Ivo

Během filmu jsem si po většinu času připadal jako nedobrovolný účastník nějaké zmutované, extrémně hlučné a dementně dusající technoparty s občasným osvěžujícím postřikem z hovnocucu z rukou projíždějících okolních vesničanů. Nolan se zjevně inspiroval Amadeovým "prděním pozpátku" a v zoufalé snaze vymyslet něco super $$ originálního ze sebe vytlačil tento silně vyumělkovaný a za vlasy přitažený blábol (s vítězoslavně objeveným tajným tlačítkem "reverse clip" v hlavní roli), proti kterému obvyklé obtěžující asteroidy, zlí mimozemšťané či přehřátá zemská jádra působí ještě jako velmi realistické a věrohodné zápletky. A tak možná už po stopadesáté můžeme pár vteřin před pečlivě plánovanou globální katastrofou (ne)napjatě sledovat velkolepou a perfektně odsýpající hromadnou spartakiádní akci spolehlivě vedoucí k záchraně našeho přenádherného světa a všech jeho úžasných obyvatel - tedy samozřejmě až na toho bubu jednoho (uff, to se nám ulevilo). Tentokrát pro změnu v rukou nesmrtelného a nezranitelného kung fu černouška a jeho kúl oddaného parťáka (s nejnovějšími modely tikajících re-časovačů v kapse), kterým zdatně a ve volném cvičebním úboru se-kunduje invertovaná Ivana Chýlková (sorry, nemůžu si pomoct:))) obdařená terminátorovskými samoléčivými schopnostmi a v pozadí permanentně pobíhá všudypřítomně hlučný (a genderově vyvážený) kompars ve vestách, ověšený kalašnikovy, vysílačkami a rychlými botami. A jak to obvykle v podobných případech v rámci dojemného a náhle relaxačního cool konce vyznívá, jako by pak všichni globálně zachránění (i ti, kteří o tom vůbec nevěděli) tady už v radosti, plné kondici a nekonečném štěstí měli nerušeně setrvat navždy a napořád... Dovedu si představit že místní povinně nadšení nolanovští artofilové budou v této povrchní, omšelé a rutinně digitální přeplácané slátanině hledati mnoho hlubokých souvislostí, těžko zachytitelných tajemství i neproniknutelných einsteinovských smyček, které Mistr odkázal k rozluštění až generacím budoucím, ale jak že byla ta pohádka o h*vnu a biči ? :) Chtěl jsem štědře udělit jednu hvězdičku aspoň za zjevně vysoký technický rozpočet, ale za nejodpudivější filmovou pahudbu kterou jsem měl to nepotěšení kdy slyšet (se špunty v uších, které stejně moc nepomohly), ji beru zpět a dávám poctivý, čistokrevný a neinvertovaný odpad (Honza Pokoj za sebe našel dost ostudnou náhradu ...). PS: jo a jak pořád chtěli do toho Osla, asi chudáci netušili že tam budou nejdřív muset do povinné desetidenní karantény (ve filmu je její dokumentární průběh z pochopitelných důvodů vynechán) a teprve pak budou moci zase pokračovat v honění plutonia ;)

Řemeslně skvěle a brilantně vymakané, o tom žádná ... Ale detonace Agrobureše a Zemana s hůlkou už začíná být trošku omšelá a rutinní scéna těchto filmíků. Zkuste, hoši, vymyslet něco nového nebo to zkuste v reálu bez triků...;) Publikum bude vaší záslužné práci dozajista tleskat ...

Prázdně naleštěná materialistická agitka v kulisách pseudo egyptského gymnázia plného osvícených mladých profesorek (kterým chyběl už jen mobil v kapse) i snaživých nadržených studentů odhalujících kruhy, elipsy, pohyby planet a další pomíjivé školní ptákoviny jako nejzásadnější aspekty lidské existence (no ale až budou za pár chvil svou vlastní existenci překvapeně a smutně opouštět, zjistí že jim to je úplně k ničemu a ty podstatné aspekty úplně minuli, ale už bude trošku pozdě). Karlík Marx by jistě uznale zatleskal a na pyramidu okázale vyryl svůj dechberoucí objev: "vědomí je druhotným produktem hmoty" (a jen skrytě doufal že ho za tenhle legrační blábol pánbůh nepotrestá ...). Může být klidný - nepotrestá, protože i "pánbůh" je stejnou projekcí mysli a vědomí jako země, vesmír, planety, hmota, ostatní lidé i my sami ... (a organizovaná náboženství jsou většinou stejně manipulativní systémy jako organizovaná politika nebo materialistická "věda"). Jednou se tomu naplno zasměje. Ale tento film nebyl ani k smíchu, ani k zamyšlení, ani napínavý, ani zajímavý... Taková povrchní sterilní budovatelská nabarvená nuda ...

Začalo to celkem nadějně, mrazivě a atmosféricky - s temně tušenou družinou "upírů" v sezónních haloweenských maskách, navíc zjevně registrovaných v zubní ordinaci, která je hrazena výhradně zdravotními pojišťovnami (na rozdíl od oslnivě vyběleného chrupu hlavní hrdinky, na který jistě padla polovina její šerifské gáže). Když však tato družina začíná přicházet na své noční obědy již zcela pravidelně, rutinně a nezakrytě (kdy v hrncích toho nakonec už ani moc nezbývá, včetně zákusků), k tomu vždy se stejnou vizuálně/hlasovou modlitbou před jídlem (uááááá) i stále stejně dynamickým výrazem zbytku dopředu nakloněného obličeje (uááááá), začne to být trošku monotónní a skoro nudné... (a k oživení nepomáhá ani občasné sekání hlav a podobně roztomilé akty). Zkrátit o třetinu, vymazat duplikované scény a mohlo by to být o něco zajímavější ... nemluvě o tom, že jsme se nakonec vůbec nedozvěděli odkud tito silní, zlí a mrazuodolní soudruzi ve slušivých kvádrech vlastně přicházejí, co je vede k jejich způsobu stravování, jak si tuto jídelnu vytipovali, kam se chystají po ukončení své úspěšné mise na Aljašce, jakou mají adresu trvalého bydliště, kde spí, jak probíhá jejich tělesný metabolismus (včetně vylučovacích metod), jak jsou na tom vztahy a sociální vazby v rámci komunity (idylka?) a jakými dopravními prostředky se vlastně přesunují... a jestli jsou se svým způsobem života spokojeni nebo ne, případně jak by ho dále rádi vylepšili. Ale vše nakonec celkem výstižně před svým odchodem do zpopelněného důchodu popsal v policejním záznamu sám šerif (Karel Jaromír) Eben: "Vstávej, umrlče, hola hou a podej mi sem tu živou!“ (a živého, musíme doplnit v rámci genderové korektnosti, i když se to teď už nějak nerýmuje? :)

Nechutně zvrácená kokotina s roztomilou prasavicí v titulní roli. Zvláštní jaké úchylné výplody jsou lidé schopni cíleně vytvářet - plné vzájemného brutálního střílení, zabíjení, vybuchování, propichování atd. fičících jen tak jako na běžícím páse - a tím že se máme "bavit" ? Ovšem kdyby byť jen jediného tvůrce nebo tleskajícího diváka v reálu někdo jen trošku škrábnul nebo nedejbože zakleknul, tak to bude nezměrná globální tragédie s následnými demonstracemi skrze celou mléčnou dráhu. Ale jakože "hrát" si na to budeme vesele bez problému a plácat se po zádech? Lidem už celkem slušně hrabe ;) Ale vždyť je to "jen" film, může někdo říct... Ale on celý náš život je jen film :)

Trošku podivný film o parazitickém psychopátkovi (t.č. evidovaném na úřadu práce), který pomocí silně rafinovaných a poněkud nerealistických kroků neváhá trvale vyměnit svou ženu a XXL dítě ze lepší byt, auto i novou poskytovatelku obojího (včetně pár přidružených mrtvol v rámci akcí los kulovos bleskos a též los pedofilos zvracenos). Nebylo to ale moc napínavé a závěrečná pointa byla dost nečestná a nesportovní (jak by řekl Mirek Dušin, kterého nikdo nikdy neslyšel říct sprosté slovo). Mistr si toho všeho myslím ale asi moc dlouho neužije a ještě bude vzpomínat na svoji útulnou garsonku a svého supícího pokrevního spoluběžce - Newtonův zákon příčiny a následku je neúprosný a není před ním úniku ... Španělština jako vždy velmi příjemná, ale třeba proti geniálnímu Contratiempu nebo Divokým historkám to byl trošku nevýrazný, nedotažený a za vlasy docela přitažený umělý odvárek.

Jeden z nejúchylnějších a nejodpudivějších filmových výblitků, který jsem kdy měl to nepotěšení zhlédnout. Přišlo mi to celé jako produkt nějaké silně choré mysli, hustě pokropený rádoby přeuměleckým "parfémem", exkrementovaným ve stejném poměru z artových lejn, cukru, zdechlých ryb a prochloperazinu. Snad tady ještě zbyla nějaká trocha té dezinfekce (nakoupili jsme asi málo) ... Aneb psychopatický hromadný vrah před popravou třikrát zamává smradlavým kapesníčkem napuštěným odérem z vlastnoručně ostříhaných (i vyrobených) mrtvol a z náměstí se během pár chvil stává hromadný pornhub a z něj nevinný anděl a všechno pak na sebe po několikadenním mučení vezme někdo jiný. No úžasné ... Koukám teď že stejný režisér dirigoval i "Atlas Mraků", takže se vlastně ani není moc čemu divit no... To by mě zajímalo jaké kapesníčky soudruh denně nassává... Zdá se že Pablo Escobar dodal kvalitní zboží ? A mimochodem - "dívka nevinná a čistá" je v principu úplně stejný materiál a stavební součástky jako chlapec vinný a špinavý nebo důchodkyně kauflandová neodbytná... a vůně produktů před spláchnutím taky dost podobné ve všech případech :) Je to ve své podstatě jen bublající hormonální chemie a síla zachování druhu, která na malou chvíli neodbytně sugeruje zdánlivý rozdíl, nic objektivního ;) a pozdě si pak honit bycha...:) A pomazávat se nějakými umělými chemickými vůněmi místo pořádného umytí a nejezení smradlavých humusů, to je taky kapitola sama o sobě :) V tomto ohledu může dívka "nevinná a čistá" často smrdět mnohem víc než nějaký rozumný důchodce, který o sebe dbá :) V tom by se měl Jean-Kokotiste trošku dovzdělat. I z tohoto pohledu je celá pointa tohoto filmu hodně dementní ... Ale vidím že tady slušně šňupe kdekdo, například POMO se dojemně vyznal: "film o tom, čo všetko dokáže talentovaný človek urobiť a hlavne vytvoriť, poháňaný láskou. Neľutujem jedinú Grenouilleovu obeť, ľutujem jeho. A obdivujem ho." Tak uvidíme, milý artofile, jestli se budeš podobně obdivuhodně a s láskou tvářit až si k tobě nebo k tvé dceři přijde podobně talentovaný psychopat s klackem pořádně přičichnout :)

Po dlouhé době opět krásný a velkolepý film bez obvyklých holyúdských urinoidních zálivek a uměle nasládlých posypů. Aneb epické filmové umění ve své vrcholné, dech beroucí a pohlcující podobě ... s příjemně charismatickým Benem Kingsleyem i dalšími skvělými herci. Ale je vidět že odpudiví imámové a jejich vypatlaní následovníci opruzovali už v jedenáctém století úplně stejně jako to úspěšně činí ve století dvacátém prvním ... bohužel ... Jak poznamenal kolega Verbal: firma s tradicí ... Jak na tom asi bude v tomto ohledu 31. století ? :)

Movitý produkční tým Vsevoloda Kokotoviče vyhověl opakovaným žádostem o urgentní kapesné ze strany Arnieho a Jackieho, ovšem pouze za podmínky že ze sebe veřejně udělají totální debily (což se jim nadmíru úspěšně podařilo) a přijdou na chvíli zapózovat v dementně barvotiskové megas*ačce za účasti naklonovaných Ivánků, Nastěnek, Čurilů i členů čínského všelidového divadla, které též velkoryse zapůjčilo téměř 100 000 vkusných kostýmů. Při psaní scénáře pravděpodobně asistovali i netopýři z Wuchanu, neboť už tak od páté minuty se film dá v zájmu zachování zbytků duševního zdraví sledovat pouze s tlustými dezinfekčními rouškami na očích i uších. Poté vše až do konce vesele plyne jako sladký a bublající průjem z vývodů všech zúčastněných a voňavě se roztéká na všechny strany po displeji a klávesnici notebooku. Bohaté zásoby dezinfekce se teď konečně hodily ... Mouku a těstoviny využijeme jindy ...

Ano, je to příběh, který jsme v mnoha variacích možná už x krát viděli a někdo může říct - nic nového. V tomto případě ale podaný překvapivě krásnou, vymazlenou a podmanivou formou - plnou plynoucích atmosférických záběrů, flashbacků a detailů propojených se sugestivně dojemnou i temnou hudbou. A pokud člověk neví o čem to celé bude, tak jen pozvolna putuje do překvapivého neznáma. A ať jsem chtěl nebo ne, emoce se nakonec uvnitř trošinku vlnily :) A tak to má být .. I když základní otázky to přece jen probouzí: opravdu nám v něčem pomůže pokud žijeme jen proto, abychom "potrestali" zlý akt dávné minulosti a to se stává celým "smyslem" a posedlostí našeho života ? Nemíjíme tím tak trochu ty hlubší a podstatnější dimenze ? "Potrestání" nastane (aspoň si to tedy myslíme) - a co se tím ve skutečnosti změní ? Naše tragédie a do jisté míry i omezený obzor se tím vlastně jen dále prohloubí a není jisté jestli nám to v něčem opravdu pomůže... Ne všechno je v našich rukou a neznáme ani všechny další souvislosti a hlubší vazby ... Ale film to byl (po dlouhé době) opravdu pěkný ... Jen jsem měl docela smůlu na titulky. Nevím který dementní snaživec je má na svědomí, ale tohle je snad ještě vyšší level než Mr.Google, CSc. Jen namátkou: "Obžalované boty měly zbytky mozkové hmoty". "Levé oko bylo zničeno a viselo z jeho zásuvky". "Volá Katrin Schwan na stojan". "Zapusťte prosím, musím mluvit se svým." A výkřik Fuck! (při poruše auta) byl brilantně přeložen jako "Souložit!". V některých případech je asi lépe zůstat na svém klecovém lůžku a nesnažit se oblažit jiné vlastními snaživými výměšky :)