T-pack

T-pack

Vilém Živný

okres Praha
Hleňák

homepage

18 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 7 14 20 26
    • 10.5.2018  21:25
    Psí ostrov (2018)
    ****

    Jestli se dá na filmu něco okamžitě pochválit, pak je to jeho vizuální stránka. Nejenže má pobledlá animace svůj nezaměnitelný ráz, ve spolupráci s kamerou nabízí záběry překrásné. Stoické vystupování (pro které byli herci vybráni výborně) všech aktérů pěkně ladí se strnulým claymation stylem, který má v tomto snímku zajímavé specifikum ve střídání záměrně unavených pohybů s trhavými sledy událostí, jakoby se děj hýbal prazvláštním kývavým krokem. Humor je často vizuální, většinu uchechtnutí nicméně vybudí svérázné one-linery. Ty však po dobu zhruba jedné třetiny snímku jakoby utichnou. Možná je to tahle náhlá změna tónu – kdy film přejde od tragikomického tak nějak k věci – kvůli které jsem nebyl z celého snímku tak nadšený jako z jeho podoby a jeho nápadů. Možná je to i fakt, že původní smečka psů, která nás provází dobrou první polovinou stopáže, se po drtiči odpadků v podstatě vytratí z příběhu. Nakonec ani ty motivy sounáležitosti, přátelství či lásky nebyly tak zaostřené, jak bych si přál. Celkově je to však moc hezký snímek, trošku zvláštní snímek, ale pro mě velmi příjemné seznámení s tvorbou Wese Andersona.

    • 22.10.2017  16:21
    Take me out (TV pořad) (2017)
    odpad!

    Tenhle pořad je přesně důvod, proč se na televizi už radši ani nedívám. Výměna manželek je proti týhle slabomyslný show kandidát na cenu Emmy. U Výměny manželek alespoň dokážu pochopit, proč by se na ni chtěl vůbec někdo dívat – je to samozřejmě pořád trash, ale spíš z té kategorie hot garbage, na kterej se člověk kouká se stejnou fascinací jako na zrůdy v cirkusu. Bonusový body, když někdo u Výměny hází na obrazovku popcorn. Ne že by snad Take Me Out nenabízela vlastní dávku bizáru, ale samotnej formát – a Kristovy rány, nemůžu uvěřit, že tu budu se zcela vážnym ksichtem rozebírat formát – je naprosto o ničem. Při počtu těch zoufalejch bičis je prostor akorát na to, aby se každá dvěma větama vyjádřila, proč jim zrovna panic číslo 13 nic neřiká. Moderátoři to ani neberou nijak systematicky – jakože by nejprv zpovídali všechny, co zmáčkli červený tlačítko jak v nablblym X faktoru. Nejvíc stopáže je věnováno dvěma a půl disciplínám pánů dost zoufalejch na to, aby ukazovali svou obyčejnost v televizi jak zadek na nudapláži. Protože obyčejnost je to jediný, co můžou nabídnout. Povětšinou to nejsou žádní extrémní exoti, jen hromada týpků, jejichž sebevědomí je vysoko nad tím, co si můžou dovolit. Cenou útěchy za úspěch jim je pak jedna z podobně exhibicionistických Miss Underachievstán, z nichž moje oblíbená je určitě Simonka – botoxová princezna, jejíž krásu barbie panenky nalezené v ohništi podtrhuje už jen její tričko v kamuflážovém vzorku. Největší vzrušení při sledování téhle varieté zažijete, když si imbecilní soutěžící naživo popálí paži. To, když máte tu smůlu zrovna sedět v obecenstvu, a to štěstí, že vás částečně oslepí třísky létající do publika z jeho předchozího karatistického čísla. U televizní obrazovky nečekejte ani vzrušení, ani zábavu, ale ani škodolibé potěšení z exploitativního druhu produkce.

    • 22.9.2017  11:54

    Pokračování překvapivého hitu Kingsman pokračuje v bourání toho, co je konveční, nebojí se vykročit přes čáru, a akci předvádí ve velmi sexy kamerových úhlech. Co film pořád dělá dobře? Že se s ničím nepáře. Příkladem budiž útok na Kingsmany během královské večeře. Příkladem budiž obsazení současné megastar Channinga Tatuma do role kovboje, který je vlastně na celý film uložen k ledu. Příkladem buď moment, kdy jedna postava šlápne na minu. Ale i ten se řadí naopak ke scénám, které film dělá špatně. Proč…? Proč se to muselo stát zrovna takovým otřepaným způsobem? Školácká chyba, žádné vymanévrování těchhle špičkových agentů. Romantická zápletka, která mi v prvním díle nechyběla, a zde nepřidá o moc víc, než o jednu, dvě humorné situace navíc. A kde první Kingsman parodoval klišé agentských snímků, sequel se jim horko těžko vyhýbá. Máme-li se dočkat třetího dílu, přál bych si, aby to bylo s odstupem několika let. Nechte tu značku trochu dozrát – jako whisku! Takhle je to velmi slabá čtyřka, skoro na hranici trojky.

    • 21.9.2017  17:45

    Shakespeare in Love má celkem zajímavou dynamiku v tom, že je to vlastně takové fantasy – romantická komedie zasazená do reálného časového období, vypůjčuje si historické postavy, ale jinak si vypráví svůj vlastní příběh. V podstatě je to jako hry Shakespeara samotného, neboť ten taky často přepisoval příběhy už dávno existující, jen jim dával novou duši. Maddenovi se daří to samé, a snímek uchvátí nejen výpravou, ale i rozpustilým humorem, hereckými výkony a celkovým kouzlem. Ale něco přeci jen pořád vadí – dějová linka přespříliš konvenční. Kdybyste film ožebračili o všechno to, z čeho je člověk při sledování nadšený, děj samotný by byl k nerozeznání od té nejhloupější, nejnudnější romantické komedie, co zná. A to já bohužel neumím přehlédnout.

    • 13.5.2017  00:22

    Víceméně průměrný semi-biografický snímek o jednom nadprůměrném atletovi. Používám předponu semi-, protože film se dopouští několika zcela očividných historických nepřesností, včetně nepovedených skoků obou dálkařů! Proč? Vždyť to nedává smysl! Vždyť velká část zápletky se točila právě okolo Leni Riefenstahl a jejího natáčení olympijských her. Vždyť jsou z toho záznamy! Ta tzv. básnická licence by mi snad ani nevadila, kdyby sloužila nějakému lepšímu účelu. Zde však nebyla k ničemu jinému, než k oživení děje. Tvůrci zkrátka neměli důvěru v to, že budou schopni odvyprávět příběh stejně tak zajímavě, jak zajímavá byla skutečnost, a proto sahají po laciných a předvídatelných momentech. Rozhodně je to drama koukatelné, a pro lidi, kteří Owensův příběh neznají, snad i poučné, jinak ale dost podstatně postrádá opravdovou závážnost, kterou by mohlo dát příběhu šťávu.

    • 13.5.2017  00:19

    Snímek na pohled obrovský jako galaxie, ale především, před naprosto každou jeho skvělou složkou – od akce, přes triky, výpravu, kameru, herce, soundtrack – mu vládne absolutní smysl pro detail. Mad Max vás neohromí obřími výbuchy, pěstními souboji ani šílenou akrobacií, nýbrž tím, jak to všechno dokáže předat neuvěřitelně citlivými záběry a všímavou režií. Přestože dialogy i zápletka jsou napsané naprosto dokonale tak, aby odpovídaly anarchickému řádu světa Mad Maxe, scénář zdaleka nehraje tak podstatnou roli, na jakou jsme v současné kinematografii zvyklí, a kdyby byly všechny postavy třeba němé, snímek tím možná bude ochuzen, ale ani náhodou se nerozpadne. Všechno to, co film dělá filmem, co ho odlišuje od jiného typu média, ve Fury Road řve jako na plné obrátky rozžhavený motor, a dořve ve finální benzínem nažrané explozi.

    • 13.5.2017  00:15

    Jde to i bez světelnejch mečů. O úspěch Rogue One jsem se vážně nebál, právě naopak, a přesto dokázal snímek velmi mile překvapit. Je teda pravda, že účast jisté flotily v bitvě o Scarif je nesmysl, je taky pravda, že Orson Krennic by klidně zvládal být hlavním záporákem a nepotřeboval k tomu Tarkinův CGI ksicht, kterej sice teď vypadá dobře, ale nevyhnutelně zestárne, jako všechno CGI. Vader je tu taky tak trochu navíc, i když nad posledníma momentama s nim na plátně se každýmu fandovi srdce rozbuší. Tohle všechno uvádim jako výtky, neboť snímek všechny tyhle ohromnosti nepotřeboval, vystačil by si s komornějšim přístupem, kdyby postavy dostaly větší prostor. Cassian Andor a Saw Gerrera nabízí radikálně jinej, přesto logickej pohled na rebely, Bodhi Rook a otec Jyn naopak na lidi v uniformách impéria. Chirrut Îmwe je živoucí důkaz toho, že midichloriany klidně můžou být kanonické a z mytické roviny Síly se nic nevytratí. A K-2SO je prostě bavič-miláček publika. Provázání s Novou nadějí rozhodně nemuselo být tak očividné, my přece víme, kam to všechno vede. Ale přece jenom to má v rukou teď Disney, ta trocha fan servisu byla snad nevyhnutelná. Po velmi odvážném nástupu Garetha Edwardse do Hollywoodu v Godzille jsem čekal, že si budu všímat i jeho režie, ale musím říct, že byla mnohem víc vidět v trailerech. Což je… dobře? Na jednu stranu, protože to pořád má zapadat do jednoho univerza jako ostatní Star Wars. A zapadá mnohem líp, než prequely, a dokonce než Force Awakens.

    • 13.5.2017  00:15
    Pravý rytíř (TV film) (2016)
    *

    Tahle pohádka měla arzenál spousty dobrejch věcí, od slušný výpravy, (v kontextu pohádky) neokoukanýho hereckýho ansámblu, nápaditý mytologie až po ne úplně nezajímavou zápletku (a sem tam ňákej gag). Bohužel podcenila přípravu k vystřelení z toho všeho, a tak jsme místo kanonády sledovali, jak narychlo přebíjí zásobník, snaží se zapálit vlhký knot a odkopnout odjištěný granát u kotníků. Kdyby se u tý katastrofy člověk aspoň bavil. Ale ono je mu spíš smutno.

    • 20.11.2016  16:52

    Možná to není úplně dobrý znamení, když jsou ve filmu o kouzelnících nejzajímavějšími postavami nekouzlící tlusťoch toužící si otevřít pekárnu, a kleptomanské digitální zvíře. V tom druhém případě se to snad dá omluvit – přece jenom název filmu je Fantastická zvířata a kde je najít. Na to má ale film jednu jedinou odpověď: v kufru. Autor příručky, Mlok Scamander, se totiž místo hledání obskurních tvorů severní Ameriky zaplete do mezinárodního průšvihu tak otřepaného, že žádné množství čar a kouzel vám z něj nepomůže. Finální zvrat je o hovně a nevim, proč musel dotyčný herec ustoupit jinému herci, protože by se do budoucí série klidně vešli oba, a i kdyby ne, pořád bych herecky preferoval antagonistu tohohle dílu. Přetrvává můj problém se světem Rowlingové, a totiž že magie nemá v téhle sérii vůbec žádná přesně definovaná pravidla a relativní síla všech kouzel je značně nejasná, což dělá ze základů konfliktu dost chatrnou konstrukci. Například řádění obskura v ulicích New Yorku totálně zesměšňuje cokoliv, co Tom Riddle kdy v knižní sérii dokázal, a nutí mě přemejšlet, kvůli čemu je Voldemort považován za nejstrašnějšího temného čaroděje ever. Za ještě celkem kladné hodnocení se teda zasloužili hlavně Kowalski a niffler, Eddie Radmayne trochu, protože ztvárnil celkem příjemného protagonistu. Na další díly série mě ale tenhle film vůbec nenalákal.

    • 20.11.2016  16:49
    Apokalypsa (1979)
    *****

    To jsem si myslel, jak budu originální, když zmíním trefnost názvu snímku v hodnocení, ale všichni top uživatelé mě zjevně předběhli ještě v roce 1979, kdy jsem kurva ani nebyl na světě. To mi způsobuje skoro stejné deprese jako snímek samotnej.

    • 10.11.2016  15:52

    Jako videoherní adaptace se to určitě řadí mezi absolutní špičku, ale to je zhruba to samé, jako tvrdit o štírech, že jsou jedni z nejchutnějších hmyzáků. Těžce tomuhle filmu chybí spád a a trpí pro mě tím samým syndromem, jako první dvě hry v tom, že je to celý o orcích a lidi jsou nuda. Kdyby jenom nuda, to by se ještě dalo přežít, ale ona je jejich příběhová linka navíc prošpikovaná tím nejotřepanějším filmovým blátíčkem. Nejabsurdnější na celý situaci je, že to zlatý pravidlo show, don't tell skvěle funguje u orků ale u lidí selhává. Na jejich straně je to jeden typ unylýho bílýho herce ve čtyřech provedení. Že se jim díky zbytečně dlouhý stopáži dostává tolik prostoru, situaci samozřejmě nepomáhá. Jinak by to asi bylo ale v zásadě všechno. Já když jsem zaslechl ty zvěsti o kritikách a nízké návštěvnosti, čekal jsem vopravdickej bordel, po zhlédnutí mám ale naopak pocit, že i kdybych nevěděl o Azerothu a Draenoru předem ani ň, film by mi svět Warcraftu představil více než slušně. Krom toho po vizuální stránce je snímek jestli ne přímo skvělej, alespoň dost osobitej, aby se odtrhnul od tý hromady LotR klonů. Skoro škoda, že žádnej sequel už nebude. Uznejte, že Arthas by na stříbrnym plátně stál za hřích.

    • 10.11.2016  15:50

    Mám komedii Lonely Island hodně rád a vyloženě mě štvalo, že film vůbec v Čechách nešel do kin. Klukům jsem věřil, že zvládnou i celovečerák, protože jsou zcela nepochybně talentovaný a ač se o jejich humoru v žádnym případě nedá říct, že by byl na úrovni, má naopak velmi pečlivě vychytanou úroveň absurdnosti a stupidity, která výborně doplňuje téma excesivnosti života popovejch celebrit. Navíc mít ty koule a připlácnout je i s ptákem na sklo limuzíny zaslouží poklonu samo o sobě. Samozřejmě film není komedií, co by člověka totálně odzbrojila, ale určitě patří k těm zábavnějším a nekompromisnějším, které jsem viděl.

    • 10.11.2016  15:49

    Nevím, co k téhle pohádce ještě dalšího dodávat, než že celá moje rodina ji žere a že já na tom nejsem jinak. Jen když nad tím tak přemýšlím, ani si nepamatuju, jestli jsem ji viděl ještě jako maličké dítě, ale vím dost dobře, že bych ji nikdy v té době nemohl pobrat. Mám takový vtíravý dojem, že málo z těch věcí, které dělají z pohádky tak skvělý film, dětský divák ocení. Od chytrého humoru postaveném na umně napsaných replikách, přes nenápadnou, zato však kvalitní výpravu, až po fantastickou bojovou choreografii. Malé děti tedy opravdu asi spíš ocení čerty v Troškově žvatlajícím podání, já ale doufám, že třeba jednou ty moje potenciální děti, až trochu odrostou, budou se spíš bavit u tohohle snímku.

    • 10.11.2016  15:49
    Everest (2015)
    ****

    Katastrofický filmy mě neba. Everest mě bavil. Čim to je? Snad těmi nápadnými barevnými scenériemi, snad naprostou uzemněností, s kterou snímek zabíjí postavy. Snad kombinací obou faktorů – ono vidět lidi umírat tím naprosto nejobyčejnějším způsobem, bez jakékoliv pompy, bez jakéhokoliv okatého hrdinství, na pozadí těch překrásných scenérií, to má něco do sebe. A vězí v tom víc, než moje sadistické choutky. Hora je v tomhle filmu nevybíravý zabiják, který trestá domýšlivost lidí, kteří při výstupu nejsou ničím jiným, než lidmi. Dělají chyby, k zániku je vede sžírající touha, k přežití jejich racionální sobeckost. A právě proto se zde Everest jako takový nestává žádným symbolem, žádným smrťákem jednajícím na příkaz přírody, ale právěže ničím jiným, než kusem šutru, kterej jistou partu lidí lákal až příliš. Teď se mi divte, že svůj volnej čas nejradši trávim doma...

    • 10.11.2016  15:46
    Korunní princ (TV film) (2015)
    ***

    Bez nablblého ksichtu protagonisty by tahle pohádka zdaleka nebyla tak okouzlující. Princ Jan je pravej opak Švejka v tom, že svou blbost ani náhodou napředstírá, naopak ho příběhem tahá jeho dobrosrdečnost. Je škoda, že si tohle tvůrci pořádně neuvědomili, protože kdyby s princovým felicitas pracovali jako se záměrnou okolností příběhu, mohli vytvořit něco doopravdy záludně rafinovaného. Obávám se ale, že zápletka je dílem spíše pisatelské neschopnosti a komická bitva s drakem výsledkem nedostatečných finančních prostředků, než že by obojí bylo promyšleným pokusem o subversivní pohádku. Výsledek je sice nemlich stejný, ale kvalita snímku tím trpí.

    • 9.10.2016  16:53

    Když už jsem v kině kroutil držku a přemýšlel, jestli se spíš ukopu nudou, nebo si dřív nohy uhryznu kvůli pitomosti a ohranosti scénáře, film konečně po asi devadesáti minutách přestane s expozicí a přeřadí z dávno řvoucí dvojky rovnou na pětku, motoru se uleví a ručička tachometru proletí ciferník jako při natažení hodinek. Závěr tohodle filmu je ta nejzvrhlejší, zato ovšem nejparádnější zábava, kterou jsem za posledních pár měsíců viděl. Jakoby si totiž film uvědomil svojí absolutní pitomost, a místo, aby ji vyždímal, pleskne s ní diváka přes držku. Mluvím tady (a bacha, přijde spoiler) o autobusu ujíždějícím po rozlehlé pouštní pláni před videoherním bossem, zatímco bývalý prezident stihne dojemné rozloučení se svou dcerou a skvadra pilotujících es předvádí manévr s kódovým označením Deus ex, aby vědátor-komik na konci oznámil, že lidstvo povede mezihvězdnou protiemzáckou ofenzívu. Zatímco první Den nezávislosti byl kouzelný svou patriotickou naivitou a sebestředností a byl primárně akčním katastrofickým filmem, sequel je absurdní sci-fi se snad nejprogresivnější paletou postav poslední doby (fakt už chyběl akorát někdo handikapovanej). S původním dnem nezávislosti to nemá nic společného a možná by tomu bylo líp jako vlastní věci. Kdyby se taková třetina zápletek a zbytečnejch postav vystříhala, neváhal bych snad ani nad pěti hvězdama. Ne, protože by byl snímek konvenčně dobrej (ani náhodou), ale protože se u něj člověk zkrátka královsky pobaví. Teda, alespoň u jeho konce...

    • 6.7.2016  22:31
    Krásná řeznice (TV film) (2012)
    ***

    K tomuhle filmu jsem se dostal tak, že jsem si říkal: co dělá Cuddyová v soudní síni? A právě včas, abych viděl i vražedkyni zlověstně se vkrádat do ložnice k manželovi s nožem. Naštěstí byl celý film nahraný a tak jsem si mohl pustit i začátek, ale když jsem viděl, co vraždě předcházelo, byl jsem mírně zklamán. Vata. Hrozně moc zbytečný expozice, během který kdybych film zahlíd, určitě bych se o něj druhým pohledem neotřel. Audiovizuálně se totiž nikdo nepřetrh, aby celý snímek nevypadal jen jako řadová epizoda kdejakého krimi seriálu. V podstatě by se dala celá atmosféra přiřadit ke kladům filmu, protože kombinace děsně obyčejný a vlastně až klišé estetiky i dialogů se závažnou tématikou nejen takto zajímavého příběhu, ale potažmo vlastně celé justiční otázky na pozadí, je přinejmenším neotřelá. Přesto tak nějak pochybuju, že to byl filmařský záměr. Stejně tak přemýšlím, jestli tedy měl nezáživný a roztahaný začátek sloužit jako obraz amerického snu se šroubovákem v soukolí, jestli byl do filmu umístěn z čiré juxtapoziční touhy, nebo jestli natahoval stopáž. Teď mám ale dojem, že nad tím přemýšlím víc, než tvůrci. Není to špatnej film, ale námět samotnej je lepší.

    • 16.3.2016  10:58

    Postava Laurence Fishburna je lepší Malcolm X, než opravdovej Malcolm kdy byl. On je takměř ztělesněním černýho Ježíše. On reprezentuje tu největší chybu snímku – je nikoliv člověk, ale vykreslenej ideál, jehož fiktivnost na vás ze snímku přímo křičí. Boyz n the Hood není vůbec špatný pouliční drama, ale chybí mu byť jen špetka komplexnosti, je to přímočarej vzkaz všem klukům chycenejm v pasti pouličního násilí, aby se přestali zabíjet. A ne, že by mi to nějak extrémně vadilo, ostatně nejde o špatnou myšlenku, ale vyučování sluší dokumentům, nikoli filmovejm dramatům, zvlášť když se film vyjadřuje převážně syrovym realismem. Film má silný, silný momenty, ale stejně jako nechutný fotky následků kouření na krabičkách cigaret zbytečný, neefektivní a maximálně kazí dojem.

    • 16.3.2016  10:54
    Pátek (1995)
    ***

    Slyšel jsem o Pátku velký věci a měl jsem ho za kultovní řachandu i přes místní modré hodnocení, páč jsem zvyklej, že se čas od času objeví nedoceněná sračka, která ale funguje na svý vybraný publikum. Jenže Friday skutečně není nic moc. Není to film blbej, ale žánr komedie si moc nezaslouží, i když se tam Tucker celou dobu chová jako imbecil. V kombinaci s vážnějšíma momentama paradoxně veškerý komický vložky působí právě jako to navíc. Mně by přitom nevadilo hood drama střihlý absurditama, ale to by chtělo větší režisérskou váhu, než byl v tý době Gary Grey a rozhodně lepší scénář, než kterej spolu dokážou sesmolit Cube a Pooh. Pokud nesnášíte černošský filmy, pak pro vás následující věta nejspíš neplatí, ale: není to sice vyloženě špatnej film, je to nicméně pěkná nuda. Což je u komedie pěkně blbý.

    • 16.3.2016  10:49
    Deadpool (2016)
    *****

    Nejsem první a nebudu určitě ani poslední, kdo poznamená, že Deadpool, film z roku 2016, doručil, co slíbil, a přines ještě víc. Jestli splnil veškerá fanouškovská očekávání, za to ruku do ohně nemůžu dát, protože jednak nejsem fanoušek komixů (obecně), zároveň ale na uspokojení typickýho fanouška čehokoli by mnohdy nestačilo ani pět Moren Baccarin (bože, ta holka je hezká!). Pro mě je Deadpool zrovna teďka asi třetím nejlepším filmem podle komixu, hned po Temnym rytíři a MiB – ne nutně kvůli jeho inherentním kvalitám, ale už jen kvůli tomu, jak úžasně se snímek oklepal ze všech nepříjemností, který provázely jeho vznik, jak mě Reynolds překvapil jako ten nejlepší možnej Wade Wilson a jak jsem si užíval tenhle (pro některé snad překvapivej) hit, co ze svých nemnohých kompromisů dělá přednosti. Bavil jsem se a nepotřeboval k tomu superhvězdný obsazení ani velkolepej špektákl ve stylu Avengers. Ne, že bych měl něco proti Avengers, ale na rozdíl od těch si myslim, že se nezačnu nudit už při prvním Deadpoolově sequelu. FYI, furt čekám alespoň na pořádný cameo od Hugh Jackmana!

    • 14.3.2016  16:07
    Ant-Man (2015)
    ****

    Zrovna když jsem nad Marvelovkama začal lámat hůl, přijde film, kterej je sice znova to samý dokola, ale alespoň má dost nadhledu, aby si to uvědomil a sám na to poukázal. Naneštěstí není dost sebeuvědomělý, aby nějakým způsobem zalepil ty početné díry v zápletce, nicméně jako takovej b-marvel-movie funguje. Humor sem pasuje mnohem víc, než řetězy hlášek v Avengerech, takže když ten mexikánec vyhlásil policajta tím, že ho neslyší přes nehybný tank, smál jsem se jak idiot ještě asi pět minut potom. Prvotní zádrhely, kýčovitou montáž a nudnou zápletku nemůžu vyloženě odpustit, ale akční finále nabízí přesně to, kvůli čemu se člověk jde na comicsovej film vůbec podívat. Stejně jako si můžete o žánru romantickejch komedií myslet cokoli, ve svý schematičnosti maj alespoň určitej řád a znalec rozliší sračky, klenoty a nejpočetnější kategorii takovejch nepřekvapivejch dostačujících průměrů, stejný rozvrstvení je teď i u filmů podle komixů. Ant-Man je teda taková obdoba běžný romantický komedie, jen pro geeky.

    • 29.2.2016  23:22
    11. září (2006)
    ****

    Moje cesta k téhle dokumentárně laděné rekonstrukci (jak už to tak občas bývá) je bizarní sled internetového proklikávání, které vás občas dovede někam, kam byste v životě nečekali. A z nějakého nevysvětlitelného důvodu mám nutkání tu cestu zdokumentovat, i když pro finální hodnocení snímku je vlastně důležitý jen krok předposlední. Nepamatuji si už přesně, kde jsem narazil na Youtube kanál Rooster Teeth, nicméně jsem byl už nějakou dobu, vlastně v rámci let, jejich fanouškem. V roce 2015 RT vzali pod svá křídla někdejší jádro Inside Gaming, kteří se pod novým vedením přejmenovali na Funhaus. Celkem rychle jsem si je zamiloval pro jejich humor a začal koukat na všechna jejich videa, včetně humorně laděných Q&A, v rámci nichž se jeden z fanoušků zeptal, zda sami poslouchají nějaké podcasty. Matt Peak zmínil The Joe Rogan Experience, na což ostatní členové Funhaus zareagovali dost zajímavým způsobem, abych si tento podcast okamžitě vyhledal, jen abych věděl, co se v něm řeší. Zjistil jsem, že Joe Rogan má takovou talk show s řadou zajímavých hostů, proto jsem experimentálně rozkliknul několik videí, zvědavý, jaké zhruba otázky se v pořadu řeší. Pak jsem šel dál. Nicméně! Youtube algoritmy mi začali tenhle kanál doporučovat a jedním z doporučených videí byl výstřižek z rozhovoru s Neil DeGrasse Tysonem o konspiračních teoriích ohledně přistání na měsíci. Mezi doporučenými videi hned vedle pak bylo video člověka, který dekonstruuje 5 nejčastějších argumentů lidí, co věří, že přistání na měsíci byl podvrh. Od tohoto videa už to byl jen krůček k 9/11. Následuje wikipedie, kde se dočítám o přeživším, který byl v mrakodrapu v patře rozříznutém jedním křídlem letadla, a že nejen jeho příběh je rekonstruován právě v tomto dokumentu. Takže jsem si ho našel, jen abych viděl tu scénu, kdy je křídlo letadla uprostřed kancelářských prostor. Načež zjistím, že v týhle scéně to křídlo neni ani vidět… fuck it, za to hvězda dolu.

    • 31.1.2016  17:55

    Pět Oscarů, každý z nich v hlavní kategorii, to musí znamenat jediné: pěkně otravnou a předvídatelnou ceremonii předávání cen. Nicméně není těžké odhadnout, proč se akademie rozhodla právě takto, protože herecky se blázinec jen blýská, režijně vyniká a co se příběhu týče, oh-la-la. Je to příběh, který díky postavám funguje moc dobře na té základní explicitní úrovni, zároveň je ale mnohem účinnější na té metaforické, na úrovni toho, co postavy reprezentují. Přičemž v tomhle bodě jde hlavně o dvě, že ano: McMurphy jako rozkladný prvek, Ratchedová jako tvrdá ruka instituce. Je očividné, proč je to tak velké téma pro Formana i USA let sedmdesátých. Je samozřejmě otázkou, zda se nebude tato symbolická rovina z generace na generaci postupně obrušovat – a vlastně by to bylo pro společnost jedině dobře, protože vnímavější k ní jsou vždy ti, kteří ji pociťují. Právě proto je ale takový luxus, že Nicholson hraje postavu, s kterou je velmi těžké nesoucítit, ba jí nefandit, protože si nelze odmyslet prostředí, do kterého se dostala. Scénář toho chytře dociluje i tím, že nikdy nedá jednoznačnou indicii, jestli je hlavní postava teda fakt blázen nebo ne. Přesto cítíme, že McMurphy není ani náhodou klaďasem, a že je svým způsobem zodpovědný za všechno, co se v nemocnici semele. Nelze však na něj jednoduše připíchnout vinu, stejně jako je těžké uvalit ji jednoznačně na kohokoli jiného. A zde se najednou ukáže síla snímku a to, jak ponechá onu vinu v rukou diváka, aby ji žmoulal, prohlédl si ji ze všech stran a dlouze o ní přemítal.

    • 31.1.2016  17:47

    Na rozdíl od prvního parodického počinu je tohle mnohem víc ve stylu Robot Chicken. Vkrádá se otázka, proč tedy dělat celý speciál. Krom toho mi neseděl ani rámcový příběh lovců odměn, což zase podněcuje otázku, k čemu je podávaný ve formě sketch show. To původní kouzlo nápadu se zkrátka trochu vytratilo a dostaví se mírný pocit monotónnosti. Myslím, že bych hodnotil stejně, i kdybych neviděl první díl, jelikož dohnání situací do absurdna je tu podstatně méně, celé je to víc při zemi a jak jsem řekl, rámcový příběh škodí formátu. Jsou tu ale i dost solidní fóry, viz například Dr. Ball nebo „not crazy about the name.“

    • 20.12.2015  17:33

    Přijde mi nefér, že tenhle film přišel, kdy přišel, protože je nepochybně lepší, než kterejkoli z prequelů, ale já jsem zkrátka v bodě, kdy na něj, na rozdíl od epizod I-III, nahlížim děsně kriticky (sám nesnášim, když si tu někdo timhle způsobem odkazuje mimo ČSFD, ale kdyby to náhodou někoho zajímalo: http://naobojku.blog.cz/1512/force-awakens). Musel jsem se profackovat za to, že mě, byť jen na sekundu, napadlo nedát plnej počet. Proč mě to napadlo? Protože je pravda, že motivů vypůjčenejch ze čtyřky je tolik, že snímek zkrátka působí jako hra do outu. Abramsovi přitom každej věřil, tak nevim, proč se s Kasdanem nerozhodli trochu zariskovat. Zvlášť, když všechny momenty, kdy si to dovolili, byly pro mě jasná trefa – jmenovitě nová dimenze záporáka a nevídaná dávka humoru. Blend CGI a praktickejch efektů byl super, a v mnoha scénách je toho v pozadí nacpanýho tolik, že se může celá scéna z kantýny v Mos Eisley zahrabat. Herecký obsazení i postavy jsou ráj! Proto mě trochu mrzí (a to je věc, který jsem se od začátku bál), že je tenhle díl vlastně jedno velký intro ke zbytku trilogie. Viz postava, která se objeví v samotnym závěru. Já chtěl vidět víííc! Což… což je vlastně dobře, ne? To snad znamená, že mě to bavilo. Takže, když jsem teda dostal tu žluč z těla, jsem připravenej na další návštěvu kina. Veškerou při prvním promítání zrozenou kritiku nechám před dvěma sálu jako kabát na věšáku.

    • 14.11.2015  16:39

    Úplně jsem ten kultovní status nepochopil. Vím tak jako z doslechu, že lidi považujou tenhle film za jednu z nejlepších herních adaptací, jenže to je trochu zrádný, poněvadž videoherní adaptace jsou tradičně legendárně špatný, tudíž i průměrnej počin, jako je tento, má potenciál zazářit. Což o to, dialogy, fóry a celková zápletka jsou tak cheesy, že už chybí jen sklenice vína. Ale udělat film podle bojový hry a nemít jedinej pořádnej souboj je prostě velká škoda. Je tu hlavně třeskutej nedostatek pamětihodnejch duelů – jedinej, kterej si budu pamatovat dýl, než tak měsíc, je ten mezi Cagem a Scorpionem, a ten je kurva uprostřed filmu a mimo zápletku. No co to je? A to je hnedka spojený s dalšíma výtkama, který mám. Jednak je to výběr ústřední trojice – proč zrovna tihle tři? Já jako chápu, že reprezentujou Earth Realm. Že Cage je comic relief. Ale proč je třeba takovej focus na Sonyu? Zvlášť, když z ní ke konci udělaj úplnou dámu v nesnázích. A to třeba na úkor Sub Zero? Ten prosim chcípne stejně rychle, jako se objeví, a navíc ho hlavní postava porazí kýblem vody! Shang Tsung má k dispozici arzenál bojovníků, přitom ve finálnim souboji je to samej neznámej ksicht. Největší hřích je ale rating. Nedočkáte se žádných legendárních fatalit. Neuvidíte bojovníky tahat srdce z hrudí. Pro hlavu vytaženou i s páteří se koukněte na predátora. Mortal Kombat je pro mě zkrátka v lecčems promarněná příležitost. Film, kterej mohl dopadnout stejně hůř, jako i líp.

    • 14.11.2015  16:23

    Tenhle film je až příliš roztěkanej, nemá nosnou myšlenku. Jako parafráze Curtisova života je to koukatelný, a zaručeně je to zřejmě nejlepší věc, kde Fifty hraje prim. Ten přitom není v roli ani výbornej, ani zlej, je ovšem škoda, že ho po herecký stránce zastíní jeho mladší verze. Určitý momenty snímku jsou skvělý, například scéna s rvačkou ve sprše pro mě byla jednou z nejsilnějších částí filmu – jen proto je právě zlý, že je tam trochu mimo, slouží jen jako dost nepřirozenej způsob, jak spřátelit hlavní postavu s Bamou. Že z toho se pak vyklube maniak taky scénáři nedělá těžkou hlavu, jako spousta jinejch scén, který vedou do slepý uličky a jen způsobujou, že je celej snímek dost rozlítanej. 117 minut je na něco podobnýho příliš dlouhá stopáž, a konečný životní vítězství hlavní postavy není pro diváka ani v nejmenším uspokojivý. Mám před sebou doopravdy patetickej snímek, tak proč mi chybí katarze?

    • 14.11.2015  16:17

    Lidi maj asi rádi svoje jistoty, no. Nafiflený rozmazlený městský holky, co procházej povětšinou nenásilnou nápravou, dobrosrdečný burany z vidlákova, zkreslenej pohled na mladší generaci, zklamávající idoly, dojemný happy endy, který končí udělením životní lekce pro všechny. Nemám nic proti happy endům – jsou podle mě velmi standardním filmovým rozuzlením. Jenže když řeší konflikt, s kterým se nedá ztotožnit, stane se z něj otravnej kýč. To samý se dá říct o celym snímku. Není to vyloženej odpad, vlastně je to ten druh blbosti, u kterýho se dá ironicky pobavit. Navíc Anna hraje celkem slušně a někde je tam zahrabanej i Knor. Na víc, než jednu hvězdičku, ale nic z toho nestačí.

    • 14.11.2015  16:06
    Piráti ze Silicon Valley (TV film) (1999)
    ****

    Tenhle film funguje dost dobře jako zřejmě značně romanticizovaťužjetocojetocochciříct – zkrátka za vlasy přitažená verze událostí, které změnily svět. Člověk se samozřejmě nevyhne většího důrazu na zde jako žánr zmíněné drama, spíš než ten přídomek životopisný, jinak by z toho ani nebyl moc zábavnej film. Na druhou stranu, když se oprostíte od představy, že by měla životopisná dramata být přesnými dokumenty a přijmete snad i tu zamýšlenou myšlenku vyextrahování dvou rozdílných charakterů s převážně stejným cílem, berete snímek jako příběh člověka, který přes své obří ego nevidí, že si na prsou hřeje hada, pak nelze jinak, než snímek pochválit. Gates i přes mírně nelichotivé zobrazení o snímku řekl, že je poměrně přesný. Jobs, že ho nesnášel, ale NoahWyleho pozval na konferenci Apple, aby na jejím začátku vylezl na podium místo něj. Go figure.

    • 14.11.2015  15:24

    Když jsem si četl o 2001: Vesmírné odysei, dozvěděl jsem se i velmi zajímavou informaci o tom, jak Kubrick odmítl použít hudbu od jakéhokoli současného skladatele, když přece existuje tolik skvělé hudby od klasiků. Tenhle jeho postoj se odráží i v Mechanickém pomeranči a stejně jako v 2001 mě místy prostě irituje. Irituje mě z toho prostýho důvodu, že je ta klasická hudba (kromě pro zápletku důležité Beethovenovy Deváté) naprosto bez jasnýho efektu. Jediný motiv, který v celém snímku funguje, je Carlosova syntetická parafráze, ta funguje skvěle, ale zbytek se nejen absolutně míjí účinkem, ale vyvolává v divákovi navíc dost konfliktní pocity. Možná to byl záměr, co já vim. Už druhej film, a já to stále nechápu, v čem je Kubrick tak opěvovanej filmař. Skvěle rozumim tomu, v čem je naprostej vizionář – Clockwork Orange se má odehrávat v blízký budoucnosti, a když se kouknete na datum vzniku, Stanley Kubrick předpověděl kýčovitý osmdesátky úžasně. Ale tím, a hrstičkou husí kůži nahánějících scén, to pro mě hasne. McDowell hrál dobře, ale ve spojení se způsobem, jakým hráli ostatní herci, film minimálně v první hodině připomíná spíše skeč od Monty Python. Extrémně mě přitom vykolejila scéna, ve které si Alex přivede ty dvě holky do pokoje, neboť v knize jde o jeden ze silných momentů Alexovy psychopatické a nenapravitelné povahy. Ve filmu je to úplně zbytečná, takměř až vesele působící scéna, která posouvá Alexe víc do tý roviny, kdy je s ním divák schopen sympatizovat. Jenže s Alexem se nemá sympatizovat. Alex má bejt monstrum. Poselstvím knihy je, že ale ani s monstrem se nemá zacházet takhle nelidskym způsobem. Pokud měl režisér pro svůj snímek trochu jinou vizi, budiž, ale když jsme u vizí: Anthony Burgess svou knihou předběhl dobu a předznamenal literární postmodernismus. Stanley Kubrick se vrací v čase zpět, a tímto filmem ztělesňuje spíše absurdní drama. Uměleckost mi může olíznout botu. Raději se budu bavit u pitomýho blockbusteru, než abych seděl u filmu a celou dobu přemýšlel, jestli je tvůrce génius nefalšovaný, nebo náhodný.

<< předchozí 1 2 3 4 7 14 20 26
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace