Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Sci-Fi
  • Krimi

Recenze (629)

plakát

Pán času (2005) (seriál) 

Propadl jsem nadobro kouzlu seriálu Doctor Who... je vtipný, pohodový, napínavý, přitom nijak nesmyslně akční. Příběhy, ve kterých poslední Pán času bojuje s bytostmi, které často chtějí vymazat z vesmíru jeho, celé lidstvo nebo trochu neskromně rovnou celý vesmír a čas, je totiž usměrňován ryze mírumilovnou, bezstarostnou, střelenou a pohodovou postavou Doktora (je v tom prostě vidět Douglas Adams, který stál u vzniku původního seriálu ze 60. let). A jaké jsou jednotlivé regenerace Doktorů a jeho společnice? Christopher Eccleston (série 1) byl docela v pohodě, ale chybělo mu větší charisma, které tato postava vyžaduje, aby z něj nebyl jen takový tajtrlík. Následoval ho zatím nejlepší Doktor z nových sérií, David Tennant (série 2,3,4), jehož herecké ztvárnění postavy už se pro ni stalo navždy jejím synonymem. Matt Smith (série 5,6,7) pak dokázal, že i po Tennantovi bude Doktor žít (i když na úrovni nižšího řádu). Sice je trochu moc mladý a nevýrazný hipster působící často bezradným a nejistým dojmem, na druhou stranu je nezaměnitelně střelený. Peter Capaldi (série 8,9,10) měl dost nedobrý začátek, jeho psychopatické, přezíravé a cynické chování z něj nevytvářelo nejpříjemnější postavu. Pak se ale rozjel do klasicky pozitivně střeleného Doktora, navíc občas svým uhrančivým projevem přímo přikovávajícím k obrazovce. Bohužel však všechno skončilo divnou desátou sérií, ve které jako by tvůrci ani nevěděli, co vlastně chtějí točit. Což se bohužel dá říct i o jedenácté sérii s Jodie Whittaker, ze které pouze čpí urputná snaha o politickou angažovanost proti etnickým, náboženským a genderovým předsudkům (nic proti, pokud by to nebylo tak násilné), která ale zatím ničím jiným neoslovuje. Exterminate! Přes poslední Doktorku se tak dostávám k půvabnější stránce seriálu, k Doktorovým společnicím: Billie Piper (série 1,2) byla sice (krásně šišlající) ozdobou, ale zároveň takovou trochu nerovnocennou atrakcí. Dotáhnout charisma Davida Tennanta se povedlo až obsazením Freemy Agyeman (série 3), kterou považuji za jednu z nejsympatičtějších ženských postav a díky oběma hercům 3. sérii za nejpovedenější část seriálu. Catherine Tate (série 4) také nebyla špatná, ale vadila mi její extrémní afektovanost. Velmi mě ale překvapilo, že seriálem jen tak bez zastavení prošly krásné a poutavé postavy Doktorovy dcery (Georgia Moffett) a Lady Christiny de Souza (Michelle Ryan), které byly jednoznačnými adeptkami na ženskou část posádky Tardis. Mé pobouření uklidnila až krásně osobitá Karen Gillan (série 5,6,7), která ovšem zastínila také méně výraznou postavu samotného Doktora Matta Smithe. Nesrovnalost odstranila až méně okázalá, ale milá Jenna Coleman (série 7,8,9) s poutavým hereckým projevem. Změna ale přišla záhy spolu s Peterem Capaldim, který svou počáteční nepříjemností opět nahrával tomu, aby vše zase táhl jeho zmíněný pohodový ženský protějšek. Výměna za Pearl Mackie (série 10) pozornost opět vrátila k Doktorovi... její neujasněná postava bohužel značně odpovídá celé té divné desáté sérii. No a od jedenácté série už je to takové trochu zamotané, takže se tím hroutí toto mé rozdělení. Přesto Mandip Gill není špatná, jen trochu nevýrazná (což se dá říct i o obou dalších společnících). A na závěr mé pořadí oblíbenosti... Doktoři: 1. David Tennant, 2. Peter Capaldi, 3. Matt Smith, 4. Jodie Whittaker, 5. Christopher Eccleston; společnice: 1. Freema Agyeman, 2. Karen Gillan, 3. Jenna Coleman, 4. Billie Piper, 5. Catherine Tate, 6. Pearl Mackie, 7. Mandip Gill (a kol.).

plakát

Kafe a cigára (2003) 

Film o kavárenských rozhovorech, kterému jsem přišel na chuť až napodruhé po několika letech od prvního shlédnutí. A nadšení je ohromné. Původně jsem v tom hledal nějakou budovanou atmosféru nebo hluboké myšlenky... ale nyní jsem pochopil, že o nic takového ve filmu nejde. Je to prostě "jen" další geniální film od Jarmusche zachycující s velkou dávkou nadsázky a humoru všechny myslitelné i nemyslitelné možnosti, o čem se dá povídat u šálku kávy (resp. čaje). Možná mi k pochopení pomohl i jeho nejnovější film Paterson, který je do značné míry ve svém primárním námětu velmi podobný. Ani nevím, který z příběhů v tomto filmu se mi líbil víc... ale mám slabost pro herecké "umění" Billa Murrayho, takže to je jasné :-)

plakát

Jan Hus (1954) 

Pokud se někdo chce něco dozvědět o historii a osobnostech usměrňujících proud českých dějin přelomu 14. a 15. století, ať se raději podívá jinam. Tolik nepřesností, tolik nepravd a účelově pozměněných faktů jsem nečekal. Všechny politické souvislosti filmu teď nechme stranou, samotná nosná myšlenka sociální revoluce mi v rámci filmu nepřipadá nijak problematická (pokud by šlo pouze o autorskou interpretaci, skutečnost byla samozřejmě složitější), ale přizpůsobovat tomu úplně vše, změnit události, většinu postav i jejich roli v celém příběhu, to je už věc jiná. Pro lidi, kteří o historii něco ví, je to k uzoufání. A asi především pro tu hroznou jednorozměrnost a nedostatek plastičnosti postav, které jsou pro autory jednoznačně rozděleny na dobro a zlo (v pohledu tehdejší propagandy), to bylo také dost nudné. Jen technicky (režisérsky) byl film zvládnutý výborně, všechna čest Otakaru Vávrovi... a ještě více uznání Zdeňku Štěpánkovi za geniální výkon v roli Jana Husa (pro mě jeden z nejlepších českých herců).

plakát

Městečko Twin Peaks - Návrat (2017) (série) 

Twin Peaks byl vždy jedním z mých nejoblíbenějších seriálů. Neubráním se tak zásadnímu srovnání této třetí série se staršími díly. Bohužel, ty nové nedosahují ani zdaleka kvality či pouhé koukatelnosti těch starých. V původním seriálu se David Lynch se surreálností ještě držel zkrátka, v nových dílech to rozjel s plnou parou a seriál tak ztrácí kouzlo jen trochu divného. Přímo esenciální je v tomto smyslu hrozný osmý díl, který prostě nepřináší tolik myšlenek, aby bylo nutné přetrpět hodinu drsně postmoderního videa, kolem kterého by v galerii moderního umění všichni prošli jen s úšklebkem na tváři. Navíc příběh této série už není tak příjemně komorní a pomalý, jako u původního seriálu. Bohužel, to ho právě činilo zajímavým... ten tajemný odlehlý kraj, kde se v temných lesích dějí divné věci. V Las Vegas se divné věci dějí už z podstaty tohoto místa :-) Tudíž to už v této mnohem pompéznější, méně atmosférické, nechutnější a bohužel i samoúčelně překombinované sérii nenajdeme. A právě chaotičnost a neucelenost příběhu, která s tím souvisí, dokázala mnohem méně strhnout než původní díly. Ze začátku byla radost koukat na připomenutí starého seriálu, ale od půlky této série (ano, od onoho osmého dílu) už mě její příběh spíše nudil a v posledních dvou dílech dokonce i štval. Mimo jedinou výjimku: vystoupení Eddieho Veddera :-) No, vlastně ani nevím, proč jsem na to koukal až do konce...

plakát

Městečko Twin Peaks - Epizoda 16 (2017) (epizoda) 

Tak konečně se v seriálu objevil ten, na koho jsem celou tu dlouhou dobu čekal... Edward Louis Severson :-) Cooper je konečně zase myslícím agentem, takže třeba by poslední dva díly uvedené Eddiem mohly o něčem být... a třeba by se mohly zase konečně týkat dění v Twin Peaks :-)

plakát

V paprscích slunce (2015) 

Ta nejlepší adaptace Orwellova románu 1984, jakou jsem viděl. Opravdu, to už snad ani nejde nazývat komunismem, to už je řádově úplně někde jinde. Je to strašné. A ze všeho nejvíc snad ta všednost, ten obyčejný život zachycený v postranních pohledech a záběrech. Na jednu stranu je děsivé vidět masu lidí, kterým je systematicky vymýván mozek, jsou permanentně kontrolováni a ve všem řízeni a kteří žijí jen pro svého milovaného vůdce, který na ně shlíží z milionů portrétů v ulicích, institucích i ve vlastních domovech. Ale něco mi přesto připadalo ještě děsivější. Přemýšlel jsem, co je tak divného na těch ulicích v postranních záběrech... a pak mi to došlo, je to to všudypřítomné ticho (mimo záběry s řízenými oslavami a megafony). Nikdo se s nikým nebaví, nikdo se nesměje (o křiku a zpěvu ani nemluvě). Pak jsem došel lehce k tomu, co mi připadá divného na těch lidech... je to ten nesmazatelný smutek ve tvářích, které se smějí jen na povel. To narušuje jen ten ještě nevinný dětský živel, neklidný v zástupech, usínající při projevech, smějící se směšnému... dokud i jeho systém nesemele. A v tom je nejmrazivější závěr celého filmu: Mysli na něco hezkého. - Na co? - Na něco pěkného. - Já nevím... - Vzpomeň si na nějakou hezkou básničku. - Mám recitovat? Uf.

plakát

Kapitán Exner - Osamělý mrtvý muž – 1. část (2017) (epizoda) 

Ne, tohle opravdu nešlo sledovat, aby člověk zůstal vzhůru. Naděje vkládané do návratu k české kriminální klasice (jejíž přenesení do moderních časů bylo asi jediné pozitivum tohoto seriálu) byly na konci prvního dílu nalezeny bez známek života. Nyní jsem si vás sem všechny pozval, abych odhalil, kdo byl tvůrcem tohoto hrozného činu. Jaká jsou fakta? Příběh byl zcela bez napětí. To je u kriminálního nebo detektivního příběhu přecejen "trochu" problém. Vinen by tedy mohl být scénárista. Tomu odpovídá i jinak hrozný scénář, díky kterému byly některé dialogy vyloženě ubíjející. Nebo upřeme pozornost na herce? Jejich ochotnické herecké výkony chvílemi až bolely. Dokonce i jinak výborný Michal Dlouhý vůbec ničím nevynikal. To je ale divné, není pravidlem, aby i jinak výborní herci zpackali své výkony, jako by šlo o záběry na první (ne)dobrou. Věnujme se ale raději režisérovi. Že to je směšné? Co o něm víme? Byla to jeho práce, která vše totálně zabila. Zde hledejme vraha! Ve srovnání s tímto domovskou televizí propagovaným výtvorem, na který rád velmi brzy zapomenu, velebím Českou televizi za její výborné nové (nejen) kriminální seriály, které jsou o několik tříd výše.

plakát

Pán času - Dlouhá hra (2005) (epizoda) 

Jeden z nejlepších dílů z celé série s Christopherem Ecclestonem. Výborný huxleyovský námět (aneb co stojí za čtvrtým zemským impériem hojnosti) je doplněn výbornými výkony mých oblíbených britských herců (Simon Pegg, Tamsin Greig)... navíc chybí i náznaky patosu, kterému se některé ostatní díly bohužel nevyhýbají tak, jak by měly.

plakát

Příchozí (2016) 

Bylo to hezky natočeno, s tím nebudu polemizovat. Ale co říci k obsahu filmu... pominu tu strašnou srdcebolnou linii, která mi i přes určité propojení na hlavní příběh nedávala moc smysl, a přejdu hned k hlavní zápletce, čímž možná trochu prozradím, o čem ten film je, takže pozor na SPOILER. Jaký je důvod příchodu mimozemšťanů na Zemi? "Použít zbraň." OK, takže se dozvíme toto a vidíme jen vyděšeně zmatené obličeje "vědců", kteří si ani neověří, co právě viděli, střih a diskuze po návratu plné spekulací v základním táboře, že možná zprávu nepochopili. Paráda... nechme stranou vůbec to, jak ví, jakým způsobem se v mimozemšťanštině píše slovo zbraň, nepřipadá mi to zrovna jako součást základní výbavy slov, bez které se neobejde úvodní komunikace s návštěvníky z vesmíru. Ale dobře... jak zní vysvětlení hlavní lingvistky... možná tím nemysleli zbraň, ale nástroj :-O Co!? Jak může někdo zaměnit zbraň a nástroj? Ale pořád dobrý, třeba uvažují jinak a obě věci mají u mimozemšťanů podobný smysl. Ale co se dozvíme na konci filmu? Oni nepsali "použít zbraň", ale "dát dar". U Jupitera, co je tohle za zvrat? :-D Ale mezitím už armády útočí... tomu bych věřil, jsme obávaná vesmírná monstra... ale samozřejmě, kdo první zaútočí bez rozmyslu... čínská a ruská armáda, jen ta americká stále vyčkává, protože její velení nikdy neútočí bez průkazných důkazů :-) Takže jsou to řadoví vojácí, co bez vědomí velení propašují bombu na palubu lodi... což jejich velitel posléze odbyde mávnutím ruky a slovy: ále, to byli jen naši vojáci, co se nechali strhnout novináři... Cože?! :-O Ale nechci film kritizovat jen kvůli těmto věcem, na které jsem si zrovna vzpomněl... lépe, když napíšu, že pokud by to byla komedie, mělo by to ode mě lepší hodnocení... takhle jsem se už dlouho nezasmál :-)