GIK

To se chtěli autoři stát optometristy? Nebo proč je tam v každém druhém záběru symbolika oka? Kopecký se synkem parafrázují básničku zednářské loutky Wolkera, který psal dojemné balady třeba o potratech. Přiznané pravdy v hláškách Kopeckého: „jen lidská hloupost trvá dál. A nikdy, nikdy nepomine.“ „Televizor hraje bezvadně, hraje pořád. Bohužel.“ Nejlepší fór: ukládání do rakve falešného nebožtíka. Možná rekordní symbolika v českém filmu. Autoři se fakt chtěli státu optometristy, ale omylem se stali filmaři? Kopeckému to s Bublíkovou ladí a v rodinném kruhu se očividně cítí nejlépe. Několik dobře načasovaných fórů. Filmaři se vyřádili jak nikdy. Velmi originální šílenost. Originální konec s hypnotizérem. Zednářská symbolika: 1:53 – Kopecký – skrytá ruka; 7:15 – Kopecký 3 x 6; 11:31 – Šejbalová 3x6 + vševidoucí oko Lucifera; 11:33 – holčička mrkne – one eye symbolism; 14:32 – vševidoucí oko Lucifera; 15:17 – Struna – symbolika jednoho oka; 18:31 – Bohdalová – symbolika jednoho oka; 22:15 – Šejbalová 3 x 6; 29:06 – Kopecký – sign of silence + devil horns + 3x6 (ten pohled hovoří za vše); 37:43 – svatozář; 46:18 – opět oko.  47:04 – oko; 51:05 – globus; 52:00 – Kopecký sign of silence; 53:33 – spiritistická seance – škapulíře (co se člověk všechno nedozví…); 56:02 – oko; 57:24 – oko; 1:09:53 – oko; 1:18:14 – Horníček – merkel sign; Oko na knize. Oko, oko, oko.

Napínavý úvod v silu s raketou. Jestli takováhle cvičení opravdu existovala (existují), tak to byla vůči důvěřivým vojáčkům prasárna a šikana největšího kalibru. Doktůrek: „Dřív bylo nebe plné pterodaktylů.“ Doktůrek má obývák narvaný dinosaury. Ten T-Rex vypadal před 40 lety nějak jinak než dnes. Dětem pouští pohádky o dinosaurech. „Dinosauři tady vládli a nedávno, najednou zmizeli. Příroda to vzdala a začala znovu. Tehdy jsme nebyli ani opice. Byli jsme malí hlodavci ukrývající se ve skalách.“ – tomu fakt někdo věří?? Blbí hlodavci vydrželi do dneška, z chytrých se stal člověk. Takže z myší, které jsou teď, se za pár milionů let stane člověk? Ale myši se třeba nechtějí stát člověkem! Jsou rády myšmi! Ale mají smůlu. Uvidíme, jak s námi budou myší lidé vycházet. Přiznaná pravda č. 1: doktůrek ve skutečnosti neumřel. Když se o nějaké celebritě napíše, že zemřela, tak to bývá většinou lež. Taky umřou, ale jinak a jindy, než co řeknou v TV. „Vymírání je součást přírodního zákona.“ fantazíruje doktůrek. „Nesmysl! (bullshit)“ – odpoví správně student. – přiznaná pravda č. 2.  „Milisekunda zářivého světla a vypaříme se.“ doktůrka chytá fantas. „Je mi jen 17.“, hraje na city dívenka. „Ještě nejsem připravena zemřít.“ – jedno oko nezůstává suché. Dinosauří fantasta smutně kouká, když děti odejdou. Už nemá komu vyprávět nesmysly. Ocitáme se v podzemní zašívárně: „Pane prezidente, 100.000 sovětských vojáků právě pochoduje východním Německem.“ „No to je pěkná kravina.“, odpoví lampasák. Další kašpar se ho snaží trumfnout: „Sověti mohou posílat falešné radarové obrázky na vzdálenost 600 mil.“ – komedie pokračuje. „Teď musíme honit duchy.“ Hacker stále opakuje: „Ježíši“… Kde se vzal, tu se vzal, neslyšitelný a neviditelný vrtulník je najednou nad dětmi. Předražený počítač už asi po patnácté hlásí: „Máme tu sovětský útok.“ Po patnácté: „žádná chyba, vysoká pravděpodobnost.“ – už je to vohraný!!!! Tlusťoch řekne: „Jsme v Defconu 1.“ „Zeptejte se, co říká WOPR.“ Tlusťoch se zdrcenou tváří opět: „Co doporučuje WOPR?“, tlusťochovi z toho začíná jít hlava kolem. Tlusťoch žhaví mozkové buňky. WOPR(d) poradí, aby podzemní zašívárnu zavřeli. Zašíváci se budou zašívat už zcela nerušeni. Všichni tam zmateně pobíhají. Někdo běží doprava, někdo doleva, někdo ven, někdo dovnitř, někdo rovně, někdo kličkuje. To, co se děje pak, je už moc i na komedii. To někdo myslí trochu vážně??? Stovky zašíváků se začnou po falešném útoku radovat jak malé děti. To nemají zašíváci u blikajících mašinek žádnou důležitou práci? Tlusťoch se směje, až se za bachor popadá. Po veselici následuje diskotéka. „A co takhle dát si partičku šachu?“ řekne nejdražší počítač na světě a zašíváci z toho mají prču. Na konci hudba jak z grotesky. Tak nám to ty hlupáci zase sežrali i s navijákem, radují se filmaři. Producenti mimo jiné děkují: Diablo Systems. V označení filmu je správně uvedeno, že se jedná o sci-fi – přiznání, že jaderné zbraně jsou fikce. Politický podfuk. Nástroj vyvolávání strachu a rozptylování od skutečně důležitých věcí. Jak názorně ukazuje tento film, tak jaderná válka mezi mocnostmi je úplný nesmysl. Osud světa závisí na tom, zda jeden tlouštík poslechne podivínského vědce, který v poslední vteřině přiběhl s partou dětí, aby generálům poradil, co mají dělat. Fakt velmi pravděpodobné! Samozřejmě neprozradím, jak se zpocený tlusťoch rozhodl. Mohl si klidně hodit čtvrťákem. Jaderný zbraně = totální nesmysl!!! Co mají dinosauři společné s jadernými zbraněmi, že je narvali do jednoho filmu? Obojí je lež jako věž. Ale jinak je to napínavá a pěkně natočená pohádka. Takže čtyři pentagramy. Symbolika: 33: „23 minut do zásahu“ (kódově 33); 50:47 – 33.

Jedinečný film. Netrvá 95 minut. Je delší. Některé scény jsou totiž dvojité. Tzn., že by bylo spravedlivé je započítat dvakrát. Např. scéna, kdy odvážejí robota v dodávce na základnu a ten se vzadu sám opravuje. Už to je zajímavé. Plus do toho zní neuvěřitelně vtipné vyprávění řidiče z jeho dovolené v Evropě. „A v Anglii jsme se vybourali…“ Dvojitá scéna. A takových je tam třeba víc. Takže minimálně 100 minut to fakt má. Perfektní hudba. Skvělý český dabing. V češtině má robot mnohem lepší hlas než v angličtině. Má to spád, vtip, nezapomenutelné hlášky. Zednářská symbolika: globus, mimozemšťani, nukleární hlavice – jeden nesmysl větší než druhej.

Zpočátku je Kopecký vtipný, pak už je to trochu ohrané. První třetina legrace. Druhá třetina slabší. Ke konci nuda. Hlášky: „STRAKONICKÉ REKETÁRNY“ 0:55 – to jsou pěkné oblečky kosmonautů (cosmo-NOT). „Kosmický koráb“ – jak v tom kosmu, kde je prý vakuum, ten koráb vlastně manévruje? 4. minuta: pozor, pozor a už tu máme start rakety jako vystřižený ze znělky Objektivu. Kopecký při startu rakety chrní. Raketa se přece řídí sama. „Čalouník letěl vesmírným prostorem.“  Symbolika: 9:07 – spirála; 9:47 – Kopecký – skrytá ruka (zároveň levá ruka na srdci); 9:49 – Kopecký – již čistá skrytá ruka; 10:01 – srandovní levitující koule (zeměkoule), která hází stín na papundekl za ní. On je několik tisíc kilometrů od Země, ale gravitace již působí a čalouník stojí pevně na zemi. Konečně si může dojít normálně na záchod a nemusí bobky ručně vkládat do sáčku. Mimochodem ten stav beztíže je dobře udělaný. Kolegové herci z ISS to dělají podobně. 12:41; 1:29:11 – levitující zeměkoule. Číslo 33 – 33:57 – svítící číslo 303 („VIDEO SLUŽBA 303), 35:26 – znova číslo 303; 35:38 – samotné číslo 33; 43:58 – levitující „atomový hřib“, mráčky si kolem něj klidně plujou – to je šaškárna!! 45:22 – homoscéna s Radovanem. 53:13, 1:05:54 – symbolika oka. 55:55 – nějaké výbuchy, to má být asi „jaderný“ hřib. 1:05:05 – Krejča – převrácená pyramida. Kopecký několikrát  „pro Krista Pána.“ Následuje nepatřičný humor. Rok 508 ne po Kristu ale po Sputniku. To je fakt debilita. Galaťanům 6:7 Nepodvádějte sami sebe! Bohu se nelze posmívat, neboť cokoli člověk zaseje, to také sklidí. „Matička Země…koule“ Slovní podpůrná vesmírná propaganda: „Já nejsem vůbec z téhle galaxie.“ „Kde jste to v tom vesmíru chytil?“ „Prozkoumali jsme daleké oblasti vesmíru.“ „Našli jsme planety dnes mrtvé, kde byl život.“ „Žijeme v jednom vesmíru.“ „Taky rád řeční.“ = žvaní. Další efekty: 1:29:44 – raketa manévruje ve vakuu. Má asi speciální vakuové motory. Raketa se ve vakuu otočí a už letí zpátky. 1:29:53 – konečně se levitující zeměkoule i točí. Fofruje pořádně. Na pozadí zní posměšná hudba. Filmaři se vysmívají divákům, že jim to zase sežrali s i s navijákem.

Příjemné herecké představení Deyla, Trojana a Gruberové. Ne moc povedená komedie. Otravný  bernardýn. „Já sepíšu závazek. Párkrát bysme šli kolektivně do divadla.“ 54:30 – tři šestky. Furt sakrují, krucifixují – to si říkáte soudruzi??

Tři povídky. Vynikající ta třetí. Skvěle natočená, zahraná. Synáček vytvoří v matce iluzi, že dobře hospodaří na zděděném hospodářství, že rozšiřuje polnosti i stáda, nakupuje stroje, dokonce i traktor a přitom vše převede na JZD. Maminka je z toho dojata k slzám. Synáček se rozhodne jí nekazit radost.

Hlášky: „Svatosvatě nám slíbili, že přijdou.“ „Tady jde o čest naší agitkolony. Musíme je dostat na plenárku.“ „Já jdu na soudružskou návštěvu.“ „A kdo vás posílá?“ „Dělníci.“ „My střílíme na Měsíc.“ (????) „Ty si nech svý komety a já si nechám svůj trakař.“ „Vzpamatuj se. To je tvoje stranická povinnost.“ „Páni na Lhotku vždycky zapomněli, tak ať na nás zapomenou i teď s tím sociálizmem.“ „Dělnická třída na vás na věky doplácet nebude, pantátové.“ Komunista, předseda partaje: „Ježiš Marjá“. Symbolika: Procesí k „panně“ Marii = modloslužba! 30:06, 52:22 – oko osvícení v zednářské pyramidě (= jednooký bůh Lucifer); 30:29 – nenápadně Filipovský skrytá ruka.

Ze začátku pěkná groteska. Bek hezky zpívá, pěkná hudba, kulisy. Ke konci už to drhne. Hodně symboliky: 24:08 – merkelsign; 28:53, 29:12, 30:15 – Hrušínský a za ním ďábel – v kostele?; 31:23 – zase Hrušínský. Vůbec neví, co s rukama. 49:55 – merkelsign; 26:49 – 3 x 6 Bek; 31:45 – svatozář; 33:56 – Sovák – skrytá ruka; 39:05 – Brodský – merkel sign nebo převrácená pyramida; 45:42 – ruka na srdci (věrnost lóži); 1:06:04 – zpověď – pohanský rituál. Sovák neuvěřitelně kleje. Hlaváčová míň. Petrovická trochu méně.

Höger s dobráckým (někdy snad až připitomělým) úsměvem, spisovnou češtinou s básnickými obraty („pro tvé modré oči to dělat nebudu“) a medovým hlasem vypravěče večerníčků se na roli diverzanta vůbec nehodí. Bek přechod z esenbáků na jejich kamarády zločince zvládá lépe. Z děje + hlášky: Léto 1950, rozorávání mezí. Hospodský: „Však přestanou vejskat, až nebudou mít komu krást.“ „Já se do politiky nepletu.“ – když někdo tohle řekne, sklidí posměch a pohrdání uvědomělých soudruhů – vymytých mozků. Sociální pracovnice ví o vesničanech úplně všechno – potřebná profese. Jak to tam bez ní tisíc let mohli vydržet? „Napřesrok tuhle dobu jsou komunisti dávno vyřízený.“ „Měl byste víc poslouchat Svobodnou Evropu.“ „Vždyť je to všechno podfuk.“, pronese kulak. Filmaři pouští mezi lid pravdu. Líbil se mi snad jenom Pántik a jeho hezký vztah k dceři kulaka. Plus chvílemi dobrá hudba. Symbolika: 16:10 – Pántik – skrytá ruka; 19:05 – zajímavé znamení na zdi. Katolické žehnací gesto zdobí stavení sociální pracovnice – drsné komunistky. 26 minometů i s náboji, 600 pušek, 750 Schmeisserů, 42 automatů, 12 kulometů a 120 pancéřových pěstí (na začátku kód 666, na konci kód 33).

Strašný. Nejhorší je to na konci: krvácení robota, léčení raněného robota a oživování mrtvého robota – to už je vyloženě trapné. Lehkost jedničky zmizela. Nahradila jí prkennost. Za celý film asi tak dva průměrné vtipy k pousmání. Filosofické debaty o tom, zda je lidštější plechovka nebo člověk. Hlas robota o třídu horší. Opakování, co zaslechne v televizi, desetkrát horší. Dabing o třídu horší. Kaiserův Ind o hodně slabší než Bartoškův. Medvecká mnohem méně příjemná než Svobodová. Jen Štěpnička nezklamal (ty hlasy odhaduju). Chtěl jsem prubnout, zda jsem tomu jedním pentagramem před 15 lety neukřivdil. Takže neukřivdil. Symbolika: 23:15 – podivné podání ruky; 1:36:35 – 33.