T-pack

T-pack

Vilém Živný

okres Praha
Hleňák

homepage

18 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 8 14 21 27
    • 15.3.2020  21:45

    Zatímco snímku přibývaly minuty, scénám ubývalo na děsuplnosti. Například vidět strašáka neúprosně stalkovat první oběť snímku byla vážně paráda, ale už u divný tlustý holky v nemocnici jsem začal mít pocit, že se film až příliš snaží, a poslední zrůda byla společně s vyvrcholením spíš zklamání. V hororových scénách mi přišel snímek taky zbytečně hlasitej, což upřímně nedávám za vinu kinosálu. Mix pěkné vizuální stránky a obyčejné hororové náplně.

    • 15.3.2020  21:44

    Námětem dobrá, provedením extrémně slabá vánoční pohádka. Jedním dílem je to dáno zbytečným natahováním scén do nekonečna, hlavně je to ale jakousi sterilitou dialogů a všech pokusů o vtip. Tahle pohádka působí, jako by ji napsal algoritmus podle toho, co se od vánoční pohádky čeká, a herci s tím bojují statečně, ale ani starouš Eben neutáhne svou místy zbytečnou roli. Case in point je jeho pronásledování závěrečné honičky v nosítkách. Dobrej gag, I guess, ale pro film naprosto zbytečnej. Pohádka taky vůbec nedává prostor hlavní dvojici, aby mezi nima vznikla nějaká chemie, takže princezna nakonec skončí s buranem jen proto, že to není kretén a to ten druhej nýmand naopak je. Honzova role v celym příběhu myslim nejlíp shrnuje můj problém s timhle snímkem – jeho zlatý srdce není přirozenou vlastností jeho postavy, nýbrž scenáristickou nezbytností.

    • 29.12.2019  00:54

    Řeknu jednu věc – je nemilé, že tahle filmová série padla zrovna do rukou Disney. Ne proto, že by byli Darth Walt, ale spíš protože jsou jako Watto. Chamtivost je hlavní motivací jejich rozhodnutí, což je patrné na tom, že studiu bylo absolutně jedno, když se nejnovější trilogie začala točit bez jakéhokoliv plánu. Ale to je dnešní Disney v kostce a já věděl, že pod jejich vedením nevznikne nic vyloženě skvělýho už při původním nákupu značky Star Wars, a jen se to potvrzuje s live-action remaky všech jejich klasik, dál se to potvrzuje se spuštěním vlastní streamovací služby a s dalšími cynickými sequely, a pro mě i tím, jakým zlatým dolem je pro ně studio Marvel. Rise of Skywalker tedy vnímám v tomto kontextu – takhle to dopadá, když studio zajímaj jen prachy. A s přihlédnutím k tomuto mi tedy přišlo završení trilogie jako OK film. Rozhodně jsem ze sálu odcházel s okamžitě pozitivnějším pocitem, než z TLJ, což byl díl, kterej mi nakonec taky přišel fajn, takže protože jsem nepoučitelnej patolízal a tohle nese jméno Star Wars, nebudu to hodnotit hůř jen kvůli očividnejm problémům scénáře a kvůli tomu, že se Abrams odklonil od Johnsonovy vize, která se prve naopak odklonila od Abramsovy záměrně nepevné vize. Dělám to, i protože odmítám myšlenku, že by byl tenhle díl (ne)kvalitou srovnatelnej s Phantom Menace. Já miluju všechny moje děcka stejně, i když se žádný z nich nemůže vyrovnat prvorozeným Nové naději a Impériu.

    • 27.12.2019  10:11

    Je to asi nejlepší adaptace videohry, kterou jsem dodneška viděl. Což by se ale dalo říct, i kdybych dal tři hvězdičky. Jenže co na něm cením asi nejvíc je tohle – když jsem viděl trailer, tak jsem nějak nevěřil, že to je reálnej film. Protože prostě nejsem zvyklej na to, aby něco tak konvenčně neprodatelnýho vzniklo a ještě s takovym rozpočtem. Před trailerem bych si nikdy nemyslel, že uvidim na velkym plátně Pokémony, nebo že film s videoherní tématikou se může vyhnout násilnýmu ohýbání původních motivů a příběhu předlohy, jen aby to divák, co dost možná v ruce nikdy nedržel gamepad, přijal. Detective Pikachu se o tohle moc nestará a tím je mi sympatickej. Možná se teď můžem dočkat slušný adaptace i jinejch herních sérií.

    • 27.12.2019  10:08

    Tenhle film má název i fazónu nablblýho romantickýho filmu pro náctiletý, se svým hereckým obsazením a opravdu barevně sytým obrazem, že pro mě bylo trochu zarážející srovnat tuhle skutečnost s tím syrově pre-post-apokalyptickým příběhem čistě utilitární společnosti, který má vlastně happy end? Hele, já ho tam cítil, ale chápu, proč spousta lidí ne, a proč je pro ně celý námět takovej bezútěšnej. Se svým osudem je vždycky těžký se smířit, i když ho neznáme a můžem si ho představovat optimistickýma očima, takže jak se s tim maj smiřovat ti, co to maj nalajnovaný. Je to dobře natočeno. Věrné předloze.

    • 22.12.2019  22:09
    Tanpopo (1985)
    ****

    Nevím, co jsem od filmu čekal, ale on se stejně nakonec naprosto vymyká veškerým očekáváním. Tak nějak to působí jako velkofilm s minimálním rozpočtem a zápletkou o něčem extrémně všedním zároveň, jako kdyby Tarantino točil dílo o polívce. Má to úžasnou energii, a tak jediné, co mi vlastně vadilo, byly ty vedlejší minipříběhy. Ne jako takové – právě naopak, mnohdy byly samotným námětem ještě zajímavější, než hlavní dějová linka. Ale nějak jsem za boha nemohl přijít na to, jak souvisí s epikou o nejlepším stánku s ramenem ve městě. Kromě jasné tematické vazby, samozřejmě. Je to škoda, protože takhle to působí jako dvě poloviny filmu slepené dohromady a to mi prostě nějak nenavozuje tu harmonii, která je potřeba nejen v misce.

    • 22.12.2019  21:40
    Rick a Morty - Série 3 (série) (2017)
    *****

    Třetí série tohodle seriálu má ten nejlepší otvírák, jakej jsem kdy u jakýkoliv televize viděl. Naposledy mě takhle položil možná jeden z prvních dílů Lost…? Tak či tak, nejenže Rickshank Rickdemption nasadí laťku velmi, velmi vysoko, zbytek sezóny ji podle mě neshodí, byť jsou v ní pro mě některé spíše nudné díly (hlavně poslední dva). Kabelovku nahradí mnohem smysluplnější Mortyho Mind Blowers, překvapivý záporák první série dostane více prostoru a nechybí ani parodie Avengers (jestli nějaká hláška vystihuje Ricka, není to „Wubba-Lubba…“, ale „Who the Fuck is Noob Noob?“). A člověk samozřejmě nesmí opomenout díl Pickle Rick, který funguje i jako akčňák, i jako další z řady „ano diváku, budeme nadále podkopávat tvá očekávání,“ tentokrát s tím zvratem, že je tu Susan fucking Sarandon a ta nastaví Rickovi zrcadlo, které je vlastně jen takový velmi ostrý střep.

    • 22.12.2019  21:38
    Rick a Morty - Série 2 (série) (2015)
    *****

    I přestože první interdimenzionální kabelovka měla také vedlejší zápletku, tentokrát to není žádné klišé, a místo předvídatelného hřejivého ujištění, že se dva nejhorší rodiče v celém mnohovesmíru bezmezně milují, je tu Werner Herzog a jeho bezradný monolog o tom, jak lidé planety země milují své penisy. Pokud jsem považoval kabelovku v první sérii za nejslabší díl, a v této jsem ji byl schopný snést, vypovídá to myslím leccos o stoupající tendenci kvality seriálu. Epizody jako Total Rickall nebo The Ricks Must Be Crazy připomínají, že show ještě neskončila s vyvoláváním existenciální krize i navzdory svému nablblému humoru, zatímco přímočařejší díly upevňují „serióznější“ složku seriálu. Podle mě je to právě druhá série, během níž si Roiland a Harmon ujasnili, co je na Ricku a Mortym to nelepší, a začli podle toho tvořit.

    • 22.12.2019  21:36
    Zakladatel (2016)
    ****

    Všichni znají zlaté oblouky, málokdo ale asi ví, kde se vzaly a jak se jim povedlo rozšířit se nejen od pobřeží k pobřeží. Já jsem s příběhem rozhodně nebyl původně obeznámen, Keatonovo hraní v traileru ovšem stačilo, abych se na snímek chtěl podívat. Ironie názvu možná slibovala zajímavější film, než jaký se z toho nakonec vyklubal, ale rozhodně mě to bavilo víc než většina biografických snímků. Krom Keatona se o to postarali i Nick Offerman a Laura Dern. Mohou přitom pracovat s výborným scénářem, který neukazuje Kroca jako černobílého bídáka. Fiktivní verze tohoto podnikatele je tak nesmírně přitažlivá, že se člověk touze natočit o něm film ani nediví. Bohužel režie není nic, co by člověka překvapilo, a ani ten skvělý scénář se nedokáže vyhnout několika klišé a zaběhlým stereotypům biografického snímku. Ale když už nic jiného, alespoň se člověk dozví něco o historii řetězce, o které se jinak moc nemluví.

    • 9.7.2019  21:38

    Jak jinak uzavřít první sérii téhle šílené show, než intergalaktickou párty s tragickým podtextem, který překlene křehké rodinné stmelování. No… hodnocení dílů seriálu po jednom byl rozhodně zajímavý experiment, který si však zopakuji maximálně v případě minisérií. Ale myslím si, že v případě Ricka a Mortyho svědčí o kvalitách seriálu už jen to, že jsem to se svými domýšlivými komentáři vydržel celou první sezónu. Good shit.

    • 9.7.2019  21:38

    Tak nějak chápu, že pro většinu fandů bude tenhle díl asi fantastickej, protože jediná věc lepší než Rick a Morty je nekonečné množství Ricků a Mortyů. Mně to ale neoslovilo tak jako drtivá většina sezóny, protože mi to svým přístupem připomínalo spíše díl Futuramy. Je pravda, že v tom druhém animovaném seriálu by si asi nedovolili rozebírat tak nelehkou věc, jaký je Rickův vztah k Mortymu – alespoň ne tak bezútěšným způsobem. Navíc na finálním zvratu je samo o sobě něco k zamyšlení (and I mean, spoilers?): jestli je ten nejhorší Rick jen loutka zlého Mortyho, je ‚Rickství‘ skutečně takovou antagonistickou vlastností? Je možné, že Rick je ve všech vesmírech jen odstín chaotic neutral, zatímco Mortyho převládající dobráctví, slabost a naivita podmiňují skutečné zlo? A je to vůbec motiv epizody, nebo jen výsledek nedotaženosti zápletky? Takhle to holt dopadá, když si člověk zahrává s mnohovesmírem jen for shits and giggles.

    • 31.1.2019  10:04

    Těžko se mi hodnotí něco tak záměrně bezduchého, jako je The Real Animated Adventures of Doc and Mharti, když zároveň znám důvod a okolnosti vzniku. Roiland tímhle počinem těžko vstoupí do dějin jako Marcel Duchamp své doby, ale znát kontext tohodle kraťasu pomůže přenést se přes stupidní školácký humor založený na jediném gagu. Svým způsobem tohle vnímám jako Roilandův rukopis – brilantní a ostrá myšlenka zakopaná pod hromadou hoven a hnoje, takže náhodný kolemjdoucí nevidí nic než hovna a hnůj. Dalo by se to vnímat jako negativum Roilandovy tvorby, já to vnímám převážně jako osobitou poetiku. Ale před fanatickými fanoušky Ricka a Mortyho to jako bod kritiky s radostí použiju kdykoliv.

    • 31.1.2019  10:02

    Řekněme si to narovinu – s předlohou to má společný hlavně název, převážně i zápletku, ale z komplikovaného a mytizujícího příběhu to dělá romantický film (v úvodních scénách dokonce skoro až komedii) s tragickou tečkou. Přesto mi to přišlo fajn. Hudba byla poměrně jednotvárná, ale jinak snímek drží pohromadě a osobně mi takováhle adaptace tak těžko ztvárnitelné knížky nevadí, i přes opuštění některých témat a nuancí. V porovnání s verzí z roku 2006 musím vyzdvihnout Claudii Robinson jako Christophene.

    • 31.1.2019  10:01
    Širé Sargasové moře (TV film) (2006)
    **

    Ani TV produkce v některých případech neomlouvá. Zajímalo by mě, jak bych film vnímal, kdybych nečetl knihu, ale takhle si musím jen povzdychnout nad tím, jak zbrkle se s předlohou naložilo. Jednou z nejnepochopitelnějších věcí pro mě bylo, že snímek všechno odvypráví a skoro nic neukáže. Obzvláště Antoinettina minulost je naťuknutá výhradně skrze její vyprávění, jakoby si tvůrci řekli: „Ok, ona vlastně tady říká, co se stalo, to nemusíme točit.“ Přitom je to právě ta první část příběhu, která značným způsobem protagonistku formuje. Když si k tomu připočtu, že Rebecca Hall mi ani typově nesedí do postavy, která má stát na hranici dvou světů, přičemž ani do jednoho z nich nepatří, tak se to vstřebává dost těžko. Ono vůbec to obsazení bylo hodně divný, protože ani drmolící Rafe Spall, ani mladě vypadající Nina Sosanya vůbec nesedí k postavám, které mají ztvárňovat. Navíc to celý vypadá, jak kdyby to natočili v anglických interiérech, a ne na karibských ostrovech. U té starší adaptace jsem alespoň chápal, jaký film chtěli tvůrci natočit. Co ale krom „nějak“ převyprávěné adaptace natočili tihle, to mi vrtá hlavou.

    • 30.1.2019  00:05
    Kouzelník Žito (TV film) (2018)
    odpad!

    Upřímně nevidím, co bylo na Žitu krom kamene kolem krku tak kouzelné, aby na to sbalil princeznu Rozinu. Týpek původně pojmenovaný podle suroviny, kterou soudě podle jeho tělesný stavby zjevně jedinou obědvá, by si měl šutrem přičarovat spíš nějaký charisma. Naštěstí si ho navzdory jeho protivné přidrzlosti nespletete se záporákem, neboť Zelenka se snažil udělat ze všech antagonistů kombinaci Hitlera a Tmavé Helmy ze Spaceballs. Žitův největší rival Severus Snape bohužel neumí nic moc jiného, než podle vrčet, takže místo zajímavých situací, ve kterých by se obě postavy střídavě důvtipně vyšachovávali z přízně krále, si jeden hraje na Chrise Angela z chalupy a druhý mu vyhrožuje, že ho utopí v hovnech. Skoro jako by si režisér a scénárista ale uvědomoval, jak slabej je souboj těchhle dvou nýmandů, dá do příběhu svůdkyni a té pak city k hlavní postavě, aby se do všeho začala montovat jak nábytek z Ikey. Eskapády s kamenem, kterýmu Vilhelmová musí vrátit jeho moc asi čtyřikrát, jsou stejně záživný, jako sledovat obránce vašeho oblíbenýho fotbalovýho klubu zakopnout o vlastní rozvázaný tkaničky, dát si vlastňák a rozříznout si u toho ruku, a čiší z nich úplně stejnej amatérismus. Co mě na týhle pohádce iritovalo asi nejvíc, byly konstantně přehlížený příležitosti udělat něco chytrýho, co by předčilo divákovo očekávání nebo vystavilo zajímavý téma. Vždy, když se k něčemu takovýmu schylovalo, mně pohádka místo toho kopla do koulí nějakym nablblym nápěvkem nebo chytrym komentářem čerta Lišky. Efekty byly sice v pohodě (teda, tim narážim hlavně na kouřovej teleport), zato kostýmy a kulisy svýmu slovu nedostály. Sice jsem se u toho od začátku do konce nudil jak puberťák na opeře, ale chtěl jsem být shovívavý. To až do chvíle, kdy celou zápletku vyřešil deus ex machina, a já si začal zjišťovat, komu musim vyhulit fógla, abych taky od čétéčky dostal nějaký prachy na pohádku.

    • 30.1.2019  00:00

    V tomto dílu seriál ukazuje, že nutně nepotřebuje vědeckofantastický podnět, aby naťuknul hlubší filosofické koncepty. Relativizace zla a jeho juxtapozice s přátelstvím a rodinou mě až tak nepřekvapila (i když toho mám na srdci tolik, co bych k tomu mohl dodat), ale asi jsem nečekal, že epizoda nakonec ty hodnoty vztahů podá tak konvenčně. Až jsem si přišel, že jsem viděl o něco nekompromisnější a ulítlejší verzi Kroku za krokem. Na to, jak nekorektní dokáže Rick a Morty být, je v jádru vlastně docela konformní. Což mi vlastně jedině vyhovuje.

    • 29.1.2019  23:50

    Čím více nad těmihle filmy přemýšlíte, tím více chyb na nich najdete. To se netýká jen TLJ, to se týká naprosto všech nerdovských klasik, od kultovek až po obří blockbustery. Zmiňuju to proto, protože jak píšu tenhle komentář, The Last Jedi je kolektivně možná ještě nenáviděnější než prequely. A ačkoliv se se spoustou kritik různých částí filmu dokážu ztotožnit, Rian Johnson toho podle mě udělal víc dobře než špatně, a ve finále jeho práci na sequelu cením mnohem víc než Abramsovu. Vizuálně je film pastva pro oko, příběhově se dost odvážně pouští záchranné sítě toho, co fanoušci znají, a hlavně vás nenechá zapochybovat, že jde o skutečné vesmírné dobrodružství. Jestli si Poslední jedi hejt zaslouží nebudu dlouze vyvracet či obahjovat, ale jsem přesvědčen, že velká část je ho motivovaná rozladěním, že Star Wars už není jen pro ty skalní fandy Star Wars. Což je rozladění snad oprávněné? Já nevím. Já jsem si uvědomil, jakou roli má nostalgie v mym vnímání týhle série, už při Force Awakens. Podle mě není náhoda, že se nejlepší filmová trilogie všech dob (fight me) nemůže už nikdy dočkat vřelýho přijetí. Kolektivní očekávání fandů Star Wars je tak mnohotvárný, že se prostě nedá natočit film, kterej by ho naplnil. Rogue One se to zdánlivě povedlo, ale to taky protože Rogue One vypráví o celkem bezvýznamný části mytologie a nějaký divácký podkuřování v něm nakonec nevadí. Takže já si myslim, že tak nějak se tomu všemu vyhnout a jít si svojí cestou bylo jediný reálný řešení. Napadaj mě teda i další možnosti, ale to by asi nesměl Lucas prodat práva zrovna studiu Disney.

    • 26.11.2018  18:39

    Rixty Minutes mě zatím bavilo ze všech dílů zdaleka nejméně, a to počítám Pilot, který jsem od jeho zhlédnutí převážně pustil z hlavy. Je jasné, že tvůrci seriálu, a Roiland především, vždycky dají přednost gagu před tím, co jsem na Rickovi a Mortym dosud vyzdvihoval, a že to je zkrátka součástí půvabu téhle show. Nic to nemění na faktu, že improvizovaná intergalaktická televize, ač ve své absurditě úsměvná, dostává v dílu neúnosně mnoho prostoru. Souběžně probíhající rodinná krize je předvídatelná, nemá ten můj oblíbený existenciální přesah, a navíc svým způsobem zkazí jednu z věcí, díky které je díl Rick Potion #9 dosud mou nejoblíbenější epizodou. “Nobody exists on purpose. Nobody belongs anywhere. Everybody’s gonna die. Come watch TV?” - tenhle výrok by nebyl o nic méně součástí seriálu, i kdyby epizoda Rixty Minutes nikdy neexistovala.

    • 25.11.2018  18:40

    Tentokrát o poznání přímočařejší epizoda těžící z nekompromisní absurdity, ale která má stále v pozadí problematiku rodičovství, genderu, a především koncept 'nature versus nurture.' Ačkoliv je planeta Gazorpazorp primárně jeden velký rouhající se vtip, je (především pro Summer) zároveň pokřiveným zrcadlem toho, co znamená v současné společnosti mužství a ženství. Cokoliv se v tomto zrcadle však dá vyčíst, bude nevyhnutelně obestřeno velkou dávkou nejasnosti, protože Rick a Morty je seriál, který se nesnaží filosofovat, natož poučovat. Jen otázku vždy nadhodí a pak stejně zakončí epizodu hlasitým uprdnutím.

    • 25.11.2018  13:42

    Při chronologickém sledování je tohle bezesporu zatím nejsilnější epizoda. Začíná poměrně nevinně, čím víc ale Rick věci posere, tím nepravděpodobnější se zdá, že se najde způsob, jak zachránit den. Teprve šestá epizoda, a divák už celkem důvěrně zná všechny z rodiny Smithů, aby díl fungoval jako rozvoj jejich vztahů - ať už je to dynamika mezi Rickem a Mortym, obou těžce chybujících postav, každá však chybuje z jiného důvodu, nebo mezi Jerrym, Beth a Summer. Pramení to z toho, že každý z nich je mnohem komplexnější, než se na první pohled zdá, a v tomto ohledu musím říct, že Jerry se hodně rychle stává mým oblíbencem. Když v tom ovšem přichází třetí dějství a kompletně otočí knoflíkem - Rick najde způsob, jak apokalypsu zvrátit, a je to skutečně způsob zvrácený. Veškerý vývoj, který postavy prodělaly, se v podstatě vytratí, a zbyde jen Morty, který za zvuku popové baladičky prožívá ten nejtěžší moment ve svém životě. A není to jen jeho osobní mindfuck - opět je to něco k zamyšlení pro diváka. Obdoba Black Mirror, jen místo rychle se rozvíjející technologie stojí ve středu poznatky současné teoretické fyziky. A taky je to vlastně jen součást jednoho velkého, šibeničního gagu.

    • 25.11.2018  13:10

    Tohle byl jeden z těch dílů, jejichž zápletku jsem si dal dohromady ještě před zhlédnutím z nejrůznějších klipů, a jeden z těch, který mě donutil dát seriálu šanci. Dobrodružství Ricka a Mortyho je v tomto díle trochu slabší, i když alespoň dává prostor komice, která slouží jako protiváha o něco méně humorné, nicméně akčnější a hlavně temnější lince s pány Meeseeksi (ne, že by u Ricka a Mortyho nebyla sem tam temnější chvilka, že ano, scéno na záchodcích). Ztřeštěnost pana Meeseekse s otázkou okolo jeho existence a utrpení ukazuje, jak tvůrci dokážou kombinovat záměrně velmi tupý humor se závažnými metafyzickými koncepty, které ovšem nelezou divákovi tak nuceně pod nos.

    • 24.11.2018  14:10

    Tento díl bych osobně označil jako první výjimečnou epizodu seriálu. Možná by i stačil ten takzvaný "mindfuck" se simulací, protože je to první chvíle, kdy seriál začíná divákovi nepřímo pokládat otázky hlubší, než je u animovaného komediálního seriálu běžné, aniž by však takové otázky sám složitě zkoumal - v podstatě si z nich dělá jen prostředek své existenciální komedie. A to je právě to, co mě k seriálu poprvé přitáhlo. Co mě ale dvojnásobně překvapilo, bylo provázání dobrodružství Ricka a Mortyho v simulaci s Jerryho falešným nejlepším dnem. Hlavní dějová linka se tak svým způsobem stává pozadím pro Jerryho osobnostní krizi. A potitulková scéna je už jen třešničkou na dortu.

    • 24.11.2018  13:46

    V tomhle díle se asi nejvíce ukazuje bezbřehá neúcta, kterou seriál má. Od téhle epizody začíná být zcela jasné, že Rick a Morty si nebude brát žádné servítky s ničím, a pravděpodobně to bude i díl, který slabší povahy od sledování zbytku seriálu zcela odradí. A nebýt zápletky s novým rodinným přítelem Jerryho rodičů, asi by to bylo to jediné, co by se dalo na epizodě vyzdvihnout. To, a samozřejmě jeho smysl pro humor, který ale spojuje doposud všechny díly, co jsem viděl. Hodnotím nicméně lépe právě kvůli tomu, co se děje mimo Rubena, a jakým způsobem tato epizoda rozvíjí charakter zdánlivě bezcharakterního Jerryho.

    • 24.11.2018  13:37

    Druhý díl už se mnohem víc podobá tomu, co jsem si o seriálu dal dohromady z pověstí, které ho předchází, a z krátkých klipů, které jsem ještě před uceleným sledováním viděl. Snowball jako potenciální vůdce psí revoluce je pro mě klíčové téma dílu. Souběžná Inception linka mi přišla... dost obyčejná, asi tak bych ji popsal. Možná i trochu samoúčelná, ačkoliv je v závěru navázána na tu druhou.

    • 24.11.2018  13:28

    Tenhle pilot mě ke sledování seriálu skutečně nepřesvědčil, a ačkoliv esence Ricka a Mortyho už tu je, byly to až nejrůznější klipy na youtube, které mě přesvědčily, že seriál stojí za zkoušku. Tenhle díl je víceméně jen taková surová Futurama.

    • 16.8.2018  23:31

    Ačkoliv jsem superhrdinskými filmy v tuhle chvíli vyloženě unaven a v podstatě jsem si přísahal, že se až na výjimky na další komiksovku v dohledné době nepodívám, Avangeři – a konkrétně tihle – by asi měli být považováni za hlavní filmovou událost téhle nekončící matějské, a asi proto jsem si to ani já nechtěl nechat ujít. Infinity War byl ostatně nejprohranějším filmem poslední doby. Není těžké uhodnout proč. Pro publikum, které do celého Marvel univerza investovalo oněch zhruba 37 hodin, co to trvá podívat se na všechny propojené snímky, bude spousta věcí šokujících, odzbrojujících, uspokojujících a tak dále a tak dále. Já mezi takové diváky nepatřím, takže jsem nebyl nikterak zvlášť odvařenej. I kdybych však měl poctivě nastudováno, obávám se, že bych tenhle film stejně nepovažoval za absolutní vrchol toho, co se dalo vytvořit. Například titán Thanos byl dosud výhradně potitulková postava, takže když se z čista jasna máme jako diváci nějakým způsobem vypořádat s jeho dilematem na planetě s kamenem, ke kterýmu ho zavedla Gamora, tak to prostě nejde. Tahle scéna by pro mě zůstala extrémně emočně prázdná z tolika různejch důvodů, i kdybych viděl všechna související díla. Tahle scéna navíc byla jednou z možností, kdy mě film mohl překvapit, ale neudělal to. Ne, že bych se jednoho, dvou překvapivých momentů nedočkal, ale hledají se těžko mezi vším tím, co se prostě muselo stát. Thanosovy důvody pro záporáctví jsou sice více méně nosné, ale za nimi stojící logika je bohužel neskutečně stupidní a jasně cílí na nenáročné chutě nevybíravého obecenstva. Stupidnější mi přijdou už jen Thanosovi otravní bezejmenní vazalové, na nichž je jedinou dobrou věcí jejich nešlechetný zánik. Bitky mi přišly převážně nezáživné – asi protože schopnosti jednotlivých aktérů nemaj nijak přesně definovanou váhu a v jejich relativní síle je tak hroznej bordel. Pak akorát vyvstávaj otázky typu „jaktože tenhle týpek zrovna vyhrává, když před deseti minutama prohrával se slabším ňoumou?“ nebo „proč Thanos nešlehá po hrdinech avada kedavra místo proměňování jejich zbraní na bublifuk.“ Jedinej fight, kterej stojí za zmínku, je Doctor Strange vs. Thanos, protože byl prostě vizuálně tak odlišnej a měl krásně vyměřený tempo. Co se týče nějaký vypravěčský hodnoty, téma oběti a ztráty tady není ani tak hlavním tématem, jako spíš do zblbnutí se opakujícím tropem. A ačkoli jsem na to už u Marvelu zvyklý, párování mnohdy až dětinského humoru s apokalyptickými událostmi mi vždycky bude připadat řvavé. Přes to všechno jde o mimořádně koukatelný snímek, u kterého se dá pohodlně sedět celých 149 minut, ačkoliv jeho dopad na vaše kulturní a estetické vnímání bude mizivý.

    • 10.8.2018  20:19

    Po odchodu z kina nám došla jedna věc – první Úžasňákovi se stali už před čtrnácti lety. Taková doba ovlivní jakýkoliv sequel, ale o to víc ten, který rozvíjí závěrečnou scénu z posledního filmu. Krátké střetnutí s Underminerem, které bylo naposledy jen jakýmsi „mock-up“ naznačením pokračování, je vlastně perfektní pro in medias res začátek. Připomene klima, rozehraje témata, a především nasadí zběsilou a nekonečně zábavnou akci. A sakra práce, že se na ty animované akční scény kouká lépe než na jakýkoliv jiný akční snímek současnosti, jsem si uvědomil při první misi Elastičky. Ono je asi něco na tom mít tu dokonalou svobodu světa, kterej není příliš vázanej realističností a fyzikálníma zákonama. Nově se pak dává větší prostor superhrdinství obou dospělejších dětí, Jack-Jack (s tetičkou Ednou) je jedním z hlavních zdrojů humoru, a Bob se musí poprat s problémem, který nepřepere. Nejdojemnější mi přitom právě přišly scény Robertova nastupujícího superotcovství, a jeho přijetí téhle role. Když k tomu všemu připočtu na místech báječně psycho záporáka (byť jeho identita byla značně předvídatelná, nakonec stejně tak jako jeho motivace), přijde mi kritika přílišné podobnosti jedničce trochu vybíravá. Jasně, jsou to pořád ti samí Úžasňáci, ale to je právě jejich výhoda. Tenhle film mi dal všechno, co jsem od něj chtěl, a ještě něco navíc. Ani v současné záplavě superhrdinských blockbusterů neztrácí svou unikátnost.

    • 10.8.2018  20:15
    Bao (2018)
    ***

    Cítím se trochu ošizen o určitý narativní úder na solár, když jsem kvůli sociálním sítím dopředu věděl jeden z klíčových momentů tohohle kraťasu. Ten moment, kdy bylo slyšet v kinosále kolektivní prudké nadechnutí a několik šokovaných poznámek. Přesto předpokládám, že by se můj pohled na snímeček nezměnil nijak radikálně, kdybych o tom předem nevěděl. Bao je ve své podstatě velmi konkrétní příběh, čímž se výrazně liší od dosavadních Pixaráckých krátkometrážních snímků, z nichž většina buď obnažovala myšlenky na koncepty, bavila se vizuálním blbnutím, nebo v nejlepším případě obojí kombinovala (řečeno s tím, že Piper, Lou ani Snajayův Super tým jsem dosud neviděl). Ačkoliv i Bao má náznaky obojího, pořád je na snímku vidět, jak čerpá z opravdové zkušenosti. Což by bylo samo o sobě asi fajn, pak ale nechápu, proč se snímek vůbec zaobíral tím alegorickým začátkem? Bylo to kvůli onomu mně vyspoilovanému momentu a jednomu, dvěma vizuálním gagům? Přijde mi, že tenhle příběh se dal vyprávět dvěma způsoby, ale tvůrci neměli jistotu, že ani jeden z nich by to vyprávění sám o sobě utáhnul, tak je prostě zkombinovali. Já bych byl přitom mnohem zvědavější, jak by se poprali s tím, kdyby ho museli vyprávět čistě skrz to metaforické.

    • 9.8.2018  11:48
    Strašidelné historky (TV seriál) (2000)
    ****

    Tenhle seriál je jeden z nejvtipnějších dospělých sitcomů, které jsem kdy viděl. Což vám možná bude vzhledem k většině komentářů připadat dost podezřelé, nicméně narážím na to samé, na co narazili už molenart a maneki_neko – koukal jsem se na seriál specificky kvůli pověstnému ADV dabingu, a pořád se nemůžu přenést přes fakt, že to byl dabing oficiální distribuce. „Run! She’s a ghost AND a bitch!“

    • 9.8.2018  11:38
    Deadpool 2 (2018)
    ****

    Po romantické komedii musí logicky následovat rodinný film. Deadpool 2 je dospělejší ve všech ohledech, které nepokazí dětinskost celého konceptu. Pitomý, černý humor zůstává převážně nedotčen, byť je z některých pasáží filmu vytěsněn mnohem výrazněji. Wadův růst naštěstí neleze do jeho charakteru a ačkoliv je starší Deadpool nabručenější, pořád je to ten samej kontroverzní parchant. Myslim si, že jednička měla větší koule a ten nízkej rozpočet jí svědčil, ale co se tady vyloženě posralo, byl ten konec. Ani nevím, co k němu scénáristy vedlo. Půlka potitulkový scény jsou sice jen další vtipy, ale to zbylý je taky pěkně bezvarlatový ucuknutí od všeho, čím snímek pohrozil, že umí divákovi provést. Celej dojem mi to nicméně zas nezkazilo.

<< předchozí 1 2 3 4 8 14 21 27