteří se o indickou kinematografii zajímají už nemusíte říkat vůbec nic, oni prostě vědí. Zde jsem opravdu doma a každý takový film je pro mě až svátost. Aamir Khan a Karisma Kapoor opět nezklamali a sledovat jejich výkony je prostě pastva pro oči. Příběh sám až tak růžový není. V první části se předhání indické srandičky s romantickým namlouváním ústředního páru o svoji dominantní úlohu v příběhu. Navíc nejsme ochuzeni ani o řádnou indickou rvačku. V druhé části jde už více o drama a intriky, ve kterých hraje prim rozdílnost již manželského páru ve společenském postavení a prchlivost hlavního hrdiny. Oba se sice milují, ale okolí jim klidný spánek rozhodně dopřát nechce, takže budou muset o své štěstí zabojovat. Hudba výborná a opět obsahuje dnes již legendární skladby. Tenkráte byli opravdu výborní skladatelé a zpěváci. Neříkám, že tomu tak dnes již není, ale v těch starších skladbách cítím vnitřní sílu, přirozenost a poctivost. Nemohu si pomoci, ale to již v součastnosti není tak často. Nyní v nich cítím více západních vlivů, umělosti a tím pádem jasné vytrácení vlastní identity. Jen můj názor, který si snad mohu dovolit. Co se týče hodnocení, tak jsem byl velmi dlouho na vážkách. Po zvážení všech faktů jsem musel ubrat na výsledné silné čtyři hvězdy. Příběh sám se mi až tolik pod kůži nedostal. Chybělo mi tam něco, co by mě odrovnalo a též jsem postrádal onu tajemnou vnitřní hnací sílu, jenž by prostupovala a prosvětlovala postavy i příběh samotný. Chování hlavního hrdiny v druhé části na tom mělo dozajista lví podíl. Jinak bezesporu moc příjemný filmový zážitek a necelé tři hodiny utekly vskutku jako voda.

    • 15.10.2019  00:09

    Stará dobrá indická klasika, která nerezaví. Ba naopak se mi po časech, kdy se tento styl filmů ještě hojně točil upřímně stýská. Někdy přílišná snaha opustit své kořeny a zalíbit se Západu bývá často na škodu, hlavně v té nejznámější indické „továrně na sny“ - Bollywoodu. První část filmu odehrávající se v Indii je překrásná a nemohl jsem se nabažit všech těch barev, tanců, reálií a přenádherné romantiky. V druhé části, která byla situována v Italsko-Maďarsku (opravdu jsem nechápal?! Nedali si ani žádnou práci s navozením iluze. Ale věřím, že Indům to příliš vadit nebude. Grónsko nebo Vatikán? Kdo to tam pozná?), se předchozí náboj a okouzlení vytrácelo, ale přesto si příběh svoji vysokou laťku udržel, i když už jen silou vůle a setrvačností. Celkově mám, asi jako každý normálně myslící člověk, výhrady k jejich pravidlům a cti, které nerespektují člověka jako bytost, ale jen jako něco, co musí plnit pseudočest rodiny. Inu, kdo s čím zachází, tím... A pokládám si otázku, jestli jsou na světě ještě dívky, které si myslí, že po polibku můžou otěhotnět? Zvláště v zemi, kde jsou těhotné snad celý život. No..., možná právě pro tu nevědomost. Musím vyzdvihnout naprosto výbornou hudbu a z ní ještě několik naprosto výtečných skladeb, které můžu s klidným svědomím označit za již kultovní! Vskutku nádherné i svým vizuálním provedením. Salman se mi ve své klasické herecké poloze moc líbil. Stejně tak i krásná Aishwarya a Ajay jako zádumčivý dobrák nezůstal pozadu, i když hrál spíše druhé housle. A jaký byl konec? Já vám nevím... Dobrý, špatný? Trochu se to ve mně tříštilo, jestli mám být šťastný, či smutný. Asi od každého trochu. Každopádně přesně na takové filmy si hodně potrpím a přesně takové filmy na Indii miluji. I když druhá část příběhu byla slabší a měla tendenci pomalu, ale jistě sestupnou, tak pro mě osobně si maximální počet hvězd, i když slabších, určitě zaslouží. Ty vynikající pasáže si svoji nadvládu ubránily před těmi méně výraznými a já jsem s drobnými výhradami spokojený.

    • 9.10.2019  15:54
    Zero (2018)
    ***

    No tedy...!?! Jsem trochu v rozpacích. To si opravdu SRK myslel, že tento film má tak ohromující nosnou myšlenku, nápad a příběh, že se do toho tak nadšeně vrhl? Stačilo mít jen velmi nepatrnou představu o čem příběh je a měl jsem výrazné pochybnosti, které se posléze bohužel plně realizovaly a potvrdily, že poslední filmy SRK žádnou slávou nejsou. Snaha být za každou cenu originální a přicházet s novými a neotřelými nápady musí být ovšem korunována i něčím navíc. Silnými postavami, příběhem, myšlenkou, zpracováním atd. Kde nic není, ani smrt nebere. Postavy? Děsné! Hlavní hrdina byl slušně řečeno hlupák a megasobec, iritoval a otravoval mě svým chováním od začátku až do konce (ano i přesto, jak prozřel ve velkého „světce“ pravé lásky). Jeho vyvolená byla v pořádku, ale celkově jsem k ní cítil odstup. Nezískala si mě a prakticky ničím nezaujala. Ona byla prostě jen přítomna, což se dá s klidem na duši říci o naprosto všech postavách. Někdo na tom byl lépe, někdo hůře, ale výsledek stejný. A co příběh sám o sobě? Některé okamžiky hezké, ale většina neurčitých a rozpačitých. Emocí jsem se dočkal minimálně. Herci? Nejlépe dopadl samozřejmě hvězdný SRK, Anushka zůstala za mým očekáváním a Katrina prostě jen „něco“ hrála. Natáčení se sice účastnilo mnoho hvězd indického filmového průmyslu, ale ty štěky a kratinké záběry byly prostě zbytečné, až jsem se z těch scének cítil trochu trapně. Hudba mě též příliš nepřesvědčila, prostě průměrná, a to k filmu, který tolik sliboval již svým obsazením je jednoduše málo... Jediná skladba, která se mi opravdu líbila, byla ta stará klasika při tanci v sále před vozíčkem své vyvolené. Ano, ještě jedna tam stála za vidění a slyšení, ale jen kvůli refrénu a provedení (na hotelové chodbě s množstvím barev). Hodnocení mi tak bylo až příliš usnadněno již od samého začátku. Zcela průměrné, sic s ambicemi, ale žel neproměněnými. Ano, originalitu uznávám, tím však výčet pozitiv končí. Zklamání z průměrné podívané se odráží ve třech jasných hvězdách.

    • 6.10.2019  01:17
    Kesari (2019)
    *****

    Takový film si hodnocení v modrém poli opravdu nezaslouží. Nevím, asi jsme se každý dívali na něco jiného. Já jsem naopak velmi spokojený. Že byl začátek rozvláčný a nudný? Nemyslím. Budoval v divákovi vztah k jednotlivým postavám. Neříkám, že do hloubky, ale bylo možno každého osobně poznat, což poté jistě zdůrazní naše emoce, když po zuřivém boji odchází každý z nich na „druhou stranu“. Vlastenecký postoj byl zde ještě v mezích. Jsem rád, že hlavní hrdina zmínil i Mughaly, na které se hodně zapomíná. Jinak v indických filmech převládá názor, že bylo a je špatně jen za vlády Britů a předtím to byl ráj na zemi (asi ano, vážně?). Soudobá generace nebere v kontextu doby fakt, že právě díky Britům se mohli vymanit z kleští muslimských panovníků, kteří útočili na jejich zemi, lidi a kulturu o nějakých pár dobrých století dříve, tedy dávno před příchodem první „bílé tváře“, ale na to se zapomíná nějak rychleji. Jen drobné opomenutí a náhoda? Nemyslím. Moc se mi líbila slova jednoho z muslimských vůdců, který oponoval druhému, který měl plnou pusu Alláha. Říkal: „Proč do toho stále zatahujete Boha? Co má on společného s lidskou válkou a krveproléváním?" Skvělá a pravdivá slova! Podobně silná slova jsem našel v příběhu, který vyprávěl hlavní hrdina o člověku, který v bitvě poskytl vodu jak svým zraněným lidem, tak i nepřátelům. Jeho důvod je již opravdu nejvyšší liga v chápání podstaty všehomíra. Když je boj nevyhnutelný, je třeba bojovat, ale vše ostatní je již na nás samých... Z vojenského hlediska příběh rovněž více než sympatický. Nepřítele je možné, máme-li potřebnou sílu, buďto vyhladit, či se s ním dohodnout. Získat na svoji stranu místní prosté lidi je tudíž základ pro možnost číslo dvě. Rovněž si vybudovat repekt svým vlastním příkladem, nadchnout vojáky a získat si jejich srdce je to nejdůležitější, to si za žádné peníze nelze koupit z jedné a ani z druhé strany. Dále pár krásných momentů, jako například jasný neheterosexuální odporně slizký odstřelovač. Vzdání se turbanu kvůli ošetření zraněného kamaráda z nízké kasty. Dále poznatek, že mít v zubech něco ostrého nemusí být vždy dobrý nápad - tvz. „afghánský happy smile“ a rozžhavený meč, který sice vypadá efektivně, ale v praxi to nepříteli spíše pomůže. Možná to byl i záměr, vzhledem k celkové filosofii ve snímku nastíněné. Krásná pevnost v pustině byla vybavena opravdu bídnou bránou a mnoho mých myšlenek se zaobíralo tím, jak by to dopadlo, kdyby Sikhové měli kulomet/y. Závěr parádní a výborně nám ukázal pomíjivost našich životů, snů a věcí, na kterých tolik lpíme, ale mohou nám být v mžiku vzaty a posléze pošlapány a ztraceny. Já si z toho odnesl daleko více, než jen shlédnutí nějaké přestřelky kdesi a kdysi, takže jsem více než spokojen a pro mě osobně momentálně jasný film roku. Akshay Kumar výtečný a s vousy mu to více než seklo. Písně a jejich provedení rovněž parádní. Skvěle se do příběhu hodily a krásně ho obohatily. Strop pěti hvězd je dosažen a mé očekávání mimořádného zážitku se naplnilo a potvrdilo.

    • 4.10.2019  23:56
    Bodyguard (2011)
    ****

    Romantická spíše komedie, než pravá akčňárna, která je navíc na závěr okořeněna až nečekaně dramatickou pasáží, kterou jsem opravdu nečekal, ale sedla tam parádně (i když to tím obsahem bylo jako z úplně jiného snímku). Musím zmínit, že bitky byly až přehnaně (a to i na indické filmy) létací a „gumové“, kde se hlavní hrdina odrážel od kohokoliv a čehokoliv jako hopík. Tyto prvky jsem ale milerád vypustil, vypnul logické myšlení a užíval si pohodový filmík, který mi svojí humornou i romantickou stránkou zcela vyhovoval. Tempo bylo sice občas kolísavé, příběh chvílemi nesourodý, ale neměl jsem k ničemu, mimo již zmíněného, žádnou výraznou výtku. Salman Khan je pro takové role přímo stvořený a Kareena Kapoor ho hezky doplňovala. Hudba příjemná, ale již v mnoha jiných recenzích zmíněná skladba Teri Meri je přímo skvostná a oproti zbytku kvalitou v jiném vesmíru. Každý na to může mít jiný názor, což je v pořádku. Já se řídím svým, a to je rovněž v pořádku. A jelikož přišly na řadu i emoce, tak nevidím jediný důvod, proč neudělit čtyři hvězdy. Neberte to/se tak vážně lidi!

    • 4.10.2019  14:14
    Kung fu Yoga (2017)
    **

    Spojení Indie a Číny? Co si mohu více přát? Teď nastává moment, kdy doufám a přeji si, aby se z tohoto sloučení vytěžilo maximum. Výsledek? Tak to snad ne! Velmi volné pokračování filmu Mýtus, který se však představil v naprosto jiných barvách. Od scény s vlky jsem tušil, že je něco shnilého mezi námi a zbytek filmu mi v mém přesvědčení vůbec neoponoval, ba naopak vše jen potvrzoval. To nebyl klasický příběh, ale poslepovaná „okénka“ hodně naivních a zcela vyumělkovaných scén, které při sobě držel jen snažící se Jackie Chan a pro mužské oko lahodící sličné herečky. Toť opravdu vše. Nemohu říci, že jsem se nudil, akční to rozhodně bylo, či se o to tvůrci v rámci mezí alespoň snažili, ale na mě osobně to nemělo vůbec žádný efekt, když příběh sám naprosto nefungoval a nabaloval na sebe další a další zbytečnou podivnost za podivností. To samé mohu říci i o postavách, naprosto bez výrazu či nějaké šíře, prostě o ničem. Počítačové efekty jsem schopen přijmout, ať jsou někdy až moc „vidět“, ale všeho moc škodí. A ten závěr? Ale ano, tak nějak seděl k té patlanině a snaha o povedené hudební číslo vyzněla také poněkud rozpačitě. Opravdu nemohu dát ani tři průměrné hvězdy, jako za co? Za tu neurčitou roztříštěnost a vzniklý neumětel musím dát dvě, leč silné hvězdy. Obě země mám velmi rád, taktéž vše co zasahuje do historie, hledání pokladů a dávných tajemství. Jako oddechovka fungující, ale jinak zklamání na plné čáře, bohužel...

    • 2.4.2019  22:35

    Buďto budeme na tento snímek nazírat jako na klasický příběh, či jako na výbornou sociálně-kritickou ukázku světa, který je plný různých „vyčůránků“, sobců, pokrytců a velmi silně morálně slabých jedinců, jejichž zařazení ve společnosti velmi často ovliňuje každodenní život nás všech. Kdo si zvolí první variantu, tak je-li s ním vše v pořádku, bude dozajista znechucen. Snad každá postava, vyjma ochrnutého dědečka, je skutečně zkažená a prohnilá skrz naskrz. Já si vybral variantu číslo dvě a náramně jsem si tento opravdu výtečně zpracovaný a originální příběh užil. Podrazy a křivárny se krásně střídají a přesýpají z jedné postavy na druhou. Nevznikl tak chaosný a nestravitelný guláš, ale právě naopak, vše do sebe krásně zapadalo a navzájem se doplňovalo. Čekal jsem něco zcela jiného a výrazně horšího, ale takovéto překvapení si nechám líbit. Ze začátku tomuto však nic nenasvěčovalo, ale jak se rozjel onen řetězec událostí, tak se již nezastavil až do nečekaného, i když... konce. Čtyři jasně zasloužené hvězdy uděleny. Velmi chytře natočená tragikomedie, která mě mnohokráte donutila se nad osudy a chováním představených postav pousmát. Přitom ale určitě zamrazí, že tací lidé opravdu žijí a daří se jim dobře, tedy zatím...

    • 2.4.2019  15:37

    Pro správné prožití filmu je zásadní požadavek sympatizovat s postavami. Pokud toto není naplněno, tak celkový prožitek nebude nikdy úplný. Poté vše může zachránit pouze zajímavý příběh, a když ani ten... V tomto případě přesně k této situaci došlo. Obě hlavní postavy se předháněly v tom, kdo mi bude více nesympatický. Zatímco „Romeo“ si to u mě postupem času „žehlil“, tak jeho „Júlie“ na tom byla podstatně hůře. Od začátku, kdy se představila jako namyšlený spratek, až po ten „geniální“ čin na samém závěru. Ony vystavěné silné vnitřní zábrany nedovolily po celou dobu vzít ji konečně na milost. Byla mi až protivná a její osobnost mě odpuzovala. Také se ukázala stará pravda, že je důležité si vybrat ženu nejenom s hezkou tvářičkou, ale hlavně se zdravým „selským“ rozumem. Kdyby ji tato vlastnost přirozené inteligence nechyběla, mohlo vše dopadnout jinak. Sic v mnohém uvažování žen hory přenáší, ale v mnohém zas na hřbitov odnáší. A co příběh samotný? Ani ten to nezachránil. Nijak výrazně se mě nedotkl a nedokázal o svých kvalitách ničím přesvědčit. Říkal jsem si, že když utíkám a jsem hledán, tak by nebylo od věci se tomu i svou vizáží a oblečením trvale přizpůsobit. O hudebním doprovodu mohu říci to samé, co o všem ostatním - nevýrazné. Zcela průměrný snímek hodnotím odpovídajícími třemi hvězdami. Byl to vskutku podivný páreček, jak ze špatného uzenářství. Někdo se opravdu snaží a snaží, ale lepší osud mu není zatím dopřán. Někdo se pro to ani moc nezapotí, ale sám si vše kazí a kazí vlastní hloupostí. Takové příliš nelituji.

    • 2.4.2019  13:49

    Film se dělí na dvě části. V první, kde se vytváří příčina, se ještě dělí na tři po sobě jdoucí příběhy v životě jednoho zmateného muže (Ranbir Kapoor), ve kterých pozná tři ženy. V prvním je za mladého frajírka snažící se okouzlit po velké romantice toužící dívku (Minissha Lamba). Sledujeme vlastně jen „přehrávání“ jiného a kultivního filmu Dilwale Dulhania Le Jayenge. Pro mě osobně nejslabší a nevýrazné. Možná i proto, že jsem originál viděl, a tak mě předložená „kopie“ příliš nenadchla. Ve druhém se chlapec vybarví ve vyčůránka a kariéristu, což odnese jeho snoubenka (Bipasha Basu), kterou opustí v den svatby. Lepší příběh, než předchozí, ale opět nic výrazného. V posledním je za „zmoklou slepici“, když se poprvé doopravdy zamiluje do své osudové lásky (Deepika Padukone), ale karma ho dožene a vrátí mu vše, čím se on sám předtím provinil. V druhé polovině filmu si „na hlavu popel sypající“ a vnitřně zlomený hrdina dá repete, když dívky ze své minulosti vyhledá a snaží se vše napravit a konečně se alespoň omluvit. Zde děj konečně ožívá a stává se zajímavým. Hlavní hrdina se vlastně poprvé stává o něco více sympatičtějším. I když se už konečně začal chovat jako chlap, tak si tato postava ke mně už cestu nenašla. Tam ostatně došlo ke shodě, neboť mě tam přímo neoslovila žádná z nich. Bohužel až na pár momentů se stále nepodařilo snímku vymanit z jakési prázdnoty děje předešlého. Příběh byl na jednu stranu zajímavý, ale nepovedlo se mu mě nijak výrazně uchvátit. Hudebně příjemné, jen ne vše se mi líbilo, takže jako celek jen lepší nadprůměr. Chvílemi jsem uvažoval i o čtyřech hvězdách, ale vždy následovalo něco, co nadějnější hodnocení srazilo zpět. Končím tedy na třech silných hvězdách. Ranbir Kapoor a Deepika Padukone patří k mým nejoblíbenějším hercům, ale ani to nestačilo.

    • 1.4.2019  19:46

    Tak to nebylo vůbec špatné. Jedná se sice o zástupce béčkové hororové produkce, ale mělo to zcela určitě co nabídnout. Nic divokého věru nečekejte. Trochu „lekaček“, posednutí a duchařiny jistě mnohé klasické hororu chtivé fanoušky asi příliš neoslní, ale nejde se zavděčit všem. Jediné, co mi tam nesedělo a veškerou předchozí snahu o tajuplnou atmosféru „děsu a běsu“ shodilo, bylo samo vysvětlení příčin na konci. Řekl bych až příliš uměle naroubované a nepřesvědčivě působící k tomu, jak závažně se jevil celý předchozí příběh, což je žel určitě zbytečné mínus. Logiku upřít nelze, ale jednoduše bylo rozuzlení poněkud nevýrazné a nehodící se. Emraan Hashmi je znám spíše z béčkových snímků, ve kterých ho však považuji za naprosto výborného a kde exceluje. Kangana Renaut je herecky určitě vyspělejší a patří rovněž do mého širšího okruhu herců a hereček, na které se kdykoliv rád podívám. Hudebně velmi zdařilé a jako celek působivé, což je vždy velké plus, které samotný příběh povyšuje a oživuje. Osobně mě ihned zaujala píseň z diskotéky, prostě paráda! I přes ten rozporuplný závěr mohu s klidným svědomým říci, že jsem si to celé opravdu užil a přesně takto si představuji silnou trojhvězdu. Zpracování mě zaujalo a vzhledem k nižším ambicím filmu jsem navýsost spokojený.

    • 1.4.2019  17:24
    Acid Factory (2009)
    **

    V uzavřeném továrním skladu pozvolna vyprchávají účinky rozptýleného plynu, díky čemuž se skupina pěti mužů začíná probírat z bezvědomí. Nepamatují se kdo jsou, kde jsou a ani příčinu, která je na toto místo přivedla. Po čase zazvoní telefon a ozve se muž, který nemá tušení, co se na druhé straně linky událo. Díky několika strohým informacím se muži dozví, že všem událostem předcházel únos. Kdo je však únosce a kdo unesený? Nikdo si nemůže být ničím jistý. Nervozita a nedůvěra mezitím roste. Karty jsou rozdány jasně a platí pravidlo, že ten, který si vzpomene jako první, má i největší šanci přežít..... Docela síla. Hrozivě nudné, hloupé, amatérské a nedůstojné poměrně solidnímu obsazení herců z první a druhé herecké ligy. Snímek samotný měl však kvalitu divize. Mělo se jednat o velmi zajímavou podívanou, ale skutečnost se ukázala jako zcela tragická bída s nouzí. Postavy až směšně uměle „tvrďácké a drsné“. Stejně jako napětí, či akce vyšuměly do prázdna bez jakéhokoliv efektu. Je mi líto, ale opravdu to nefungovalo vůbec v ničem. Hudba rozhodně lepší než zpracování samotného příběhu, ale to je pouze jiné slovo pro průměr. Jasný představitel dvou hvězd. Řekl bych, že se jednalo o zcela zbytečný film. Obsazení dobré, ale tím veškeré klady končí. Toto by si znovu pustil jen masochista.

    • 1.4.2019  16:20
    Ludo (2015)
    ***

    Nejsyrovější indický horor, kterým jsem měl doposud možnost vidět. Nejde v něm o „lekačky“, ale spíše o živočišný a přímočarý příběh na brutálním a krvavém podkladu. V náznacích mi to připomnělo americkou sérii Hellraiser, kde neplatí, že kdo si hraje nezlobí, ale umírá. Zde však nejde o „Rubikovu kostku“, nýbrž o společenskou hru na téma „Člověče, nežer mě!“. Hra je vhodná pro všechny věkové kategorie a je značně návyková. Její trvání se pro zúčastněné může značně lišit. Začátek filmu nás až šokuje pro svoji otevřenost a vulgaritu. Ukázky mnoha neřestí zvýrazní i vcelku ostrá hudba. To vše je na indické poměry značně ojedinělé. Tady se toho rozhodně nebáli a na uhlazenost nehrali. Poté se seznámíme se všemi hráči a poněkud strohými pravidly HRY. Ideální je, když se vám žádná z postav nelíbí, neboť poté odpadá starost o to, kdo přežije. Přesně jako v tomto případě, bylo mi to úplně jedno. V dalším průběhu je nám převyprávěna historie HRY a končíme finální partií. Popravdě jsem čekal větší „maso“, ale i tak jsem se nenudil a příběh se mi líbil. Lepší průměr, nic mimořádného, ale na druhou stranu mě to svým nábojem dokázalo strhnout a zaujmout. Vůbec to nebylo tak špatné, jak jsem čekal. S většinovým názorem se tedy neztotožňuji a dávám za jasné tři hvězdy. Jsem alespoň poučen o tom, že po zavírací době do obchodního domu nelez a s cizími lidmi si nehraj!

    • 30.3.2019  00:20
    Gaja Gamini (2000)
    **

    Prvotřídní šílenost a totální úlet! Jen pro fanoušky indické kinematografie a pro lovce zvláštních a „jiných“ filmů. Zřejmě vznikl požadavek na „umělecké“ dílo a tento úkol byl svěřen někomu, kdo je až „příliš umělecký“, či spíše není tímto darem obdařen vůbec. Předtím požil dozajista nějaké psychotropní látky a začal „tvořit“. Určitě jsem si tam našel momenty, které se mi líbily moc. Byly ovšem necitelně zastíněny tím, co již ne. Z kladů uvedu například nasnímání oné „nadpozemské“ a nezhmotnělé bájné „inspirace“ pod jménem Gaja Gamini z úhlů, ze kterých ji není vidět do tváře, či si ji skrývá. Naopak v té fázi „hmotného zrodu“ se „tajemno“ vytratilo a zbylo jen nudné utrpení. Příjemná a místy výtečná hudba spojená s rovněž skvělým tancem Madhuri Dixit se nesla celým snímkem. Ovšem ten hudební doprovod nebyl po celý „příběh“ vyvážený a někde vyloženě nezapadl, či se nevyvíjel. Forma divadelního představení s klasickými kulisami, hra s barvami a detaily z indické kultury byly v pořádku, ale nic se nemá přehánět, aby z toho nevzniklo něco hodně naivního a „levného“. Vše je to takové jedno velké „pseudo“. Začátek ale nevypadal vůbec špatně, ba naopak slibně. Netrvalo však dlouho a celá podstata byla ukázana v pravé podobně. Střední část neuvěřitelně o ničem. Závěrečná část ožila na pár minut, kdy ji „prosvětlil“ SRK. Říkal jsem si, že tam mohl hrát od samého začátku a třeba by to zachránil. Ta pohoda a energie ve dvojici s Madhuri byla jasně cítit. Samotný závěr byl již posledním hřebem do rakve, ale i mým spásným vysvobozením z tohoto „megadíla“. „Intelektuální“ dialogy místy šílené, snažící se dosáhnout zřejmě „nejvyššího umění filosofického“, ale pro mě osobně jen plné prázdných slov, vět a frází. Vše podpořeno necitelným střihem. Obvykle si takových věcí nevšímám, ale zde to přímo „tahalo“ za oči. Úmorné a nic neříkající a nedávající, přitom se věcem a inspiracím, které mají opravdu hloubku a hodnotu vůbec nebráním, ba je přímo vyhledávám. Ale zde jsem nenalezl takřka nic, jen „něco“, co se tváří jako „studnice samého umění“. Jedinou zářivou hvězdou a oslnivou kometou byla bezesporu Madhuri Dixit, jinak by to celé bylo naprosto nepoživatelné. Díky dozajista patří i již zmíněnému SRK a N. Shahovi, ale jejich krátké vstupy daly jen nakrátko zapomenout na přetrvávající špatný dojem. Přiznám se, že byly momenty, kdy jsem chtěl sáhnout i ke čtyřem hvězdám, ale jen na pár minut na samém začátku. Ve střední části bylo už zcela jasné, že dvě hvězdy budou maximem. Vskutku jen pro silné nervy!

    • 29.3.2019  22:16

    Kolektivní nadšení bohužel nesdílím. Jedná se sice o film odehrávající se v Indii, ale je natočen v západním stylu, který mi ten klasický „indický prožitek“ kazí. Musím uznat a pochválit skutečně až čarokrásné prostředí v němž se příběh odehrává. Též se mi moc líbila Nandita Das a její herecký projev. Tím asi vyložené klady končí. Neznamená to však, že zbytek byl nějak špatný, jen čistě pro mě ve znamení průměrnosti. Rahul Bose nepatří mezi herce, které bych si užíval a vyhledával je cíleně. Ostatní hráli to své bez problémů, jen tomu prostě chybělo něco navíc. Bylo „srdcervoucí“ a moc „hezké“ vidět, jak se takřka celá indická vesnice se zoufalým výrazem snaží dívku najít. Přitom ti samí lidé by ji, dle svých ctěných „zákonů“, bez skrupulí usmrtili. To samé platí i pro jejího manžela. Všichni jsou velká rodina, ale porušíš-li „zákon“, stanou se z nich kati. Ona hodně zmatená, bílý sáhib zbabělec a jeho indický přítel a pravá ruka nejdříve básnil o prospěšnosti spolupráce, aby na konci pronesl „vlastenecký“ projev a přidal se k „bojovníkům“ za nezávislost. Inu, to bych i byl schopen pochopit po těch událostech, jen mi to tam prostě nesedlo. Představeným postavám jsem tedy vůbec nepropadl. Ničím si mě nezískaly a bylo mi vlastně úplně jedno, jak to s nimi dopadne. Hudba v podkresu příjemná, ale bylo ji málo. Od začátku až po samý závěr balancoval snímek v klidných až nevýrazných vodách třech hvězd. Možná na povrchu bylo vlnobytí, ale o něco hlouběji se nedělo již nic.

    • 26.3.2019  09:42

    Velmi citlivý a něžný příběh dvou lidí, kteří si ve svých životech nesou osobní bolesti a trápení již od útlého věku. Stále se nedokáží vymanit z těchto tíživých okovů zkutých smutkem a vnitřním strachem. Díky „náhodě“ je osud spojí, zatím jen prostřednictvím telefonu, ale i to stačí, aby se jejich svět opět prozářil nadějí, štěstím a radostí ze života. Žádné přehnané drama, či šokující zvraty nečekejte. Na oplátku však dostanete plnou náruč opravdovosti a upřímné lidskosti. Vzhledem k pojetí a vyzdvihnutí vnitřního emočního světa, který mají dozajista ženy barevnější než muži, se snímek zaměřuje spíše právě na ně. Jejich vidění světa, uvažování a sny. Hlavní hrdina je přecitlivělá bytost, místo obvyklého „drsoně“, což ale vůbec nevadí a ničemu neškodí, ba naopak. Je nám ukázána i dnešní síla všech možných sociálních sítích a jejich vliv na naši společnost a mezilidské vztahy. Bez nich by si většina lidí svůj život asi již nedovedla představit. Místy to bylo pro mě již trochu nevýrazné a o „ničem“, ale pak znovu přicházely momenty, které mě vtáhly zpět do příběhu a moc jsem této sympatické dvojici přál kýžené štěstí. Potěšilo mě vložení mé oblíbené písně Pehla Nasha (z filmu Jo Jeeta Wohi Sikandar - 1992) do děje, který tím velmi zjemnila. Dobře natočené a bylo cítit, že od srdce. Pohodové a uvěřitelné, proto hodnotím za slabší čtyři hvězdy. Přec ta ženská stránka byla pro mě někdy až moc dominantní. Více takových filmů, jsou potřeba.

    • 26.3.2019  01:12
    Amrapali (1966)
    ****

    Příběh inspirovaný buddhistickou legendou o královské kurtizáně a tanečnici Amrapali. Osud jejího milého mi velmi připomínal indického krále Ašóku, obávaného a krvežíznivého válečníka, který po vyhlazení svého úhlavního nepřítele, obrátil svou mysl nadobro k učení Buddhy a opustil cestu válek a násilí. Stal se největším a hlavně nenásilným šiřitelem tohoto směru do všech koutů známého světa. Odkaz hodný následování pro všechna náboženství. Film jako celek je chudším bratříčkem jiného historického skvostu Mughal-e-Azam, ale nabízí na svém konci určitě silnější poselství. Bohužel jsem neviděl mnoho starších indických filmů, ale zdá se mi, že herečky té doby musely být tanečně vyspělejší, než je tomu dnes. Klasických tanců si užijeme opravdu dosyta. Za doprovodu čistě jen hudby, či i se zpěvem. Musím ale přiznat, že písně samy o sobě mi až tolik neučarovaly, ale rozhodně ani nezklamaly. Vizuál je vskutku působivý a okouzlující. Nevím, o kolik minut je film ošizený střihem, ale je pravda, že to na celistvosti příběhu poznat je, což je škoda a nechápu to. Určitě bych přidal na spádu a zajímavějších zvratech, které by to někdy až příliš poklidné tempo popohnaly vpřed a do větší rozmanitosti. Myslím, že slabší čtyři hvězdy jsou plně odpovídající. K dokonalosti tomu chybělo mnohé a nad průměr to vynikalo zcela určitě. Příjemná ukázka z indické kinematografie let šedesátých.

    • 25.3.2019  23:25
    Hero (2015)
    ***

    Určitě to není špatný akční film prosycený romantikou, ale... hlavní herecké duo se mě příliš nedotklo. Suraj Pancholi je bezesporu sympaťák, ale úplně mě nepřesvědčil. Athiya Shetty mě neoslovila snad ničím. Její postava je zprvu namyšlená fifi, která se poté sice zklidní, takže se stane snesitelnější, však ani tato změna prostě k lepšímu dojmu nestačila. Chemie mezi nimi byla celkově slabá a tudíž spolu tvořili nevýrazný pár. Příběh sám o sobě nápaditý a první půlka se mi líbila určitě více než to, co přišlo po ní. Poslední zhruba půlhodina, plná podivných zvratů, vše předchozí již nadobro rozbila a rozmetala po okolí. Zbyl jen rozpačitý závěr a myšlenka na to, proč tvůrci nerozvinuli spíše myšlenku první půle, než tolik překombinovávali a nastavovali tu druhou. Provedení písní oslovovalo více než samotná hudba, která určitě špatná nebyla, jen ničím zvláštním nevyčnívala. Byla jednoduše průměrná. Největší překvapení se však skrývalo na samém konci, kde je možné vidět a slyšet zpívat Salmana Khana. Doposud jsem netušil, že to umí a navíc jak dobře. Za první půlku příběhu bych dal s přehledem čtyři hvězdy, ale hodnotí se vždy celek, takže musím jednu hvězdu ubrat. Příběh mohl být jednodušší, propracovanější a tím i silnější, kdyby se zaměřil například více na vztah mileneckého páru a jejich útěk. Alespoň jsem mohl vidět ty nejpohodovější únosce pod sluncem, a to se počítá.

    • 24.3.2019  01:08
    Chamatkar (1992)
    ****

    Dobrosrdečný vesnický učitel (Shahrukh Khan) uvěří slibům svého „kamaráda“ a odjede za lepším do Bombaje s cílem pracovat v Dubaji. Ihned po vystoupení z vlaku naráží na podvodníčky, kteří ho o vše okradou. Když se poté dozví, že ho podvedl i jeho „kamarád“, kvůli kterému se zadlužil, odchází zdrcený přespat na hřbitov. Je totiž nadobro bez peněz a nemůže si tak dovolit nikde jinde přenocovat. Tam ho vyděsí neznámý hlas a zjeví se mu duch (Naseeruddin Shah). Za posledních 20 let nikdo jiný neslyšel jeho hlas, až právě této noci mladý učitel. Poví mu svůj příběh a požádá ho pomoc. Před 20 lety býval obávaným padouchem, ale kvůli lásce se rozhodl zločinný život vyměnit za počestný, ale jeho skutky ho dohnaly. Byl zrazen jedním ze svých mužů (Tinnu Anand) a zavražděn. Dlouhé roky čekal na někoho, kdo by mu pomohl a dal jeho duši kýžený klid. Oba pak uzavřou partnerství a vydají se na cestu nápravy jeho zlých skutků z minulosti a potrestání viníků.... Moc hezké a odpočinkové, ale neberte vše vážně, hlavě ty „zářné“ efekty. V indických filmech a zvláště už v takto malinko „vousatých“ se na to příliš nehrálo. Herecké výkony moc příjemné a každý z herců sedl na svoji postavu přesně a dokonale. Ano, je to bláznivé a chybí mi v popisu kategorie komedie, ale vůbec to nejde přes hranici přehnaného a těžce stravitelného. Léta devadesátá byla pro můj vkus hudebně dokonalá a i zde jsem našel další skvostné důkazy. Srdíčko mi s radostí poskočilo. Pokud má film takřka tři hodiny, ve kterých jsem se nenudil ani na okamžik, ba naopak, pak mohu být opravdu spokojený. Samozřejmě to mělo své mušky poplatné době vzniku, ale čtyři hvězdy jsou plně odpovídající. Nápadité, hravé, příjemně vyvážené a přeji si více podobných snímků.

    • 22.3.2019  11:52
    Earth (1998)
    ****

    Další film o rozdělení Indie a rovnou přiznávám zklamání. Příběh je dobře uchopen v tom, že je vše ukázáno na vybrané skupince lidí s různými charaktery, postoji i náboženstvím, navíc bez růžových příkras. Tam pozorný divák seznámený s problémem ihned odvodí skutečné příčiny událostí, které mnozí dodnes přičítají pouze a jen „cizím vlivům“, nikoliv však sami sobě. Jsem nadšený a oslavuji to, že jsem konečně slyšel věty, které pronesla postava, kterou hrál Aamir Khan. Nejde vůbec o náboženství, ale o to, co je uvnitř nás. Když je ta možnost, tak se veškeré zlo projeví naplno. Konečně! Žádné pokrytectví a omlouvání, které nesnáším! Je to jen a jen o lidech. Člověk je svým zrozením napůl zvíře a napůl Bůh, je jen na každém z nás, aby si vybral svoji budoucí odměnu, či trest. Když totiž máte někoho opravdu rád a v úctě, což musí platit i naopak, tak se něco jako vyznání vůbec neřeší. Pokud ano a chci ho rovnou zabít, navíc mučit, tak v tom žádná láska nikdy nebyla a celé to byla jen velká pokrytecká lež. Je rozdíl mezi skutečnou válkou a tím, co se stalo tenkráte v Indii. Tam šlo jen o čistou nenávist a pomstu. Ta v lidech už byla a nevznikla ze dne na den nějakým vyhlášením nezávislosti. Tak se drazí Indové a Pákistánci spíše ptejte, kde se to zlo vzalo ve vás a neházejte vše na „to oni“. Po každé válce a velkých změnách se mění hranice, tak neplačte. Nám Čechům od středověku jen brali a máme z toho nějaký psychický problém? Je to jen vaše vina! Kdo říká, že to nešlo bez násilí a pokojně? Ale nechme to být... Teď se zaměřím na zápory. Postavy absolutně nevýrazné. Mimo sympatického páru služebné a holiče mě už nikdo ničím neoslovil. Trochu jsem nepobral to dění na ulici, kdy během pár minut vidím útok Sikhů, poté zabití muslima, a pak útok muslimů na hinduisty. Poté nechápu, jak v těchto dnech rodiče pouští malou holčičku do ulic, a to i v noci. Sama holčička nebyla tak malá, aby ji nedošlo, o co tam jde, takže závěrečný zkrat nechápu. Prostě blbka, bez omluvy. Dozvěděl jsem se, že Pársové nemají páteř a přežijí vše, stejně jako švábi, ale alespoň neškodí, narozdíl od muslimů, před kterými vlastně kdysi utíkali. Pársové ale přišli v míru, kdežto muslimové po vraždění a v tom je hodně velký rodíl. Že Britové přinesli do Indie syfilis? Inu miláčci, k nám do Evropy zase Mongolové přinesli mimo zabíjení i Černou smrt. Když budete oba věrni svému partnerovi, tak nic nechytíte, ale mor si nevybírá. Smutné, ale nelituji vás. První hodina nuda, poté vše ožívá, ale také žádná sláva. Celou dobu jsem se rozhodoval mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Pro krutou reálnost se nakonec přikláním ke slabé čtyřhvězdě s dovětkem, že jsem se skoro celým příběhem pronudil a nezaujal mě. Jen je mi líto těch nevinných a slušných lidí, ale kdo je v kole karmy ten nevinný?

    • 19.3.2019  00:52
    Stree (2018)
    ***

    Město se připravuje na několikadenní slavnost. Radost se však mísí se strachem. V těchto dnech se nocí pokradmu plíží děsivá čarodějnice, jenž unáší muže, po kterých zůstává pouze oděv, neboť jí bylo v minulosti ublíženo a ona si žádá pomstu a naplnění svého uzmutého „štěstí“. V tomto městě žije i vyjimečně nadaný syn krejčího (Rajkummar Rao), pro kterého jsou tyto příběhy a obavy pouhou povídačkou. Jak se však nejen on, ale i celý zbytek města brzy přesvědčí, tak za každou povídačkou se skrývá i kus pravdy, ne-li pravda skutečná..... Velmi rozporuplný a špatně uchopený pohádkově laděný romantický horor. Námět výborný, ale to zpracování..., opravdu velká škoda, neboť dvě třetiny filmu jsem se opravdu bavil a moc se mi líbily. Mám rád tyto „temné“ a tajuplné romantické příběhy, ale poslední třetina zabila vše, a to naprosto fatálním způsobem. Mohu se jen ptát, proboha proč? Kouzlo, postavy, nápady, atmosféra..., to vše bylo během pár okamžiků totálně roztříštěno a rozdupáno. Místo, aby vše gradovalo a stupňovalo se napětí, tak přišel totální zkrat a zhroucení příběhu do sebe sama. Rajkummar Rao a Shraddha Kapoor se mi moc líbili, a to jak jejich postavy, tak samotné herecké výkony, což platí zajisté i o zbytku „filmové partičky“. Dokonce i tyto sympatie však vzaly za své... Jako by to v jednu chvíli převzal do rukou někdo jiný a vše krutě odbyl, protože někam spěchal, či mu došly peníze. S písněmi, natož vyjimečnými, se to rozhodně nepřehánělo, což je opět škoda. Zprvu jasné a silné čtyři hvězdy klesaly na čisté čtyři, poté přišel zkrat a já se nestačil divit. Pro mě osobně nelehké a těžké hodnocení, ale to zklamání se prostě muselo projevit. Končím tedy na silných třech hvězdách s dovětkem, že nechápu, jak někdo mohl pokazit takto dobře rozjetý příběh.

    • 18.3.2019  19:30
    Dharm (2007)
    ****

    Název je poněkud zavádějící. Mohlo by se zdát, že půjde o snímek s opravdu duchovní tématikou, myšleno vnitřní formu všech náboženství, ale není tomu tak, což na zajímavosti nic neubírá. Tento film se soustředí hlavně a de facto jen na to vnější a na poselství lidství, o kterém všichni rádi mluví, ale s plněním v myšlení a skutcích to už tak slavné není. Takže přesněji než Dharma, snímek vystihuje slovo Karma - poznání zákona Pravdy, aneb pochopení, co kam vede, ale jen v lidském světě, neb o skutečně vyšším přesahu se zde takřka nemluví. Ústřední téma se zaobírá postavením lidí v kastovním systému Indie a zaměřuje se na tu nevyšší, kastu kněží (bráhmany), jenž požívá mezi souvěrníky logicky i největší úcty. Jak ale můžeme sami vidět, je to život ve zlaté kleci, spoutaný zvyky, předpisy a obřady. Nápad s nalezeným miminkem, kterého se ujme knězova rodina, a z kterého se časem vyklube synek z muslimské rodiny je vskutku výborný. K tomu musí být ale dobře uchopen a zfilmován, což se v tomto případě povedlo měrou vrchovatou. Rovněž znamenitý výkon Pankaje Kapura přispěl k intenzivnímu prožitku. Žádné silné a hluboké duchovní pravdy tedy nečekejte. Pokud však budete chtít nahlédnout a poodkrýt život hinduistické společnosti současné Indie se všemi klady i zápory, tak mohu jen doporučit. Silné čtyři hvězdy a velká spokojenost. Země není a nikdy nebude rájem a fanatismus v každé formě vede jen k většímu zakořenění do země, nikoliv k povznesení do nebe.

    • 18.3.2019  18:03
    Ittefaq (2017)
    ****

    Chytlavý thriller vystavěný na klamání a hře kočky s myší. Co se skutečně událo? Kdo lže a kdo říká pravdu? Příběh je vcelku prostý, ale výtečně napsaný, silný s působivou atmosférou a podepřen přesvědčivými hereckými výkony. Rozhodně i podkresová hudba napomohla k výraznějšímu prožitku. Dokázalo mě to chytit, vtáhnout a nepustit až do samého konce, což je vždy známka skutečné kvality. Akshaye Khanna si v roce 2017 zahrál ve dvou filmech postavy detektivů. Oba tyto filmy jsou výtečné a mohu s radostí konstatovat, že stejně jako jeho výkony. Netajím se tím, že tento herec nepatří zrovna k mým oblíbeným, ale zde si mě vskutku získal a tyto postavy mu dokonale sedly. Rozhodně si ho začnu všímat více a kdo ví... ? Sidhartha Malhotra a Sonakshi Sinha rovněž nejsou herci, které bych cíleně vyhledával, ale zde se předvedli na výbornou. Musím jen podotknout, že Sonakshi Sinha je mi z této hlavní trojky zcela určitě nejsympatičtější. Gradující závěr jen potvrdil kvality celého snímku a musím zatleskat a smeknout. Nechci vůbec naznačovat nic z děje, ale nemohl ten detektiv třeba zavolat na nějaké místo, aby se něco, co se stalo, nestalo? Jsem opravdu spokojený a nadšený. Na hvězdný strop se to nedostalo, neb jsem tam nenašel nic „svého“, ale na zpracování mohu pět jen slova chvály. Silné čtyři hvězdy a bylo mi potěšením.

    • 18.3.2019  16:45

    V sirotčinci žije skupina pěti chlapců. Každý z nich je jiný, ale spojuje je láska k miminku, které společně našli před branou svého dočasného útočiště. Jejich drobné půtky vyústí v roztržku, po které se chlapci nadobro rozkmotří. Zprvu ze sirotčince odejdou dva a znedlouho i zbylí tři, rozdělení dle svých povah a pout. Čas běží a z chlapců jsou muži. První dva vyznávají dobro a spravedlnost, zato druhá strana se ocitla na „šikmé ploše“. Jejich vzájemné neshody, rozbroje a naschvály pokračují však nadále. Jednoho dne se dozví, že jejich milovaný ředitel sirotčince zemřel, a tak se společně vypraví uctít jeho památku. Tam stále žije a pracuje jako knihovnice jejich stará známá, která má schopnost vidět duchy. Poté co se dozví, že nic není takové, jak se zdálo, budou muset zapomenout na minulost, sjednotit se a čelit nejen bolestné pravdě, ale i potrestat zlo, jenž uniklo nepotrestáno.... Začátek mě určitě uchvátil. Krásně barevný a v pohádkovém duchu. Ale poté... Těch vtípků a srandiček bylo vskutku moc a hlavně, nebyly vtipné, nýbrž svým opakováním, intenzitou a délkou otravné. Vlastní děj započne až zhruba hodinu před koncem, ale z něho nejsem příliš odvázaný. Úplně jsem nepochopil k čemu duch potřeboval pomoc kohokoliv, byl naprosto soběstačný a vybaven schopnostmi pro cokoliv. V souvislostech chápu, ale toto nebylo úplně promyšlené. Postřehl jsem i mnoho narážek na jiné indické filmy, které plně pochopí jen ti, kteří mají již něco nasledováno. Hudba není špatná, ale nevybočuje z mantinelů určených filmem, stejně jako výkony herců. Zklamaný jsem určitě, čekal jsem více po všech stránkách, tak mi nezbyde nic jiného než přidělit průměrné tři hvězdy. Nefunkční komedie, často hluchý a prázdný příběh si o to říkal.

    • 13.3.2019  14:19
    Hisss (2010)
    ***

    Pokud nemáte příliš velká očekávání a nevadí vám béčkové fantasy s hororovými prvky, ve kterém nejde jen o krev, tak budete v rámci mezí spokojeni, stejně jako já. Koprodukce s USA vtiskla do snímku silný západní nádech, což napomohlo i k docela odvážným scénám, které by v čistě indické tvorbě jen tak neprošly. Příběh hadí bohyně mě určitě zaujal a mám podobné témata silně v oblibě. Navíc, když zabíjela jen lidi, kteří si to po právu zasloužili. Přímočará řešení jsou v jistých životních situacích ty nejúčinější. Na Malliku Sherawat jsem se moc těšil a jsem spokojený, slušelo jí to. Viděl jsem s ní pouze dva filmy a oba byly koprodukční, snad se tedy do budoucna zadaří i na klasickou Indii. Mám ale výhrady ke všem scénám, ve kterých se objevil hlavní záporák (Jeff Doucette), ty byly ukrutně amatérské a iritující. Triky vzhledem k celkové povaze snímku byly uspokojivé. Hvězdný Irrfan Khan a Divya Dutta vše zvládli jako vždy na výbornou a vytvořili spolu sympatický pár. Pobavila mě i hláška, pronesaná nad ostatky, která vyvrhla hadí bohyně : „To jsou nějaké divné sračky.“ V návaznosti na děj velmi vtipné a odlehčující, stejně jako krapet pomatená tchýně hlavního hrdiny. Hudba vložena jen aby se neřeklo. Poctivé béčko, či céčko mám daleko raději než nějaká „hluboká a umělecká“ dílka, která jsou však uvnitř prázdná, nebo nejsem takový myslitel, abych je pochopil a ocenil. Poctivý průměr tří hvězd. Klidně se, až dostanu chuť, podívám znovu. Nic převratného, ale o to tvůrcům ani nešlo.

    • 13.3.2019  10:33

    Klasický Bollywood se vším všudy, leč musím poznamenat, že spíše v kategorii béčkové, který ocení hlavně diváci s touto tvorbou již seznámení. Klasicky prolínající se žánry v duchu poměrně ujeté komedie (zhruba první půlhodina nesoucí pro neznalé asi hůře stravitelný humor), která přechází do žánru romantického a završuje se „dramatem“. Hvězdné herecké trio odvedlo jako vždy výbornou práci. Preity Zinta je určitě dobrá herečka, ale já upřednostňuji zcela jasně Rani Mukherjee, která mi sedne daleko více i jako žena. Ve vedlejších rolích mě potěšil Vinay Pathak v jedné ze svých prvotin a hlavně krátká scéna v nemocnici. Na její ocenění je potřeba mít shlédnutý film Kuch Kuch Hota Hai. V tomtu vstupu se představí SRK i se svou „dcerou“ (mladá Sana Saeed). Postavu její zesnulé matky si tam zahrála právě Rani M., takže se nám zde hezky prolnou dva příběhy, ale bez jakékoliv spojitosti. Jde o jakýsi „vtípek“ a narážku v indických filmech hojně využívanou. Haddaway a píseň What Is Love, na kterou tančily hlavní hrdinové na jednom večírku, dala nostalgicky vzpomenout na léta devadesátá. Hudba je celkově velmi silná stránka toho snímku. Chytlavá a obsahuje parádní hitovky. Jeden z hlavních důvodů, proč indické filmy miluji. Vzhledem ke své délce se zdálo, že si poměrně nadějně nastavenou laťku neudrží, ale podařilo se. Já na tu klasiku a způsob vyprávění příběhů prostě trpím. Určitě by to sneslo lepší propracování detailů. Některá místa byla hluchá, nepříliš emočně silná a nepřesvědčivá, ale což... Hodnotím slabšími čtyřmi hvězdami za pohodově a příjemně strávený čas.

    • 12.3.2019  23:21
    Tumbbad (2018)
    ****

    Nenasytná touha po zlatě a bohatství je stará jako lidstvo samo. Když poté máte jisté temné „rodinné tajemství“, kterak ke zlatu přijít, je jisté, že lidská chamtivost zvítězí nad strachem a rozumem, velící si s temnými silami nezahrávat. V jednom polorozpadlém a opuštěném paláci se totiž ukrývá vchod do lůna starobylé bohyně, ve kterém žije její syn, bůh Hastar. Při dodržení přísných pravidel a obětině v podobě pokrmu, je možno od něj získat zlaté mince. Ale nic není zadarmo a za chybu se draze platí..... Skvěle natočená jemně hororová podívaná. Hutná atmosféra a napětí, které úplně pulzuje celým tímto znepokojivým a nepříliš veselým příběhem. Navíc vše podpořeno výtečnou hudbou v podkresu, která zvyšuje prožitek o další stupeň. Neustálý déšť a vystavění příběhu gradujícím na samém konci podpoří pocit odcizení a samoty. Další pochvala patří maskám a vyobrazení „lůna“. Musím tento velmi zdařilý příběh ocenit čtyřmi silnými hvězdami. Přec se mi zdálo, že to bylo ve výsledku v jistých ohledech strohé a šlo si s tím více pohrát. Rovněž postavy příliš sympatii nebudily, což ale vůbec nic nemění na faktu, že jsem si film plně užil a mohu ho doporučit i divákům, kteří jinak indickou kinematografii příliš v lásce nemají.

    • 12.3.2019  21:57

    Jen by mě zajímalo, jestli by si autoři dokázali dělat legraci i z věcí, které by se týkali přímo jich, jejich země a náboženství, kdyby se jim stalo to samé, co tenkráte v USA. Odpověď už znám dopředu... Ale v pohodě, když se nad tím člověk moc nezamýšlí a nechá se jen unášet příběhem, tak to nebylo vůbec špatné a rozhodně i vtipné. Hlavně první část mě mnohokráte rozesmála a musím tento kontroverzní nápad ocenit. Ovšem jak čas pokročil, bylo jasně cítit, že nápady ubývaly a energie se pozvolna vyčerpala. Celé to nabralo zpátečku, příběh vyhořel a pozřel sám sebe. Mnohé ujeté a svérázné postavičky určitě pobavily, ale opět jen v první polovině, poté už otravovaly. Osobně jsem rád, že jsem mohl zařadit do sbírky další film s Alim Zafarem, který je můj oblíbený herec, ale poslední dobou se již v indických filmech moc nevyskytuje. Škoda, že se nenarodil v Indii, ale o nějaký ten kilometr dál, možná bych ho poté mohl spatřit vícekrát. Hudba špatná určitě nebyla, ale film se jí povznést nepovedlo. Do toho nudného a až nepříjemného zvratu jsem měl připravené čtyři hvězdy, ale pak přišlo zklamání, šeď a pád do propasti průměrnosti. Hodnocení se proto usadilo na třech hvězdách. Možná, kdyby někdo přidal půlhodinu stejně nicneříkajího děje, mohlo to být ještě horší.

    • 12.3.2019  20:40
    Pihu (2018)
    ****

    Příběh dvouleté holčičky, která měla velkou smůlu na svoji matku, neb ta se rozhodla řešit neshody se svým mužem tím nejhloupějším způsobem, a to sebevraždou. Náhle se tak ocitá sama uprostřed velkého bytu a společnost jí dělá pouze tělo matky, ale i plno nástrah, které se za zdáním bezpečí domova skrývají..... Snímek bych zařadil do kategorie „zvláštní a jiné“. Nese se na vlně jemně umělecky laděné tvorby. Jelikož opravdu celou hodinu a půl sledujeme pouze snažení a činnosti jedné malé holčičky, nebude to film pro každého. Sám bych řekl, že to kratší mohlo být určitě. Občas nejsou úplně vychytány momenty, kdy dívenka křičí, či pláče s tím, jak se ji hýbe pusa, ale to jako zásadní problém nevidím. Žena, kterou by někdo mohl označit za matku mě opravdu vytočila svým stupidním a sobeckým chováním, vskutku neuvěřitelné! Dcerku si nejprve chtěla vzít s sebou, ale pak se zachovala jako „hrdinka“ a nechala ji jen tak napospas osudu. Hlavní je, že živou. Výběr ústřední postavy se zato povedl na výbornou. Pihu M. V. byla velmi sympatická a roztomilá. S hodnocením to bylo poměrně složitější. Jak k tomu mám přistoupit? Přece jen, neděje se tam toho mnoho, ale mělo to duši. Na nic si to nehrálo, ani nesdělovalo světu nějakou „pravdu“. Bylo to prostě čisté a opravdové, což nakonec vedlo ke slabším čtyřem hvězdám. Jsou to jiné čtyři hvězdy, než dávám klasice a k filmu se už vracet nebudu, ale po závěrečných titulcích jsem to tak cítil.

    • 11.3.2019  00:43
    Delhi-6 (2009)
    ***

    Jeden z filmů, který se snaží ukázat Indii ve všech podobách, které nabízí. Od lesku drahých kovů až po rez a špínu, a to nejen na ulicích, ale hlavně v lidské mysli a zatvrzelých srdcích. Pro západního diváka, který vše představené vidí poprvé a o Indii ví jen velmi málo je to dozajista přínosné a dobře udělané. Seznámí se tak s prostředím, zvyky, životem a zjistí, jak to tam vlastně funguje. Pro mě osobně to však nijak přínosné nebylo, neboť mám už poměrně dost z této země shlédnuto, a vše ukázané jsem již viděl jinde a mnohem lépe zpracované. Nedalo mi to prakticky nic, natož šok, či ponaučení. Takto mi nezbývalo než se zaměřit čistě na příběh, postavy a herce. Přišlo další silné zklamání. Herecká esa jako jediná nezklamala. Velmi dobré obsazení a výkony rovněž. Jejich postavy se mě ale nijak výrazně nedotkly a příběh samotný vůbec nevtáhl a neoslovil. Jen jsem celý příběh sledoval a zhruba po hodině se začal dost nudit. Pokusy o vtip a drama u mě nepadly na úrodnou půdu. Hudebně rovněž rozpačité a nevýrazné. Nezachránila to ani závěrečná, leč pravdivá slova k divákům. Slibné hodnocení i komentáře lákaly na silný filmový zážitek, ale místo toho přišlo rozčarování a zklamání, ale to se stává. Za mě jasný průměr tří hvězd. Snahu nelze upřít, ale jinak to byl věru nezáživný zážitek, ke kterému se vracet nebudu.

<< předchozí 1 2 3 4 6 7