mcleod

Povídka Edgara Allana Poea "Metoda doktora Téra a profesora Péra" posloužila jako jeden z námětů i českému režisérovi Janu Švankmajerovi k filmu Šílení (2005). Oba filmy tak mají v základu podobný příběh.

Autor filmových animací Gerald Scarfe je také předním britským karikaturistou - vytvořil například úvodní titulky britských seriálů Jistě, pane ministře (od r. 1980) a Jistě, pane premiére (od r. 1986). Se skupinou Pink Floyd spolupracoval od roku 1975 a režíroval dokument Pink Floyd: Welcome To The Machine, zachycující jejich turné In The Flesh (1977).

Autor karikatur z úvodní znělky, známý anglický karikaturista Gerald Scarfe, se proslavil především svými animacemi z filmu Pink Floyd: The Wall (1982).

Karikatury hlavních postav v úvodní znělce seriálu kreslil známí anglický karikaturista Gerald Scarfe. Derek Fowlds (Bernard) chtěl kresby odkoupit, ale jejich cena byla příliš vysoká.

Badlands je geomorfologické označení pusté krajiny s vyschlou půdou, která prakticky neobsahuje žádnou vodu a která je pomalu nepříznivými podmínkami dále rozrušovaná a erodovaná. Vzhledem k rozlehlosti takových plání je samozřejmá špatná orientace a snadné ztracení se.

Za denní úkryt Imaginária byla zvolena lokalita bývalé elektrárny Battersea (známé z obalu alba "Animals" skupiny Pink Floyd), ze které zůstaly pouze obvodové zdi a na londýnském horizontu nepřehlédnutelné čtyři bílé komíny.

Ve scéně procházky po tržišti je na plátně zobrazena postava malíře Henriho Rousseaua z jeho vlastního autoportrétu z roku 1890, který je k vidění v Národní galerii v Praze. Místo malířské palety však drží v ruce meloun.

V jedné z intelektuálních diskuzí ve filmu je rozebírán původ slova Bohéma. Přestože o tom filmová postava vyjadřuje své pochybnosti, termín je opravdu odvozen od francouzského názvu Čech neboli Bohême. Francouzi v 19. století označovali jako Bohémien obecně kočovné Rómy z východní Evropy odvozením od názvu Čech, odkud někteří Rómové pocházeli. Toto označení se následně rozšířilo také na umělce, kteří se stěhovali do sousedství Rómů a přejímali jejich nevázaný životní styl.

Přestože není nikdy uveden v titulcích, zahrál si v seriálu v malých rolích i jeho autor Douglas Adams.

Nápad na sepsání Stopaře Douglas Adams dostal v roce 1971 na své stopařské cestě po Evropě. Ležel tehdy opilý v polích poblíž Innsbrucku, zíral na hvězdnou oblohu, v ruce svíral knihu Stopařova průvodce Evropou a pomyslel na to, že by už někdo měl konečně napsat i Stopařova průvodce Galaxií.

Vedle rozhlasové hry, pěti knih a sitcomu bylo téma Stopařova průvodce galaxií zpracováno také v počítačové hře, ve filmu, v divadelním představení, ve třech komixech a v několika sériích ručníků. Na většině adaptací se podílel sám autor fenoménu Douglas Adams.

Seriál je natočen podle stejnojmenné rozhlasové hry z roku 1978, podle které byla později napsána proslulá knižní trilogie v pěti dílech „The Hitchhiker's Guide to the Galaxy“, jejíž první díl byl vydán v roce 1979.

Pro úvodní titulky byl použit úryvek melodie z písně kapely Eagles "Journey of the Sorcerer", která je spjatá také se stejnojmenným rozhlasovým seriálem a která se objevuje i v později natočeném filmu.

Na scénáři k povídce Francise Forda Coppoly spolupracovala i jeho dcera a budoucí režisérka Sofia Coppola.