FrankieCZ

Moje první setkání s Ozuovou tvorbou a hned naprostý vrchol (alespoň z mého pohledu). Po jeho shlédnutí jsem se rozhodl, že se pokusím vidět maximum dostupných filmů tohoto režiséra, protože i slabší snímky autora takovéhoto filmu musí být neskutečné. Osobně stavím tenhle film mnohem výš než všeobecně vysoce hodnocený a široce přijímaný Příběh z Tokia, který se mi zdá méně sevřevný a tím pádem i méně intenzivní. To, že se v něm vyskytuje více generací a řeší se jejich vzájemné vztahy (i ob generaci), jej podle mého názoru poněkud oslabuje. Naproti tomu naprosto jasné zacílení Pozdního jara na vztah otec - dcera umožňuje nevídanou hloubku emocionálního prožitku. Závěrečná scéna a výraz, který v ní má na tváři Čišu Rju, ze mě za skoro pět let od prvního setkání s tímto filmem, dosud nevyprchala a neztratila nic ze své síly, kterou na mě napoprvé zapůsobila. Chce-li někdo začít s tvorbou Jasudžira Ozu mohu tenhle film jako iniciační zážitek jenom doporučit.

Tenhle film byl pro mě na festivalu ve Varech naprostým zjevením a jedním z těžko překonatelných vrcholů tehdejšího ročníku. Na rozdíl od Slarqua si nemyslím, že vybavenost znalostmi španělské občanské války, nebo dokonce tvorby Sanchéze-Mazase je nutnou výbavou ke konzumpci filmu. Jediné co mi tam trochu nesedělo byl onen lesbický románek hlavní hrdinky. Proč to tak je jsem pochopil až po přečtení literární předlohy - v ní je totiž hlavním hrdinou muž a ne žena. Motiv milenecké vztahu pak působí mnohem nenásilněji než ve filmu. I přes tuhle výtku je pro mě tehle film hodně "srdeční záležitost."

Film inspirovaný životem Franka "Leftyho" Rosentahla a jedno z nejlepších ztvárnění Las Vegas jak (možná!) vypadalo v 70. letech, než se jej zmocnily koncerny na zábavu a udělaly z něj "Matějskou pouť v domech." Z každého okénka filmu čiší fakt, že s ním režisér měl určitý záměr a žádný motiv není jen bohapustou vycpávkou (co taky vycpávat ve filmu trvajícím 3 hodiny, že?). Mojí oblíbenou perličkou je potom fakt, že jednoho z profesionální vrahů, kteří likvidují některé účastníky dění na konci filmu, hraje skutečný "profík v důchodu", který se celé šarády účastnil i ve skutečnosti a u filmu působil jako technický poradce. A právě v téhle scéně se mu výkon herce nelíbil tak dlouho, až byl nucen oprášit (doufejme) zapomenuté umění a zhostit se úkolu osobně.

Příběh o tom, že nikdy není pozdě na to, vzít život pevně do rukou, i když už se zdá, že to nemá žádnou cenu.

Jeden z nejlepších válečných filmů, který ve mně dokázal probudit intenzivní zájem o letectví a letce na obou stranách tohoto konfliktu. Už jen čtení seznamu odborných poradců je jako číst si v kronice nesmrtelných hrdinů naší doby. A na svou dobu je na naprosto mimořádné technické úrovni. Famózní let...